Funkce na sledování článků je dostupná pouze pro přihlášené uživatele.

Evropská liga

Věční potomci Romulovi

Třetím celkem, který Slávisté potkají v základní skupině Evropské ligy je věhlasný AS Roma. Pojďme se na chvilku projít historií slavného klubu i Věčného města, založeného na řece Tibeře roku  753 před naším letopočtem legendárními dvojčaty, odkojenými vlčicí.

Řím - Věčné město

Řím, přezdívaný též „Věčné město“, je hlavním městem Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma. Leží na řece Tibeře asi 27 km od pobřeží Středozemního moře. Je největším italským a třetím nejlidnatějším městem v EU. Jeho rozsáhlé historické centrum je součástí Světového dědictví UNESCO.

Vzhledem k založení před více než 2 700 lety patří k nejstarším městům v Evropě. Po staletí byl Řím hlavním městem Římské říše, největší evropské velmoci starověku, a kolem roku 100 počet jeho obyvatel přesáhl 1,6 milionu. Město se stalo centrem křesťanství a dodnes je poutním místem. Původně římský jazyk latina je základem mnoha evropských jazyků, římské právo vzorem pro mnoho právních a politických systémů a původně římské písmo se jako latinka stalo nejrozšířenějším písmem na světě.

Ve městě sídlí čtyři státní, šestnáct soukromých a sedm papežských univerzit, italská Akademie věd, hlavní italská média a řada mezinárodních organizací. Na území města leží samostatný stát Vatikán, sídlo papeže, hlavy katolické církve.

Městem doslova kráčely dějiny. Šílení císaři, Nero, Caligula, Claudius, César a jeho románek s Kleopatrou, senátoři, gladiátoři bojující v proslulém Coloseu, Spartakus a jeho povstání – nebýt Říma světová kinematografie by přišla o pořádnou řádku nezapomenutelných příběhů. A to nemluvíme o jedné nejmenované princezně v podání půvabné Audrey Hepburnové, která ve Věčném městě prožila prázdniny

Romulus a Remus

Ovšem pokud se budeme bavit o Římu, nemůžeme pominout pověst o Romulovi a Removi, dvojčatech, která 21. dubna roku 753 př. n. l. město založila. Historicky není existence bratrů doložena a celý příběh je vystavěn na legendách, jež se formovala celá staletí. Přesto si v kostce zkusme tento příběh připomenout:

Legenda o dvojčatech odvozuje jejich původ od Aenease, jednoho z nejstatečnějších obráncům Tróje, kterému se po porážce v Trójské válce podařilo z hořícího města uniknout. Po sedmileté dobrodružné plavbě vplul do ústí Tibery a založil tam město, které nazval podle své manželky Lavinie. Po několika generacích pokojného žití přišel klasický bratrský svár: Amulius po smrti svého otce sesadil z trůnu svého staršího bratra Numitora, dal popravit jeho syny a dceru Rheu Silvii přinutil stát se kněžkou bohyně Vesty, aby nikdo nemohla mít potomky. Ta však podlehla však bohu války Martovi a porodila mu dvojčata. Jakmile se Amulius dozvěděl o narození případných uchazečů o trůn, dal je v koši vhodit do Tibery, kde je zachránil říční bůh Tiberinus. Jejich pláč pak přilákal vlčici, která je odnesla do svého doupěte v pahorku Kapitol a tam je kojila mlékem a zahřívala svým tělem. 

Dvojčata našel pastýř Faustulus a vychoval je spolu se svými dvanácti syny. Při potyčce s Numitorovými pastýři na Aventinu byli oba bratři zajati a předvedeni před svého děda. Numitor v nich poznal své vnuky, Romulus a Remus spolu se svou družinou zabili Amulia a předali vládu zpět svému dědovi. Zároveň nechtěli čekat, až se jim uvolní cesta na trůn, a rozhodli se založit město nové. Podle prastaré tradice vzali pluh a začali vyorávat brázdu kopírující budoucí městské hradby. Každý z bratrů si přál, aby město neslo jeho jméno. Neschopnost dohodnout se vedla k potyčce, která skončila smrtí Remuse. Vítěz Romulus dal městu jméno Roma a stal se jeho prvním králem. Zavedl zákony a rozdělil římské obyvatele na dvě skupiny: patricije (vládnoucí vrstvu) a plebejce (prostý lid).

Pověstí o založení Věčného města je víc a tato nepůsobí úplně věrohodně. Ovšem přiznejme si, že Řím by nemohl být tak významným městem, pokud by jeho původ nebyl nějakým způsobem magický či alespoň odlišný. Důvod inspirace v trójské válce se jeví být relativně praktický. Dle současného výzkumu se zdá, že Římané se svým původem chtěli odlišit od Řeků či Etrusků, kteří v té době Itálii obývali, a proto se chtěli ztotožnit s někým jiným, tedy Aineiem, hrdinou z Tróje.

Ať už je na pověsti zrnko pravdy, či nikoliv, socha vlčice kojící oba bratry je legendární a jejich společné vyobrazení najdeme i ve znaku našeho soupeře

AS Roma

Klub Associazione Sportiva Roma vznikl 7. června 1927 sloučením tří městských klubů, hrající tehdejší nejvyšší soutěž – SS Alba Řím (zal. 1907), SGS Fortitudo (zal. 1908) a FBC Řím (zal. 1901). O tento akt se zasloužil Italo Foschi, který chtěl vytvořit silné, konkurenceschopné družstvo, jenž by se vyrovnalo velkoklubům ze severu Itálie. V počátcích své existence hrál AS Řím své domácí zápasy na stadionu Motovelodromo Appio, než se v listopadu 1929 přestěhoval na nový Campo Testaccio. K přesunu na Olympijský stadion, kde AS dnes hraje své zápasy spolu s městským rivalem Laziem, došlo v roce 1953, kdy byl víceúčelový komplex slavnostně otevřen.

