Klasika, řeklo by se. Ale ne. Dnes je derby, dnes je atmosféra slavnostnější. Proto mířím asi už hodinu a čtvrt před výkopem k tribuně Jih. Vystojím krátkou frontu na lístek a procházím osobní kontrolou. Mířím si to rovnou pro pivo a klobásu. Byl by hřích si tyto dvě věci tento den nedopřát. Váhám jestli se připojit k výzvě a jít do dolního sektoru nebo tradičně na galerku. Nakonec vítězí druhá varianta.Stoupám tedy po schodech a jsem plný očekávání co se bude dnes večer dít. Vybírám si tedy místo a pouštím se do klobásky, kterou zapíjím Gábinou. Na ploše už jsou vidět stovky balónků připravené k vypuštění a také jeden trošku větší balon. Zbývá ještě hodina do začátku. 
čas však příjemněji utíká s Nedělním Sportem a také Poločasem, kde je toho spousta zajímavého ke čtení. čas se krátí, stadion se pomaloučku zaplňuje a pomalinku se začíná plnit i horkovzdušný balon s logem čSA. Tradičně jako první přichází na rozcvičení gólmani, pak zbytek týmu. Své hráče povzbuzujeme, na protivníka pískáme. Když hráči odcházejí k poslední poradě, už nastává ta správná atmosféra. Touha, očekávání, víra.
čas však příjemněji utíká s Nedělním Sportem a také Poločasem, kde je toho spousta zajímavého ke čtení. čas se krátí, stadion se pomaloučku zaplňuje a pomalinku se začíná plnit i horkovzdušný balon s logem čSA. Tradičně jako první přichází na rozcvičení gólmani, pak zbytek týmu. Své hráče povzbuzujeme, na protivníka pískáme. Když hráči odcházejí k poslední poradě, už nastává ta správná atmosféra. Touha, očekávání, víra. A pak už to přichází. Rozhodčí přivádí hráče k utkání. Jedni mají dresy červenobílé s hvězdou na srdci, dresy druhých jsou rudé. Jedny milujete, druhé nenávidíte. To je derby. Horkovzdušný balon stoupá k nebi za doprovodu mnoha balónků. Dolní tribuna rozhrnuje velkou plachtu, na které je cosi znázorněno, to je doplněno nápisem z VyVolených „Lepší zůstanou“. Výkopu už nic nebrání, a tak rozhodčí fouká do píš?alky.
Hned od začátku se snažíme podporovat svůj tým co nejvíce. Provoláváme čest našeho klubu a snažíme se také projevit svou „lásku“ ke Spartě. Severní tribuna dělá totéž. Nic neobvyklého. A asi by ani něco nebylo v pořádku, kdyby tomu tak nebylo. Tohle je prostě derby. Ovšem chvíli po výkopu se děje něco, čemu nemůžeme uvěřit. Už, už se zdálo že Latka míč mířící do branky vykopne ale bohužel. Míč končí v síti. Nastává hrobové ticho, nálada jde prudce dolů. Jen je slyšet tlumený řev rudochů ze severní tribuny. Hrozný pocit.
Přesto se snažíme stále fandit, přesto už to není ono. Napadají nás černé myšlenky. Ty jenom potvrzuje velká šance Doška a ihned poté Poláčka, který naštěstí z malého vápna prázdnou branku přestřelil. Ufff. Naději na lepší výsledek nám dává penalta. Tu bohužel Pavel Fořt neproměňuje. Prožívám hrozné pocity. Zoufalost, beznaděj, zatracení. Spar?ané jsou na koni a naší krize si 
užívají a vyvěšují transparent: „9 let jsme čekali na odplatu“ a pod ním vyvěsili vzhůru nohama vlajku Slavia Hooligans, kterou ukořistili díky nepozornosti po zápase SKS s Anderlechtem. Je mi jako fanouškovi do breku.
užívají a vyvěšují transparent: „9 let jsme čekali na odplatu“ a pod ním vyvěsili vzhůru nohama vlajku Slavia Hooligans, kterou ukořistili díky nepozornosti po zápase SKS s Anderlechtem. Je mi jako fanouškovi do breku.Na cca 29. minutu je připraveno choreo z červenobílých papírů doplněné o několik ohňů. Myslím, že to dalo celkem hezký efekt, který ukázala celé republice Nova. Naštěstí v 31. nás ze smutku dostává Dušan Švento svým slepeným gólem. Konečně si všichni můžeme zařvat „góóól“ a vychutnat si ten nádherný pocit, když váš tým dá gól v převelice důležitém zápase. Nálada jde zpět nahoru spolu se šálami. Naopak teď jde řev z Jihu a ze Severu ani píp.
