Přestože kalendářně máme stále podzim a některé zápasy tohoto víkendu jsou odložené kvůli sněhové nadílce, pro základní část Fortuna ligy startuje pomyslné jaro. Během patnácti kol už se potkal "každý s každým" a začínají odvety.

Duel druhého kola na Stínadlech netřeba výrazně připomínat. Tři body pro sešívané obstaral nový muž v červenobílém dresu – Ivan Schranz – působivým hattrickem, když v první půli zužitkoval dvě přihrávky Oscara, ve druhé potom pečetil výsledek po skvělé práci Olayinky. Na druhé straně za domácí na 1:1 vyrovnával svým prvním ligovým gólem David Černý, ale slávističtí příznivci si spíše vzpomenou, že šlo o první z řady kiksů Ondry Koláře.

Při vyslovení jména našeho soupeře leckterému staršímu příznivci Slavie naskočí kopřivka. Tepličtí byli pro slávisty dlouho noční můrou. Nejde pouze o ostudný výsledek ze srpna 2013, žlutomodří zatápěli sešívaným již dříve. Například v sezóně 1998/99 se tým vedený Jaroslavem Hřebíkem poprvé v samostatné české lize musel spokojit až se třetím místem a mohl tak zapomenout byť jenom na šanci na vytoužený postup do základní skupiny Ligy mistrů. Teplice sešikované za kapitánem Verbířem se tehdy statečně postavili Borusii Dortmund a na Slavii zbyl pouze pohár UEFA. I nadále dovedli Tepličtí slávisty pozlobit: na jaře 2008, kterou máme všichni spojenou s titulem završeným v posledním kole v novém Edenu, ještě čtyři kola před koncem po porážce Teplicích fandové pomalu lámali hůl nad další nepovedenou sezónou. Z Teplic odjížděla parta trenéra Jarolíma s porážkou 1:3, která znamenala tříbodovou ztrátu na konkurenci zpoza řeky, což se v té době zdálo fatální. Dnes už víme, že o titul Slavii nepřipravila ani domácí porážka s Viktorií Žižkov v kole sedmadvacátém.

O rekordní domácí prohře z tragické sezóny 2013/14 už byla řeč, poslední bod si Teplice odvezli z Edenu na jaře 2016, kdy dva góly Milana Škody stačily pouze na remízu. Od té doby Slavia nad Teplicemi (až na jednu výjimku) vyhrává. Není to vždy hitparáda, paradoxně těžší to červenobílí mívají doma. Vzpomeňme na vydřené vítězství během 2:1 během jízdy za titulem na jaře 2017, které zajistil vlastní gól Vaněčka v 87.minutě, případně zápas v úvodu sezóny 2017/18, kdy výhru 1:0 vystřelil z pokutového kopu Altintop. Připomenout si můžeme i dlouho marné dobývání obranného valu soupeře během prvního zápasu po zimní přestávce v únoru 2019. Tehdy zápas rozhodl faul na Milana Škodu, po němž se poprvé chopil pokutového kopu Tomáš Souček a rozlouskl utkání klasickým Vršovickým dloubákem. Pamětníci rádi připomenou i pojišťovací branku po sólu Micka van Buren. Výjimku z pravidelných výher tvoří loňská bahenní lázeň na Stínadlech, kde slávisté po brance Oscara těsně před půlí brali pouze bod, neboť ve druhé půli srovnal Jakub Mareš.

Ovšem to jsou pořád „loňské sněhy“. Letošní Teplice se brodí po krk v problémech. Ve čtvrtém kole doma udolali Jablonec 1:0, v osmém uhráli plichtu 1:1 v Karviné a v devátém dokázali doma remízovat s Olomoucí. To jsou veškeré bodové zisky našeho soupeře. Počítáte správně: pět bodů za jednu výhru a dvě plichty, skóre 13:32, to vše znamená poslední místo. Podobně je na tom ještě předposlední Karviná s jedním zápasem k dobru, ale na čtrnácté Pardubice už tohle duo ztrácí šest bodů.

Na Stínadlech po devátém kole vyměnili trenéra, Radima Kučeru vystřídal bývalý reprezentant Jiří Jarošík, který jako jednu z prvních věcí vrátil do sestavy devětatřicetiletého Jana Rezka, dohrávajícího kariéru v béčku, ovšem jak výčet v úvodu tohoto odstavce napovídá, tyto změny kýžené ovoce nenesou.

Slávisté mají opačné starosti. Po patnácti kolech se vyhřívají na čele soutěže s tříbodovým náskokem na druhé Slovácko a třetí Plzeň, poslední dva zápasy vyhráli 5:0 a tak i přes to, že mají v nohách těžký čtvrteční souboj s Feyenoordem, nemohou brát nic jiného než výhru. Zvláště když se není na co šetřit. Následující týden snad poprvé od začátku sezóny není „anglický“, další soutěžní utkání čeká družinu trenéra Trpišovského až v sobotu v Olomouci. Největší optimisté by rádi zažili dlouho očekávanou odplatu za nejtěžší porážku, kterou kdy Slavia v Edenu utržila, menší optimisté poukazují na fakt, že ještě nikdy v samostatné historii české ligy nikdo nevyhrál alespoň pětibrankovým rozdílem třikrát po sobě. Ostatní fanoušci se spokojí s tříbodovým ziskem, ideálně po dobré hře.

Kaňkou na zápase bude divácká kulisa. Nouzový stav, vyhlášený v pátek, znamená, že do hlediště bude vpuštěna pouze tisícovka diváků. Vracíme se tak do loňského roku, kdy jsme tažení za titulem mohli sledovat pouze v televizi a nic nám nepomohou námitky, že Eden má kapacitu devatenáct tisíc diváků a i při dodržení všech bezpečnostních opatřeních by se tam pohodlně vešlo minimálně pět tisíc fanoušků, z nichž každý by měl pro sebe alespoň tři sedačky. Co na tom, že stejný počet diváků se může jít podívat do haly s kapacitou 995 lidí, o přecpaných nákupních centrech ani nemluvě.

Červenobílá marodka dostala ve čtvrtek nový přírůstek. Alexandr Bah na podzim předváděl skvělé výkony, leč v závěru zápasu s Feyenoordem opouštěl hřiště na nosítkách v bezvědomí. Podle zpráv z nemocnice snad nepůjde o dlouhodobou absenci, ovšem jeho účast v nedělním zápase je kvůli otřesu mozku ohrožena. Stále mimo hru zůstávají Kúdela, Provod, Hovorka, Takács a Bořil, ovšem ve čtvrtek už se na část zápasu zapojil Petr Ševčík.

Tip na sestavu: Mandous – Masopust, Kačaraba, Ousou, Oscar – Holeš – Lingr, Ševčík, Stanciu, Olayinka – Kuchta

Kursy: 1,1-8,5-9,99