Vy, kteří jste "přežili" úvod tohoto článku a rozhodli se přečíst si pokračování, odpusťte mi předem, že jsem ho pojal jako osobní zpověď. Zde je vlastně popsáno mých 46 let života se sešívaným srdcem...
Ke Slavii jsem se dostal omylem. Jednou, myslím si že to bylo v roce 1959, se mě na zastávce tramvaje "U Bulhara" zeptal kolega mého otce, oba sparťani až za hrob, komu fandím. A já, Žižkovák od narození, jsem to popletl. Chtěl jsem říct "Slavoji", tak se totiž v té době Viktorka jmenovala, ale z mých úst zaznělo pro mne slovo neznámé a nepochopitelné: "Slavii!" Proč neznámé? Vždyť ani Slavia nebyla Slavií, jmenovala se přeci Dynamo!
Oba pánové se zasmáli, něco pohrdlivého utrousili. Ale já byl paličák paličatá, a tak jsem se stal, na truc a na just, slávistou. Ani to sešívané srdce jsem nemohl od prvního momentu mít, dresy mého dnes tak milovaného klubu byly barvy modré...
Od prvního dne začalo mé trápení. Rodina mého otce byla z Holešovic a Letné, tedy rudá až za ušima. Ve škole bylo těch Sparťanů o pár desítek víc než nás z Edenu. Před sestupem do 2. ligy jsem zažil snad jedinou hezkou chvilku, když ti naši dokázali dát za 7 minut 2 góly do sítě Bratislavského Slovanu a vyrovnali na 2:2. Kdo si pamatuje, že tento bratislavský fotbalový kolos měl v oněch letech název Chemické závody Juraja Dimitrova?
Nenašel jsem odvahu projevit nezměrnou bolest a smutek, v den vynesení rozsudku a sešupu do 2. ligy, na veřejnosti, a tak jsem si černou pásku dal jen na pyžamo a snil potupné sny o zápasech s kluby pro mne do té doby neexistujícími.
Po roce jsme se vrátili, ale zase jen na rok, následovalo dvouleté utrpení. Konec dobrý, všechno dobré. V roce 1965 se Slavia, ano opravdu Slavia, do nejvyšší soutěže vrátila. Kolo před koncem jsem stál na Viktorce Žižkov, na tom jejich "Plincneráku", za brankou rezatého brankáře Pakosty a proklínal ho, když pustil do sítě míč z kopačky plzeňského útočníka. Nikdo mi nevymluví, že v tu chvíli zaúřadovali pradědečkové těch nynějších "kapříků"! Díky tomuto šouráku se o postupujícím rozhodovalo o týden později. Slavia - Plzeň, v Edenu bylo vyprodáno, 44 tisíc diváků! Na 2. ligu! Divil jsem se, kde se vzalo tolik lidí. Vzpomínal na chvíle, kdy se nás ztrácelo v ochozech pár stovek, kdy se v utkání proti Chemičce Ústí čekalo víc než 5 minut na návrat na místa k stání zakopnutého míče, jiný asi nebyl k mání a vzhledem k dešti jsme se všichni diváci třásli chladem na kryté, dřevěné tribuně. Slavia vyhrála 4:1, byl průvod Prahou, historický, hlídali nás příslušníci SNB (Sboru národní bezpečnosti), nevím, kdo se v té době bál víc, nás bylo hodně, oni neměli s něčím podobným zkušenosti.
Na podzim téhož roku se hrálo na Strahově, na onom starém stadiónu pojmenovaném po vynikajícím reprezentantovi Československa v atletice Evženu Rošickém, derby se Spartou. Oni byli tenkrát doma na Větrné hůrce, to aby se ti dnešní sparťánci tolik nesmáli! Zápas skončil 2:2, tedy sešívaný úspěch, 50 tisíc diváků, atmosféra k zapamatování po zbytek života. Zase průvod, nebyli jsme žádní beránci, skandovali jsme, že jdeme zapálit Letnou, hasiči, pardon, požárníci, měli pohotovost. Nakonec jsme tu ligu málem vyhráli, v posledním kole hrála Slavia doma s Interem Slovnaft Bratislava, Béďa Tesař nedal penaltu, Weiss skóroval, rozhodčí Fencl, major armády, nás k ničemu nepustil, Sparta prohrála v Košicích, naopak Dukla ty druhé Košice na Julisce porazila a tak ze 3. místa si doskočila pro titul! Nevím, asi v tom nic nebylo, ale bolelo to moc. Někomu se možná nelíbilo vrátit Slavii její jméno, její sešívané dresy a ještě titul k tomu, moc radosti najednou...