První větší úspěch zaznamenal klub v sezóně 1930/31, kdy skončil v Sérii A celkové druhý za mistry z Juventusu. To si zopakoval i v sezoně 1935/36. V italském poháru v ročníku 1936/37 prohrál ve finále s FC Janov. Ve finále prohrál i v ročníku 1940/41 a to s klubem z Benátek, ale hned v příští sezoně 1941/42 získal AS první mistrovský titul. Po válce se klub potácel na spodních příčkách v tabulce ligy, přičemž sezonu 1950/51 zakončil na 19. místě a sestoupil do druhé ligy. V ní strávil nejkratší možnou dobu a postoupil zpět do nejvyšší ligy. Byla to jediná sezóna od založení klubu, kdy AS nehrál nejvyšší soutěž. Během padesátých let minulého století střídal tým AS v lize dobré výkony, jako například třetí místo v sezoně 1954/55, nebo také špatné výkony v sezoně 1956/57, když se znovu dotkl sestupu. Na domácí půdě dvakrát vyhrál italský pohár (1963/64 a 1968/69). V sedmdesátých letech minulého století pro klub bylo nejlepší umístění třetí místo v sezoně 1974/75 a nejhorší 12. místo v málem sestupové sezoně 1978/79. Ale i tak se potom AS podařilo dvakrát po sobě získat italský pohár (1979/80 a 1980/81). Druhý mistrovský titul získal klub v sezoně 1982/83, když o čtyři body předčil Turínský Juventus. Historicky třetí titul mistra ligy získal klub v sezoně 2000/01. Na začátku nového milénia Římané dvakrát zvítězili v italském poháru (2006/07,2007/08). V Sérii A od zisku třetího titulu skončil AS Řím čtyřikrát na druhém místě.

V Evropských pohárech

V ročníku 1960/61 AS Roma vyhrál Veletržní pohár, což byla na dlouhou dobu jediná trofej získaná v Evropě. V sezóně 1983/84 si Římané zahráli finále poháru PMEZ. Branka Roberta Pruzza stačila pouze na remízu 1:1, ve kterém Liverpoolský mág mezi tyčemi - Bruce Grobelaar - zlikvidoval pokusy dvou z největších hvězd AS, mistrů světa z roku 1982 Bruna Contiho a Francesca Grazianiho.

Do dalšího finále na evropské scéně se AS Řím probojoval v ročníku 1990/91 v rámci poháru UEFA, kdy ve finále hraném na dva zápasy doma-venku podlehl Interu Milán po výsledcích 0:2 a 1:0. Interu zařídili dvoubrankový náskok Lothar Matthäus a Nicola Berti, v odvetě se Ruggiero Rizzitelli prosadil až sedm minut před koncem a druhý gól, který by znamenal prodloužení, nepřišel.  

První opravdu velký evropský pohár získal AS v sezoně 2021/2022. Tým vedený José Mourinhem ve finále historicky prvního ročníku Konferenční ligy brankou mladého záložníka Zaniola zvítězil 1:0 nad Feyenoordem Rotterdam a přidal do vitríny v té chvíli zcela novou trofej.

Na podobný úspěch měl zaděláno hned o sezónu později. Ve skupině EL, kam byl coby vítěz EKL zařazen, skončil druhý za Betisem Sevilla, postupně vyřadil Salcburk, San Sebastian, opět Feyenoord a v semifinále Bayer Leverkusen. Finálový duel s fenoménem této soutěže, týmem FC Sevilla skončil 1:1, když za AS otevřel skóre Paolo Dybala, nešťastným vlastencem vyrovnal Gianluca Mancini. Penaltový rozstřel skončil po čtyřech sériích, za Sevillu skórovali všichni střelci, za AS selhali Roger Ibañez a nešťastník zápasu Gianluca Mancini, na čtvrtého střelce AS už se ani nedostalo.  

Souboje s českými kluby

Zatímco v minulých kolech jsme vzpomínali na souboje, které se červenobílým nevydařily, teď si musíme připomenout jednu z nejzářivějších bitev slávistické historie.

Čtvrtfinále poháru UEFA v roce 1996 poslalo AS Roma na Strahov a italské hvězdy asi netušily, co je na začátku března na zamrzlé větrné hůrce čeká. Ledová plocha na hranici regulérnosti hostům vůbec nevoněla. Již v desáté minutě gólman Cervone udělal osudovou chybu, když při trestném kopu z levé strany očekával centr. Po několika krocích směrem dopředu nestihl zacouvat a vysoký balón Karla Poborského neomylně zamířil do pravého horního rohu jeho branky. Na začátku druhé půle se k centru dostal Jiří Lerch, Vladimír Šmicer balón na přední tyči minul, zmatený gólman balón pouze vyrazil před dobíhajícího Roberta Vágnera a Slavia si do Říma vezla nadějnou výhru 2:0. A to ještě v poslední minutě současný trenér Vlašimi Martin Hyský parádní bombou z voleje rozezvučel břevno.

V odvetě se domácí chystali dvojzápas otočit a roztočili pořádný kolotoč. Červenobílí ve venkovních modrých dresech odolávali do šedesáté minuty, potom se trefil Moriero, na kterého pár minut před koncem zápasu navázal legendární záložník Giannini. Když se v prodloužení trefil opět Moriero, nevypadalo to už se Slavií vůbec dobře, ovšem ve 112. minutě se stal malý zázrak: Dlouhý výkop gólmana Stejskala dopadl na zátylek střídajícího mladíka Štajnera, míč se odrazil k dalšímu střídajícímu hráči a rána Jirky Vávry zmrazila celý Olympijský stadion. Slavia na gól vstřelený na hřišti soupeře postoupila do semifinále evropské soutěže, což je dosud největší úspěch červenobílých barev.

Dalším českým týmem, který vyzval AS Roma na evropském kolbišti, byla Viktoria Plzeň a to hned dvakrát. V základní skupině Evropské ligy 2016/17 zápas v Plzni skončil remízou 1:1, v Římě AS zvítězili jistě 4:1 a zatímco pro Plzeň třetí místo ve skupině znamenalo konec, AS skupinu vyhrálo a vypadlo až v osmifinále s Olympiquem Lyon. O dva roky později se oba kluby potkaly v základní skupině Ligy mistrů. V Římě skončil zápas opět jasným vítězstvím domácích, tentokrát v poměru 5:0, ovšem v odvetě už AS měla jistý postup, zatímco Viktoria musela zvítězit, aby se přesunula do vyřazovací části Evropské ligy a dokázala to v poměru 2:1. Oba kluby skončily hned v dalším kole  - Viktoria na Dinamu Záhřeb, pro AS znamenalo stopku FC Porto.

Olympijský Stadion

Domovem AS Roma, stejně jako městského rivala SS Lazio je Stadio Olimpico. Víceúčelové sportovní zařízení, které se nachází v komplexu Foro Italico, na svazích Monte Mario, v severozápadním místě města. Hraje zde jak fotbalová reprezentace, tak i ragbyová. Největší světová akce zde byla v roce 1960, když se na stadionu konaly letní olympijské hry. V roce 1990 byl jeden z dvanácti stadionů pro MS, hrály se zde zápasy ME 1968, 1980 a 2021.

