Jak se žije sportovnímu řediteli ve Slavii Co vše se od vašeho příchodu změnilo v práci s mládeží? Jiří Eischmann Můj příchod byl podmíněný tím, že Slavie investuje do výchovy vlastních hráčů víc prostředků. Majitelé a vedení klubu souhlasilo s tím, že se vytvoří nová umělá tráva, že si postupně podle potřeb budeme moci přivést kvalitní trenéry a talentované hráče z jiných klubů. Co všechno obnáší vaše funkce? řídím juniorský fotbal, od B-mužstva dolů. Každý týden se scházíme s trenéry B-mužstva a všech 4 dorostů a řešíme situace aktuální i koncepční, pak jsou další spolupracovníci, kteří zabezpečují chod sekretariátu mládeže a jeho ekonomiku, spolupracuji s vedením ZDŠ Vladivostocká, kde máme sportovní třídy a jsem ve spojení s trenéry dorosteneckých reprezentací české republiky. Nemůžu ale říct, že by se před mým příchodem nějak odpočívalo, Slavie měla období, kdy vychovala výborné hráče, a? je to Pavel Kuka, Vladimír Šmicer, Radek černý, Radek Bejbl nebo Adam Petrouš. Chceme však výchovný systém ještě zefektivnit, nyní si v A-týmu budují pozici Tomáš Hrdlička a Tomáš Šilhavý, mezi náhradníky se objevují Stibůrek, Kalivoda, Kozáčik, Jirásek, Hottek, Kotrba, Kratochvíl, Nachtman, Zachariášové, příležitost dostává Tomáš Hašler, který přišel v zimě ze Štětí. Na řadu přijdou i další hráči, šikovných mladíků nemáme málo a mají velkou výhodu: trenér Mirek Beránek rád s mladými hráči pracuje, asistent Pavel Trávník v krátkém časovém období velmi úspěšně působil postupně u B, A dorostu a juniorky, takže dost talentovaných hráčů osobně vedl. Jak vypadá váš běžný den? Jeden můj kamarád říká, že se probudím, mám nabitý mobil, přivařím si ho autogenem k uchu a někdy po půlnoci ho zase nějakým způsobem od ucha utrhnu (smích). To je nezbytná komunikace, díky notebooku ani nemusím na Strahov, asistentka Petra Málková mi mailovou poštu přeposílá. Záleží na tom, zda sleduji zápasy našich nebo cizích mužstev, jestli jsem s áčkem nebo juniorkou, s mládežnickým mužstvem. Dnes se bavíme v sobotu (5.4.), ráno jsem se byl podívat v Horních Měcholupech, kde bydlím, na jednoho malého žáka, hrál se tam zápas na umělé trávě, pak jsem přijel na béčko, za chvíli začínají zápasy dorostenecké extraligy, pak přijedu domů, tam budu mít plné video výborných zápasů, od kamaráda si vyzvednu kazetu Blšany – Sparta, pak se podívám na Manchester s Liverpoolem, večer myslím na Parma- AC Milán, takže usnu tak ve dvě hodiny. V půl deváté v neděli se už zase v Edenu hraje minikopaná pak B a D dorosty, potom se rychle musím přesunout na Strahov na ligové utkání Slavia-české Budějovice a večer když přijedu, tak si zase pustím něco, co chytím v kabelovém a satelitním éteru. Baví vás sledovat neustále fotbal? Fotbal můžu sledovat pořád, neberu to jako zaměstnání. Máte na starosti přestupy ve Slavii? Pokud se jedná o A-mužstvo, tak to řídí Pepa Jinoch s trenérem Beránkem a dávají návrhy generálnímu řediteli a majitelům, společně to konzultujeme. V dalších mužstvech funguje skauting, který bych dále nechtěl komentovat. Motivujeme trenéry, aby hráče vyhledávali sami, mají ve svých kategoriích přehled, vidí talentované hráče soupeřů. Možností je dost, máme třeba i na