Osada v poušti

Beerševu, tedy Studnu přísahy, (či snad Sedmero studní, lingvistické kořeny jsou si totiž velmi podobné), zmiňuje samozřejmě už Bible, stejně jako jiná místa z kulturně bohatého regionu Judei. Archeologické průzkumy mluví o osídlení už před čtyřmi tisíci lety. Z původně biblicky významného poutního cíle se však v průběhu věků stala pouhá osada s minimem obyvatel. To změnila až Osmanská říše, která pár kilometrů od starověké Beerševy koncem 19. století nechala vybudovat policejní stanici a vedla místem dopravní infrastrukturu. Od té doby je Beerševa opět na vzestupu.

O pár let později sehrála Beerševa významnou roli v první světové válce, díky své výhodné poloze na železniční trati ji používali Spojenci operující v regionu jako výchozí místo různých operací. Po první světové válce bylo město přiřknuto Palestině. Pro logistické účely ji využila i egyptská armáda postupující z území Palestiny o třicet let později při napadení Izraele. Ve Válce o nezávislost ji jako důležitý opěrný bod nepřítele izraelská armáda dobyla a od října 1948 je Beerševa součástí Izraele. Město zažilo překotný rozvoj, od založení kulturních institucí po otevření místní univerzity. V současnosti v Beerševě a okolí bydlí zhruba 200 tisíc lidí, takže se se řadí na osmé místo v pomyslném žebříčku izraelských měst podle velikosti. 

Fotbalová historie

Už rok po dobytí izraelskou armádou založil místní nadšenec do fotbalu oddíl složený z mladíků pocházejících z okolí, který na jaře 1950 odehrál svůj první zápas. Po patnácti letech se Hapoel Beer Sheva konečně propracoval do první ligy. O tento cíl se snažil už daleko dříve, ale jeho snahu provázela jednou smůla, tu podezření z úplatkářské aféry, jindy zase nařízení izraelské fotbalové asociace neumožňující hrát fotbal v blízkosti nebezpečného území ve válečném stavu a podobně.

První opravdový úspěch Hapoel zažil v sezoně 1974/75, když vyhrál titul díky modernímu stylu fotbalu, který z Německa importoval mladý kouč Amazia Levkovich. Navíc klub přezdívaný „Velbloudi“, (na základě geografické náležitosti města do regionu Negevské pouště), titul obhájil v následující sezoně. Jenže to bylo až do konce milénia prakticky vše, co stojí za pozornost. Tedy kromě sestupu do druhé ligy v roce 1997, kdy probíhala výměna vlastníků klubu, který v té době fungoval s extrémně osekaným rozpočtem. Právě v roce sestupu zde mezi dospělé poprvé nakoukl mladý talent Yossi Benayoun, pozdější hvězda West Hamu, Liverpoolu, Chelsea i Arsenalu.

Úspěch doma pod ženskou taktovkou

Velbloudi se potáceli mezi první a druhou ligou, ve které je zastihla další změna majitele. V červnu 2007 koupila klub Alona Barkat, která společně se svým manželem zbohatla na IT byznysu v Silicon Valley v Kalifornii. Tím Hapoel získal silného stabilního majitele, a odrazil se od sportovního dna a v sezoně 2008/09 postoupil zpět do první ligy. Klub pod vedením Alony Barkat hodně staví na mladících ze své juniorské akademie, přesto zažívá sportovní úspěchy.

V sezoně 2013/14 skončili Velbloudi na druhém místě. O dva roky později (2015/16) už se radovali z ligového titulu, prvního po čtyřiceti letech, který týmu zajistil i nový kouč Barak Bakhar. Sportovní úspěch navíc Beer Shevu neopustil, a tak následovala obhajoba titulu v sezoně 2016/17 a zlatý hattrick o rok později! Zkompletování hattricku navíc v klubu zažil slávistický odchovanec Tomáš Pekhart, který zde za jednu sezonu zvládnul 38 zápasů a 11 gólů (21 zápasů a 8 gólů v lize) a stal se třetím nejlepším střelcem (druhým, pokud počítáme jen ligové zásahy). V sezoně 2018/19 skončila Beer Sheva 3., letos dokonce 4., alespoň se jí podařilo vyhrát domácí pohár.

Nepěkná bilance s českými soupeři

Velmi úspěšné období v domácí lize nekoresponduje s nemastným neslaným působením v evropských pohárech. Však se na to podívejme: Sezona 2014/15 znamená vypadnutím z 2. předkola Evropské ligy s dnes jen třetiligovým RNK Split (0:0, 1:2). O rok později se scénář opakuje se švýcarským FC Thun (1:1, 1:2).

Teprve v sezoně 2016/17 přichází úspěch, protože po výhře domácího titulu jde Beer Sheva do kvalifikace Ligy mistrů. Přes Sheriff a Olympiacos se dostává až do Play-off, kde sice skončila po výsledcích 2:0 a 2:5 s Celticem, ale i tak propadává do skupiny Evropské ligy. Zde si zajistila druhé místo ve skupině před jasnými favority Southamptonem a Interem Milán, který dvakrát porazila (3:2, 2:0 venku). Dvě prohry si připsala jen se Spartou (0:1, 0:2), pozdějším čtvrtfinalistou. Na jaře však Velbloudi vypadli hned v prvním vyřazovacím kole s Besiktasem (1:3, 1:2).