V roce 2007 byl zahájen rozsáhlý plán vnitřní restrukturalizace stadionu s cílem uvést jej do souladu se standardy UEFA s ohledem na finále LM, které se hrálo 27. května 2009. Práce byly dokončeny v roce 2008 a počítaly s uvedením konstrukcí do standardu, zlepšením bezpečnosti, úpravou šaten a tiskové místnosti, kompletní výměnou sedadel, instalací nových digitálních obrazovek s vysokým rozlišením, laviček, částečné odstranění zábran z plexiskla mezi tribunami a hřištěm a snížení míst k sezení na současnou kapacitu 70 634 míst.

Klubové legendy

Kapitola, která by mohla být nekonečnou. Začněme tím, že hned sedmnáct hráčů, kteří v době konání MS měli smlouvu v AS Roma, na konci turnaje nad hlavu zvedlo pohár pro vítěze. V roce 1934 to byli tři hráči o čtyři roky později čtyři. Quido Maseti držel Zlatou Niké nad hlavou dvakrát, ale tento gólman dělal náhradníka legendárnímu Combimu a do zápasů nezasáhl. Na tyto borce navázal v roce 1982 Bruno Conti. O osm let později se z titulu radovala Německá Spolková Republika a v jejím kádru Rudi Völler a Thomas Bethold, následovali postupně Brazilec Aldair (1994), francouz Vincenc Candela (1998) a další Brazilec Cafú (2002). Vítězní Italové v roce 2006 měli v kádru hned tři borce z AS a jako poslední zvedl nad hlavu FIFA World cup loni Argentinec Paulo Dybala.

AS v roce 2012 otevřeli svou „Síň slávy“ a postupně do ní uvedli 31 borců, což autorovi článku poněkud usnadnilo práci. Jména některých z nich již v tomto článku zazněla, nebudeme je jmenovat všechny, připomeňme si ty největší.

Attilio Ferraris (1904-1947) Fotbalovou kariéru začal v Římském klubu Fortitudo, kde hrál pět sezon. Po sloučení s dalšími kluby v Římě a vzniku AS zde dalších sedm sezon dělal kapitána. Byl členem vítězného mužstva na MS 1934. Na tomto šampionátu byl federací FIFA zařazen i do all-stars týmu. Celkem za národní tým odehrál 28 utkání. Zemřel v Montecatini Terme na fotbalovém hřišti během zápasu staré gardy. Jeho hrobka na monumentálním hřbitově v Campo Verano nese náhrobek Attilio Ferraris – mistr světa.

Rodolfo Volk (1906–1983) Byl prvním ligovým střelcem AS Roma. V prvních dvou sezonách nastřílel 24 a 21 branek. Ve třetí sezoně se stal nejlepším střelcem ligy, když vstřelil 29 branek, což je dosud nejvíce, co se kdy střelci AS Roma povedlo. Tento rekord vyrovnal v sezóně 2016/17 Edin Džeko. Celkem Volk vstřelil za AS 103 ligových branek. Během vlády fašistického režimu si musel změnit příjmení na Folchi, jak požadoval režim. Pro fanoušky byl znám pod přezdívkou Siegfried. Za reprezentaci nehrál žádné utkání, protože na jeho místě hrál jiný střelec Giuseppe Meazza.

Alcides Edgardo Ghiggia (1926–2015), uruguaysko-italský fotbalista, který reprezentoval jak rodnou Uruguay, tak Itálii, kam v roce 1953 přesídlil. S uruguayskou reprezentací vyhrál mistrovství světa roku 1950. V závěrečném zápase finálové skupiny na stadionu Maracaná vstřelil vítězný gól na konečných 2:1 proti domácí Brazílii. Na tomto šampionátu byl federací FIFA zařazen i do all-stars týmu. Celkem za národní uruguayský tým odehrál 12 utkání, v nichž vstřelil 4 góly. Za Itálii posléze nastoupil pětkrát a jednou skóroval. S AS Řím vybojoval v sezóně 1960/61 Veletržní pohár, předchůdce Poháru UEFA.

Bruno Conti (*1955) Kromě dvou sezon strávených v druholigovém Janově, odehrál celou kariéru v Římě. V letech 1973 až 1991 zvládl celkem 402 utkání a vstřelil 47 branek. Získal titul v sezoně 1982/83 a také slavil pět vítězství v italském poháru (1979/80, 1980/81, 1983/84, 1985/86, 1990/91). V sezoně 1983/84 odehrál finále PMEZ, kde v závěrečném penaltovém rozstřelu svůj pokus neproměnil. Byl členem týmu, který se dostal do finále poháru UEFA v roce 1991, ale tam již nenastoupil, poslední utkání odehrál 28. listopadu 1990 proti FC Girondins Bordeaux (5:0), když nastoupil na posledních 10 minut utkání. V anketě Zlatý míč, která hledala nejlepšího fotbalistu Evropy, skončil roku 1982 pátý.

Franco Tancredi (*1955) Gólman, jenž přestoupil do AS v roce 1977. U týmu působil 13 let a nastoupil do celkem 391 utkání, z toho bylo 288 v lize (258 utkání nepřetržitě). Získal jeden titul (1982/83) a čtyři vítězství v italském poháru (1979/80, 1980/81, 1983/84, 1985/86). V roce 1984 odchytal finále PMEZ.

Roberto Pruzzo (*1955) Tento střelec přišel do AS Roma v roce 1978 za 3 miliardy lir. V AS hrál 10 sezon, stal se třikrát nejlepší střelcem ligy (1980/81, 1981/82, 1985/86), jednou získal titul (1982/83) a hrál finále poháru PMEZ 1983/84, kde v základní hrací době skóroval. Italský pohár zvedl nad hlavu čtyřikrát (1979/80, 1980/81, 1983/84, 1985/86). Za AS vstřelil 106 ligových branek

Carlo Ancelotti (*1959) Současnou trenérskou legendu máme spojenou s jinými týmy, ale geniální záložník ve svých dvaceti letech zakotvil v AS Roma, kam si jej vyžádal tehdejší trenér Nils Liedholm.  Přestupová jednání se zastavila na částce 750 milionů lir. V první sezoně v dresu AS získal trofej za vítězství v domácím poháru. V příštím ročníku si vítězství zopakoval. Během sezóny 1981/82 se u něj začaly projevovat problémy s koleny, čímž přišel o vítězné MS 1982. Zato sezona 1982/83 byla pro Carla výborná, když pomohl klubu získat po 41 letech druhý titul v historii. V následující sezoně se v prosinci zranil a tudíž si nezahrál ve finále poháru PMEZ. V sezóně 1986/87 klub skončil až na 7. místě v tabulce a prezident klubu byl přesvědčen, že už z něj „vymačkal“ to nejlepší, a tak jej nechal po osmi letech odejít. Za tuto dobu odehrál v AS celkem 227 utkání a vstřelil 17 branek, ovšem jeho odchod nebyl dobrým nápadem. Carlo následně ještě pět let rozdával radost coby nepostradatelný záložník AC Milán, s nímž získal dva tituly a dvakrát dobyl PMEZ.

