Razgrad

Razgrad je město v severovýchodním Bulharsku v údolí řeky Beli Lom, které spadá do historické a geografické oblasti Ludogorie (Deliorman). Přípona „grad“ znamená v bulharštině město. Původ a význam první části „raz“ je nejasný. Během druhé bulharské říše se kolem dnešního města nacházela osada, zmiňovaná pod názvy Hrasgrad , Hrazgrad a Hrizgrad'. Tato jména jsou odvozena bulharského a slovanského boha Horse. Název regionu – Ludogorie - znamená bláznivý prales, i když původní význam je bližší vyjádření divoký prales.

Ludogorec

Klub, který má v názvu region i město (něco jako u nás Vysočina Jihlava) byl založen v roce 1945 jako fúze dvou celků z Razgradu – Beli Lom a Botev. Pohyboval se v nižších fotbalových soutěžích, v 90. letech 20. století pod názvem Antibiotikum. Oficiálně na konci soutěžního ročníku 2005/06 zanikl, ovšem již 18. 8. 2006 byl vzkříšen Aleksandarem Aleksandrovem a Vladimirem Dimitrovem pod názvem Ludogorie Razgrad. Roku 2012 byl přejmenován na FK Razgrad 2000.

V roce 2010 do klubu vstoupil bulharský magnát Kiril Domusčiev vlastnící farmaceutickou firmu Huvepharma a došlo k přejmenování na PFK Ludogorec 1945 Razgrad. Jeho cílem bylo přivést klub do nejvyšší bulharské ligy, což se povedlo hned v sezóně 2010/11. V následující sezóně 2011/12 nejenže Ludogorec vyhrál domácí ligu, ale získal dokonce domácí double po výhře v bulharském fotbalovém poháru a navíc vyhrál i bulharský Superpohár. Stal se tak třetím bulharským klubem (po CSKA Sofia a Levski Sofia), kterému se to podařilo. V sezóně 2012/13 ligový titul obhájil a nastoupil tak na cestu neohroženého vládce domácího fotbalu, po které kráčí dodnes. V této chvíli se výčet úspěchů zastavil na těchto číslech: 13 domácích titulů v řadě, tři domácí poháry a sedm domácích superpohárů.  

Evropské poháry

Jako pravidelný mistr bývá Ludogorec nasazován do předkol LM. Již dvakrát se mu podařilo proniknout do základní skupiny – V sezóně 2014/15 jako první bulharský klub v historii v základní skupině LM bodoval, když porazil 1:0 FC Basilej. Stejný úspěch se mužstvu povedl i v sezóně 2016/17.

Razgrad ve skupině s Arsenalem, Paris Saint-Germain a FC Basilej po třech remízách skončil na 3. místě a pokračoval v Evropské lize, kde v prvním kole jarní fáze nestačil na dánský tým FC Kodaň. Čeští fanoušci si možná vzpomenou, že poslední překážkou v boji o postup do základní skupiny byla Viktoria Plzeň, ale odešla poražena po výsledcích 0:2 doma a 2:2 venku.

Základní skupinu EL si tým z Razgradu zahrál sedmkrát. Hned ve své první účasti byl suverénní, skupinu vyhrál se ziskem 16 bodů. Za sebou nechal Černomorec Oděsa, PSV Eindhoven a Dinamo Záhřeb. V šestnáctifinále vyřadil Lazio Řím a skončil až v osmifinále na štítě španělského celku Valencia CF po porážkách 0:3 a 0:1.

V dalších ročnících ještě dvakrát dokázal postoupit ze druhého místa, ale vždy skončil v prvním kole jarní fáze, jednou na kopačkách AC Milán a podruhé jej zastavil jeho městský rival Inter. V sezóně 2022/23 následoval přesun do Konferenční ligy, kde nestačil na Anderlecht Brusel.

Konferenční ligu si Ludogorec zahrál i loni, kdy postoupil ze druhého místa do předkola play-off. Tam nestačil na Servette Ženeva – třetí tým skupiny EL, kterou ovládla Slavia. 

Logo klubu

Do roku 2016 měl tým znak nepravidelného tvaru. Všechny nápisy byly provedeny v azbuce, uprostřed zelené části se vyjímalo veliké písmeno „L“.

Současné logo se skládá ze širokého elegantního štítu s klenutými stranami. Znak je zbarven do lesní zeleně, která symbolizuje pokrok a úspěch, vodorovně jej protínají tři bílé diagonální čáry. Uprostřed znaku je malý štít bílé barvy, na němž je černobílý fotbalový míč, umístěný mezi černými křídly letícího orla, hlavního symbolu klubu.

