Funkce na sledování článků je dostupná pouze pro přihlášené uživatele.

Evropská liga

Dvouhlavý orel ze severu Řecka

První zápas kalendářního roku 2025 odehraje Slavia v Soluni. Jedná se o předposlední kolo ligové fáze Evropské ligy a červenobílí do něj naskočí rovnou z plné přípravy ve Španělsku. Pojďme se tedy na nejbližšího soupeře podívat zblízka.   

Soluň

Soluň (Tesalonika, či Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie. Město leží v deltě řek Vardar a Aliákmon, na západě poloostrova Chalkidiki v Soluňském zálivu. Založil jej v roce 312 př. n. l. Kassandros, král Makedonský. Pojmenoval jej po své manželce Thessalonice, sestře Alexandra Velikého.

V první balkánské válce roku 1912 byla Soluň obsazena řeckými vojsky. Ještě před podepsáním míru, roku 1917, byla celá zničena požárem. Francouzský architekt Ernest Hebrard Soluň přestavěl, což vedlo ke ztrátě jejího orientálního rázu a jejímu architektonickému návratu do Evropy. Roku 1997 byla Soluň vyhlášena Evropským městem kultury.

 

PAOK a AEK

PAOK FC je zkratka pro „Pan-Thessalonian Athletic Club of Constantinopolitans “. Klub byl založen 20. dubna 1926 uprchlíky, kteří přišli do Soluně z Konstantinopole v důsledku řecko-turecké války (1919–1922). PAOK byl otevřen pro každého občana Soluně, což vedlo k menší rivalitě s týmem Athlitiki Enosis Konstantinoupoliton Thessalonikis (AEK Soluň) - dalším konstantinopolským klubem, ve kterém mohli hrát pouze uprchlíci. Rivalita skončila v roce 1932, kdy byl klub AEK Soluň rozpuštěn a jeho hráči přešli pod PAOK. Klub zároveň získal i stadion AEK, který byl znám pod názvem Syntrivani Dále od EAK převzal symbol byzantského dvouhlavého orla se staženými křídly. Do té doby měl PAOK ve znaku podkovu a čtyřlístek.

 

Válka

italská invaze do Řecka na začátku druhé světové války vyvolala v Řecku mobilizaci a ukončila veškeré sportovní aktivity. Fotbalisté PAOK nastoupili do řecké armády a dva z nich zemřeli ve službě. Levý obránce Georgios Vatikis sloužil jako praporčík. Bylo mu 22 let, když zemřel. Po své smrti byl čestně povýšen na poručíka a vyznamenán Stříbrným křížem udatnosti. Brankář Nikolaos Sotiriadis zemřel 28. ledna 1941 v Kleisuře v hodnosti seržanta 5. pěšího pluku. Bylo mu 33 let.

 

Toumba Stadion

PAOK hraje své zápasy na stadionu, který se jednoduše jmenuje PAOK Stadium, ale v průběhu let se stal synonymem pro čtvrť, ve které je postaven: Toumba stadion

Potřeba nového stánku vznikla po té, co pozemek, na kterém stál dosavadní stadion Syntrivani, zakoupila Aristotelova univerzita v Soluni s cílem postavit zde novou školu.  Na jaře roku 1958 byly zahájeny stavební práce podle plánů architekta Minase Trempelase a stavebního inženýra Antonise Triglianose. Ve snaze shromáždit potřebné finanční prostředky vydal klub v dubnu 1958 „Loterii na výstavbu nového stadionu PAOK“ za cenu 20 drachem za kus. Mnoho fanoušků PAOK kromě peněz přispělo na stavbu také tím, že se dobrovolně přihlásili k práci stavařů. Stavba stadionu byla dokončena v rekordním čase jednoho roku.

Otevření nového stadionu bylo naplánováno na neděli 6. září 1959 přátelským střetnutím proti AEK Atény. Toumba Stadium zaplnilo 15 000 příznivců PAOK, což byla tehdejší kapacita stadionu. V polovině 70. let díky rozsáhlým rozšiřujícím pracím stadion dosáhl kapacity 45 000 míst. Rekordní návštěva byla zaznamenána v prosinci 1976 při bezbrankové remíze s AEK Atény a činila 45 252 diváků. V evropských pohárech viděla nejvyšší návštěva - 45.200 diváků - výhru na Barcelonou 1:0 v rámci úvodního zápasu prvního kola  poháru UEFA v září 1975. Pro pořádek dodejme, že odveta v Katalánsku přinesla postup favorita po drtivé výhře 6:1.

