Není to tak dávno, co se červenobílí s tímto soupeřem popasovali v rámci předkola play-off Evropské konferenční ligy. Slavia tehdy oba zápasy vyhrála výsledkem 3:2 a jistě postoupila do dalšího kola. Slávistické noviny přinesly představovací článek s názvem Fenerbahce - majákové pole plné narcisů, na který se můžete podívat zde. 

Pojďme si pár informací zopakovat a něco zajímavého doplnit.  

Historie

Klub Fenerbahçe Istanbul byl založen v roce 1907 a jeho domovem je čtvrť Kadıköy. Jeho název se skládá ze dvou částí: fener znamená maják, bahçe pole. V překladu tedy majákové pole, což je stavba, která se nachází nedaleko domovské čtvrti klubu. Klubové barvy jsou žlutá a modrá, s tím, že žlutá symbolizuje narcisy, které rostly mezi majáky, modrá námořnictvo.

Úspěchy

Fenerbahçe, Besiktas a Galatasaray jsou jediné týmy, které nikdy za existence turecké nejvyšší soutěže s názvem Süper Lig nesestoupily. Soupeř červenobílých je devatenáctinásobným šampionem, naposledy však mistrovský pohár zvedl nad hlavu po sezóně 2013/14. Dále sedmkrát vyhrál domácí pohár a devětkrát superpohár. Na větší úspěch v Evropě stále čeká, pokud tedy nebudeme brát v potaz prvenství v Balkánském poháru, což byla soutěž určená pro týmy z balkánského poloostrova a Fenerbahçe jí vyhrálo v roce 1967.

Tolik jenom stručný výtah pro ty, kteří by se nechtěli vracet ke tři roky starému článku. A teď tedy ještě pár pikantností navíc:

Skandální odhalení

O skandálu ze sezóny 2010/11 jsme psali již v souvislosti s jiným soupeřem červenobílých – Athletic clubem Bilbao. V této sezóně žlutomodří díky lepšímu skóre ze vzájemných zápasů odsunuli na druhé místo Trabzonspor a radovali se z osmnáctého mistrovského titulu. Jenomže po skončení sezony policie mistrovskému týmu prokázala ovlivnění hned osmnácti zápasů právě uplynulé sezóny! Na základě toho UEFA vyřadila klub z následného ročníku Ligy mistrů, kde jej nahradil vicemistr. Tato událost zároveň uvolnila cestu Athleticu Bilbao – soupeři Tranbzonsporu v posledním předkole - do základní skupiny Evropské ligy a baskický celek, který po prvním zápase neměl ideální výchozí pozici, potom dokráčel až do finále.

Přestože od této události uplynulo již třináct let, záležitost stále není uzavřena. Je tedy klidně možné, že Fenerbahçe díky osmnácti ovlivněným zápasům o svůj osmnáctý titul přijde. Možná, že místní úřady ještě pět sezón počkají, aby byl rozsudek symbolicky vynesen za osmnáct let.

Derby

Pokud mají někteří fanoušci pocit, že zápasy mezi Slavií a jejím městským rivalem bývají vyhrocené, je otázkou co by říkali, kdyby se ocitli ve víru dění při duelech Fenerbahçe s Galatasaray. V počátcích hrály v tomto derby roli sociální rozdíly, kdy se Fenerbahçe vyhranilo jako klub obyčejných lidí, zatímco jejich rival byl vnímán jako klub pro aristokracii. U nás si hrajeme na rozdělení na pravý a levý břeh Vltavy, Istanbulské derby nese název Kıtalar Arası, což je volně přeloženo jako Interkontinentální derby. Tím je naráženo na skutečnost, že Fenerbahçe sídlí v asijské části města, zatímco Galatasaray v té evropské.

