Pokřik některých fanoušků při zápasu Slavia – Teplice „Vláďa Leška“ mi připomněl, že náš ředitel stojí v čele našeho milovaného mužstva už 10 let. Napadlo mě, že bych se mohl trochu pokusit zhodnotit období jeho působení.



Sezona 1993/1994

Ing. Vladimír Leška se stal předsedou (prezidentem, generálním ředitelem..) v zimním období sezóny 1993/94 poté, co se po odstoupivším p. Korbelovi stala majitelem klubu firma PPF. PPF tehdy převzala mužstvo s velmi dobrými hráči, ale zřejmě po odchodu pana Korbela velmi zadlužené.

V základní sestavě nastupovali:
Jánoš (Blažek) - Hipp, Lerch, Suchopárek, Šilhavý (Pěnička, Novotný) - Tatarčuk, Šmicer, Nečas, Bejbl, Berger - Kuka, Rusnák (Janoušek)

Prvním krokem PPF bylo vybudování montované protilehlé tribuny. Dalším bylo odvolání trenéra Josefa Jarabinského, kterého nahradil Jindřich Dejmal. Dodnes nevím, proč k tomuto kroku nové vedení sáhlo. Jarabinský byl podle mě nejlepší trenér, který Slavii v novodobé historii vedl. Mluvilo se o jeho nepřiměřených finančních nárocích, ale pokud byl předčasně odvolán, musel se mu zřejmě vyplácet nějaký plat... Dejmal byl až několikátým trenérem, který nabídku přijal. Jedním z oslovených byl myslím i Pešice, který před sezonou z postu asistenta odešel trénovat Jablonec. Do mužstva přišel v průběhu zimní přestávky Luboš Kozel, z hostování byl povolán František Veselý nejmladší a v průběhu jara se vrátil po letech také Ivo Knoflíček. Občas se objevil i mladičký Martin Hyský. Největším oslabením byl odchod Pavla Kuky a také stopera Jaroslava Šilhavého. Slavia pod novým vedením podávala dost nevyrovnané výkony, nakonec však s poměrně velkou bodovou ztrátou udržela 2. místo za Spartou.



Sezona 1994/1995

V letní přestávce před sezonou 1994/95 oslovilo vedení několik trenérů (mj. trenéra reprezentace Dušana Uhrina). J. Dejmalovi nabízeli místo Uhrinova asistenta, což odmítnul. Nakonec J. Dejmal odstoupil (byl odvolán?), trenéra se sehnat nepodařilo a mužstvo převzal Dejmalův asistent Miroslav Beránek. Změny nastaly i v hráčském kádru. Do branky podle mě dost zbytečně přišel Jan Stejskal. Na dalších 5 let se stal sice naší jasnou jedničkou, ale stál hodně peněz a Zdeněk Jánoš byl podle mého názoru minimálně stejně dobrý. Navíc si myslím, že byl větší srdcař. Odešli i stoper Michal Hipp, Voloďa Tatarčuk, Radim Nečas a Štefan Rusnák. Hlavní posilou se měl stát plzeňský objev Daniel Šmejkal. Ze Slovanu Bratislava přišel Ondrej Krištofík. O střelbu se měl starat i Roman Hogen, za talent byl považován Jirka Vávra, který se vrátil z vojny. Na jaře se pak v sestavě občas začaly objevovat i 2 současné opory jiných mužstev – Tomáš Hunal a Jiří Štajner, a také Lukáš Jarolím.

Mužstvo nastupovalo většinou v sestavě:
Stejskal - Pěnička, Suchopárek, Kozel (Novotný, Lerch, Hyský, Hunal) - Vávra, Krištofík, Berger, Bejbl, Šmejkal (L. Jarolím, Fr. Veselý) - Šmicer, Knoflíček (70. Hogen, Štajner)

Na tuto sezónu asi nikdo z nás nezapomene. Před Spartou jsme měli náskok až 7 bodů, její „soustředěný“ nápor jsme ale nevydrželi. Nebylo to poprvé, kdy Sparta zázračně vyhrála vše, dokud nebylo jasné, že titul získá. Poté už si nějakou tu ztrátu dovolila. Tyto spanilé jízdy Sparty jsou opravdu raritou, svět se od nás má „co učit“!



Sezona 1995/1996

Nejlepší, co jsme asi zažili. Odešel sice Patrik Berger, od druhého kola jej však víc než rovnocenně nahradil Karel Poborský. Ve Slavii ještě definitivně skončil Ivo Knoflíček, přišel tehdy veliký talent Robert Vágner. V průběhu sezony se po dlouhodobém zranění vrátil Luboš Kozel. Raritou byl občasný start Švéda Lindmana. Významná byla změna na trenérském postu. Asi ne příliš zaslouženě odešel Miroslav Beránek, nastoupili František Cipro s Josefem Pešicem.

Mužstvo nastupovalo většinou v této sestavě:
Stejskal (Blažek) - Suchopárek (Kozel) - Pěnička, Hyský, Novotný (Hunal) - Lerch, Bejbl, Poborský, Šmejkal (Krištofík, L. Jarolím) – Šmicer, Vágner (Vávra, Hogen, Štajner, Lindman)

Sezóna začala rozpačitě, potom se ale dařilo úplně všechno. Poprvé v dějinách jsme postoupili do druhého kola evropských pohárů, a hned z toho bylo slavné semifinále Poháru UEFA. Na zápasy s AS řím asi nikdy žádný slávista nezapomeneme. A především liga. Od roku 1949 čekali slávisti na titul. Konečně. Navíc to bylo okořeněné faktem, že Sparta, která si řešila své vnitřní problémy, skončila až čtvrtá. Nemrzela nás tedy ani prohra se Spartou 0:2 ve čtvrtfinále Poháru čMFS.