Paulo Roberto Falcão (*1953) Jeden ze symbolů brazilské samby, která na MS v roce 1982 okouzlila svět. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů. Za národní tým celkem odehrál 34 utkání a vstřelil 7 branek. V letech 1980-1985 s AS Řím získal titul italského mistra (1982/83) a dvakrát vyhrál italský pohár (1981, 1984).

Giuseppe Giannini (*1964) Byl hráčem Římského klubu již od roku 1980, když působil v mládežnických klubech. První utkání v nejvyšší lize odehrál v roce 1982, byl nedílnou součástí klubu celkem 15 let. Autor branky, která poslala do prodloužení duel se Slavií v roce 1996, s AS vyhrál tři Italské poháry (1983/84, 1985/86, 1990/91) a hrál i finále v poháru UEFA 1990/91. V dobách největší dominance AC Milán byl jedním z mála hráčů jiného klubu, kteří se dokázali v národním dresu Itálie prosadit do základní sestavy.

Rudolf „Rudi“ Völler (*1960) Populární útočník získával ostruhy ve Werderu Brémy, v roce 1987 odešel do AS Roma, kde si vysloužil přezdívku „il tedesco volante“ (létající Němec). S AS vyhrál v roce 1991 italský pohár, s deseti góly je stále nejlepším střelcem klubu v evropských pohárech. Pamětníci si zcela jistě vzpomenou na MS 1990, kde měl lví podíl na zisku titulu, když ve finálovém zápase doslova vymodlil odpískání pokutového kopu, ze kterého padla rozhodující branka celého šampionátu.

Aldair Nascimento dos Santos, známý jako Aldair (*1965) Střední obránce, jenž s brazilskou fotbalovou reprezentací vyhrál mistrovství světa roku 1994 v USA a Konfederační pohár FIFA 1997. Získal stříbrnou medaili na mistrovství světa ve Francii roku 1998, bronzovou medaili na letních olympijských hrách v Atlantě roku 1996 a dvakrát vyhrál Copa América (1989, 1997). Celkem za brazilský národní tým odehrál 81 zápasů a vstřelil 3 góly. S týmem AS Řím, kde působil v letech 1990–2003, vyhrál italskou ligu (2001/02) a získal italský pohár (1990/91). Roku 2008 získal jako „legenda fotbalu“ ocenění Golden Foot, čímž byl uveden do elitního klubu nejlepších fotbalistů historie.

Marcos Evangelista de Moraes známý jako Cafu (*1970), brazilský šikula, který během svého působení v AS Roma v zápase s Laziem vyškolil Pavla Nedvěda, tak, že z toho byl vytvořen jeden z nejpovedenějších „gifů“, co se kdy objevily na Twitteru. I jeho Pelé roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů. Největší úspěchy slavil s AC Milán, ale evropskou štaci začal v roce 1997 v AS Roma, kde se potkal s trenérem českého původu. Zdeněk Zeman věděl, jak zacházet s útočně laděnými krajními obránci a Cafu si pod ním zajistil pevné místo v základu již v úvodu svého angažmá. V ročníku Serie A 2000/01 s římským mužstvem slavil po 18 letech titul.

Pokud Vám v tomto výčtu někdo schází, tak se nemýlíte. Největší ikonu AS Roma jsme si nechali na konec. Jestlipak si někdo z těch, co v březnu 1996 mrzli na Strahově, vzpomene, že v 52. minutě naskočil do hry devatenáctiletý mladík? Ano, tehdy jste asi netušili, že sledujete začátky budoucí legendy světové kopané, která nese jméno Francesco Totti (*1976).

Francesco strávil celou svou kariéru v AS Roma, se kterým jednou vyhrál titul italské Serie A, dvakrát pohár Coppa Italia a dvakrát italský superpohár Supercoppa Italiana. Je nejlepším střelcem klubové historie a zároveň drží rekord v počtu odehraných zápasů. V roce 1998 se v 22 letech a 34 dnech stal nejmladším kapitánem v historii Serie A. Mezi fanoušky a médii se mu přezdívá Er Bimbo de Oro (Zlatý chlapec), L'Ottavo Re di Roma (Osmý král Říma), Er Pupone (Velké dítě), Il Capitano (Kapitán) a Il Gladiatore (Gladiátor). S 250 vstřelenými góly se stal druhým nejlepším střelcem historie italské Serie A, přičemž zároveň drží ligový rekord v počtu vstřelených gólů za jeden klub. Je považován za jednoho z nejlepších italských fotbalistů všech dob a jednoho z nejtalentovanějších fotbalistů své generace. V anketě Oscar del Calcio (v roce 2011 přejmenované na Gran Galà del Calcio AIC), v níž italská hráčská asociace Associazione Italiana Calciatori uděluje ocenění pro nejlepší hráče Serie A, zvítězil hned jedenáctkrát. V rámci ankety pětkrát obdržel cenu pro Nejlepšího italského fotbalistu roku Serie A, dvakrát pro Nejlepšího fotbalistu roku Serie A, dvakrát za Gól roku Serie A, jednou pro Nejlepšího střelce roku Serie A a jednou pro Mladého fotbalistu roku Serie A.

Vítěz Mistrovství světa 2006 (ve finále v penaltovém rozstřelu proměnil svou penaltu vršovickým dloubákem) a finalista Mistrovství Evropy 2000, byl v obou turnajích vybrán do All-Star týmu. Svou zemi reprezentoval také na Mistrovství světa 2002 a na Mistrovství Evropy 2004. Z dalších individuálních ocenění stojí za zmínku Zlatá kopačka (2007) a Golden Foot (2010). I on byl v roce 2004 Pelém zařazen na seznam, který čítal 125 nejlepších žijících fotbalistů. V roce 2011 byl Totti vyhlášen Mezinárodní federací fotbalových historiků a statistiků (IFFHS) nejoblíbenějším fotbalistou Evropy. V listopadu roku 2014 přidal Totti do své sbírky další rekord, když se ve věku 38 let a 59 dní stal nejstarším střelcem Ligy mistrů UEFA.