Slovensku docela slušný přehled o hráčích. Konkurence sice také nespí, ale pokud můžeme, snažíme se sledovat všechny věkové kategorie. Můžete alespoň prozradit, kolik lidí se věnuje ve Slavii skautingu? To nemůžu, ale věřte, že se snažíme přivést do Slavie co největší hráčskou kvalitu a pokud nám třeba některý z příznivců dá tip na hráče, tak se tomu nebráníme a hráče si ověříme. Šéfem skautingu je Jiří Šusta, dlouholetý úspěšný trenér slávistického B-mužstva a dorostů, vyhrál dva tituly mistra republiky staršího dorostu v letech 1994 a 95, s béčkem vyhrál čFL. Když přestal trénovat, tak jsme ho pověřili vedením skautingu, s ním spolupracují další lidi. Jak dlouho sledujete hráče, než ho koupíte? Záleží na tom, kolik mu je let, do áčka se nechceme splést, protože transfery jsou ekonomicky náročné. Jde o znalost prostředí a pak o nejrůznější způsoby získání informací o hráčově sportovní výkonnosti a jeho charakteru. Plánujete stavbu tréninkového centra jako Sparta? Jiří Eischmann Žádné stavební úpravy v Edenu neděláme, protože se čeká, že se v nejbližší době začne stavět nový stadion, v souvislosti s výstavbou je na mládež pamatováno taky. Nyní máme k dispozici dva trávníky, umělou plochu třetí generace, na které můžeme hrát mistrovská utkání mládeže a zápasy béčka, máme škváru, sportovní haly, posilovnu, bazén, využíváme i tělocvičnu naší patronátní školy Vladivostocká, paní ředitelka Jarmila Králová nám se svými kolegy vychází obrovsky vstříc. Zatím ta potřeba není tak velká, ale v případě vybudování stadionu nám nějaké plochy budou chybět, tak i na to jsme připraveni. Víme o lokalitách, kde bychom se mohli domluvit a kde bychom měli část provozu. Uvažujete o postupu béčka do druhé ligy? Jiří Eischmann Vím, že to příznivce dráždí. Pokud budou hráči tak silní a druhou ligu vykopou, tak ji hrát budeme, ale nyní ještě tak silní nejsme. Kádr A-mužstva se mi zdá příliš úzký na to, aby jeho hráči pomohli rezervnímu týmu, jako tomu bylo třeba ve Spartě, které vykopal postup Zdeněk Svoboda, Babnič, Jun a další hráči tehdejšího áčka. Sparta měla v kádru téměř třicet lidí, což se nám zdá zbytečné a ekonomicky příliš nákladné. Další věc je, že se snažíme o výchovu vlastních hráčů. Ti, když přejdou z dorostu, tak by na druhou ligu neměli, mohli by se uplatnit dva, tři, ale ne osm nebo devět. Nyní můžeme mladé hráče zabudovávat do seniorského fotbalu snadněji. On totiž přechod hráče z dorostu mezi seniory je obecně velmi složitý proces a je při něm zapotřebí vedle kvalitního tréninku a zápasových zkušeností především hodně trpělivosti. Máte představu, jaké složení by mělo mít béčko co se týče zastoupení mladých hráčů a posil z áčka? To se vždy odvíjí od momentální situace, od programu A mužstva a jeho potřeb, kdo se potřebuje rozehrát po zranění, situace se neustále mění. Při výborné komunikaci mezi áčkem a béčkem není problém, že by hráči A-mužstva nechodili posilovat rezervu. V mé představě by B-mužstvo mělo sloužit k adaptaci nejtalentovanějších hráčů na seniorský fotbal. Během roku se do béčka zabudovali z dorostu brankář Kozáčik, bratři Zachariášové, Nachtman, Kotrba, Dubský, Hottek v něm hraje již třetí sezónu, ale pořád mu je jen 