Roky plynuly, další velká šance se naskytla o 10 let později, poslední zápas nás poslal na Tehelné pole, Slovan nám dal "dvojku", Ostrava vyhrála v Plzni 1:0, titul byl její. Mluvilo se hodně o tom zápase, s kamarádem Láďou Řeháčkem jsme v Bratislavě byli, v hotelu Kyjev a na baru Ukrajina pár vodeček z žalu vypili, historky slyšeli... Že prý Anton Ondruš nabízel oba body za pár tisíc zelených, že prý vedení odmítlo zaplatit, že prý Odbor přátel Slavie ty peníze v kufříku přivezl, že prý...
Vše je promlčeno, možná že to opravdu byly jen drby...
Pak to bylo takové neslané nemastné, střed tabulky, sem tam nakouknutí do vyšších pater, ale vždy schováni za zády těch prvních. Hráči přicházeli a odcházeli, Eden začal dosluhovat.
V roce 1984 byl předložen první projet na přestavbu, nic, o 4 roky později se zbourala východní tribuna, a nic víc, devadesátá léta a všem známý vývoj "nic nedělání", nové tisíciletí a odchod na Strahov, prý se do 3 let vrátíme, nevrátili jsme se, a tak v roce 2003 Leška vyslovil ona památná slova, 19. října 2005 v 18:30 na stadiónu Josefa Bicana...
Zažili jsme vůbec nějakou radost? Ale ano! Titul v roce 1996!
A pak taky rána posměváčkům ze Sparty, za ten neexistující stadión dostali 4:1. Na Strahově, v našem vyhnanství!
Konec vzpomínání, přítomnost se hlásí o slovo. Poklepalo se kladívkem na základní kámen, výstavba začala. Věřme že bude pokračovat, že v březnu 2008 skončí úspěšně.
Josef Bican, František Plánička a spolu s nimi celá generace těch vynikajících fotbalistů, slavistů tělem i duší, se nového stadiónu nedočkala. Věřme, že Franta Veselý, Bohouš Smolík, Pavol Biroš, Peter a Dušan Herdové, Pavel Kuka, prostě všichni žijící Slávisté, se toho prvního kopnutí do balónu na našem novém stadiónu dočkají. A společně s nimi také my, kteří máme opravdové sešívané srdce!
Vilém Hodr
Sešívané srdce
Slavia staví vlastní stadión! Kdo nevěří, ať tam běží a na vlastní oči se přesvědčí! Přes víkendy jsem přečetl snad všechny možné články, které na toto téma vyšly. Právě tak jsem udělal klik na diskuze plné posměšků a úsměšků. Po zkušenostech z posledních let jsem se ani moc nedivil. Vždyť ani my, kovaní slávisté, moc nevěříme a necháváme si ta zadní vrátka otevřena. Dočkáme se?
