V prvé řadě je třeba rozlišovat koeficient klubový a koeficient národní. Ten klubový má přiřazený úplně každý evropský klub a rozhoduje při losu jednotlivých kol evropských pohárů, zda daný klub bude nasazen nebo ne. Ten národní pak určuje, kolik týmů dané ligy vůbec postoupí do evropských pohárů a do jakých kol budou zařazeny. A protože počítání obou koeficientů má jisté odlišnosti, raději si o nich napíšeme zvlášť.

Národní koeficient

Ohledně výpočtu národního koeficientu se za poslední roky vlastně nic nezměnilo, takže kdo si pamatuje, jak to fungovalo v dobách, kdy Slavia hrála pravidelně evropské poháry, nemusí své znalosti nijak aktualizovat. Celkový národní koeficient na konci každé sezóny je dán součtem národních koeficientů za každou z posledních pěti sezón. Rovnou si tedy ukažme příklad: Česká republika má na konci sezóny 2015/16 celkový národní koeficient 32,925. Ten je dán součtem koeficientů za sezóny 11/12 (5,250), 12/13 (8,500), 13/14 (8,000), 14/15 (3,875) a 15/16 (7,300). Umístění v pořadí národních koeficientů na konci každé sezóny udává, jaké týmy a kam budou postupovat na konci další sezóny, tedy fakticky start klubů v pohárech o dvě sezóny později. Na konci sezóny 15/16 jsme se tedy dozvěděli, kam budou české týmy nasazeny na startu sezóny 17/18. Protože ČR skončila na 13. místě, bude start sezóny 17/18 stejný jako nyní, dva týmy do předkol LM, tři týmy do předkol EL. Z tohoto pohledu je aktuálně klíčová 12. pozice, protože z 12. místa v národním koeficientu posílá stát mistra své ligy přímo do skupiny LM. O tom se v souvislosti s Českou republikou píše poslední dobou docela často a není nereálné, že Češi tuto pozici opravdu vybojují v následující sezóně a mistr ligy v sezóně 17/18 tak může jít přímo do skupiny Ligy mistrů sezóny 18/19. Pokud se ovšem do té doby formát Ligy mistrů nezmění, což je zase úplně jiná otázka.

Jak vidno výše, klíčovou roli hrají příspěvky do národního koeficientu získané v jednotlivých sezónách. Jak se počítají? Základem jsou výsledky týmů daného státu v evropských soutěžích. V předkolech znamená vítězství 1 bod, remíza 0,5 bodu, porážka 0 bodů. Od základní skupiny evropského poháru dál je potom ohodnocení dvojnásobné: vítězství za 2 body, remíza za 1 bod, porážka za 0 bodů. Postup do základní skupiny LM je dále ohodnocen 4 bonusovými body, postup ze skupiny LM do vyřazovací fáze 5 bonusovými body a postup do čtvrtfinále, semifinále a finále obou evropských soutěží přináší pokaždé 1 bonusový bod navíc. Takto nasbírané zisky všech týmů daného státu se sečtou, vydělí se jejich počtem na začátku sezóny a máme roční příspěvek do národního koeficientu.

Protože ČR vysílá do Evropy pět týmů, každým vítězstvím v předkole přidá Slavia (stejně jako ostatní české týmy) do národního koeficientu 0,2 bodu (remízou 0,1 bodu), v případě postupu do základní skupiny pak české týmy vítězstvím přidají 0,4 bodu a remízou 0,2 bodu.

Klubový koeficient

Řekněme si to hned na začátku - výpočet národního koeficientu je ten jednodušší z obou koeficientů. Klubový koeficient má, zvlášť v případě účasti v EL, totiž svá úskalí. Začněme ale od začátku.