19 let. Přišel Hašler, až do svého nepříjemného zranění dostával šanci Tomáš Jirásek, hrál i Ivo Táborský, v přípravných zápasech i další dorostenci. Jak se daří Jakubu Kračmanovi v B-dorostu a jaké jsou jeho eventuální šance na další uplatnění v klubu? Libor Beneš jun. Jakub je střední záložník, skromný, pracovitý kluk, záleží jen na něm, kam se dostane, jak půjde výkonnostně nahoru a také jak mu bude sloužit zdraví. Jakou budoucnost má podle vás Tomáš Hašler? Pivonýr Jeho začátek ve Slavii byl překvapivě dobrý, není jednoduché přijít do Slavie z divizního klubu. Zapojil se rychle, střelecky se prosazuje, což je pro útočníka rozhodující. Je inteligentní, studuje FTVS, ochotný na sobě pracovat, má výborné fyzické parametry, je výbušný, rychlý, schopný zapojit se do kombinace. Má předpoklady dostat se do A-mužstva. Proč zhasla vycházející hvězda Táborsky? Pivonýr Neřekl bych že zhasla. Ani u zkušených a vynikajících fotbalistů se nedá udržet výborná forma po celý rok a kolísavost výkonů provází mladé hráče. Ivoš měl smůlu, že si zlomil ruku v důležitém fotbalovém období, půl roku nehrál, potýkal se se zraněním a operací - to ho trošku přibrzdilo. Jeho talent a gólový instinkt je natolik dobrý, že se domnívám, že góly zase dávat bude. Je ve Slavii nějaký silný ročník, o kterém by se mohlo v budoucnu hodně mluvit? Byl bych nejraději, kdyby byly silné všechny, ale to ještě nejsou. Ve Viareggiu potvrdily svou sílu ročníky 1983 a 84, zdá se mi, že velmi dobře jsou na tom hráči ročníku 86 a 87 a doufám, že to tak bude pokračovat. Dokážete odhadnout náklady na hráče, který je ve Slavii odmalička a dostane se do A-týmu? Rozpočet na juniorku a na mládež se pohybuje kolem sedmnácti milionů. Máme 14 mužstev, jiné postavení a zabezpečení mají však kluci v juniorce, kteří mají profesionální smlouvu a jiné ti, kteří s fotbalem začínají v minikopané. Pro mě je to vše jen jedna Slavie. Odejdou po stříbru z Viareggia mladí hráči? Co vás v poslední době potěšilo? Určitě velkým úspěchem bylo vystoupení juniorů ve Viareggiu, to bylo překvapení pro celou Itálii. Ještě větší radost by mi udělal postup Slavie do Champions League. Jak dlouho vám trvalo přesvědčit vedení, aby na turnaj ve Viareggiu věnovalo nemalý finanční obnos? Do Viareggia jela Slavie už asi pošesté, za mé éry jsme jeli do Itálie podruhé, vloni nám pomohl dostat se do turnaje sportovní ředitel Vicenzy, letos už nás pozvali sami. Náklady jsou obrovské, přesahují milion korun, ale já musím poděkovat vedení klubu i majitelům, že finance poskytli. James Smith mi řekl, že je to hodně peněz, ale že má informace, že turnaj je tak kvalitní, že se investice vyplatí. Z tohoto pohledu je vidět, že mládež a juniorka nejsou ve Slavii na vedlejší koleji. V jakém směru se může investice vyplatit? Je to jedno z měřítek toho, co kluci v této kategorii dokážou. Jednak jsou v Itálii specifické podmínky, jednak tam jedeme v únoru, kdy tady nemáme možnost hrát na ničem jiném než na umělém trávníku nebo na nekvalitních a místy nebezpečných površích. V době konání karnevalového turnaje se v Itálii juniorské soutěže přerušují, Italové Coppa Carnevale považují za malé mistrovství světa juniorských klubů. Na