Nutno dodat, že jakýmsi zvláštním způsobem se otevřela dolejší brána k atletické dráze. Přesto že jsou slávisté v sedmém nebi, tak nikdo nemá touhu na hřiště proniknout. Ale i tak je to dobrá záminka pro PčR, která nabíhá a dělá nám společnost až do konce zápasu.
Stav je srovnán. Začínáme jakoby znovu. Chorály, pokřiky, skandování proti Spartě. Jako dodatečná oslava vytoužené branky je na galerce odpálena fontána a dole dýmovnice. Ta slouží jako záminka pro PčR k vniknutí do sektoru. PčR se s tím nemaže. Rovnou rozhazuje svou pyrotechniku, a to „jménem zákona“. Kdo nestačí utéct, je zatčen nebo alespoň dostane pár ran. Do poločasu se toho už moc nestane, a tak hráči odchází do kabin za smírného stavu.O poločase mi určitě chybí utkání malých žáčků, na které jsem si už zvykl. Bylo co sledovat a člověk se tak nenudil. Místo toho se odehrála tradiční soutěž ve střílení na branku z velkého vápna. Šibenici a tím pádem auto zase nikdo nevyhrál. Zajímavější ale bylo, že už se začalo pomalu ale jistě stmívat a tím celá atmosféra nabírala na kráse. Myslím, že významné zápasy by se měli hrát za umělého osvětlení. Tak jako na západě.
Tradičně začátek druhé půle je připraveno naše hlavní choreo. Tentokrát je to asi 70 ohňů. Pěkný efekt. Přitom si zazpíváme Slavie – Bíločervený. Spar?ané si zase připravili balónkovou trikolóru ze svých barev. Nova tentokrát ukazuje pouze kotel hostí a místo toho, aby zabrala i kotel domácích, tak se divák může kochat na faulovaného hráče, který leží na zemi. No nic.Začíná být větší zima, a tak se fanoušci ve spodním kotli rozhodnou udělat menší ohýnek. To se nelíbí PčR a opět po dalším náběhu zjednává relativní pořádek. Jinak kotel jako celek pokračuje ve fandění a očekává, jak derby dopadne, jelikož je Slavia ve druhé půli aktivnější.
Ovšem to co se odehrálo od 60. do 70 min je asi sen mnoha slávistů. Nejdříve skóroval Martin Latka a fans SKS jsou blahem bez sebe, opět šály jdou nahoru, jsme plni optimismu, že konečně Spartu porazíme. Ještě však neodezněla pořádně radost a už se nás hrnula další. Standa Vlček krásně přehodil Blažka. Bomba - vedeme 3:1, zdá se být rozhodnuto. Standa je asi velký srdcař, a tak běží k fanouškům a přitom sundává dres. Ostatní běží za ním. Prostě správná oslava branky. Jsou to super pocity, takhle 
pokořovat největšího rivala. Jen nechápu proč při každém slávistickém gólu dělá PčR náběh do sektoru. Je snad pocit, ten skvělý pocit radosti z gólu trestný?
pokořovat největšího rivala. Jen nechápu proč při každém slávistickém gólu dělá PčR náběh do sektoru. Je snad pocit, ten skvělý pocit radosti z gólu trestný?Spar?ané jsou na kolenou a už je není skoro slyšet. Zato slávisté skandují a zpívají co můžou. Dávají tím do republiky vědět kdo je Slavia Praha. Ale to už opět vypuká euforie. červenobílí hráč překonává překvapivou a krásnou střelou Blažka. Autorem je Matej Krajčík. „Když skončí míč v síti, ten pocit nic nenahradí ti,“ zpívá se v jedné písničce a myslím, že v derby to platí dvojnásobně. Odvěkého rivala, toho koho nenávidíme, porážíme už 4:1. Nemám slov, jsem radostí bez sebe. Ostatní asi také, opět š?astni točíme šálami nad hlavou. Tohle jsou pocity, kvůli kterým se vyplatí jít na fotbal. Ještě před zhruba hodinou jsme byli zoufalí, když Fořt nedal penaltu a teď porážíme ACS 4:1. Na to se nezapomíná.