Komentáře (35)
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde
Re: Sešívané srdce
PUMAKING před 18 lety 26.10.2006 23:45 |Velmi zajímavý a dobře napsaný článek. Já jsem o nějaký rok mladší, ale Slavii jsem začak fandit v podstatě podobně - v době mých let na základní škole, když skoro každý byl rudej či duklák a možná bylo ještě víc klokanů a já jednak vždy se přidal spíš k tomu slabšímu nebo u koho jsem měl pocit, že se s ním nejedná fér a hlavně byl jsem vždy proti proudu. Trochu se začal zajímat o historii českého fotbalu a když se mi pak do ruky dostala i knížka "VĚČNÁ SLAVIA" bylo rozhodnuto. Pak pocit toho češství a hrdosti ke spojení s národem a inteligencí před protěžováním někoho na úkor ostatních, jakož i krása technického chytrého fotbalu proti železné bojovnosti ( i když osobně jsem bohužel jen rychlostně vybavený bojovník a fotbalista /technik/ byl jen můj sen - nebylo mi dáno ani trochu :-(( ) rozhodli o tom, že jsem navždy dal své srdce a duši SLAVII a jako každý z nás si mnohem víc protrpěl než vychutnával poslední čtvrtstoletí naší Slávinky. Teď jsem, po dlouhé době, začal pevně věřit, že se nového svatostánku opravdu dočkáme a začnou SLAVII opět lepší časy
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 01:09 |tak to bylo kraaasne napsano... :-)
diky obema autorum..., vic takovych... :-))
URSKUMUG
Re: Sešívané srdce
BELL před 18 lety 27.10.2006 11:56 |Máš pravdu, toto jsou Slávisté s velkým S.
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 01:34 |jo ja sem se slavistou stal docela zvlastne:) . Kdyz mi bylo 10,predtim sem po vzoru svyho taty fandil sparte :-!:-!:-!:-!:X:X:X:XX:X:X:X:X:X:X:X ale existuje pro to omluva,ze sem se o fotbal tehdy moc nezajimal:) No ale tak sem jednou hral fifu 2001 do ktere sem si nainstaloval ceskou ligu,kdyz sem si vybiral tym do ligy,tak sem si rekl,ze sparte uz fandit nebudu,ze sparta ma hnusny dresy a pak sem si rekl, budu fandit slavii ta je cervena a bila a v te hre sem se slavii vyhral ligu mistru:))....no a jak leta plynula tak se moje srdicko rozpulilo,takze secteno podtrzeno,slavii fandim 6 let a z toho 5 let jako pravej kovanej a nefalsovanej sesivka a 3 roky uz chodim na strahov skoro na kazdej zapas,obcas jezdim ven...Kajda
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 13:00 |to je presny ...... každý byl rudej či duklák a možná bylo ještě víc klokanů a já jednak vždy se přidal spíš k tomu slabšímu nebo u koho jsem měl pocit, že se s ním nejedná fér a hlavně byl jsem vždy proti proudu
Re: Sešívané srdce
Bejbl před 18 lety 27.10.2006 08:49 |Krásný článek! Pane Dobiáši, vezli jste tehdy Ondrušovi kufřík?:o))))
Re: Sešívané srdce
Dobi před 18 lety 27.10.2006 16:17 |Mne bylo v roce 1976 tehdy 28 a zapas v Blave jsem prozival v milovanem Chorvatsku (tehdy Jugoslavii - termin jsem si tehdy nemohl vybrat...). Pan Ondrus pry pobihal "Kde su peniaze?" Pry to ale tehdejsi sef IPS Komarek zakazal. Nevim, nevidel jsem, slysel jsem...