V červenci 2017 ukončil hráčskou kariéru a vstoupil do managementu AS Řím ve funkci ředitele. V červnu roku 2019, po neshodách s prezidentem klubu Jamesem Pallottou, se rozhodl na tento post rezignovat a po 30 letech opustil římský celek.

Česká stopa

Česká stopa v Římě není příliš silná, ale přeci jenom bychom něco našli. O trenérovi Zdeňkovi Zemanovi již byla řeč. Tento odborník, příbuzensky spřízněný s bývalým slávistickým fotbalistou Čestmírem Vycpálkem, trénoval AS v letech 1997-99, kdy měl velký vliv na rozvoj kariéry Francesca Tottiho a následně ještě v sezóně 2012/2013, když podepsal dvouletou smlouvu s opcí. Zeman dostál své pověsti a předváděl s týmem útočný a pro diváky atraktivní fotbal, AS Řím měl ale výsledkové výkyvy a vedení klubu Zdenka Zemana nečekaně rychle po 8 měsících (v únoru 2013) odvolalo. Tento krok managementu vyvolal rozpaky u italských odborníků a také nevoli u značné části fanoušků, kteří za trenérem stáli.

V létě 2018 do klubu přišel ze Sampdorie Janov Patrik Schick, který krátce předtím neprošel zdravotní prohlídkou v Juventusu Turín. Tento přestup za 62 milionů Eur je stále nejdražším příchodem do klubu v historii. Patrik v AS za dvě sezóny vstřelil pouze pět branek, posléze odešel na hostování do RB Lipsko a v následující sezóně přestoupil do Bayeru Leverkusen.

Poslední borec, kterého si v této kategorii představíme, není Čechem, ale přesto ho máme s Českem navždy spojeného. Edina Džeka coby devatenáctiletého mladíka přivedl trenér Plíšek v roce 2005 do Teplic. Odtud se rodák ze Sarajeva, reprezentující nově vzniklý stát Bosnu a Hercegovinu, vydal nejprve do Wolfsburgu, kde získal bundesligový titul a následně do Manchesteru, kde s týmem City dosáhl na dva tituly v Premier league. Posléze zamířil do Říma, s nímž potrápil Viktorii Plzeň v základní skupině lize mistrů sezóny 2018/19. Po pěti letech v AS přestoupil do Interu Milán, od letošního léta obléká dres Fenerbahce Istanbul.

Současný kádr

Jedničkou v brance AS je Rui Patrício (#1; POR; 35 let) zkušený portugalský legionář, mistr Evropy z roku 2016 nenastoupil v této sezóně pouze ke dvěma zápasům. Těmi byly dosavadní dvě kola základní skupiny EL, která odchytal Mile Svilar (#99; SRB/BEL; 24 let), Belgičan se srbským pasem. Těžko odhadovat, kdo se mezi tyče postaví v duelu se Slavií.

V obraně patří mezi zajímavé hráče Evan Ndicka (#5; YVO; 24), hráč s cenovkou 28 mil. Euro přišel v létě z Eintrachtu Frankfurt po skončení smlouvy zadarmo. Již šestou sezónu v AS kroutí Bryan Cristante (#4; ITA; 28 let) dle potřeby defenzivní záložník, nebo stoper. Další defenzivní hráč Leandro Paredes (#16; ARG; 29 let), úřadující mistr světa, již v AS působil v sezóně 2016/17, následně odešel do Zenitu Petrohrad, posléze přestoupil do PSG a do AS se vrátil po hostování v Juventusu. Hlavním tahounem ofenzivy a cenově nejvýše ohodnoceným hráčem je belgický internacionál Romelu Lukaku (#90; BEL; 30). Vysoký útočník loni hostoval z Chelsea v Interu Milán, v létě nakročeno buď opět na San Siro, nebo do Juventusu, ale ve finále si zavřel dveře do obou velkoklubů a nakonec byl rád, že se do hry vložilo AS. Slávisté si tohoto útočníka pamatují ze zápasů s Interem Milán v Lize Mistrů na podzim 2019 a řekněme si, že si přízeň slávistických fanoušků příliš nezískal: v Edenu po vstřelených gólech nejprve provokoval bouřící publikum a na následný pískot reagoval obviněním z rasismu. Parťáka do útoku mu měl dělat další mistr světa Paulo Dybala (#21; ARG; 29 let), ale ten se na začátku října v duelu s Cagliari zranil a proti Slavii nejspíše nenastoupí. Vzhledem k tomu, že na marodce je i odchovanec Chelsea Tammy Abraham (#9; ANG; 26), měl by útok doplnit Andrea Belotti (#11, ITA; 29 let). Člen kádru mistrů Evropy z roku 2021, jehož střeleckým maximem je 26 branek v sezóně 2016/17, které nastřílel v dresu FC Turín, se v posledních letech střelecký trochu trápí. To ještě v záloze čeká Stephan El Shaarawy (#92; ITA; 30 let), jemuž se v poslední době střelecky příliš nedaří.     

Trenér – Special One

Fotbalisty AS Roma již třetím rokem vede José Mário dos Santos Félix Mourinho (* 26. ledna 1963),trenérská legenda, borec, který se během své trenérské kariéry mimo jiné označil jako Special One (Výjimečný) a věru k tomu měl své důvody. Jako hlavní trenér získal ligový titul s FC Porto (2×), s Chelsea FC (3×), s Interem Milán (2×) a s Realem Madrid (1×). V Anglii vedl ještě Manchester United a Tottenham Hotspur. Ziskem 26 trofejí se řadí mezi nejúspěšnější fotbalové trenéry všech dob. Dvakrát zvítězil v Lize mistrů UEFA: roku 2004 v roli trenéra FC Porto a roku 2010 jako trenér Interu Milán. Právě s Interem dosáhl v sezóně 2009/10 na treble. Do jeho rukou zamířilo premiérové ocenění od organizace FIFA pro nejlepšího trenéra na světě za rok 2010.

V současné době již několik hráčů, přišedších do AS, přiznalo, že měli finančně lepší nabídky, ale lákala je spolupráce právě s Mourinhem. Každopádně po finále EL na jaře 2023 až příliš ostře kritizoval rozhodčího zápasu a vysloužil si čtyřzápasový trest, tudíž z lavičky mužstvo proti Slavii nepovede a to ani v domácím zápase, který je na programu ve čtvrtek 26.10. od 21:00, ani v odvetě v Edenu 9.11.