vlastní kůži si můžete ověřit, co umíte vy ve srovnání s konkurencí. Na prvním místě je pro mě získání zkušeností, hráči se ukáží v silné konkurenci, prokáží, jak se dokáží adaptovat, zorientovat v prostředí, jakou mají vůli se prosadit. Zápasy ve vyřazovací části byly tak náročné, že tým musel pro úspěšný výsledek prokázat velkou vnitřní sílu, dovednosti i kondici. Navazovaly se vám lépe kontakty, když mělo mužstvo takový úspěch? Vždycky, když se daří, tak se kontakty navazují snadno. Udělali jsme si tam dobré jméno i vloni, kdy jsme postoupili ze skupiny jako jedno ze tří neitalských mužstev (na turnaji startuje 40 mužstev, z toho 14 neitalských týmů), letos postoupila čtyři neitalská mužstva a my jsme byli opět mezi nimi. Vypracovali jsme si solidní pozici i minule, kdy jsme v osmifinále vypadli na penalty s Fiorentinou, letos jsme měli ještě vyšší kvalitu a více sportovního štěstí, proto se nám podařilo dojít až do finále. Očekával jste podobný výsledek? Takové věci se nedají plánovat. Plánovali komunisti a jak to tu s hospodářstvím dopadlo… člověk tam jede a má přání a touhy dokázat co nejvíc, třeba i vyhrát, to samé chtějí i konkurenti. Plánovat něco na turnaji, kde je složitý postupový klíč ve skupinách a nemilosrdný K.O. systém ve vyřazovací části, kde o soupeřích nevíte nic, je složité. český fotbal je dnes v Evropě už dost vysoko, takže jsme tušili, že se nemáme čeho bát, ale nenapadlo mě, že se dostaneme tak vysoko. Nehrozí odchody mladých nadějných hráčů do ciziny po tomto úspěchu? Mathis To nebezpečí nelze vyloučit nikdy, ale je kolem toho víc rozruchu, než se děje. Má to dva aspekty, tím prvním jsou omezení, která v Evropě jsou. Spekulovalo se o zájmu Manchesteru o Hottka. Do Anglie můžete jít jen s pracovním povolením. Mimo zemi EU musí hráč odehrát 75% utkání za národní mužstvo. Buďme na zemi, nikdo z těch hráčů, co jsme na turnaji měli, na úroveň českého reprezentačního A-mužstva zatím nedorostl. V souvislosti s Itálii existuje omezení, hodně se o něm i u nás psalo, že italská hráčská asociace blokuje příchody hráčů ze zemí mimo EU, což je náš případ. Druhým aspektem jsou spekulace, které se začaly objevovat, jakmile některý hráč jen trochu povyskočil. Zatímco v čechách se o hráčích juniorských kategorií nepíše s výjimkou juniorských šampionátů, tak tam o fotbale píšou pořád dokola. Ztížené podmínky jsou v Anglii a Itálii, ale co třeba Německo, Španělsko? Nepodléhám emocím, dokud není na stole nějaká konkrétní nabídka, a zatím žádný klub se na nás oficiálně neobrátil s žádostí o transfer, ani žádný agent hráčů nás neinformoval, že by se něco vyskytlo. Nechceme za každou cenu hráče prodat, náš brankář Kozáčik chytal ve finále tak skvěle, že se ptal ředitel Juventusu Moggi, jaká je jeho cena. My si však chceme hráče vychovat do A-mužstva a ne je prodávat. Dostanou šanci hráči, kteří jsou na hostováních? Vždy? v klubech, kde jsou, patří mezi velmi platné hráče, myslím že by měli dostat více šanci. Jony To je spíš otázka pro trenéra Beránka a Pepu Jinocha, já vám těžko řeknu, kdo tu zůstane nebo ne. Jsme na začátku dubna a nevím, co bude v létě. Trenéři nějaké představy mají, ale jasno bude asi až na konci