Re: Sešívané srdce
vikingzlipy (přítel SN) před 18 lety 27.10.2006 09:06 |Hezký článek
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 09:16 |Souhlasím, moc hezkej článek a je zajímavé, jaké cesty vedly různé lidi v různých dobách ke Slavii.Jak si tak vzpomínám, tak já byl Slávista od základky, po škole jsme šli hned hrát fotbal a když došlo k rozdělení na Spartu a Slavii, Slavia byla jasná volba, vybíral jsem srdcem. Táta byl sparťan a protože jsem byl vždy vzdorovité povahy, tak mě to ještě více vyhranilo a v pubertě jsem začal i chodit na fotbaly do Edenu. Atmosféra kotle mě úplně pohltila. Na Strahově do kotle nechodim,byl jsem tam 2x na Derby a přeci jen už si chci ten fotbal užít užít jinak, než když jsem byl malej koláč.:-))LordEdmund
Re: Sešívané srdce
PUMAKING před 18 lety 27.10.2006 09:37 |Přesně tak - každá doba je jiná - my jsme také nejen po škole, ale i o polední přestávce vždycky dávali fotbálek, akorát tenkrát byl obrovský nárůst fandů Bohemky ( titul :-)), takže neuvěřitelně jsme hráli sparťani a slávisti proti klokanům :-)
Re: Sešívané srdce
mart před 18 lety 27.10.2006 10:02 |My sme meli taky takovou zajimavou situaci :D. Otec jednoho spoluzaka poradal turnaj Sparta v. Slavia - dva zapasy v Riegraku, hrat museli vsichni(teda i holky). Prvni zapas sme tesne vyhrali 10:1. Do druheho zapasu Sparta nemela lidi, tak nas pozadali (me a jeste dalsi dva kluky, jeden ze zaku Slavie a dva weekendovi cutalisti = vesnicka liga) abychom za ne nastoupili. Bylo nam jich lito, tak sme to vzali - .... i tak Sparta prohrala 5:0!!(coz svedci m.j. i o tom, ze sem nebyl zrovna Kadraba:D) bylo to myslim v 69 roce - museli sme byt opravdu dobra Skola.... spartanu aby v poledne s baterkou hledal :D. Jinak ja mel tu vyhodu, ze sem se slavistou uz narodil . ( a jak mama rikala = "chodil" sem do Edenu jeste kdyz sem ani nebyl :D.zdravi mart
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 10:06 |Za nás bohemáci prakticky nebyli, bylo to přibližně na půl, možná trošku více Sparťanů, než Slávistů. Na střední byl Bohemák jeden,kterej stejné chodil na Slávku a jeden Duklák:-) Když to tak sleduji teď v práci, tak znám zase jednoho Bohemáka, Sparťania Slavisti jsou přibliźné ve stejnym počtu, jsem z Prahy. Jeden smutný rozdíl však vidím, když probíráme ligu, tak se dovidám,že ze Slávistů jsem byl osobné na fotbale jen já, a větśina sparťanů :-( Snad se to s Edenem srovná. LordEdmund
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 10:35 |Já to měl celkem jednoduchý. Praděda slávista, děda slávista a táta slávista, takže sem přece nemohl porušit rodinnou tradici. Jako malej sem bydlel s rodiči v Pardubicích, takže sem se vo slávku vůbec nezajímal, ale když sme se pak přestěhovali do Prahy, tak sme s tátou začali hned chodit. Mno a teď už chodim pokud možno na každej zápas do kotle a občas jedu i na nějákej ten výjezd. Prostě Slavia 4ever in my heart !!!
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 10:40 |Připojuji se k těm, co za tento článek opravdu poděkují. Asi jsme na tom pane Viléme věkově zhruba stejně a fandění Slavii u mne začíná rokem 1960. To co jste popsal, jsem se Slavií prožil podobně, snad jen, že když hrál Koflík s Kubíkem, tak jsem z toho měl pocit, že hrajem zas fotbal a ne plácanou. Taky jsem prožíval útoky Fr.Veselého a šílený debaty jestli byla na něj pentle či nebyla atd. atd. Taky si přeju pro všechny slávistické generace i budoucí, aby se ten stadion povedl a byli jsme konečně doma v Edenu. A jestli to bude o den dřív nebo později je teď úplně jedno. Snad si to uvědomí i Ti hráči, co naši Slávii reprezentují teď a jejich hra dostane nějaký řád a myšlenku. Neberu jim bojovnost (některým), ale je to upracovaný a bez myšlenky. Ale to je možná jen můj dojem. Tak hodně zdraví pane Viléme a přeju pěkný den
Sokrates
Re: Sešívané srdce
postovni (přítel SN) před 18 lety 27.10.2006 10:53 |tak u me to asi bylo bezny. zdedil jsem slavii po otci. muj prvni zapas byl slavia - hradec kralove 0:0 . bylo to nejak tesne predtim, nez utekli knoflicek s kubikem. jinka co si pamatuju, tak mezi klukama, co jsme s nima hral za barakem fotbalek to bylo cca 6 slavie 1 bohemka 1 sparta.