 

3. - Čtvrtek 26. 10. 2023 21:00

Evropská liga, 2023/2024
2 - 0
2 - 0
AS Řím
AS Řím

1. Bove
17. Lukaku

SK Slavia Praha
SK Slavia Praha

Komentáře (48)

Funkce na sledování článků je dostupná pouze pro přihlášené uživatele.

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde

  1. Re: Věční potomci Romulovi

    witty13     před rokem 23.10.2023 12:13 |  
    5 0

    Četlo se to krásně, ale nanašel jsem zmíňku o prvním titulu (až na konci). Nevytratila se ti na začátku Karle?

    • Re: Věční potomci Romulovi

      kjandourek (admin)     před rokem 23.10.2023 12:18 |  
      9 0

      No vypadá to, že mi někde vypadla věta, nebo celý odstavec, podívám se na to...

      P.S.: Opraveno - chtěl jsem vyškrtnout poněkud nudnější pasáž s prohrami ve finále domácího poháru a nevšiml jsem si, že jako poslední věta je zmínka o zisku prvního titulu...

      Díky za upozornění...


      Komentář byl uživatelem upraven (23.10.2023 12:45) . Zobrazit původní komentář

  2. Re: Věční potomci Romulovi

    clash     před rokem 23.10.2023 12:26 |  
    8 0

    Tyhle články mám moc rád. Krásně přehledně spousta zajímavých informací. Díky.

  3. Věční potomci Romulovi

    Myšák     před rokem 23.10.2023 12:57 |  
    1 1

    Karel je pašák, jo jo.

  4. Re: Věční potomci Romulovi

    urs (přítel SN)     před rokem 23.10.2023 13:16 |  
    3 0

    Ta legenda o vzniku Říma je úsměvná, nicméně ta za úroveň kopané nemůže a dle mého bude u obou týmů podobná. Věřím tedy ve smír a hru nahoru dolu, podobně jako ve Zlíně. Skóre 4:4 by mi nevadilo! :D

    • Re: Věční potomci Romulovi

      slaviator     před rokem 23.10.2023 20:05 |  
      2 0

      to není legenda, ale fakt!

      • Re: Věční potomci Romulovi

        urs (přítel SN)     před rokem 23.10.2023 21:31 |  
        1 0

        Nu..., taky by to mohl bejt Kánon (čti kanón). :)

  5. Prosba o opravu ...

    honza304     před rokem 23.10.2023 13:45 |  
    5 2

    Díky za krásný článek a neméně tak připomenutí i našeho úspěchu, jak můj kámoš vždycky vzpomíná, že Jirka Vávra potáhl Věčné město černým suknem.
    Jen pár připomínek, O dva roky později se oba kluby potkali v základní skupině Ligy mistrů. - kluby se potkaly.
    Pak ... Práce byli/y dokončené v roce 2008 ...
    No a u Volka asi vypadlo slovo - Během fašistického režimu, to zní trochu divně, takže asi Během vlády fašis... Nebo Za vlády ...
    Dal sis s článkem velkou práci a drobnosti to pak trochu pokazí, omlouvám se.

    • Re: Prosba o opravu ...

      krumicek     před rokem 23.10.2023 13:47 |  
      2 0

      A ten gólman se jmenoval Cervone....doteď si pamatuju titulek ze Sportu "Cervone se musel červenat" :)

      • Re: Prosba o opravu ...

        kjandourek (admin)     před rokem 24.10.2023 11:45 |  
        1 0

        Pravda - díky za upozornění... on byl křestním Giovanni a nějak se mi ta dvě slova popletla dohromady... :-)

    • Re: Prosba o opravu ...

      kjandourek (admin)     před rokem 24.10.2023 11:44 |  
      1 0

      Díky, opraveno

  6. Re: Věční potomci Romulovi

    Sokrates55 (přítel SN)     před rokem 23.10.2023 15:32 |  
    18 0

    Díky Kájo za super představení klubu AS Roma včetně historie jak klubu, tak i "Věčného města".
    Dobrá práce:-))
    Sokrates55
    P.S: Normálně jsem si dal druhou kávu:-)))


    Komentář byl uživatelem upraven (23.10.2023 15:43) . Zobrazit původní komentář

  7. No, hezký.

    Slávista 51     před rokem 23.10.2023 16:30 |  
    6 15

    Hezčí bude, když tam Slavia nasbírá body, že !

    • Re: No, hezký.

      Slávista 51     před rokem 23.10.2023 17:33 |  
      7 15

      Když za tohle dáváš mínus, znamená že nefandíš Slavii - tak sem nelez !

      • Re: No, hezký.

        SLAVIESTA     před rokem 23.10.2023 19:46 |  
        7 12

        Nerozčiluj se, neexistuje nic, aby se nenašel dement a nedal minus. Je to jeho jediná možnost jak dát najevo, že je taky na světě.

        • Re: No, hezký.

          SLAVIESTA     před rokem 23.10.2023 21:52 |  
          5 13

          Vidíš, co jsem říkal. Větu by ze sebe nevypotil. natož aby ji napsal, ale dávat palec ho naučil jejich pes.

          • Re: No, hezký.

            záplata     před rokem 24.10.2023 16:08 |  
            3 13

            Já úplně vidím jak si u toho tyhle vemena ještě zapumpujou rukou, jako jak to někomu nandali, názor většinou žádnej nemaj, ale kdyby sem něco nedejbože napsali, tak to bi bilo počtenýčko.

          • Re: No, hezký.

            PahaAhma     před rokem 24.10.2023 16:23 |  
            20 0

            Předesílám, že jsem v tomto vláknu nedal ničemu ani mínus, ani plus. Přesto mě na kolegově "výkopu" vlákna něco lehce iritovalo.
            Je to ten nadpis "No, hezký" ve spojení s pokračováním "Hezčí by bylo...." jednak mi není úplně jasný, k čemu se to "no hezký" vztahuje. Zavání to nějakou ironií, sarkasmem. Týká se to toho, že admin napsal hezký představovací článek, který diskutující chválí? Pokud jo, proč je nutné navazovat s nesouvisejícím hodnocením - "hezčí by bylo, aby zde Slavia bodovala"? Mně to připomíná situaci, když jsem byl zamilovanej a svěřil se kamarádovi a on řek, "Hm, ale chleba levnější nebude". Výrok je to jistě pravdivý, ale poněkud shazující moje emoce k oné ženě a mou důvěru ke kamarádovi, kterého jsem tím "obtěžoval".

