Lidové noviny 22.10.2001 - Něco za něco, platí ve Slavii
Pekařský tovaryš poněkolikáté spálí chleba i housky tak, že místo na pult putují do popelnice, ale jeho mistr a majitel oné pekárny ho otcovsky obejme a hrdě mu řekne: Hochu, děláš to dobře. Science fiction, absurdita non plus ultra, chování zralé na odvoz do psychiatrické léčebny? Kdepak, realita. Jen v trochu jiné sféře podnikání a jiném obsazení. Akciová společnost SK Slavia Praha - fotbal podniká v nejpopulárnější kolektivní hře planety. Její cíle jsou jasné: válčit se Spartou o český titul, dostat se do Ligy mistrů, a pokud to nevyjde, tak alespoň v Poháru UEFA přežít podzim, vychovávat hráče, po nichž budou prahnout špičkové evropské kluby a na tom všem vydělat co možná největší majlant. Co z toho se daří naplnit? Nic. Slavný klub dostává na všech frontách za uši, ale generální ředitel je z nejvyšších pater ujiš?ován, že vede firmu dobře. Přitom majitelé určitě nejsou žádní hlupáci. Jak si to ale pak srovnat v hlavě? Selský rozum napovídá: I tady platí - něco za něco. Dál si to každý musí domyslet sám.

Lidové noviny 22.10.2001 - Za chyby platí každý, jen Vladimír Leška nikoli
Muž dvou tváří. Tak hodnotí slávistického bosse lidé z jeho blízkého okolí. Za maskou gentlemana, z něhož sálá slušnost na všechny strany, se prý skrývá chlapík, jenž mistrovsky zvládá zákulisní intriky. Je to opravdu tak?
Vladimír Leška. Zanedlouho třiačtyřicetiletý vždy pečlivě upravený muž s vybraným chováním a slovníkem diplomata. Hodně lidí říká: ?Je to on, kdo pohřbívá zaživa Slavii!? Leška naopak tvrdí, že dělá maximum pro slávistické dobro. Fakta však Leškově verzi příliš nenahrávají. A nejenom ta aktuální. Psal se podzim 1998 a tehdejší slávistický trenér Jaroslav Hřebík a sportovní manažer Jaromír Šeterle věděli, že musí zvýšit údernost v útoku. Na Žižkově si vyhlédli kanonýra Luďka Zelenku. Ten nakonec skutečně do Edenu přišel, ale až následující jaro, i když jeho přestup už byl půl roku předtím nachystaný. ?Od září na sportovním úseku denně hovoříme a jednáme o vhodnosti doplnění, jednáme tak, že je připraven i platební kalendář na Zelenku, kterého vyhodnotíme ohledně posílení na prvním místě, a po čtyřech měsících je to ve vedení naší společnosti zpochybňováno,? píše se ve zprávě členům představenstva SK Slavia Praha - fotbal a. s. ze 13. února 1999, která je ještě určitě archivována na slávistickém sekretariátu. Podepsán Jaroslav Hřebík. ?Bylo řečeno, že na příští zasedání konané v lednu 1999 budeme já i pan Šeterle pozváni, k této problematice se budeme moci vyjádřit a já dostanu v této oblasti větší prostor. Končí přípravné období, představenstvo nezasedalo, tak podávám zprávu písemně. Přestože na úrovni trenér - manažer máme o koncepci a doplnění mužstva jasno, nebyla nám dána možnost prezentovat naše názory ve vedení společnosti, ani v užším kruhu členů představenstva,? stojí černé na bílém. ?Nebylo správné, že pravomoci trenérů byly v otázce transferů značné,? glosuje naopak slávistickou přestupovou politiku Leška. Trenéry Hřebíka nebo Tobiáše však do toho zahrnout nemůže, zato Františka Cipra ano. ?Přestup Švancary si vymodlil Cipro,? přiznává například Leška. Jak to podle něj chodilo při příchodech do Slavie? ?Sportovní úsek mi předal návrh a já už jen posuzoval, jestli je finančně realizovatelný, nebo ne,? řekl slávistický generální ředitel. Rozpor mezi jeho slovy a doložitelnou skutečností není ojedinělý. Kdyby se totiž Leška držel toho, co říká, možná by Vladimír Labant zářil nadále v červeno-bílém dresu, a ne v tom spar?anském. Labantův kontrakt měl platnost do 30. 6. 1999, ale na Leškově stole již dávno ležely návrhy na jeho prodloužení. Ten první tam generální ředitel našel už 12. března 1999. Jenže místo předplacení dalších služeb slovenského reprezentanta následoval letní pláč nad drzostí tehdejšího spar?anského manažera Horníka, který Labanta rivalovi vyfoukl. ?Nechci, aby moje jméno bylo nadále spojováno s neodbornými, nekompetentními jednáními a rozhodnutími Slavie, za které jako sportovní manažer nesu odpovědnost, ale nemám patřičné kompetence a pravomoci záležitosti ovlivnit dle svých odborných představ ve prospěch Slavie,? vysvětlil na konci května 1999 prostřednictvím čTK Šeterle, proč Leškovi oznámil, že nebude usilovat o prodloužení manažerské smlouvy. Dnes už se k tomu nechce vracet. ?Na vše odpovídá současný stav Slavie,? konstatoval Šeterle. Fotbaloví příznivci Slavie přihazují jedno nové moudro: Za chyby platí každý, jen Leška ne.