Re: Sešívané srdce
Besa před 18 lety 27.10.2006 10:53 |Moc pěkně napsaný článek, pane Viléme. Jsem rád, že i příspěvků a pozitivních ohlasů k němu je spousta. Je tady vidět, že ačkoli je základna Slávistů bohužel menší než rudochů, tak zase o to citověji založené to je.
Já jsem se, stejně jako dost lidí tady, dostal k fandění Slavii na střední škole v Náchodě. Většina kluků fandila rudým, a taky víceméně tak na vzdor jsem šel proti proudu a .... stejně jako Vás všechny, i mě sešívané srdce neskutečně pohltilo. I proto teď sleduji všechny zprávy o novém stadionu jako čekání na novou kapitolu v historii Slavie a fakt se nemůžu dočkat prvního zápasu v našem EDENu.
Re: Sešívané srdce
carfi-sks (přítel SN) před 18 lety 27.10.2006 11:46 |Jsem mladsi rocnik, ale sem rad, kdyz si prectu, jak ten ci onen fanousek nasi milovane Slavie, ji zacal fandit a jeste jsem radsi kdyz ten clanek je napsany opravdu pekne:) , takze lidicky Vas vyzivam, aby ste sem bud poslali svuj pribeh, jak ste zacali fandit Slavii, anebo aby ste ho napsali do fora zde na SN, staci si najit: Sluzby -> Diskuzní fórum -> vsechno o Slavii -> Jak sem zacal fandit Slavii
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 12:32 |To psal někdo na webu Bohemky kdo byl včera na tom jejich setkaní:na včerejším setkání byl představitel společnosti která vlastní Dolíček a ten říkal, že ONI chtějí vybudovat MĚSTSKÝ STADION v EDENU (ne Slavia, jednají se společností ENIC o budoucnosti SLAVIE...) do kterého vloží prostředky získané z prodeje DOLÍČKU a to vše v naprosté SHODĚ a ve spolupráci s RADNICÍ... Samostatný stadion pouze pro Slavii tak jak byl dle projektu představen prý určitě nebude!!! ? ENIC prý dostal nabídku na prodej SLAVIE
Slayer
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 13:11 |http://bohemians1905.cz/clanek.aspx?kod=6235&lng=CZ
POHLED PRAHY 10
Milan Richter, starosta Prahy 10: „Městská část se rozhodla, že vstoupí do společnosti, která buduje stadion v Edenu. Chceme pomoci se samotnou stavbou, aby stadion sloužila oběma tradičním klubům Prahy 10 – Slavii i Bohemce. Nestaví to Slavie, staví akciová společnost, ve které Slavie nemá žádný podíl. My vstoupíme do této společnosti a vlastníkem nebude Slavie ani Bohemka. Bude to akciovka, kde bude mít městská část podíl. Chceme, aby oba kluby měly stejné zázemí. Ekonomika velí, využívat prostor co nejefektivněji. Nevím, jako budou mít sedačky barvu, pro nás je stěžejní, aby na tom hráli dva rovnocenné kluby. Podpisem memoranda jsme zahájili konkrétní jednání, ale jsme zatím na začátku. Stadion se bude jmenovat tak, jak někdo zaplatí. Chceme stavět stadion pro Slavii i pro Bohemku.“
Re: Sešívané srdce
mart před 18 lety 27.10.2006 13:42 |:DDD, jenze pan Richter si spletl dobu. V sedesatejch letech by si mohl , jako predseda narodniho vyboru, kterym se asi citi, urcit co a jak, a ze se Slavia bude jmenovat Dynamo, a ja nevim co jeste. Na vstupovani do "akciovky" jak rika, musej bejt ale dva. On by mozna rad vstoupil, ale.......ale to by ho pan Leska musel vzit.(von ho asi pan Leska nakonec veme, ale bude asi muset prestat placat nesmysly, a hlavne poradne solit, zatim,....zatim jen keca). Tak asi tak nejak. Jinak bych je klidne nechal blabolit. Mimochodem, nektere clanky na tom webu co predvadis maji kvalitu i pravdivostni hodnotu Radia Jerevan. Me osobne to ale nevadi, ja mam Radio Jerevan velmi rad :DD zdravi mart
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 17:43 |Nebo Praha 10 s toho po volbách pěkně vycouvá a stdion bude celej SLÁVIE
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 17:44 |stadion
Re: Sešívané srdce
skman před 18 lety 27.10.2006 12:55 |Velmi pěkný :) taky doufám že so toho sta´dáku všichni ve zdraví dožijeme
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 14:07 |jsem slávista z Hronova v našem městě ja nás naštěstí většina. Slávistou jsem se stal po tátovi. Ovšem můj tatík to měl složitější, pocházel z Moravy a o fotbal se nezajímal. Můj děda vzal tatíka do Prahy na derby , že z něj udělá rudocha, celou cestu mu vyprávěl jaká je sparta dobrá a Slávka špatná. Ovšem jak táta říká, když mužstva nastupovala na plac bylo rozhodnuto.Naše dresy to byla nádhera. Od té doby už jezdil na fotbal každý sám.