V roce 1998 byl stadion upraven tak, aby všechna místa byla k sezení, což znamenalo snížení kapacity na 32 000 sedících diváků. Zavedením bezpečnostních zón v roce 2000 došlo k dalšímu snížení kapacity na současnou kapacitu 29 000 míst.

 

Nejvyšší Řecká soutěž

Mistra Řecka dlouho určoval tzv. Panhelénský šampionát. Jednotlivé týmy celý rok soutěžily ve třech na sobě nezávislých soutěžích (Athénské, Pireusské a Makedonské) a o titul se v soutěži každý s každým utkávaly nejprve vítězové těchto dlouhodobých soutěží, posléze první dva týmy a v posledních sezónách už byla finálová část dvanáctičlenná.  

Nejvyšší soutěž v Řecku se hraje od roku 1959. PAOK je jedním ze tří klubů v Řecku, které z nejvyšší soutěže nikdy nesestoupily. Dokázal jí vyhrát čtyřikrát, naposledy v loňské sezóně. Od roku 2006 nese nejvyšší soutěž v Řecku název Superliga. Tu v současné době hraje 14 klubů, které hrají mezi sebou odehrají 26 zápasů a na konci sezóny se čtyři nejlepší kluby utkají v šestizápasovém mistrovském kole, kde se rozhodne nejenom o mistrovském titulu, ale také o postupujících do evropských pohárů.

 

Giorgos Koudas a sedmdesátá léta

Giorgos Koudas, přezdívaný Alexandr Veliký debutoval v prvním týmu PAOK roce 1963, když mu bylo sedmnáct let. Strávil v klubu celou kariéru a celkem odehrál za klub 607 zápasů, ovšem nebylo to tak jednoduché.

Během léta 1966 Koudas souhlasil s přestupem do Olympiacosu Pireus, prezident PAOK Giorgos Pantelakis však nedal souhlas k dokončení transferu a další dvě sezóny se budoucí legenda PAOKu účastnila pouze přátelských zápasů Olympiacosu. V létě 1968 se Koudas vrátil do dresu PAOK. Tento incident zažehl obrovskou nenávist mezi Olympiacosem Pireus a PAOK Slouň. Ta je považována za nejdivočejší meziměstskou fotbalovou rivalitu v Řecku.

Giorgos Koudas odešel do důchodu v roce 1984 ve věku 37 let. Během své kariéry získal se svým týmem jeden mistrovský titul a dva řecké poháry, z nichž o zisku toho prvního v roce 1972 rozhodl dvěma góly ve finálovém duelu s Panathinaikosem (2:1).

 

Osmdesátá léta

Před sezónou 1979–80 se fotbal v Řecku stal plně profesionálním a PAOK se zapletl do vlastnických sporů týkajících se klubových ultras Gate 4, které pokračovaly různými prostředky po více než dvě desetiletí. Druhý titul získal PAOK v sezóně 1984-85 pod rakouským manažerem Walterem Skocikem .  Mezi významné týmové postavy patřili Giorgos Skartados, Nikos Alavantas, Thomas Siggas, Rade Paprica a útočné duo Giorgos Kostikos - Christos Dimopoulos . Pro Ioannise Damanakise a kapitána Kostase Iosifidise to byla poslední sezóna kariéry.

 

Devadesátky

V polovině devadesátých let PAOK málem sestoupil, o dva roky později naopak šokoval pohárovou Evropu, když v prvním kole poháru UEFA vyřadil Arsenal, který v té sezóně získal double. Kapitán Tony Adams a brankář David Seaman si při vzpomínce na první zápas velmi pochvalovali atmosféru vytvořenou fanoušky PAOK na stadionu Toumba.

Dne 9. února 1998 hráč PAOK Panagiotis Katsouris ve věku 21 let zemřel při automobilové nehodě. Na jeho památku byla na stadionu Toumba vztyčena busta a každý rok se poblíž místa nehody konají vzpomínkové bohoslužby. Katsourisův dres číslo 17 byl klubem na jeho památku trvale vyřazen.

