Začátky skotského fotbalového klubu Celtic Glasgow sahají ještě do 19. století, přesněji do roku 1887. Brat Walfrid, vedoucí místního vzdělávacího institutu, se inspiroval už existujícím sousedním klubem Edinburgh Hibernian a rozhodl se pro založení konkurence. Zajímavý byl cíl, který tímto krokem sledoval, chtěl nasbírat peníze pro charitu, která podporovala chudé děti. Zároveň však chtěl vytvořit společnost, na kterou by mohli být obyvatelé Glasgowa hrdí.

Název „Celtic“ vznikl poměrně jednoduše. Walfrid rozmýšlel nad tím, co nejvíc spojí skotské a irské obyvatele Glasgowa. Po krátké úvaze přišel na to, že je to společná keltská historie. V listopadu 1887 se teda uskutečnilo první střetnutí fotbalových nadšenců, kteří zformovali klub.

Okamžitě po založení klubu si jeho představitelé pronajali část půdy, za který museli platit 50 liber ročně. Místní obyvatelé jim velmi rádi přišli na pomoc a společnými silami postavili jednoduchý stadion. O šest měsíců nato odehrál Celtic svůj první zápas, v prvním známým glasgowským derby vyhrál nad Rangers 5:2.

 

O čtyři roky nato získal Celtic Glasgow Skotský pohár. Ve finále této soutěže vyhrál na Ibrox Parku nad Queens Park Rangers 5:2. Po tomto zápase se klub přestěhoval do Celtic Parku. Roku 1893 se Kelti dočkali dalšího významného úspěchu. Tentokrát toho nejcennějšího – domácího titulu. Tyto úvodní úspěchy jako by vytyčily cestu, jakou se bude Celtic v budoucnosti ubírat. Už od začátku bylo jasné, že nastoupil na vítěznou linii. Mezi lety 1892 a 1914, teda před začátkem I. světové války získal Celtic jedenáct titulů mistra ligy. Šest z nich se mu dokonce podařilo vybojovat v sérii – mezi roky 1905 až 1910! Kromě toho získal glasgowský klub devět vítězství v národním poháru. Vůbec první double si Celtic připsal v roce 1907. O rok nato ho zopakoval.

Po roce 1918 se Celtic dostal do menší krize. V podstatě by se toto období možná ani nemělo nazývat krizí, protože Celtic získal v letech 1919, 1922 a 1926 další tituly domácího mistra. Kromě toho vyhrál v letech 1923, 1925 a 1927 skotský pohár. Glasgowský klub však už nebyl tak dominantní jako v předešlých letech. Problémem bylo narůstající vedení, které se v této části britských ostrovů projevovalo dost výrazně. Celtic se díky svým „keltským“ kořenům a ctěním těchto tradicí dostal do nemilosti velké časti fanoušků ostatních klubů a po jeho titulu v roce 1922 došlo k mnoho nepokojům a povstání. Ty nakonec přerostly až do občanské války.

Významnou událostí 30tých let byla i návštěva na finále skotského poháru v roce 1937. Na zápas mezi Celtikem a Aberdeenem, který se uskutečnil v Hampden Parku, si totiž našlo cestu neuvěřitelných 146 433 diváků (podle některých zdrojů až 147 365)! Toto číslo je až do dnešních dnů rekordní návštěvou na evropském fotbalovém zápase.

 

Během 2. Světové války prožil Celtic velmi zlé časy, celých pět let působil jen v regionální lize. Potom však postoupil do nejvyšší soutěže. V prvních sedmi poválečných sezonách skončil nejlépe na pátém místě. V roce 1948 měl vážné problémy se záchranou a málem se znovu ocitl ve druhé lize.

 

V roce 1966 Celtic Glasgow ukončil 12 roků trvající půst v domácí lize a konečně si do svých análů připsal nejcennější domácí triumf. V tu chvíli ještě nikdo netušil, že v nepřerušeném sledu bude následovat i osm dalších! V tom samém roce získal Celtic navíc i ligový pohár. Podle představ se mu nedařilo jen v PVP, kde skončil v semifinále na kopačkách anglického FC Liverpool.

 

Mimořádně úspěšný byl rok 1967. Celtic si zabezpečil domácí treble v podobě zisku titulu, skotského poháru a ligového poháru. Potom vyhrál i Glasgowský pohár a propracoval se až do finále Poháru mistrů. To se uskutečnilo přesně 25. května 1967 na Národním Stadionu v Lisabone. Soupeřem Celticu byl v té době mimořádně silný klub Inter Milán, známý propracovaným obranným systémem „catenaccio“. Na Kelty však nevyzrál a ve finále tahal za kratší konec. Celtic Glasgow zvítězil 2:1 a získal nejcennější evropskou klubovou trofej.