Stadion

Stadion v Razgradu, na kterém Ludogorec hraje domácí zápasy, má kapacitu 10 423 diváků. Pod názvem Ludogorec Arena byl oficiálně otevřen 25. září 2011 za účasti bulharského premiéra Bojka Borisova a prezidenta Bulharské fotbalové unie Borislava Mihaylova. Do nynější podoby byl uváděn postupnou rekonstrukcí jednotlivých sektorů.

V roce 2015 byl otevřen sektor pojmenovaný po rumunském obránci Cosminu Moțim, o dva roky později byla zmodernizována východní tribuna, což zvýšilo kapacitu na 9 000 míst, čímž se na stadionu mohla hrát hlavní fáze evropských pohárů. Dne 28. září 2017 se zde konalo vůbec první utkání skupinové fáze evropské soutěže, když Ludogorec porazil Hoffenheim 2:1 v utkání Evropské ligy před návštěvou 6 155 diváků.  

V létě 2018 byla oficiálně otevřena nově zrekonstruovaná severní tribunu. Tím byla kapacita zvýšena na současných 10 443 sedících diváků. V prosinci 2019 se do názvu stadionu dostala firma majitele klubu a stadion tak nese název Huvepharma Arena.

Klubové legendy

Díky tomu, že Ludogorec je mezi elitou velice krátký čas, nedá se hovořit úplně o legendách v pravém slova smyslu. Podívejme se spíše na některé legendární výkony ve velkých zápasech.

Jak již bylo naznačena výše, jedna z tribun domovské arény se jmenuje po obránci Cosminu Moțim. Tento příběh se odehrál 27. srpna 2014 v rámci posledního předkola Ligy mistrů. Ludogorec si ze hřiště rumunského mistra FCSB přivezl prohru 0:1, domácí zápas nakonec zvládl vyhrát stejným poměrem a šlo se do prodloužení. V poslední minutě se gólman domácích vydal vstříc rozeběhnutému útočníkovi mimo vápno, u balónu byl pozdě a po faulu byl vyloučen. Obránce Moți si vzal dres náhradního gólmana a postavil se mezi tři tyče. Při následném trestném kopu zasahovat nemusel, tehdy mladičký Nicolae Stanciu neměl seřízená mířidla a branku minul – zřejmě si své nejlepší kousky šetřil až do Edenu. Vzápětí následoval závěrečný hvizd a penaltový rozstřel. Hrdina dne nejenom že svůj pokus bezpečně proměnil, ale dokázal hned dvě soupeřovy střely zneškodnit, čímž svůj tým dostal do základní skupiny LM. Celkem v obraně Ludogortse nastupoval dlouhých devět let, svůj odchod do sportovního důchodu oznámil 15. května 2021, ovšem už 7. června téhož roku byl oznámen jako nový technický ředitel klubu.

Aby se výše uvedený borec mohl stát legendou, bylo potřeba nejprve duel poslat do prodloužení a o to se postaral druhý z hrdinů tehdejšího večera, který mnozí považují za nejdramatičtější v historii předkol LM vůbec. Na časomíře naskočila již devadesátá minuta, když se do míče neskutečným volejem opřel brazilský rodák známý pod jménem  Wanderson. Tento útočník přišel do Razgradu v létě 2014 a během osmi let nastřílel v Bulharské lize 53 branek. Během těchto let zažádal o bulharské občanství a stihl v dresu bulharského národního týmu odehrát šest zápasů. Vedle památného gólu do sítě FCSB zvládl pokořit i gólmana Paris st.Germain, když Ludogorec v parku Princů vyválčil remízu 2:2.

Podobnou cestu fotbalovým životem má ve svém CV i borec, kterého fotbalový svět zná pod jménem Marcelino. Mládežnický produkt Sao Paula přišel do Bulharska v roce 2013. Při debutu Ludogortse v Lize mistrů skóroval již v šesté minutě a to do sítě tehdejšího obhájce trofeje Realu Madrid. Bílý balet měl co dělat, aby výsledek otočil. I Marcelino obdržel bulharský pas a za svou novou domovinu nastoupil v jedenácti zápasech. Ludogorec po jeho odchodu na jeho počest vyhlásil, že číslo 84 již nebude nosit žádný hráč jeho týmu.