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 14:54 |krásně popsané vzpomínky pane Hodr. Děkujeme
samick
Re: Sešívané srdce
Dobi před 18 lety 27.10.2006 16:21 |Doteď jsem si myslel, že jsem tu na historii sám. A jedinečný! Smekám klobouk!!!!!!!!!!!!
Dobi
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 16:38 |Vildo , výborný článek. Zapoměl jsi na rok myslím 1978 kdy jsme bojovali o titul s Duklou , prohráli v Edenu 0:1 , 30000 diváků a zaříznul nás Christov , nakonec vyhrála Ostrava. Jinak paráda.
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 17:46 |Všem Vám moc děkuji za komentáře k článku a jsem opravdu rád, že jsem mnohým, těm starším, ale také oněm "zajícům", zahřál to naše společné sešívané srdce! Snad se ještě někdy, nebo občas, o napsání něčeho zajímavého pokusím. Uplynulo více než 30 let od onoho utkání o 1. místo v Bratislavě a tak jsou snad i všechny "jedna paní povídala" promlčeny. Já to tenkrát slyšel takto: Anton Ondrus se v 1. poločase zeptal, zda jsou peníze připraveny. Z lavičky Slavie ale zazněl pokyn: "Hrajte máte na to!" 0:1 následovalo. Po přestávce tu byla stejná otázka a stejná odpověď, jen požadované množství peněz za výhru o malinko stouplo... Následoval další gól... Pan Martin Růžek prý ty peníze opravdu v kufříku měl. Sportovně jsme tedy ten titul prohráli. Jiní by ho "nesportovně" klidně získali! Z dalekého Hondurasu zdraví Vilém Hodr
Re: Sešívané srdce
Rottax (přítel SN) před 18 lety 27.10.2006 18:30 |Moc pěkný článek!
Re: Sešívané srdce
(host) před 18 lety 27.10.2006 20:07 |fakt pěnké. Jen aby to dostalo tu správnou koncovku - stadion na jaře 2008! To si přejeme všichni a moc, nebo ne?
Zajímavé příběhy
Luke (host) před 18 lety 28.10.2006 01:50 |Vyskytuje se zde hodně zajímavých příběhů:-) Já to měl trochu naopak ale. Poprvé jsem byl na Slavii někdy v roce 1993 nebo 94, nepamatuju si přesně kdy, mám ale pocit že to bylo na den mých pátých narozenin, tedy 10.května 1993. Co vím ale určitě bylo to, že Slavia tehdy hrála s Uherským Hradištěm 9:1 a mě se ten fotbal strašně zalíbil a stal jsem se poprvé slávistou.
