Ani třetí pokus o zdolání poslední překážky před vstupem do elitní společnosti evropských klubů nejspíš neskončí pro Slavii zdárně. Los určil za soupeře mužstvo z nejsilnějších a Slavia mu ještě svou častou bezradností situaci usnadnila. Prohra s Panathinaikosem nebyla až tak nutná, ale stala se. Jak ji komentují české deníky? Nejostřeji se pustil do Slavie deník Blesk. V článku „Výbuch, ostuda, urážka!“ nenechal na sešívaných nit suchou a kritika nezná mezí. řecký tým nazval vyčichlými řeky, jež zdobí jen slavné jméno, a kvalitativně je přirovnal k běžnému ligovému klubu, který Slavii předčil jen modernějším stylem hry. Výrok trenéra Panathinaikosu Kirastase, že se v kvalitním utkání setkali dva vyspělí soupeři, považuje za velkorysý výrok gentlemana. Doufání slávistického kouče Pešiceho v zázrak v odvetě doplňuje slovy, že „To by ale musel trénovat zřejmě jiné hráče.“ Slávistický model hry nazval jako přežitý se dvěma nestíhajícími předstopery, bez jakéhokoliv systému v útoku a bez šance na úspěch. Deník Dnes v článku „Byli lepší, uznala Slavia“ zmiňuje, že „Rytířské uznání kvality protivníka je Slavii k dobru. Alespoň to. Kromě této ctnosti se ničím jiným v souboji s Aténami chlubit nemůže.“ Výkon mužstva zhodnotila jako „panoptikum hrůz“. K tristnímu výkonu Jiřího Skály poznamenává: „Bídným výkonem nezklamal, překvapením by bylo, kdyby hrál lépe.“ A jaké měla podle tohoto deníku Slavia šance úspěch? Po zápase to vidí takto: „Skutečně asi jen výkon nad vlastní možnosti mohl Slavii dovést k triumfu.“ A k závěru nastoluje Dnes otázku, kterou si klade asi mnohý slávista: „Jak ale dlouho bude trvat, než se vůdce vyklube třeba z Kuchaře či Sedláčka? Jestli se tak vůbec někdy stane, kolikrát bude mít už Slavia bitvu o Ligu mistrů za sebou?“ V tomtéž deníku pak v pohledu „Přání o velkoklubu nenaplňují činy“ redaktor Jan Palička nastavuje kruté zrcadlo rozporům mezi slovy a jednáním funkcionářů klubu. Staví proti sobě červenobílé plány na titul a Ligu mistrů, proti kupování party průměrných, chybění konkurence, sebevědomí, spolehlivé obrany i režiséra hry v mužstvu. V závěru přichází drtivý rozsudek: „Slavia si na velký fotbalový klub jen hraje. I kdyby se přece jen vzmohla a vyřadila řecký Panathinaikos Atény, se svou filozofií do Ligy mistrů zatím nepatří.“ Deník Sport je spolu s fanoušky zklamán, že trenérské duo Pešice - Šafařík zatím nevtisklo mužstvu modernější styl hry. „Prolínání jednotlivých řad neexistovalo, zely mezi ním díry.“ Dále odmítá zveličování kvalit soupeře a konstatuje, že Slavia hrála i s lepšími soupeři a partie to byly důstojnější. Hlavní rozdíl vidí v tom, že soupeř „dobře věděl, co hrát“. Zajímavá je též glosa, že: „Dlouhé jaro slávisté o ničem jiném nemluví, než o druhém místě v lize a boji o Champions League, a když pak na něj přijde, tak svou historickou šanci už po pětadvaceti minutách pošlou do říše teorie.“ A šance sešívaných v odvetě? „To by Panathinaikos musel Slavii notně podcenit, červenobílí se naopak vypnout k diametrálně odlišnému výkonu a navíc mít na své straně potřebné štěstí.“ Šanci vyjádřit se k zápasu dostali ve Sportu i někteří bývalí fotbalisté. Ladislav Vízek byl ke Slavii nekompromisní a např. prohlásil: „Když mužstvo sehraje dva tak rozdílné poločasy, může mu pomoci jedině psycholog.“ Slávistický první poločas označil za „absolutní paskvil“. Panathinaikos podle něho nehrál zase nic až tak zázračného a Slavia absolutně není schopná hrát agresívní fotbal. O odvetě: „Postup už je definitivně ztracený, ty řečičky o jiskřičce naděje si možná slávisté mohou vyprávět v kabině, ale neměli by tím balamutit lidi.“ Bývalý hráč Slavie - Peter Herda - poukazuje na diametrální rozdíl ve hře krajních záložníků a obránců. V odvetě vidí na rozdíl od Vízka ještě malou naději v podcenění. V jednom se shodují všichni. Mezi hlavní důvody prohry patří zbytečná nervozita a absence zálohy v prvním poločase. Chybné bylo postavení Skály, který už jen marně vzpomíná na časy slávy v dresu s hvězdičkou pod trenérem Hřebíkem. Za odvážné a správné oproti tomu lze považovat pověření ofenzívními úkoly debutanta Svobody. Jeho psychická odolnost v tak těžkém utkání a jeho výkon samotný, to bylo pro mnohé fanoušky jedno z mála příjemných překvapení večera. Snaha a bezradnost, záblesky vůle a zmaru, rychlé a přímočaré akce versus zbytečně zkažené přihrávky. To byl neš?astný večer červenobílých. V pořadí třetí. Slavia ještě doma nevyhrála zápas posledního předkola Ligy mistrů. Smutná bilance. A smutné jsou i myšlenky mnoha fanoušků a hráčů. Kdy jim bude konec? Za čtrnáct dnů? Nebo bude tížit balvan neúspěšných postupů slávisty i za rok? Za dva? Déle? A jak dlouho to bude trpět vedení klubu a bude doufat v zázračný postup (při současných kvalitách mužstva) mezi elitu? Vidí to novináři, vidí to trenér - mužstvo je spíš průměrné. Má svůj strop, říká Kuka. V tomhle je Panathinaikos jinde. Dál. To jsme viděli ve středu všichni...