Následující sezona 2017/18 přináší opět podobný vývoj. Konec v Play-off Ligy mistrů s Mariborem (2:1, 0:1) a skupinu Evropské ligy, kde si ale Hapoel došel jen pro jednu výhru s FC Lugano, remízu se Steaou a mj. dvě prohry s Viktorií Plzeň (0:2, 1:3), což znamenalo čtvrté místo a konec v evropských pohárech. V sezoně 2018/19 vypadl Hapoel z 2. předkola Ligy mistrů s Dinamem Záhřeb (2:2, 0:5) i z následného 3. předkola Evropské ligy s APOELem (2:2, 1:3). A loni Izraelcům vystavil stopku v Play-off Evropské ligy Feynoord (0:3, 0:3).

Letos se Hapoel dostal do skupiny Evropské ligy přes předkola hraná na jeden zápas. V prvním vyřadil gruzínské Dinamo Batumi po výhře doma 3:0, dále albánské KF Laçi venku 2:0, skotský Motherwell doma 3:0 a nakonec opět doma v Play-off vrátil Viktorii Plzeň předchozí dvě porážky a gólem z penalty zvítězil 1:0.

Letošní výkony

Tým vede od ledna padesátiletý Yossi Abukasis, který předtím působil pouze v domácí soutěži. Manažerské křeslo přebral po legendárním Baraku Bakharovi, který vydržel u kormidla klubu na izraelské poměry a zvyky neuvěřitelných pět let 218 zápasů. Abukasis rád staví základní sestavu s pěti obránci, v evropské kvalifikaci však doposud letos využíval podobné rozestavení jako Slavia, tedy něco mezi 4-2-3-1 s variabilním přechodem do 4-3-3.

Letos je Hapoel zatím na průběžném 5. místě ligy. V Izraeli totiž zvládli odehrát jen dvě kola své soutěže, než přišel zákaz sportu kvůli koronavirové pandemii. Velbloudi vyhráli první utkání proti Maccabi Netanya 3:2, poté prohráli 1:3 s Maccabi Haifa, (který v létě převzal právě Barak Bakhar). Domácí superpohár předcházející lize znamenal dvě porážky s Maccabi Tel-Aviv, shodně s výsledkem 0:2, jenže ten Beer Sheva odehrála de facto s rezervním kádrem. S izraelskými soupeři tedy letos zatím nepěkná bilance jedné výhry a tří proher, zato v evropské kvalifikaci jsou Velbloudi čtyřikrát úspěšní.

Propad kvality týmu od posledního titulu do letošní podoby znázorňuje i degradace hodnoty kádru. Na konci sezony měl podle Transfermarktu cenu 25,85 mil EUR, nyní je hodnota odhadována na zhruba 11 milionů. Jen v sezoně 2018/19 prodali Velbloudi hráče za 11 milionů EUR, o rok později utržili ještě o milion více. Přestupová politika Hapoelu je velmi podobná té slávistické, prodává své nejlepší hráče do lepších destinací. A příchody jsou na tom také podobně, vždyť do klubu nyní přichází velké množství mladých ligistů (20–24 let) s přestupní cenovkou okolo půl milionu EUR, plus nějaké volné příchody. Právě v letošní nejistotě Velbloudi zaplatili pouze za Eltona Acolatse ze Sint-Truidenu.

Kádr

Kapitánem je zkušený stoper Miguel Vítor (#4, 31 let). Bývalý mládežnický reprezentant Portugalska přišel do klubu jako volný hráč v roce 2016 z PAOKu Soluň. Předtím působil v Benfice (44 zápasů), zkušenosti ale sbíral i na hostování v Leicesteru (17 zápasů v Premier League). Za Beer Shevu zatím odehrál 99 zápasů, v nichž dal 11 branek. Z nich 39 utkání a 4 branky zvládnul v loňské sezoně. Letos kromě superpoháru odehrál vše, co šlo.

Asi největší hvězdou týmu je další Portugalec Josué (#10, 30 let). Toulavý ofenzivní záložník je dokonce bývalým seniorským reprezentantem (4 zápasy) a do Beer Shevy přišel jako volný hráč v září 2019 z Akhisarsporu. Odchovanec Porta vystřídal v Turecku čtyři kluby, v nichž pokaždé vydržel zhruba rok. Loni si připsal 32 zápasů, 6 gólů a 6 asistencí, letos zatím 6/5/1, jeden gól vstřelil z penalty Plzni. Transfermarkt odhaduje jeho tržní hodnotu na 800 tisíc EUR.

Letos v zimě do pouštního města zamířil levonohý křídelník Elton Acolatse (#7, 25 let). Nizozemec s ghanskými předky je odchovanec Ajaxu, od mládí ale hrál v Belgii. Přes Westerlo a Bruggy se dostal do Sint-Truiden, který jej nakonec zapůjčil letos v zimě do Izraele. A v Beer Shevě se zalíbil natolik, že za něj v létě do Belgie poslala 500 tisíc EUR a šikovné křídlo si nechala. Loni zvládl 10 zápasů a 3 góly, letos odehrál zatím co se dalo: 6 utkání, v nichž si připsal jednu branku do sítě Motherwellu.