Česká stopa

Největší českou stopu v Razgradu zanechal trenér Pavel Vrba, který se po konci podzimní části sezóny 2019/2020 dohodl na předčasném ukončení smlouvy v Plzni a oznámil, že odchází trénovat bulharského mistra. S sebou si vzal asistenty Zdeňka Bečku a Martina Ticháčka. Klub pod jeho vedením nejprve vypadl z EL soubojem s Interem Milán, následně dle očekávání získal titul. V létě potom nedokázal postoupit do LM, když nad jeho síly byl dánský Midtjylland, v základní skupině Evropské ligy prohrál všechny zápasy a když i v domácí soutěži byl po podzimu na druhém místě, skončilo angažmá českého trenéra i s jeho asistenty po jedenácti měsících.  

Jediným českým hráčem, který v soutěžním utkání oblékl dres Ludogortse Razgrad je gólman Radek Petr. Juniorský vicemistr světa z roku 2007 na jaře 2012 odchytal dva ligové zápasy a díky tomu má na svém kontě jak bulharský titul, tak bulharský pohár. Pohříchu jsou to jediné dvě trofeje z dospělého fotbalu, které odchovanec Baníku Ostrava, jenž si v kariéře prošel i Itálií a Belgií, získal.

Současnost

Ludogorec v této sezóně prošel přes dvě předkola Ligy mistrů, na jeho zelenobílém štítě zůstala Dinama Batumi a Minsk, konec v elitní soutěži znamenal duel s týmem Karabachu a to i přes to, že si bulharský mistr přivezl z venkovního zápasu vítězství 2:1. V odvetě nejprve hosté v nastavení první půle dvěma góly otočili výsledek z 1:2 na 3:2 a v prodloužení potom přidali hned čtyři branky, takže na konci zápasu svítil na tabuli výsledek 2:7! Do ligové fáze EL se Ludogotec dostal přes moldavský Petrocub Hincesti po výsledcích 4:0 doma a 2:1 venku.

Gólmanskou jedničkou klubu je Sergio Padt (#1; 34 let; NL/ITA), odchovanec Ajaxu se do Bulharska vydal po štacích v Gentu a Groningenu. Jeho zranění na přelomu července a května mohlo být důvodem vypadnutí z LM.

Vzhledem k tomu, že na marodce v této chvíli jsou jak nejdražší hráč kádru, Bernard Tekpetey, pravé křídlo z Ghany tak i kapitán týmu, levý bek Anton Nedyalkov, bude největší pozornost upřena na defenzivního záložníka. Jakub Piotrowski (#6; 26 let; POL), polský reprezentant odcházel ve svých dvaceti letech z Pogoně Štětín do Genku za dva miliony Eur. Do Bulharska se dostal přes Fortunu Düseldorf v roce 2022.

Červenobílou obranu určitě prověří střední útočník Kwadwo Duah (#9; 27 let; SUI/GHA), rodák z Londýna vlastní i ghanský pas, ale reprezentuje Švýcarsko. Odchovanec Youg Boys Bern odcházel přede dvěma lety z Gallenu do 1.FC Norimberk za 700 tisíc Euro, o rok později už za něj Ludogorec vysázel 3,5 milionů.

Vedle něj nastupuje Rwan Cruz (#12; 23 let; BRA) urostlý brazilský podhrot přišel ze Santosu loni nejprve na hostování, které se v lednu změnilo v trvalý přestup

V obraně tvrdí muziku Dinis Almeida (#4; 27 let; POR), portugalec, kterého Ludogorec loni přivedl z Antwerp, dokáže střílet i branky, což předvedl v posledním předkole EL hned dvakrát. Ve středu zálohy zaujme jméno Aguibou Camara (#20; 23 let; GUI), jedna z nejnovějších posil naštěstí nemá s nechvalně proslulým finským reprezentantem nic společného. Během letošního léto přišel mladý Guinejec z Olympiakosu Pireus a pomalu se začíná prosazovat do sestavy.  

Sezónu na lavičce zahájil Georgi Dermendžiev. Takřka sedmdesátiletý odborník, který vedl Ludogorec v letech 2014-17 má ve svém CV i rok u bulharské reprezentace. Do horkého křesla usedl podruhé v říjnu 2023, ovšem rezignoval po vyřazení z LM od Karabachu. Do pozice dočasného hlavního kouče byl tedy narychlo dosazen trenér B týmu Zahari Sirakov, bývalý hráč Levski Sofia, který zatím trénoval pouze mládež ve svém bývalém klubu a od roku 2020 v Razgradu.

Jakou taktiku naordinuje svým svěřencům šestačtyřicetiletý začínající kouč se budeme moci přesvědčit ve středu 25.9. od 21:00.