Stejně jako v případě národního koeficientu, i ten klubový se každému klubu počítá jako součet příspěvků posledních pěti sezón. Pro Slavii je rozhodně pozitivní fakt, že i když se klub nekvalifikuje do evropských pohárů, i tak každou sezónu nasbírá nějaké body do klubového koeficientu - konkrétně 20 % národního koeficientu získaného v dané sezóně. A tak přestože Slavia v Evropě posledních pět let chyběla, má nyní koeficient 6,585, cože je právě 20 % z národního koeficientu. A tento koeficient také stačí na to, aby byla ve druhém předkole EL příští pondělí nasazená.

Ještě před několika lety se zisky do klubového koeficientu počítaly stejně jako do koeficientu národního, tedy v předkolech bod za výhru a půlbod za remízu. V takovém případě by start Slavie ve druhém předkole měl své výhody, Slavia by například v lehkém dvojzápase ve druhém předkole mohla nasbírat dva body a těžit z toho v následující sezóně. To však již bohužel neplatí. UEFA totiž počítá klubový koeficient v předkolech jinak a uděluje výrazně méně bodů. Bez ohledu na výsledky se totiž udělují body pouze za vypadnutí v příslušném kole. Konkrétně takto:

Vypadnutí v prvním předkole LM = 0,5 bodu. Vypadnutí v druhém předkole LM = 1 bod. V dalších předkolech vypadnutí z LM znamená přesun do EL.

Vypadnutí v prvním předkole EL = 0,25 bodu. Vypadnutí v druhém předkole EL = 0,5 bodu. Vypadnutí ve třetím předkole EL = 1 bod. Vypadnutí ve čtvrtém předkole EL = 1,5 bodu.

Uveďme si tedy příklad. Slavia postoupí po dvou výhrách do třetího předkola EL, tam opět po dvou výhrách do čtvrtého předkola EL, kde vypadne po výhře a prohře. Ve starém systému by za to získala do klubového koeficientu 5 bodů, v tom aktuálním však pouze 1,5 bodu za vypadnutí ve čtvrtém předkole. Výsledky v předkolech jsou tak důležité již pouze pro národní koeficient, ten klubový se však v předkolech příliš vylepšit nedá.

A to stále ještě není vše. V případě LM je to od postupu do skupiny dál už dle starého principu, tedy 4 body bonus za postup a za každou výhru 2 body a za remízu bod. Toto bodování výsledků je sice stejné i v EL, jinak je v této soutěži ale situace bohužel trochu horší. Bonusové body za postup do skupiny zde nejsou totiž žádné, týmy mají pouze garantované minimum: 2 body do klubového koeficientu. To proto, aby postup do skupiny spojený s dalšími šesti porážkami ve skupině nevyšel hůř než vypadnutí v předkole. Když tedy klub ve skupině EL uhraje méně než 2 body do koeficientu, připočtou se mu právě 2 body. Když uhraje více, připočte se mu to, co klub skutečně uhraje (výše zmíněné 2 body se mu však k tomu navíc nepřipočítávají!).

Jaké to má důsledky? Aby například Slavia mohla pomýšlet na zisk více než dvou bodů do klubového koeficientu, musela by nejen postoupit do skupiny Evropské ligy, ale tam navíc ještě uhrát více než jen jednu výhru nebo dvě remízy. A v takovém případě je z hlediska klubového koeficientu úplně jedno, jaké výsledky uhrála Slavia v předkolech. Na druhou stranu, Slavia má už nyní garantovaný zisk minimálně 0,5 bodu do klubového koeficientu - a to v případě, že vypadne hned ve druhém předkole.

Asi sami uznáte, že tento systém není zrovna dvakrát přívětivý ke klubům, které se do Evropy dostávají po delší době a začínají se stavbou klubového koeficientu od nuly. Slavia asi těžko může doufat, že bude v dohledné době nasazována i v pozdějších předkolech, k tomu by se musela jednak dostat do skupiny EL a tak navíc uhrát hned několik dobrých výsledků. Evropská budoucnost Slavie je tak v mnoha ohledech v rukou štěstěny - dobrý los z pozice nenasazeného týmu může hodně pomoci nejen v dané sezóně, ale i do budoucna.