Posledních 20 minut si fanoušci SKS po právu užívají. Zpívají se oslavné chorály, vytváří se menší mexické vlny, po dlouhé době z jihu zní „Slavie Praha, mistr ligy“ nebo také pokřik ze sametové revoluce „už je to tady, už je to tady“. Akorát PčR se stále činí a tak jí žádáme: „Policie ven!“ Také se dožadujeme svého práva a „chceme vidět čas“. A? se PčR snaží jak se snaží, tenhle večer slávistům (snad kromě těch zatčených za nic) zkazit nemůže. Na to je i PčR krátká a zážitek moc velký.
Utkání skončilo. Hráči v sobě mají mnoho radosti, kterou je těžké skrýt. Sbíhají se do kolečka a skáčou jako malé děti, myslím, že za dnešní výkon na to mají právo. Potom společně běží ke kotli a začíná nefalšovaná děkovačka. Někteří dokonce skáčí na chvilku na plot a plácají si s nadšenými fanoušky. Radosti je na obou stranách plno. Hráči se ještě spojí a tradičně děkují fanouškům. Pak ještě jdou poděkovat západu a hlavní. Kotel však vytrvale skanduje a přestává, až když hráči odchází jako praví vítězové do kabin. Radosti je v každém z nás ještě mnoho a to se projevuje při odchodu ze stadionu, kdy provoláváme jméno milované Slavie. Autobusy 770 se plní a když nějaký odjíždí, tak si fanoušci venku a vevnitř vzájemně tleskají. Narvu se tedy do jednoho z autobusů a hned je jasné, že to bude veselá jízda, hned se začíná 
skandovat a zpívat chorály. To nám vydrží až dolů na Anděla. Každý autobus doprovází dodávka PčR s těžkooděnci. Otevírám okno, vystrkuji šálu a nechávám jí vlát. Když vidím okolo slávisty a slávistky, tak jim z autobusu mávám šálou. Někteří naopak mávají mě. Krásný pocit po takovémhle vítězství.
skandovat a zpívat chorály. To nám vydrží až dolů na Anděla. Každý autobus doprovází dodávka PčR s těžkooděnci. Otevírám okno, vystrkuji šálu a nechávám jí vlát. Když vidím okolo slávisty a slávistky, tak jim z autobusu mávám šálou. Někteří naopak mávají mě. Krásný pocit po takovémhle vítězství.Na Andělu se davy slávistů dělí, někdo jde na tramvaj, někdo na metro. Volím druhou variantu. Na eskalátorech do metra začínáme znovu skandovat. Krásně se to tam rozléhá. Nejlepší je pokřik „čtyři jedna, čtyři jedna“, jímž prozrazujeme všem cestujícím výsledek. Ve vagónu ve skandování pokračujeme. „Kdo neskáče fandí Spartě“ přidáváme a otřásá se celý vagón. Tohle jsou ty správné dozvuky derby, ve kterém jsme konečně Spartu pokořili a to takovým rozdílem…
PS: Od neděle 23. 10 zdravím Spar?any výhradně čtyřmi zvednutými prsty!
Foto: r209vltava, Richi, Mysakus
Foto: r209vltava, Richi, Mysakus
Komentáře (3)
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde
Re: O jednom sešívaném srdci
(host) před 19 lety 27.10.2005 23:22 |koukam ze jsem absolvoval stoprocentne totoznou cestu ze stadionu a bylo to proste nejlepsi, v tom metru to bylo nepopsatelny.supr clanek.TROUBI
Re: O jednom sešívaném srdci
(host) před 19 lety 28.10.2005 19:36 |Hehe, tak to sem jel tez s vama.....
Re: O jednom sešívaném srdci
martin08 před 19 lety 29.10.2005 13:46 |moc hezky napsaný!!!