Nejeden zápas provázely šarvátky jak fanoušků, tak i hráčů: V sezóně 1995/96 mělo Fenerbahçe na dosah double. Ve finále domácího poháru výsledek 0:1 z prvního venkovního zápasu dohnalo na vlastním hřišti, ale v prodloužení padlo. Trenér soupeře Graeme Souness v euforii zabodl vlajku Galatasaraye do středového kruhu, což způsobilo, že se s hráči dostal ze stadionu až po několika hodinách s policejní eskortou. V únoru 2002 vyhrálo Fenerbahçe ligový střet 1:0, hráči v té době ligu vedoucího rivala ale dohrávali v sedmi hráčích. Všechny čtyři červené karty padly ve druhém poločase, přitom ani takové oslabení nevedlo ke změně stavu - jediný gól padl již v poločase prvním.

V sezóně 2006/07 se poslední ligové kolo na hřišti Galatasaraye za stavu 1:2 nedohrálo. Zápas byl v průběhu druhého poločasu rozhodčím ukončen poté, co domácí příznivci i přes veškeré výzvy pokračovali v používání pyrotechniky, ničili sedačky a házeli je spolu s lahvemi a dalšími věcmi na hřiště. Turecká média označila den zápasu za „černou sobotu“. V dubnu 2009 se fanoušci sice nedočkali jediného gólu, ale k vidění byly čtyři červené karty po vzájemné potyčce, kterou vyprovokoval obránce Diego Lugano, když udeřil zezadu hlavou záložníka Emreho.

Další skandál v souvislosti se střetnutím dvou nesmiřitelných rivalů se váže k finále superpoháru z loňské sezóny. Zápas se měl původně hrát v prosinci v Rijádu, ale musel být odložen. Oba týmy totiž chtěly absolvovat rozcvičku v dresech s podobiznou zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka, což se nelíbilo domácím pořadatelům a žádná ze stran nebyla ochotná ustoupit. Nový zápas byl naplánován na duben do města Sanliurfa, vzdáleného 1200 kilometrů jihovýchodně od Istanbulu. Jenomže Fenerbahçe se probojovalo do čtvrtfinále EKL, v němž jej již za tři dny čekal Olympiakos Pireus a žlutomodří marně žádali další odklad zápasu. Tehdejší trenér Ismail Kartal nominoval k zápasu pouze hráče mladší 19 let a celkem odletělo do dějiště zápasu 15 fotbalistů, včetně dvou brankářů. Nakonec se hrálo jen 50 sekund, po úvodním gólu soupeře byl tým Fenerbahçe stažen z hrací plochy a sudí zápas předčasně ukončil. Prezident na klubovém webu následně napsal prohlášení, ve kterém podrobně popsal údajně nespravedlivé události, které jeho klub v posledních letech poškozovaly. Doslova zaznělo, že "Je čas na reset tureckého fotbalu".

Ani tohle nebyl poslední incident, ale to se musíme posunout o kousek dál a dostat se k trenérské lavičce….

Trenér

Současného trenéra Fenerbahçe jsme také nedávno představovali a i tehdy to bylo nošení dříví do lesa. V létě totiž na lavičku modrožlutých usedl José Mourinho. Legendární Special One se se ziskem 26 trofejí řadí mezi nejúspěšnější fotbalové trenéry všech dob. Dvakrát zvítězil v Lize mistrů, do jeho rukou zamířilo i premiérové ocenění od organizace FIFA pro nejlepšího trenéra na světě.

Právě nového trenéra po zápase s Galatasarayem potrestala Turecká fotbalová liga pokutou ve výši 4.000 Eur za to, že po porážce 1:3 nedorazil na pozápasovou tiskovou konferenci. Tím ovšem spustila proud stratégových výčitek, který se ohradil, že nikdy v životě nevynechal jedinou tiskovou konferenci. „Když zápas skončil, pogratuloval jsem trenérovi soupeře, a šel jsem na rozhovor do televize. Pak jsem čekal 70 minut na to, abych mohl jít na tiskovou konferenci. Byl jsem u dveří tiskové místnosti, ale nebylo mi dovoleno vstoupit. Takže jestli se někdo cítil nerespektován, byl jsem to já.“  Zvláštní ovšem je, že vše se odehrálo na domácím stadionu, takže tím, kdo údajně uznávaného stratéga do tiskového centra nevpustil, museli být pořadatelé jeho týmu.