            Možná tohle podivné shození (pravděpodobně Karlova článku) někoho iritovalo tak, že bez dalšího rozmejšlení plácl mínus. Nemyslím si, že by někdo nesouhlasil s tím, že bude super, když budeme v Římě bodovat :-)

            Pardon za vměšunk do vlákna, ale chtěli jste tu nějakej názor...

  8. Re: Věční potomci Romulovi

    knawi     před rokem 24.10.2023 19:31 |  
    2 0

    Děkuju, moc pěkné a poučné.

  9. Re: Věční potomci Romulovi

    Vhoo (přítel SN)     před rokem 24.10.2023 19:45 |  
    1 1

    Musím říct že v Itálii my byl AS Roma vždy nejvice sympatický. Asi i kvůli legendě Totti. Svého času jsem toho hráče měl fakt hodně v oblibě. Ono vůbec v té době měla italská liga strašně moc zajímavých hráčů a možná byla i nejlepší vůbec.

    Ať už gólmani Buffon Toldo nebo obránci Maldini Nesta. AC Milán měl v útoku tuším Ševčenka, pana ofside Inzaghiho a dána Tommasona. Inter měl Recobu Ronalda a Vieriho a Juventus Del Piera. V záloze běhali hráči jako Gatusso Pirlo Nedvěd Rui Costa Rivaldo a spoustu dalších.

    A přesto se většinou na ten fotbal nedalo dívat

    • Re: Věční potomci Romulovi

      pehacko     před rokem 24.10.2023 19:50 |  
      3 1

      Schazi ti tam Diego Maradona a dalsi frajeri z Argentiny… Diego Forlan nebo Gabriel Batistuta. A pak bozsky copanek Roberto Bagio a nebo Gianluca Vialli. Nebo dokonce prezident George Weah!


      Komentář byl uživatelem upraven (24.10.2023 19:52) . Zobrazit původní komentář

      • Re: Věční potomci Romulovi

        slaviator     před rokem 24.10.2023 21:35 |  
        3 0

        nebo v poslední dvacetiletce třeba Lukáš Jarolím

        • Re: Věční potomci Romulovi

          necich     před rokem 26.10.2023 06:42 |  
          3 0

          Nebo v poslední třicetipětiletce třeba Luboš Kubík..:)

      • Re: Věční potomci Romulovi

        Dennis     před rokem 25.10.2023 07:31 |  
        3 0

        Diego Forlan není z Argentiny, ale z Uruguaye. :-) Možná bych do toho výčtu doplnil z Argentiny Hernána Crespa.

    • Re: Věční potomci Romulovi

      Milanek     před rokem 25.10.2023 01:06 |  
      2 0

      Tj dalo. A jak rád jsem se díval, pro mě (ročník 82) to byly klasická léta. A vzpomínám pořád. Měl jsem tu čest být na Berlusconiho poháru na San Siru, kde hrál Grande Paolo proti debutujícímu Markovi Jankulovskému. Fotbal zajímavý a hlavně atmosféra a na hřišti co jméno, to pojem...

  10. Re: Věční potomci Romulovi

    pcitron     před rokem 24.10.2023 22:39 |  
    3 0

    Bruno Conti, jeden ze sportovních hrdinů mého dětství. Jak zpívá Karel, čas letí jako bláznivý

  11. Re: Věční potomci Romulovi

    denydzlSKS     před rokem 25.10.2023 06:28 |  
    1 0

    Řím hraje pro nás ideální fotbal.
    Nehrajou v tempu a nejsou to extra běžci. Jako “slabinu” bych viděl, pokud nastoupí Pellegrini. Sice super technika, ale netáhne dozadu, což je podle mne v dnešním fotbale velkej deficit..
    Docela náchylnejší na blackouty dokáže být Mancini.
    Skoda, ze jsme je nechytli hned na začátku, to bych nám věřil na výhru. Teď mají minimálně Belloti s Lukakem docela slušnou formu. Dybala je pojem a umí, ale jde od zranění ke zranění, takže formu letos moc nepotkal. Myslím, ze nebude.

    • Re: Věční potomci Romulovi

      lukas6novak     před rokem 25.10.2023 10:03 |  
      12 0

      Co jsem tak koukal tak do zápasu s náma jsou momentálně zraněný:
      Kumbulla (23) - stoper
      Abraham (26) - útočník
      Sanches (26) - střední záložník
      Pellegrini (27) - střední záložník
      Dybala (29) - útočník/ ofenzivní záložník
      Smalling (33) - stoper
      A vypadá to že o víkendu se zranil Ndicka (24) - stoper
      S tím že všichni z těchto hráčů jsou na soupisce, tím pádem jim to dost omezuje nahrazení. Dále Azmoun (28) je útočník na hostování z Leverkusenu ale není na soupisce pro evropu. To stejný pravý bek Kristensen (26) který hostuje v římě z Leedsu.
      Momentálně mají na soupisce 27 hráčů do pole (ale na B list můžou dopsat další mladíky klidně během dneška ještě). Z toho je 7 hráčů zraněných a dalších 7 jsou mladíci U19 co mají 0-80 minut v letošní sezóně.

      Mě z tohodle přijde hlavně to že trenéři asi nebudou mít problém trefit sestavu Říma a tak je šance a možnost je zkusit něčím překvapit

      • Re: Věční potomci Romulovi

        žbl68     před rokem 25.10.2023 12:35 |  
        3 0

        to zní zajímavě :-) snad se ve Slavii daji dokupy zásadní články sestavy a SLA tam naprohraje

      • Re: Věční potomci Romulovi

        Greaves     před rokem 25.10.2023 18:48 |  
        2 0

        Dobře Sony!

      • Re: Věční potomci Romulovi

        bongor     před rokem 26.10.2023 17:56 |  
        1 0

        Pellegrini nastupuje do slovenský vlády.Ten určitě hrát nebude,

    • Re: Věční potomci Romulovi

      bongor     před rokem 26.10.2023 17:59 |  
      2 1

      Zásadní chyba,že už u nás není Hovi.Nikdy nezapomenu na jeho jásot,kdykoliv sebral Lukakovi míč.Určitě by ho srovnal i dneska.