 

V roku 1970 Celtic vyhrál bitvu o Británii, když v semifinále poháru mistrů porazil anglický Leeds. Zápas na Hampden parku sledoval rekordní počet diváků v historii evropských pohárových soutěží – 133 961. Ve finále však už Skoti tak úspěšní nebyli a podlehli holandskému Feyenoordu Rotterdam 1:2 po prodloužení.

 

O rok nato se slavné mužstvo Celtiku rozpadlo, protože Jock Stein naplánoval totální přestavbu kádru. Celtic zůstal největší silou ve skotském fotbale do začátku 80tých let. Tlaku nových kvalitních týmů, jako například Aberdeen nebo Dundee United, statečné odolával a získal ligové tituly v letech 1981 i 1982, vyhrál skotský pohár v roce 1980 i Ligový pohár o dva roky nato. Výhra v poháru v roce 1980 však byla zastíněná obrovskými nepokoji v ulicích města, při kterých došlo k bitkám mezi fanoušky.

 

Evropský úspěch se však Celtiku v tomto období vyhýbal. Klub sice získal některé cenné skalpy velkoklubů jako Ajax Amsterdam nebo Sporting Lisabon, ale fotbalem založeným na nepřestávajícím atakovaní soupeře byl v těchto časech v Evropě tak trochu pro smích.

 

V roce 1991 začala krize Celtiku dosahovat pomalu vrcholu.  Fandové se začali ozývat a na zápasy nosili čím dál víc častěji transparenty s výzvami k odstoupení vedení. Všechno se ještě vystupňovalo po tom, co vedení odmítlo pomoc Fergusa McCanna, který chtěl do klubu investovat 13,8 milionů liber! Trenér Liam Brady vycítil, že takto to dále nepůjde a v říjnu 1993 odstoupil z funkce. Nahrazený byl Louom Macarim, který si však díky své přísné povaze většinu hráčů okamžitě poslal proti sobě. Celá situace se ještě zhoršila v březnu 1994, když Skotská národní banka informovala vedení klubu o překročení povolené minusové hranice jejich účtu (5 milionů liber) a na Celtic zavolala likvidátora. Vedení klubu vidělo, že není z krize jiného východiska než prodat Celtic Fergusovi McCannovi. Ten získal kontrolu nad klubem osm minut před tím, než by klub vyhlásil bankrot!

 

V lednu 1995 dostali fandové další skvělou možnost – měli možnost zakoupit si akcie klubu. Odpověď na tento krok daleko převýšila očekávání vedení, protože se prodaly podíly za neuvěřitelných 14 milionů liber!

 

V sezóně 1997/98 už Celtic Glasgow naplno útočil na nejvyšší mety. Do jeho vedení byl dosazený generální manažer Jock Brown a trenérem se stal Wim Jansen. Do klubu přišlo z různých končin až devět nových hráčů, kteří se významnou měrou přičinili o nejúspěšnější sezonu desetiletí. Získali titul po dlouhých deseti letech a k tomu přidali i ligový titul. V létě 1998 se definitivně dokončila přestavba Celtic Parku, která pohltila přibližně 40 milionů liber. Glasgowský klub měl od té doby k dispozici krásný moderní stadion s celkovou kapacitou přesahující 60 000 diváků.

 

V sezóně 2002/2003 se Celtic ocitl na domácí scéně v malé krizi a nezískal žádnou trofej. Nejtěsnější to bylo v lize, kde obsadil druhé místo za Rangers jen díky horšímu skóre, rozhodl jeden jediný gól! Radostnější chvíle zažili zeleno-bílí v Poháru UEFA, kde se probojovali až do finále. Tam však nestačili na FC Porto, kterému podlehli 2:3 po prodloužení. Bylo to finále evropské soutěže pro Celtic po dlouhých 33 letech.

 

Stát: Skotsko

Rok založení: 1888

Stadion: Celtic Park  – kapacita 60832

Klubové barvy: zelená – bílá

Úspěchy:  39 x mistr ligy, 32 x vítěz domácího poháru, 12 x vítěz domácího ligového poháru,                                                                      1 x vítěz LM,

                 

Trenér: Gordon Strachan

Datum narození: 9.2.1957

Datum nástupu: 25.5.2005 

                                                 

David Marshall – Bobo Balde, Jackie McNamara, Stanislav Varga, Neil Lennon– Stilian Petrov, Alan Thompson, Didier Agathe, John Hartson – Maciej ?urawski, Chris Sutton

 

Minulá sezóna:

Umístění: 2 (výher: 30, remiz: 2, proher 6, celkem: 92 bodů)

 

Vzdálenost po silnici: 1949 km

Vzdálenost vzdušnou čarou: 1405 km