Na hrotu operuje odchovanec Itamar Schviro (#9, 22 let), který se do klubu vrátil v létě po dvouletém hostování v druholigovém klubu. Zatím odehrál pět zápasů a vstřelil dva góly v lize. V Evropě se ale Schviro dělí o starty s konkurencí. Tou je Jhonatan Agudelo (#32, 27 let). Izraelský tým je jeho první působiště v Evropě, předtím hrál jen v Kolumbii a pět zápasů za argentinské Gimnasia La Plata.

Střed hřiště drží defenzivní univerzál David Keltjens (#3, 25 let). Jako mladého reprezentanta se zářnou budoucností jej za 1,5 mil EUR koupili Velbloudi z Beitaru Jeruzalém, kde byl základním stavebním kamenem sestavy, loni v létě. A nutno říct, že Keltjens si asi představoval své nové angažmá jinak. Sice ihned hrál v základu, ale jen do února, kdy si zlomil prst na noze. Po úspěšné rekonvalescenci naskočil v červnu do dvou zápasů, v nichž si přivodil zranění hamstringu, které jej opět vyřadilo. Nyní se tedy snaží o navrácení do základní sestavy Hapoelu už podruhé. Pokud se tak povede, může být Keltjens s cenovkou 800 tisíc EUR dalším horkým vývozním artiklem Velbloudů.

Post krajních obránců mají stálé obsazení v podobě dvou ofenzivně laděných beků. Vpravo hraje odchovanec s portugalským i izraelským občanstvím Or Dadia (#30, 23 let), který odehrál letos všech osm soutěžních utkání. Vlevo pak Sean Goldberg (#13, 25 let), cestovatel po izraelských klubech, který se v Beer Shevě snaží uchytit od léta 2019.

Do základu budou chtít časem jistě promluvit dvě exotické posily, jejichž sezonní hostování zkompletovala Beer Sheva až 5. září. Jde o dva střední záložníky, Mariana Bareira (#35, 25 let) a Marcela Meliho (#28, 28 let) z argentinského Racing Clubu. Bareiro po svém příchodu odehrál 2x 90 minut s Motherwellem a Plzní na pozici defenzivního záložníka, Meli zatím pouze čtyřminutový štěk se skotským soupeřem. Dle Transfermarktu jde ale o suverénně nejhodnotnější hráče izraelců, i když možná prostě jen proto, že přichází z celkově dražší soutěže. 

V brance chytá zkušený Ohad Levita (#21, 34 let), který v Beer Shevě působil ještě před úspěšným titulovým obdobím v roce 2011. Nakonec se sem vrátil přes Omonii Nikosie a další dva izraelské kluby v létě 2018. Do loňska ale plnil úlohu náhradního gólmana, ale o rok starší kolega Setkus odešel v létě jako volný hráč a nyní je v brance místo právě pro Levitu volné. I jako druhý brankář loni zvládl 19 zápasů, obdržel 18 branek a 6x udržel čisté konto. Letos zatím odehrál vše, co se dalo.

Zápas se Slavií

První zápas se hraje z technických důvodů v přímořské Petach Tikvě, takže Beer Sheva de facto ztrácí výhodu domácího prostředí. Fanoušci na stadionu budou samozřejmě chybět, v Izraeli je domácí soutěž přerušená lockdownem stejně, jako u nás. Poslední soutěžní utkání odehráli Velbloudi 1. října s Plzní (taktéž v Petach Tikvě). Slavia poslední zápas zvládla 4. října, tudíž oba soupeři budou podobně nerozehraní, postižení podobnou situací ve svých zemích.

I díky utkání s Plzní má náš trenérský tým perfektní poznatky o soupeři, ostatně o tom hovoří Zdeněk Houštecký: „Mají kvalitu v ofenzivní části, jsou to techničtí, hodně rychlí hráči. Nemůžou nás ničím překvapit, máme je nastudované. My si na ně věříme, doufáme, že tam uděláme tři body, které nám pomůžou do další fáze Evropské ligy“

Vzhledem ke sportovním ambicím Slavie a papírové síle kádru bychom měli Beer Shevu, která se nyní pohybuje na úrovni Plzně či Liberce, samozřejmě porazit. Zvlášť pokud Trpišovský a spol. pomýšlejí na postup do jarní části Evropské ligy, ve které se nesmíří jen s prvním vyřazovacím kolem. Ale sportovní forma Slavie nebyla v posledních zápasech dobrá. Ne, že by na tom Beer Sheva byla nějak podstatně lépe.

Pravděpodobně budeme svědky opatrného fotbalu po třítýdenní soutěžní pauze, a proto by fanoušci měli být trpěliví ohledně herního projevu. Do Izraele si Slavia jede pro tři body do tabulky, finanční odměnu za výhru a body klubového koeficientu, a tentokrát bude opravdu jedno, jakým způsobem je získá.