Lidové noviny 22.10.2001 - Problém není v osobě ředitele tvrdí výkonný šéf Slavie Vladimír Leška * Většina fanoušků říká pravý opak a žádá hlavu klubového bosse

...Slavia se topí ve velkých problémech a tře bídu s nouzí
Pražská Slavia čelí zkáze. Rozezlení skalní příznivci už mají viníka: Vladimíra Lešku, generálního ředitele klubu. Co tomu říká?
PRAHA - český fotbalový kolos, který budil v minulosti doma i v zahraničí úctu, lapá po dechu. Postupně vycouval z Champions League, Poháru UEFA i z boje o tuzemský mistrovský titul a fanoušci spílají hráčům i klubové honoraci. ?Neptejte se mě na - Leška ven, Leška ven. O tom to totiž není,? říká muž, kterého nemohou slávističtí srdcaři vystát, Vladimír Leška.

LN: Když odborníci srovnávají hráčské kádry Sparty a Slavie, tvrdí: v individuálních kvalitách rozdíl není, ovšem jako tým se slávisté nemohou s mužstvem z Letné porovnávat. Souhlasíte?
Já bych byl trochu skeptičtější. Na určitých postech má Sparta vyšší kvalitu než my. Je to dáno několika skutečnostmi.

LN: Jakými?
Za prvé: spar?anům pomáhají zkušenosti z reprezentace, Champions League a jsou sebevědomější. Za druhé: Sparta má širší kádr, protože vychází ze zcela jiných finančních možností. Za třetí: předcházející trenéři možná víc sázeli na zkušené hráče, takzvané individuality, místo aby dali větší možnost, a tím i motivaci našim odchovancům.
Hřebíkovi prý lidsky přeje

LN: Ovšem i Slavia v minulosti dodávala borce do reprezentace. Nyní však nemá nikoho ani v A týmu, ani v jedenadvacítce. Přitom fotbalové předpoklady k tomu mnozí mají. Jinak by Doškové, nebo Adam Petrouš nedávno nepatřili k hvězdám reprezentační zálohy.
To jsou přesně témata, s kterými si lámeme hlavu. Především nový sportovní ředitel Jan říčka se jimi intenzivně zabývá. Až na to přijde, budeme mít vyhráno.

LN: Ale odpověď není složitá: Hráči jsou špatně vedeni.
V tomhle musím být upřímný: je to v práci realizačního týmu. Jistě nečekáte, že budu konkrétní, ale v přístupu těch, co na hráče působí, tedy realizačního týmu, vidím náznaky devatenáctého století.

LN: Dokdy je budete tolerovat?
Začnu z jiné strany. Vložili jsme velké naděje do trenéra, který se těšil velké podpoře slávistické veřejnosti a který už byl předtím několikrát na seznamu. Ale jeho příchod nešlo z objetivních příčin uskutečnit, protože například v té době vedl Teplice. V tuto chvíli by bylo nefér, kdyby ještě nedostal šanci dokázat, že je schopen ony naděje splnit. Ovšem časový horizont vyprší s koncem podzimu.

LN: V evropských klubech je tradicí, že hra mládežnických týmů vychází z potřeb A týmu. Ve Slavii to neplatí. Zatímco dorostenecká mužstva i juniorka ctí moderní trendy, brání zónově a učí se agresivnímu celoplošnému napadání, áčko hraje postaru. Nevidíte v tom absolutní rozpor?
Absolutní .... Co jste v úvodu otázky naznačil, to je ideální stav, ke kterému se dopracujeme. Teď jsme na začátku cesty.

