Jako asi většina slávistických fandů jsem měl v pátek ráno budíček velmi brzo. Ve čtyři jsem vstal a již v půl páté byl před jednou trafikou. Byl jsem první, takže jsem věřil, že lístek získám. Blížila se pátá hodina a do fronty přicházeli další. Přesně v pět nám otevřeli. Rychle jsem si chtěl nechat vyjet rezervaci, jenže prvních pět lístků si začala tisknout pro sebe obsluha. Když jim vyjela rezervace, kterou musí do dvaceti minut potvrdit, říkám jim, a? tisknou další a až poté se vše potvrdí, aby se dostalo na více lidí. Nesouhlasili, takže si nechali rovnou vytisknout i vstupenky. Tento proces znamenal přibližně pět minut. Jak už každý ví, šlo zde o sekundy. Samozřejmě na další se již nedostalo, i když v průběhu hodiny se podařilo získat ostatním pár lístků na pondělí, pro mě nevyhovující vzhledem k fotbalovému utkání Brno-Slavia. Odcházel jsem velmi rozladěn. Přijdu domů, podívám se na fórum na oficiálním hokejovém webu a jen čtu, jak jsou na tom všichni ostatní. Teď mi začalo být líto hlavně těch fandů, kteří pravidelně chodí na hokej a nyní mají smůlu. Já tam nemusel být za každou cenu, přeci jenom se zaměřuji na fotbal. Na hokej jsem však do Edenu nechtěl chodit a již dlouho dopředu jsem si říkal, že začnu chodit až do nové arény. Opravdu se ukázalo, že distribuce byla špatná, napomáhala lidem u terminálů, mohli si dělat co chtěli. Stačí si přečíst pár příspěvků. Smířen, že nezamířím do té arény, jsem si již začal plánovat jiné věci. Jenže v sobotu večer mi jedna známá zavolala, že pro mě sehnala jeden lístek. Byl jsem fakt š?astný, navíc to bylo ideální místo, přímo na červené čáře. Vyrazil jsem asi dvě hodiny před začátkem. Jel jsem autem, z mé vesničky nic jiného nejelo. U haly jsem neměl kde zaparkovat, takže jsem zamířil k Palmovce a poté se zaplněným metrem přemístil zpět. Vycházím z metra a vidím všude davy lidí. Hned mě zajímalo, zda uvidím nějaké překupníky. Taky že ano. Párkrát jsem zaslechl, jak lidem nabízejí. No prostě hrůza. Mířím ke vchodu jih, zatím vše v pohodě. Procházím dlouhou chodbou až se dostanu ke kontrole. Není tu velká fronta, takže nemusím dlouho čekat. Jen ukáži obsah ledvinky a procházím dál. Jsem uvnitř. Každých pár metrů se nachází stánek, nabídka jídla zajímavá. Ceny však také. Prostředí je příjemné, plno míst k sezení. Pivo mají opravdu za šest sekund načepované, jenže než člověk zaplatí a oni mu vrátí, je to dalších půl minuty, takže fronty se tvoří, i když to není tak hrozné. Já zde utratil asi 200Kč a to jsem měl hranolky, jedno menu a pití. Jen škoda, že jsem tam toho neprošel více, prý se na jiných místech prodávalo i jiné jídlo. Zbývá pětačtyřicet minut, tak se jdu podívat dovnitř. Vstoupím do svého sektoru a vidím tu nádheru. Opravdu úžasné, to snad ani nejde popsat. Střecha, kostka, tribuny, prostě vše jak z jiného světa. Pro člověka, který nic takového neviděl, pěkný pohled. Utkání začalo, tribuny se zaplňují. Koukám do horních sektorů, vše je narváno. Kouknu do dolních a jsem zklamán. Je zde plno volných míst, vedle zlínského sektoru je jeden úplně prázdný, nejspíš ani nešel do prodeje. Tolik dalších lidí se sem mohlo dostat, třeba by se sem vešel celý Eden, kde utkání lidé sledovali na obrazovce. Atmosféra během utkání není nejlepší, až na kotel Zlína, který byl velmi blízko mě. Snažil se i náš kotel za brankou. Ostatní části tribun byly dosti zticha. První dvě třetiny jsem si připadal skoro jak v divadle. A když jsem kolem sebe slyšel, že jim je jedno, jak to dopadne, bylo mi zle. Těchto okukovačů bylo opravdu hodně. Nepříjemné bylo, že jsme si nemohli vzít jídlo a pití sebou na místa, takže třeba na začátku druhé třetiny v hledišti skoro nikdo nebyl. V průběhu přestávky jsme se mohli docela pobavit. Kamera zabírala různé páry a na kostce je umístila do srdíčka a napsali: „Kiss me.“ Někteří to splnili, další se smáli či se schovávali. Bylo to srandovní. Pak však kamera začala vybírat i páry stejného pohlaví, takže když se tam objevili dva chlapi, spustila se vlna smíchu. U některých lidí se naopak objevila bublina, ve které bylo pivečko. S arénou, obsluhou, pořadatelstvím a vším okolo jsem velmi spokojen. S atmosférou již ne. Věřím, že se to zlepší, až se hala okouká. Já jen teď doufám, že nebudu mít žádný problém, když vám o tom tady vyprávím, přestože na lístku se píše, že se to nesmí …