  12. Re: Věční potomci Romulovi

    lantsmit     před rokem 25.10.2023 09:49 |  
    10 5

    Stejně je potřeba smeknout před prací JiT, že vlastně nikdo, včetně našich soupeřů a zvlášť v Evropě, nedokáže odhadnout, v jaké formaci a hlavně v jakém personálním obsazení budeme hrát. Schopnost využít různé hráče v různých formacích, na různých postech, i když je často terčem kritiky, někdy i lehce oprávněné, je prostě něco, co z nás dělá mnohem lepší tým. Dlouhodobě udržitelnější, ne tak náchylný k tomu se sesypat v případě zranění, trestů, nečekaných odchodů apod.

    • Re: Věční potomci Romulovi

      Slávista 51     před rokem 25.10.2023 10:05 |  
      1 1

      1*

  13. Re: Věční potomci Romulovi

    Merlinus (přítel SN)     před rokem 25.10.2023 09:56 |  
    7 1

    Tak dneska vyrážíme. Už se moc těším. Vzpomínám, když jsem tam byl v tom '96 (sakra ono už je to 27 let to neskutečně letí), tak to byl obrovský zážitek. Po gólu Jirky Vávry jsem zažil největší fotbalovou extázi za celý svůj život. První asi minutu po gólu si vůbec nepamatuji. Z vyprávění vím, že jsem jen neskutečně řval, skákal a s každým v okolí se objímal... :-))

    • Re: Věční potomci Romulovi

      bongor     před rokem 26.10.2023 17:53 |  
      2 0

      Já jsem samozřejmě taky radostí bláznil,ale jednou ještě víc.Bylo to za komárů,se zadáním buržoázní Slavii pořádně
      zmastit.Těsně před koncem mače myslím že s Brnem nařídil příčinlivej sudí pencli,samozřejmě proti nám.A brňák ji nedal.Radostí jsem prokopnul skříňku pod radiem.Ještě dodnes mě bolí pravej palec,byl zlomenej.

  14. Re: Věční potomci Romulovi

    hiker42     před rokem 25.10.2023 12:26 |  
    7 0

    Díky Karle za krásné ráno při čtení tvé představovačky fotbalového soupeře rodině :-) SN jsou životní styl!

    • Re: Věční potomci Romulovi

      Leksel     před rokem 26.10.2023 14:57 |  
      2 1

      Taky jsem to četl se zatajeným dechem, je to mistrovské dílo a Karla navrhuju (bez ironie) na cenu Magnesia litera. To už přesáhlo obyčejné představení soupeře, to je rozpitvaná historie do posledního detailu. Karel je Správce s velkým S.

  15. měl

    žbl68     před rokem 25.10.2023 12:34 |  
    2 0

    by to být svátek fotbalu :-)

  16. Re: Věční potomci Romulovi

    lantsmit     před rokem 25.10.2023 21:34 |  
    3 3

    “Bude hrát Tomáš Vlček a pak můžu ještě prozradit, že v základní sestavě bude na nezvyklém postu Lukáš Masopust. Snad to zvládne tak, jako to zvládal doteď.“

    Takže asi na tři střední záložky, s Masem znovu na druhém pivotu (s Oscarem) a Zafeiris před nimi. Vyztužený, běžecky nadupaný a zároveň vysoce fotbalový střed.

    • Re: Věční potomci Romulovi

      butters     před rokem 26.10.2023 01:13 |  
      16 0

      Masopust na nezvyklém postu... takže v brance? Protože jinak hrál už snad všude.

      • Re: Věční potomci Romulovi

        lantsmit     před rokem 26.10.2023 06:26 |  
        1 3

        Zvládnul by to i tam, když je dneska ten gólman ve Slavii spíš na tvorbu hry než na chytání :-)

        • Re: Věční potomci Romulovi

          pehacko     před rokem 26.10.2023 07:54 |  
          5 7

          Bude nejrychleji vyndavat mice ze site… jindra proste bude tvrdosijne trvat na sve rotaci a neustaleni zakladni jedenactky.

          Jeho puvodni prekvapive sestavy a umisťování hracu na netradiční posty… to vzdy fungovalo a fungovalo to proto, ze byla jasna osa tymu a zakladni sestava. Takze byla sehranost a tym vedel co ma presne hrat a to male kolecko vzdy zapadlo do velikeho fungujícího soukolí. A bylo to vetsinou moc uspesne. Dokonce fungovalo ten tym jednou za cas poskládat jinak a takova léčba šokem… genk ( neo gent? Pletu si je. Kodaň venku a nebo doma Leverkusen. Vzdy genialni… jenze dnes neni sehraná ta osa a tak tyhle jiste dobre míněné tahy jsou vetsinou kontraproduktivní.


          Komentář byl uživatelem upraven (26.10.2023 10:22) . Zobrazit původní komentář

          • Re: Věční potomci Romulovi

            martyni (přítel SN)     před rokem 26.10.2023 12:09 |  
            3 0

            Pokud to bude tak, jak predpoklada lanstsmit, tak sehrana osa Holes - Ogbu - Oscar - Zafeiris bude na hristi. Je treba taky pomyslet na konkretni okolnosti.. pokud chces trojclenny stred zalohy, koho bys tam dal pri absenci Sevcika a pravdepodobne i Wallema s Provodem? Krom Masa zbyva Hromada nebo na podhrot nekdo z utocniku. Mne tedy Maso za tehle okolnosti neprijde jako spatna volba. A Vlcek vzadu? Kolikrat se tu volalo po tom, at dostane sanci, ted je to zas nechtena rotace?


            Komentář byl uživatelem upraven (26.10.2023 12:10) . Zobrazit původní komentář

            • Re: Věční potomci Romulovi

              lantsmit     před rokem 26.10.2023 13:30 |  
              2 2

              Do tý osy samozřejmě patří i ten Masopust... ať už ze stopera, beka, wingbeka nebo teď střední zálohy. Ti nejlepší fotbalisti, jako jsou všichni Tebou jmenovaní musejí hlavně hrát, speciálně ty nejtěžší zápasy, jako bude ten dnešní. A je vlastně dost jedno na jakém postu, protože oni to díky svým fotbalovým dovednostem zvládnou. Na rozdíl od jiných hráčů, kteří zastanou pozici jednu, maximálně dvě.


              Komentář byl uživatelem upraven (26.10.2023 13:38) . Zobrazit původní komentář

    • Re: Věční potomci Romulovi

      clash     před rokem 26.10.2023 15:01 |  
      0 0

      Hroťák. Tam si zaběhá a nebude muset házet auty.

    • Re: Věční potomci Romulovi

      slavanda     před rokem 26.10.2023 18:33 |  
      5 0

      Doufám, že sektor bude plný a venku zůstanou bambulové, co by nám mohli dělat ostudu.