jara. V létě přijdou do Slavie dva hráči: plzeňský Pavel Fořt a českobudějovický Martin Latka. Je to náhoda, že je Slavia koupila půl roku dopředu, nebo v podobném trendu chcete pokračovat? Myslím, že je dobré orientovat se na takové příchody, někdy se nám podaří koupit kvalitní hotové hráče, jako byli v poslední době Gedeon, Piták, Bejbl, Skácel, Vachoušek, pak je ale dobré kupovat další vlnu, kterou tvoří Latka a Fořt. To, že zůstali v mateřských klubech, je pro ně dobré, mají široký prostor hrát, Fořt je nejlepší střelec druhé ligy a i pro jeho sebevědomí je dobré, že se prosazuje. Martin Latka naskočil v osmnácti letech do první ligy v českých Budějovicích, to je pro jeho vývoj velmi pozitivní. Tento způsob práce funguje na celém světe. Kolik hráčů se prodá z A-mužstva po skončení ligy? Ondrej Sestak Těžko plánovat, když nevíte, o koho bude zájem. Na tuto otázku by spíše měl odpovědět Míra Beránek s Pepou Jinochem. Celé mužstvo prodat nemůžeme, ale když by přišla nabídka, která by byla atraktivní jak pro hráče, tak pro klub, tak asi těžko můžete bránit hráči ve štěstí. Všeobecně když se hráči prodávají do zahraničí, tak jsou funkcionáři klubu považováni za lumpy, kteří si chtějí přivydělat. Při pohledu z druhé stránky, klub, do kterého by hráč přestupoval, mu nabízí takové podmínky, které mu Slavia a nikdo v čechách nemůže nabídnout. Jako sportovní ředitel bych byl rád, kdybychom mohli jen hráče nakupovat a nemuseli je prodávat, ale ekonomika hraje rozhodující roli. Jaké zásahy do mužstva by se mohly provést, aby nebyla narušena jeho síla v bojích o LM? Záleží na tom, kdo by odešel, z jakého postu, jak kvalitně by se nám ho podařilo nahradit. V roce 96 měla Slavie mimořádnou sezónu v lize i v Poháru UEFA a ještě se její hráči zviditelnili na mistrovství Evropy v Anglii, přišly nabídky pěti klíčovým hráčům. Ukázalo se, že přestože nakoupíte nové hráče, chvíli trvá, než se mužstvo sehraje. Z tohoto pohledu by bylo dobré, aby zásah do týmu byl co možná nejmenší. Jste dohodnuti na příchodu Petra Voříška? Jedlička Roman Je naším přáním ho získat a budeme se o to snažit. Generální ředitel Slavie pan ing. Leška před nedávnem zmínil, že na přestupech starších hráčů je potřeba déle pracovat. Měl na mysli nějaká konkrétní jména? Zatím žádná jednání o odchodech hráčů neprobíhají. Nemohli bychom k Adautovi dokoupit ještě nějakého talentovaného Afričana? Hulinsky Nebojíme se žádné spolupráce se zahraničím, naopak bych byl pro, protože by to bylo oživení trhu. Pokud nebudu počítat Slováky jako cizince, tak si myslím, že jsme poměrně konzervativní a jsme méně připraveni asimilovat cizince. Hledáme kroky ke spolupráci po celém světě, a? už v jižní Americe, Africe, nebo na Východě, nebojíme se spolupracovat s kýmkoliv, možná se tu v dohledné době objeví hráči z bývalého Sovětského Svazu. Narážíme na jeden nepříjemný aspekt, kterým je pravidlo FIFA, kdy přestupy hráčů do 18 let nejsou povoleny. To nás brzdí. V zahraničí se to řeší tak, že klub přestěhuje celou rodinu, rodiče jsou zaměstnáni v zemi a jejich dítě tam může hrát fotbal. My nejsme tak bohatý stát, abychom přestěhovali jednu desetičlennou rodinu z Afriky, jednu z jižní Ameriky