Na koho se můžeme těšit

Neotřesitelnou gólmanskou jedničkou je Dominik Livakovič (#40; 29 let; CRO), sedminásobný mistr Chorvatska přišel do klubu z Dinama Záhřeb před minulou sezónou.

Ve středu obrany nastupuje Çağlar Söyüncü (#4; 28 let; TUR). Turecký reprezentant v klubu hostuje z Athlética Madrid, ale dobří pozorovatelé a pamětníci si určitě vybaví, že nepřijede do Edenu poprvé. V roce 2021 odehrál za Leicester oba zápasy ve vyřazovací fázi EL a moc dobře tedy ví, co to znamená čelit Trpišovského Slavii. Tehdy měl na servertu TM hodnodu 40 milionů Euro, ta v současné době klesla na méně než čtvrtinu.

Ve středu hřiště se objevuje Fred (#13; 31 let; BRA), rodák z Bello Horizonte si udělal jméno v Šachťaru Doněck, odkud ho v roce 2018 vykoupil Manchester United za 59 milionů Euro. Do Istanbulu přestoupil v létě 2023 po té, co zvedl nad hlavu Anglický ligový pohár.  

Nejhodnotnější hráči kádru shodně reprezentují Maroko. Sofyan Amrabat (#34; 28 let; MAR), rodák z Holandska hraje na pozici defenzivního záložníka. V klubu hostuje z Fiorentiny, v minulé sezóně hostoval v Manchesteru United. Druhým hráčem s cenovkou 22 milionů Euro je střední útočník Youssef En-Nesyri (#19; 27 let; MAR), který letos přišel ze Sevilly.

V těsném závěsu za touto dvojicí je polský reprezentant Sebastian Szymański (#53; 25 let; POL) odchovanec Legie Varšava hrál v Moskvě za Dynamo. Poté, co Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině, nejprve hostoval ve Feyenoordu. Loni přišel do Fenerbahçe, kde ve středu pole tvoří hru a na hřišti chybí naprosto minimálně.

Zajímavým jménem v záloze je Dušan Tadič (#10; 35 let; SRB), dlouholetá opora Ajaxu na stará kolena přesídlila do Turecka. Hraje stabilně, občas navléká kapitánskou pásku a nic neubral ze svého střeleckého apetytu.

Co se ofenzivní složky týče, nesmíme zapomenout na „starého známého“. Modrožlutý dres už druhým rokem přetahuje přes hlavu Edin Džeko (#9; 38 let; BOS), nestárnoucí forward, který kariéru nastartoval v Teplicích, má doma ve vitríně trofeje pro vítěze německé i anglické ligy, zároveň i trofeje pro nejlepšího střelce těchto soutěží. Patří k legendám Wolfsurgu i Manchesteru City, české i ostatní soupeře pravidelně deptal v pohárových zápasech za AS Roma i Inter Milán. Letos k povinnostem střelce přibral ještě funkci kapitána.  

Současnost

Po dvanáctém kole Turecké ligy je tým Fenerbahçe na druhém místě za odvěkým rivalem. V posledním zápase rozstřílel Kayserispor na jeho hřišti 6:2, když 3:0 vedl po necelé půlhodině hry. V tabulce Evropské ligy má o bod více než Slavia, když v prvním kole porazil nám dobře známý Union SG, následně remízoval v Twente a s Manchesterem United a před reprezentační pauzou prohrál v Alkmaaru. Jak na tom bude po souboji v Edenu, budeme vědět ve čtvrtek 28.11. krátce před půlnocí.