Sezóna 1996/1997

Po slavnosti často následuje kocovina. To se stalo i Slavii, která se stala obětí vlastního úspěchu, na který nebyla dostatečně připravena. Odešly čtyři opory mistrovského celku a vicemistrů Evropy Honza Suchopárek, Vláďa Šmicer, Karel Poborský a Radek Bejbl. S neúčastí na ME se těžko vyrovnávali Robert Vágner, Martin Pěnička a Jirka Lerch, u kterých došlo k poklesu formy. Pavel Novotný se zase zřejmě nevyrovnal se svou slávou z ME a jeho výkonnost také klesla. Že se nikdy nestali očekávanými oporami potvrzovali Daniel Šmejkal a Ondrej Krištofík, jejichž výkonnost šla také nadále dolů. Noví hráči Ivo Ulich, Edvard Lasota, Karel Vácha a Sladjan Ašanin se sice postupně stali většinou oporami, na začátku však na ně nesehranost s novým mužstvem měla vliv. V průběhu ligy se ukázalo, že hostování Luboše Kubíka na pouhého půl roku bylo málo. A nakonec největší hvězda z nově příchozích, Pavel Horváth, přišel až po ostudné kvalifikaci do Ligy mistrů. Do mužstva se výrazně neprosadil zimbabwský reprezentant Kennedy Chihuri, poté dlouholetá opora Viktorky Žižkov. Nekonečný kolotoč hostování a přestupů začal pro brankáře Jardu Blažka, dnes reprezentanta a ničitele Slavie ze Sparty. V zimní přestávce Slavii posílil obránce Petr Vlček, Pavel řehák se po svém návratu z Japonska už takovou posilou nestal.

Mužstvo hrávalo většinou v sestavě:
Stejskal (černý) - Kubík – Kozel, Ašanin (Vlček, Hunal, Novotný, Hyský) – Lerch, Ulich. Horváth, Lasota, Pěnička (řehák, Šmejkal, Krištofík, L. Jarolím, Chihuri, Jindráček) - Vácha, Vágner (Vávra)

První účast v boji o Ligu mistrů skončila ostudou – tak snadné vyřazení od Grasshoppers Curych po výsledcích 0:5 a 0:1 nečekali ani největší pesimisté. Následná účast v Poháru UEFA byla také neslaná nemastná. Ve druhém kole byla nad naše síly Valencia. V lize jsme střídali slabší výkony s dobrými. Sparta zpočátku ještě neměla ujasněnou vnitřní koncepci, takže jsme na ni získali až 5 bodů. Pak ale Vlastu Petrželu z trenérského postu vystrnadil J. Chovanec, který měl konečně podporu všech spar?anských mocných. Následovala další ze spar?anských „neuvěřitelných spanilých jízd“. Výsledek: Sparta první s náskokem 4 bodů. My si trochu spravili alespoň chu? prvním historickým triumfem v Poháru čMFS.



Sezona 1997/1998

Nejvýznamnější změna – většinovým majitelem Slavie se stala britská investiční skupina ENIC, která nakoupila akcie od PPF. Jinak bych sezonu hlavně charakterizoval neuvěřitelnou rošádou na místě trenérů. Před sezonou nechalo vedení odejít asistenta Pešiceho, jeho nástupcem se stal Petr Rada. Hlavní trenér Cipro chtěl napřed odejít do Rakouska, poté si to rozmyslel, aby následně po 8. kole do Rakouska přeci jen odešel. Vedení pak oslovilo mj. právě Pešiceho, ten však nebyl Teplicemi uvolněn. Trenérem se poté stal budějovický Pavel Tobiáš. Ani on nevydržel do konce, mužstvo od 25. kola vedl asistent Rada. Z hráčů se stali nejvýraznějšími novými akvizicemi Vlado Labant a Tomáš Kuchař, v jarní části sezóny přišel obranu posílit i Libor Koller, objevovat se začal i Adam Petrouš. Výrazněji se neprosadil Samir Pinjo z Bosny a Radek Krejčík. Nikdy se nepodařilo dostatečně využít talentu Tomáše Kučery, který byl zřejmě největším příslibem. Přišel i věčný náhradník do branky Michal Václavík. Odešli Pavel Novotný, Ondrej Krištofík, Daniel Šmejkal a Martin Pěnička, v zimě pak i Lukáš Jarolím.

Mužstvo hrávalo většinou v sestavě:
Stejskal (černý) - Kozel - Vlček, Ašanin (Koller, Hyský, A. Petrouš) - Lerch, Lasota, Ulich, Horváth, Labant (řehák, Kuchař, Jarolím, Krejčík) – Vágner, Vácha (Vávra, Kučera, Pinjo)

Neustálé změny na trenérském postu nemohly neovlivnit výkony, které byly velmi nevyrovnané. Za relativně úspěšné je možné považovat účinkování v Poháru vítězů pohárů, kdy nás vyřadil až ve čtvrtfinále VfB Stuttgart. V lize už jsme bohužel žádné drama v boji o titul nepřipustili a Spartě jsme soupeřem nebyli. Druhé místo se nám ale uhájit podařilo. Dva důležité zápasy jsme v závěru vyhráli díky gólům Tomáše Kučery. Kdeže je dnes on a jeho supertalent! První sezona za vlastnictví ENIC se tedy příliš nepovedla. Nebyl to vyslovený propadák, ale spíš začal postupný ústup ze slávy. Měl to být signál do budoucna?

Ve druhém díle vás zavedu do souhrnu zbývajících sezon. článek bude zveřejněn v pondělí v 8:00.