LN: Ale slávistický A tým už se po oné cestě před třemi roky procházel a spar?any v tomto směru strčil do kapsy. Jenže s vyhazovem trenéra Jaroslava Hřebíka byl po jedné sezoně se vším konec. Považujete nyní ?Hřebíkovu popravu? za chybu? A stál jste na zasedání klubového představenstva za Hřebíkem, nebo jste naopak usiloval o jeho odvolání. Já mám zprávy, že B je správně.
Můžu říct, že úspěch, který pan Hřebík nyní má, i když si musel v začátcích na Spartě vyslechnout své, mu lidsky přeji. A? už se ve Slavii událo cokoli. Vím, že pocity zadostiučinění, které se dostaví, když se prokáže správnost určité cesty, které věnujete všechno a nechcete na ní dělat žádné kompromisy, jsou příjemné.

LN: Stále jste však neodpověděl na původní otázky.
Já jsem mu na Strahově popřál, což myslím vyjadřuje míru respektu. Ale nikdo nemůže říct, že kdyby Hřebík zůstal, tak by bylo ve Slavii lépe nebo hůře. Myslím si, že nelze říct A ani B.

LN: Ale každý člověk si přece vyhodnocuje, co udělal dobře a co špatně. Proto opět opakuji: Považujete krok, který znamenal Hřebíkův pád ve Slavii, ze svého pohledu za chybný?
Kbybych měl, jak to bylo někde prezentováno, něco osobního proti Hřebíkovi, tak bych ho vůbec neangažoval. Dal jsem k tomu souhlas přesto, že jeho předchozí angažmá nebyla oslňující. A podporu měl po celou sezonu.

LN: Proč musel odejít, když měl podporu?
Argumenty byly panu Hřebíkovi sděleny zástupci ENICu (společnost, která je majoritním vlastníkem Slavie poz. aut.) a jestli očekáváte, že teď budu komentovat rozhodnutí majitele, tak to asi ne.

LN: To po vás nežádám, mě zajímá váš soukromý názor.
A? už pan Hřebík na ten odchod reagoval jakkoli, a? už tam byly různé osobní ataky a tak dále, tak si myslím, že se asi měla najít cesta, aby následující rok smlouvy ve Slavii zůstal. Problémy, které stály za rozhodnutím majitele o Hřebíkově odvolání, se asi daly řešit. Já znovu říkám: Zapla?pánbů za každého člověka, který český fotbal někam posune. Hřebík prokazuje, že není trenérem, který umí o fotbale jen poutavě vyprávět, ale že je schopen to i realizovat na mezinárodní scéně. Zopakoval velký úspěch Ivana Haška doby z před dvou let a zopakoval ho s jistou dávkou razance a elegance.

LN: Mluvil jste o podpoře, které se trenéru Hřebíkovi od vedení klubu dostávalo prakticky po celou sezonu, ale už zkraje jara se v médiích přetřásal jeho konec ve Slavii. Dokonce padala i jména, která by měla za Hřebíka a manažera Šeterleho přijít jako náhrada - Cipro, Jarolím, řehák. Vy jste to sice glosoval slovy - je to holý nesmysl, ale za necelý půlrok z toho byla realita. To svědčí spíš o předem připravené akci než o výmyslech žurnalistů.
Žádná připravená akce to nebyla. Vždy? ta jména pro Slavii jsou tak jednoduchá. Jestliže František Cipro skončil na podzim angažmá v Innsbrucku, tuším, že to tak bylo, tak samozřejmě... Ale já nemůžu ovlivnit, co se děje v médiích. Zato garantuji, že jsem žádné jednání tehdy s nikým nevedl, tohle ve fotbale nedělám.

LN: Slávistická kabina si v posledních letech nemůže stěžovat na nedostatek nových, respektive staronových tváří. Švancara, Kozák, Tchuř, Šuškavčevič, Lička, Suchopárek, Pavel Novotný - do těchto nákupů investoval klub nemalé peníze. Jenže v základní sestavě si z nich pevné místo nevydobyl nikdo. Není to podivná přestupová politika?
Taky je otázka, kolik příležitostí dostali. A pak, každý přestup má svůj vlastní příběh.

LN: Nalistujme ten s nápisem Pavel Novotný. Píše se v něm o fotbalistovi, který byl ze Slavie kvůli slabé výkonnosti vyřazen, ale po neúspěšných kapitolách v německém Wolfsburgu a u rivalů z Letné na sebe opět navlékl červeno-bílý dres. Vám to připadá normální?
Pavel byl za daných možností na trhu alternativou, která nám typologicky vyhovala a ekonomicky to byla záležitost tuším dvou a půl milionu korun.

LN: Když to shrneme, jste s přestupovou politikou Slavie, na rozdíl od fanoušků, spokojený.
Nééé. Spokojenost nespokojenost, měřítkem jsou výsledky. A jestliže ty momentálně nemáme, nemůžeme tvrdit, že vše bylo v pořádku. Ale na druhou stranu, i s ohledem na hlas odborníků, že nemáme horší, nebo o mnoho horší kádr než Sparta, se tu otevírá pro realizační tým velký prostor, který zůstává, diplomaticky řečeno, nevyplněn prací.