a osm lidí z Ruska. Hledáme cesty, jak týmy ve Slavii oživit, do všech mužstev chodí hráči z různých míst na testování, z domova i ze zahraničí. Máte představu o tom, jak by mělo být mužstvo složené co se týče poměru odchovanců, cizinců a hráčů z jiných českých klubů? To se nedá říct, ale myslím, že pokud se nám všem podaří pracovat tak kvalitně, abychom si vychovali vlastní hráče, tak to bude jen ku prospěchu Slavie. Když si je dokáže vychovat Real Madrid, tak by mě mrzelo, kdybychom to nedokázali my. Věříte v titul? Josef Kožnar Ano, věřím. Kde podle vás hlavní rozdíl mezi Spartou a Slavií, Sparta hraje špatně a boduje i na špatném terénu, a nám se podaří uhrát pouze bod. zdenek Sparta taky ztratila body, prohrála doma se Zlínem, remizovala s Blšany, my jsme na druhou stranu vyhráli zápasy, ve kterých se nám úplně nedařilo - na podzim třeba v Teplicích. Nižší bodový profit na hřištích soupeřů však zhoršuje v boji o titul naši pozici - to je pravda i naše škoda. Od učitele ke sportovnímu řediteli Máte vyšší ambice než dělat ředitele ve Slavii? Já se nikam netlačím, jsem rád, že mi Slavia tuto práci nabídla. Před časem jsem tu sedm let trénoval a byl jsem tu velmi š?astný, dosáhli jsme hezkých úspěchů a poznal jsem spoustu výborných lidí. Rád jsem se do Slavie ke koncepční a dlouhodobé práci vrátil a pokud bude Slavie dávat mladým hráčům takovou podporu, jakou dává vedení klubu a současní trenéři A mužstva teď, tak já nepotřebuju chodit nikam jinam. Byl bych rád, kdybychom hráli LM a nemusel jsem nikam výš odcházet. Námětů ke zlepšení mám já i moji kolegové dost, rozhodně se nenudíme. Byl jste učitelem, jak na ta léta vzpomínáte? Učil jsem na základní škole Vladivostocká, kde máme patronátní sportovní třídy. S touto školou se nám velmi dobře spolupracuje, chodím tam pravidelně na porady, když někdo něco provede, tak si na to dohlídnu klidně sám. Za hokej chodí na podobné porady Vláďa Růžička, také nenechá nic náhodě a je rád, když nastupující „volnější“ generaci má pod kontrolou. Od učitelství jste přešel k novinařině, proč? Lákalo mě dostat se do fotbalového prostředí, na cestách v čechách i zahraničí jsem se setkal s velmi zajímavými lidmi, netušil jsem, že se budu bavit například s Franzem Beckenbauerem a že člověk uvidí nejlepší hráče světa na vlastní oči. Po sedmi letech novinářské práce, kdy jsem psal do Fotbal pressu, Sportu a Telegrafu, jsem dostal od Míry Beránka nabídku ke spolupráci v Blšanech, tak jsem neváhal, chtěl jsem poznat fotbal z jiné strany. Současná práce mě velmi baví, je tvůrčí s hráči i trenéry a myslím, že v tomto směru se dá pro Slavii ještě hodně udělat. Jako bývalý novinář byste mohl posoudit, zda spekulace ohledně financování Slavie, které se v letošním roce v některých periodikách objevily, vznikly proto, že byly cílené na poškození Slavie, nebo zda vznikaly jen proto, že novináři nevěděli, jak je vše ve skutečnosti? V novinách se čím dál víc prosazuje bulvár a bulvár živí i spekulace. Zaplnit pět nebo šest stránek je dost práce, někdy je témat víc, někdy méně, když reprezentace porazí 4:0 Rakousko, tak se zaplňují snadno, pak přichází okurková sezóna, kde není z čeho čerpat, tak se musí