 

Nové tisíciletí

Na začátku nového milénia se klub potýkal s velkými finančními problémy. V červnu 2007 se předsednictví klubu ujal bývalý hráč a kapitán Theodoros Zagorakis. Brzy se pustil do restrukturalizace dluhu a týmu klubu. Ke konci roku 2008 byl PAOK schopen splatit většinu svého nahromaděného dluhu, zaznamenal stálý nárůst prodeje vstupenek a příjmů z reklamy a výkon týmu na hřišti se pod vedením portugalského manažera Fernanda Santose značně zlepšil .

Zagorakis odstoupil z funkce prezidenta v roce 2012 poté, co prodej jednoho z hráčů z finančních důvodů vyvolal protest příznivců.

Dne 10. srpna 2012 se stal hlavním akcionářem klubu Ivan Savvidis. Ten se výrazně zviditelnil na konci sezóny 2017/18. když při zápase mezi PAOK a AEK vtrhl na hřiště poté, co rozhodčí Georgios Kominis odvolal v 90. minutě gól, který vstřelil hlavou Fernando Varela. Hlavní rozhodčí branku původně uznal, ale zatímco hráči PAOK slavili, k čárovému rozhodčímu přistoupili protestující hráči AEK a přibližně 3 minuty po vstřelení branky jej donutili označit postavení střelce za ofsajdové. Savvidis vstoupil na hřiště s několika členy své osobní gardy ale hlavním problémem bylo, že když svlékl bundu na jeho opasku se objevila pistole. Zápas byl následně kontumován ve prospěch soupeře a tím byl rozhodnut i boj o titul.

Třetí mistrovský korálek tak PAOK nalékl na šňůrku svých úspěchů až o rok později. PAOK byl s bilancí 26-4-0 jediným neporaženým evropským fotbalovým klubem v celé Evropě v sezóně 2018–2019. v tomtéž roce klub zároveň poprvé v historii získal double.

Poslední sezóna znamenala další triumf PAOK. Tým ovládl základní část a ve finálové fázi dokázal vyhrát všechny čtyři zápasy.

 

Poháry

Dlouho bylo největším úspěchem čtvrtfinále poháru vítězů ze sezóny 1973/74. V té době stačilo postoupit přes dvě kola. PAOK postupně vyřadil Legii Varšava a Lyon, ve čtvrtfinále nestačil na AC Milán (který ve finále prohrál s SC Magdeburg!). Ovšem potom UEFA založila konferenční ligu a tady se hned dvakrát podařilo čtvrtfinálovou účast vyrovnat.

V létě 2021 PAOK nejprve vyřadil týmy z Dublinu i Rijeky, následně ve skupinové fázi skončil na druhém místě v konkurenci Kodaně, Slovanu Bratislava a Lincolnu. Ve vyřazovací fázi vyřadil Mydtjiland a Genk, cesta soutěží skončila na Olympique Marseille. Pro připomenutí: Slavia v té samé fázi vypadla s Feyenoordem.

V loňské sezóně se PAOK do hlavní fáze prokousal přes Hajduk Split a Hearts of Midlothian. Základní skupinu prolétl s bilancí 5-1-0, když za sebou nechal Eintracht Frankfurt, HJK Helsinki a Aberdeen. Ve vyřazovací fázi posléze přetlačil Dinamo Záhřeb a vypadl s týmem z Brugg.

 

Zajímaví hráči

Njěaké legendy jsme probrali v minulých odstavcích, teď se zaměřme na bývalé hráče PAOK, kteří jsou pro českého fanouška nějak zajímaví.

Milan Luhový – Československý internacionál, účastník MS 1990 se v Soluni ocitl v roce 1993 a zvládl tu dvě sezóny. 42 zápasů a šestnáct branek není špatná vizitka.

Michael Krmenčík – Slávističtí fanoušci tohle jméno neuvidí rádi, ale současný útočník Slovácka nezanechal v Soluni špatný dojem, coby hráč hostující z Brugg vstřelil rozhodující branku ve finále domácího poháru těsně předtím, než podepsal hostování v Edenu.

Miroslav Stoch působil v PAOK coby host z Fenerbahce v sezóně 2013/14. Bilanci 30 zápasů a sedm gólů rozšířil v sezóně 2019/20, kdy po zisku titulu se Slavií odešel do relativně známého prostředí. Druhá štace už nevyšla tak jako první, v jedenácti zápasech se už střelecky neprosadil a zamířil do Polska, odkud už jeho kroky mířily opět do Čech.