Poté jsem ale do Prahy přestal jezdit a zalíbil se mi více hokej nedalekého Chempotreolu Litvínov. Po příchodu na osmileté gymnázium v roce 2000 se to rozdělovalo: Tepličáci, Spartani... A zbyl jediný slávista. Když se ptali mě komu fandím, řekl jsem bezmyšlenkovitě že Slavii. A nelitoval jsem. O přestávkách jsme se oba tábory rvaly, dostali jsme několik upomínek od učitelů, hold telecí léta:)
Tu vyhráli spartani, tu my dva. Postupem času se k nám dostalo několik lidí z tábora teplického a několik z tábora spartanského a síly se ještě více vyrovnaly. Chodily jsme po škole, po městě (Most) a ptaly se kolemjdoucích komu fandí. Když řekli že Spartě tak jsme na ně bučeli. Když řekli že Slavii hned jsme se radovali že nejsme sami.
Poté u mě však fotbal pozvolna zase začal upadat, stejně jako zájem o sport celkově. Koncem roku 2003, respektive začátkem roku 2004 se však stalo něco, co mě definitivně naklonilo na stranu fotbalu. Na konci roku 2003, ještě bez přístupu k internetu, jsem začal vydávat první amatérský časopis nazvaný "Slávistický občasník". Měl šest stran, na jedné byla ligová tabulka, na druhém statistiky, na třetí informace o Slavii, na čtvrté a páté hodně amatérský report ze zápasu. Ale bylo mi tehdy 15 let...
Na jaře 2004 jsem díky velké náhodě začal psát na portály CyberSlavie a Fotbalovenoviny.com (posleze přejmenované na Polocas.com), což byla voda na mlýn. Statistiky, informace, kuriozity. Po všem jsem se pídil a pídím, neustále mám chut něco objevovat.
Leč pořád to mělo jeden problém. Návštěvnosti na stadionu. Nikdy jsem se ještě na stadion nevydal sám, na Strahově jsme nebyl (alespon co pamatuju) a děda, jediný muj spojenec v rodině (mimochodem s ním jsem navštívil onen první zápas s Hradištěm) v září 03 zemřel. Poslední spojenec...
Ovšem čas plynul a já si nakonec přeci jen doma vydupal - de facto pro mě - výjezdy do Prahy na vlastní pěst. Jaká nezodpovědnost na stranu jednu, ovšem jaké dobrodružství a euforie na stranu druhou!
Ovšem nejvíce chmurný mám zážitek na Slavia-Liberec letos v dubnu, na to nadosmrti nezapomenu, na tu středu 26.dubna 06...
Celý den, vše kolem fotbalu se mi nedařilo, na stadion jsem přišel s doprovodem až v minutě 38. za stavu 1:0 pro Slavii... Abych o pulhodinu později za stavu 1:2 při přerušené hře odcházel. Jak mě ještě víc dostalo poté zjištění, že to nebyl definitivní konec zápasu, ach ty proklaté reproduktory na jižní tribuně zatracovaného strahovského stadionu!
Jelikož zápasy v neděli od pěti večer jsou vážně povedené, zvlášt když druhý den vstávám do školy v šest ráno a poslední bus mi jede z Prahy ve čtvrt na devět, poslední zápas co jsem zatím navštívil na Strahově byl zápas s Karvanem. Ach, jaký to zápas, většina lidí na něj nadávala, ovšem já na něm byl s otcem-rozhodčím-Bohemákem a nadával jsem sobě za to ještě více! Jeho otec je zarytý spartan, jeho mladší bratr býval ve výjezdní složce sparťanských fanoušků a jeho komentáře k jakémukoliv kontaktu Slávisty s fotbalistou Evklahu bylo k nesnesení!
Ještěže nejsem omezen jen na zápasy na Strahově, což ovšem v sobě nese i jisté riziko. Loni na podzim, 15.října 05, hrála Slavia v Mostě a jeden nejmenovaný hool si u mě schoval světlici. Proklatá světlice, kvůli které mě celý první poločas sledoval bedlivě jeden sekuriťák! Snažíce se aby mi nevypadka z rukávu jsem na začátku druhého poločasu sedíc v první řadě při zvedání papírového chorea doslova trpěl, světlice mi propadla celým rukávem.