LN: Přestupy ? la Novotný, Tchuř a další tedy nepovažujete za přehmaty.
Přehmaty - to je silné slovo. Ale systémově nebylo správné, že odborná oponentura, já jí být nemohu, protože nejsem expert na fotbal, nebyla dostačující a že pravomoci trenérů byly naopak v otázce transferů značné. To jsme změnili. Dnes máme sportovního ředitele, který je významným oponentem.

LN: Ovšem ředitel má v závěrečné fázi silné slovo...
Každé moje rozhodnutí je velmi hlídáno a limitováno představenstvem klubu. A normy jako kroky vyžadují souhlas představenstva, jsou velmi tvrdé. Například o každé finanční trasakci nad 250 tisíc musí rozhodovat představenstvo.

LN: Takže ani odchod Vladimíra Labanta z Edenu na Letnou nejde na váš vrub. Tehdejší slávistický manažer Jaromír Šeterle se však dušuje, že vám dávno před vypršením Labantovy smlouvy v Edenu, pokládal na stůl návrh na její prodloužení, ale nikdy u vás neuspěl. Je to pravda? A pokud ano, proč jste reagoval odmítavě?
Já bych se do těchto vzpomínek pro pamětníky nerad pouštěl. To by mělo jen dva možné konce. Buď bych byl za toho hlupáka já, nebo pan Šeterle. Podle toho, kdo dá jaké argumenty. V každém případě to, že Vlado odešel do Sparty, byla velká ztráta pro Slavii. Ale detaily? Ne, to by nebylo korektní.

LN: Bossové Sparty říkají: Klubový rozpočet na sezonu činí 300 milionů korun. Můžete být stejně otevřený?
V porovnání se Spartou pracujeme s třetinovým rozpočtem.

LN: Letenská kasa se plní stamiliony z Ligy mistrů, u Slavie je u této položky stále nula. A ani z Poháru UEFA po vyřazení v prvním kole se Sevette Ženeva nemůžete počítat s příjemnou sumou. Co to pro chod klubu znamená?
Z hlediska běžného režimu nic, protože majitelé garantují naplnění rozpočtu, který schválilo představenstvo. Samozřejmě ale že nemáme bonus na víc. Ovšem fámy, že někteří hráči půjčují peníze na to, aby Slavia mohla letět do Ženevy, jsou nesmysly. Slavia je soběstačná.

LN: Ale nemá vlastní stadion. Zatímco v Liberci, Olomouci vyrostly nové tribuny, vedení Slavie předložilo jen několik maket. A skalní slávisté, a nejen oni, se stále častěji ptají: Jak je možné, že to jinde šlo, ale u nás ne?
Mohu zodpovědně prohlásit, i proto, že jsem vystudoval čVÚT, že v otázce stadionu se nic nezanedbalo. Naše situace se s Libercem, nebo Olomoucí nedá srovnávat. Tam nejsou pozemky zatíženy žádnými závazky.

LN: Slavná Slavia je v bryndě, ale majoritní vlastník si pochvaluje, jak klub z dlouhodobého hlediska šlape. Jak tomu rozumět?
Angličané jsou zvyklí podporovat své lidi i v dobách, kdy se jim nedaří. Proto vyhráli i všechny války. Tohle my v čechách neumíme.

LN: Holá fakta jsou jednoznačná: Slavia není na špici elitní soutěže, nerýžuje peníze v Lize mistrů ani v Poháru UEFA, odborníci hovoří o devastaci kdysi nadějných hráčů. Jaký díl osobní odpovědnosti za tyto skutečnosti si přisuzujete?
Tradiční sebemrskačská otázka ... Samozřejmě že si přisuzuji určitou odpovědnost. Kdybych si ji nepřisuzoval, tak by to asi nebylo normální. Až budu psát memoáry o svém působení ve Slavii, budu konkrétnější a velmi otevřený.

LN: Neměl byste odejít?
Jestli bude ve Slavii Leška, nebo ne, o tom to není.

LN: Počítáte s tím, že byste nemusel přežít coby generální ředitel Slavie nejbližší klubové představenstvo, na kterém se bude pitvat bídný aktuální stav?
Teď jde o to, aby Slavia našla správné výstupy a dostala se zase nahoru. Ale už se těším na memoáry, kde nebudu muset mluvit diplomaticky a budu moci veřejnosti sdělit, jak to všechno ve skutečnosti bylo.