Dalším jménem, které prošlo Soluní a fanoušci červenobílých jej rádi uslyší, je Tomáš Necid. I v jeho případě šlo o hostování v sezóně 2013/14. Jedenáct zápasů a jeden gól ovšem není blance, kterou by se slávistický odchovanec chtěl chlubit potomkům.

Jiné kafe je útočník našich východních sousedů. Róbert Mak v Soluni působil také dvakrát – nejprve jako kmenový hráč měli lety 2014-16 a posléze jako host ze Zenitu Petrohrad. Celková bilance 83 zápasů, 17 gólů

Pokud budeme hledat opravdu světová jména, sezónu 2015/16 zde odehrál portugalec Ricardo Costa, jeho krajan Sergio Conceiciao do Soluně přišel v roce 2008 a o dva roky později zde ukončil svou hvězdnou kariéru. Zaujmout může i jméno Pablo Gabriel García Pérez zkráceně jen Pablo García  – uruguayský záložník, který prošel Athléticem Madrid, či AC Milán a sezónu 2005/06 odehrál v Realu Madrid. Ten strávil v Soluni pět let v období 2008-13 s bilancí 109 zápasů / 5 gólů. Dále Dimitar Berbatov – bývalá hvězda Leverkusenu, Tottenhamu a Manchesteru United v roce 2015 podepsala roční smlouvu v Soluni. Bylo z toho 17 odehraných zápasů a čtyři branky

 

 

Současnost

Trenérem týmu je rumunský internacionál Răzvan Lucescu. Bývalý hráč několika bukurešťských klubů v letech 2009-11 dokonce vedl národní tým Rumunska. Na lavičku PAOK poprvé usedl v roce 2017 a opustil ji o dva roky později, když vyslyšel volání, nebo tedy ještě lépe cinkot „zlaťáků“ za Saúdské Arábie, kde převzal kormidlo týmu Al Hilal. Po dvou letechse Lucescu vrátil, podpisem tříleté smlouvy se stal nejlépe placeným trenérem v historii klubu.

Brankářskou jedničkou je Dominik Kotarski (#42; 24 let CRO), chorvatský gólman do branky nikoho jiného nepouští. Na konci září mu přišla konkurence, kterou též máme spojenou s působením v Edenu, ale ani Jiří Pavlenka postavením bývalého hráče Ajaxu neotřásl.

V obraně nastupuje Jonny Otto (#19; 30 let; ESP), odchovanec Celty Vigo si udělal jméno v Athletiku Madrid, odkud přestoupil do Wolwerhamptonu za 21 milionů Euro. Do Soluně přišel před rokem.

Ve středu obrany hraje Tomasz Kedziora (#16; 30 let; POL), polský reprezentant přišel do Soluně z Dynama Kyjev nejprve na hostování, které se v létě změnilo v přestup. Ve své vitríně už má polský, ukrajinský i řecký titul.

Opravdovým klenotem klubu je Giannis Konstantelias (#7; 21 let). Mladý odchovanec klubu je považován za nejlepšího současného řeckého záložníka, server Tranfermark jej ocenil částkou 17 milionů Euro.

Spolu s ním nastupuje ve středu zálohy Mady Camara (#2; 27 let; GUI) Guinejský internacionál už ví, jaké to je vyhrát Evropská pohár. S Olympiakosem Pireus ovládl poslední ročník Konferenční ligy.

Nebezpečím pro červenobílou obranu mohou být Fedor Chalov (#9; 26 let; RUS) ruský střední útočník z Moskvy a Kiril Despodov (#77; 28 let; BUL), bulharský internacionál operující na pravém křídle.

 

Jakou sestavu pošle rumunský trenér do zápasu budeme vědět ve čtvrek krátce před devátou hodinou večerní. 

 

 

Komentáře (2)

Funkce na sledování článků je dostupná pouze pro přihlášené uživatele.

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde

  1. Re: Dvouhlavý orel ze severu Řecka

    Slávista 51     včera 20.01.2025 11:41 |  
    1 1

    No, k poražení je, že.

  2. Re: Dvouhlavý orel ze severu Řecka

    Myšák     před 22 hodinami 20.01.2025 15:17 |  
    3 0

    Karel to zase krásně sepsal, díky! Já myslím, že vyhrajeme. Je to taková předtucha. :o)