Světlice byly zapálené a ke kotli se blížil technický ředitel Mostu pan Lang. Světlice dohořely a jeden ze sekuriťáků je hodil do belíku. Poté ke mě přistoupil onen hool a ptal se, zda mám ještě tu světlici. Já mu ji vydal a on zapálil tuto poslední v kotli se nacházejíc drahocenou světlici. Tu, po které na nás do kotle naběhli policajti a většina z nás dostala nějaký ten šťouchanec pendrekem pod žebra, tu do jiných slabin... To byla tedy asi má zatím nejvíce nebezpečná situace, sice nic moc dalo by se říci, ale na druhou stranu jsem byl přesně před Clownem jenž se oháněl kolem sebe hlava nehlava tak, že jsem nejednou jednu schytal málem i od něj...
Slavia mi však přinesla i jiné "poprvé" a opět v Mostě. Tentokráte to bylo letos, na památné páé výročí atentátů na New York, tedy v pondělí 11.září. Po akreditaci jsem se vydal pro kamaráda, s nímž jsem šel do kotle. Blbec sekuriťák! Nechtěl mě dovnitř pustit coby novináře, musel jsem si tedy koupit lístek. Lístek za 70 Kč na cca 40 min pokecu v kotli. Poté jsem se vydal na plochu.
Nádherná atmosféra, kterou vytvořilo více než 7.000 diváků, při níž mi běhal mráz po zádech. O mé fotky ze zápasu si přímo na ploše požádal pan rozhodčí Kubáň, kterému jsem je tedy poslal ještě tentýž večer na e-mailovou adresu. Poskytl je dalším dvěma rozhodčím. Fotky byly mimo můj web ještě i na slaviafoto.net a na stránkách mosteckých hools, tvz. Brüx Vandals.
Pokud bych měl ale jednoznačně říct, co byl větší zážitek, sám nevím. Byl to první zápas vůbec, navíc s takovým výkonem? Byl to můj první zápas, kde jsem dostal "po držce"? Nebo první zápas na ploše? Všechno jsem už se Slavií zažil. Teď už doufám v něco jiného. Věřím, že (a je to reálné za dvou okolností: a) že bude stadion postaven b) že nebude v tu dobu reprezentační přestávka a Slavia bude hrát doma opět v sobotní čas) na mé dvacáté narozeniny (10.05.2008) zažiju zápas na novém slávistickém stadioně v Edenu. Což o to, mě osobně by ani nevadilo "menší" zdržení - oproti plánovanému otevírání stadionu někdy v březnu "až" v sobotu 10.května téhož roku, nevadilo by to asi ani Slavii (dostala by peníze od Hochtief VSB coby penále za zdržení, ledaže by stadion nebyl dva měsíce dostavěn a nečekalo se:)), spokojení by byli i fanoušci (co jsou dva měsíce když na to čekáme celý život?).
Tak toto bude muj největší zážitek se Slavií určitě, nepřebije ho nic. Titul z roku 96 přeci jen (bylo mi 8) moc nepamatuji, jen vím že hráči slavili i na podstavci sochy sv. Václava) a nepřebije to ani eventuální účast v LM za pár let či titul.
Otevření stadionu... To bude jasná životní vzpomínka a já budu rád, až za padesát let budu moci o tomto slavnostním aktu vyprávět mým vnoučatům...
Re: Zajímavé příběhy
Luke (host) před 18 lety 28.10.2006 01:52 |Jaj, tak ted koukám, že jsem to ze sebe vychrlil... A krapet víc se rozepsal... Pardon
Re: Zajímavé příběhy
mart před 18 lety 28.10.2006 12:05 |Hezky Luke! Fakt dobry. Ses trida! ......bez pardonu!.zdravi mart
Re: Zajímavé příběhy
Luke (host) před 18 lety 28.10.2006 12:20 |Hmm, dík, pochvala samozřejmě potěší:) Ale je fakt, že jsem to přehnal a že to dočte málokdo:) Prej "To jsem ještě nikdy neviděl Přečíst zbytek komentáře" :)) Mno, já to sice viděl, ale... Aspon se mi mohli povést udělat odstavce:))
Re: Zajímavé příběhy
carfi-sks (přítel SN) před 18 lety 29.10.2006 15:17 |Ja to precet cely:)))