spekulovat. To je na celém světě a co se týče novinářů, tak je to jako v každé profesi – jsou lidé, kteří jsou odborně zdatní a charakterní, další, kteří toho moc neumí a ti, kteří tomu odvětví i škodí. Zdá se mi, že současnou mladou novinářskou generaci zasáhl víc bulvár a přestal je bavit samotný fotbal. Sledoval jsem situaci v Itálii, vybudovali jsme si velmi přátelský vztah s lidmi z Gazetta dello Sport nebo státní televize RAI. Oni znají naše mladé hráče lépe než naši novináři. Pokud se podíváte, kolik novinářů chodí ze zájmu na zápasy druholigového Xaverova nebo Neratovic, které jsou kousek od Prahy, tak jich tam moc nenajdete, na čFL výjimky a na dorostenecké lize je účast novinářů snad trestná. Přitom tam uvidíte hráče, kteří jednou nahradí současné Kollery, Nedvědy, Šmicry… Tak to je, novináři tvrdí, že lidi nezajímají nižší soutěže, já tvrdím, že když o nich nebudou psát, tak se o ně těžko lidé budou zajímat. Jak vzpomínáte na léta v Blšanech? Měl jsem možnost poprvé trenérsky profesionálně pracovat ve fotbale a z klubu, který se pohyboval na čtvrtém, pátém místě ve druhé lize se podařilo vytvořit vyvážené mužstvo - na jedné straně zkušení hráči Bittengel, Vrabec, Diepold, čihák, na druhé mladí Šimák, Vorel, Drsek. Tým měl velkou sílu a soutěž s velkým náskokem vyhrál. Když jdete od vítězství k vítězství, tak na tu dobu vždy hezky vzpomínáte. Bylo to pro vás nejšťastnější období života? To ukáže až čas, nejradši bych nejšťastnější období zažil ve Slavii a aby bylo třeba i delší. Mám velmi hezké vzpomínky i na sezónu 93/94, kdy jsme tady ve Slavii po 21 letech vyhráli dorosteneckou ligu a pak v souboji s Brnem mistrovský titul. Chtěl byste se vrátit k novinařině? K novinářské práci bych se momentálně nehrnul, žurnalistika založena na bulváru mě totiž nemotivuje, ale nikdy neříkej nikdy. A k učení? Práce s dětmi mě hodně bavila, byla zajímavá. Ale ty nekonečné porady o ničem… A pak jsem ještě chvíli zažil dobu, kdy se vyplňoval původ dětí – dělnický nedělnický. Hrůza… K trénování? Dokud budu mít příležitost pracovat ve Slavii na této pozici, tak ke trenérské práci spěchat nebudu, protože obecně celá řada lidí, kteří se ve fotbale pohybují, trenérskou práci neuvěřitelným způsobem degraduje. Sklouzlo to k tomu, že pokud mužstvo prohraje, tak se automaticky vyhazuje trenér, když je trenér úspěšný, tak to je považováno za náhodu. To když slyším, tak s hrůzou zjiš?uji, kdo se na české fotbalové scéně vůbec pohybuje. Vzhledem k tomu, že jsou to lidi, kteří mohou ještě hodně ovlivňovat, tak je to nebezpečné. Jaká byla vaše fotbalová kariéra? Žádný zázrak, hrál jsem nejvyšší žákovskou a druhou nejvyšší dorosteneckou soutěž a v osmnácti jsem šel na vysokou školu. V té době jsem tušil, že ze mě žádná profesionální hvězda nebude, takže jsem už fotbal nehrál. Ale ve dvaadvaceti jsem začal trénovat a to mě chytlo. Kolik uděláte nožiček? jouda Jednou jsme je dělali v dorostu až do padnutí, udělali jsme jich více jak tisíc a myslel jsem, že umřu. Podruhé jsem se o rekordy nepokoušel. Máte nějaké životní krédo? Věřím týmové práci - vytvoření silného, odborně zdatného a charakterního týmu lidí posune Slavii výš. Je to mé velké přání.