Jedním z neustále omílaných výroků se po nástupu dua Trpišovský – Nezmar stala odpověď nového trenéra v prvním rozhovoru pro média: "Chtěli bychom se blížit totálnímu fotbalu, bránit v jedenácti lidech, útočit v jedenácti. Rozestavení je potom detail. Důležité je pojetí."

Přestože se Jindřich Trpišovský později nechal slyšet, že výrokem o "totálním fotbalu" zkraje svého angažmá si nejspíš jen uškodil, fakt je ten, že prezentovat se jinou hrou než doposud, bylo hlavním důvodem pro angažmá ex-liberecké dvojice činovníků. Oba varovali, že přechod na nový herní systém rozhodně nebude běh na krátkou vzdálenost. Přesto vzbudili obrovskou vlnu očekávání (nejen) ve slávistickém obecenstvu.

Co je totální fotbal

Problém vzniká už v chápání pojmu "totální fotbal". Nicméně fakt je, že "bránit i útočit v jedenácti lidech" znamená, že v kádru musí být více univerzálních hráčů zvládajících nadprůměrně ofenzivní i defenzivní činnost, mít skvělý fyzický fond a mentalitu bojovníka ochotného nic nevypustit.

O Trpišovském média píší, že je "český Klopp", ačkoliv je otázkou, nakolik je to způsobené stylem trénování a nakolik oblíbenou kšiltovkou obou trenérů. Protože se sám Trpišovský ale vyjadřoval v tom duchu, že styl trenéra Kloppa je mu blízký, budeme považovat současný Liverpool za prototyp onoho "totálního fotbalu", ke kterému bychom se měli snažit směrovat.

Totální fotbal také dlouhodobě praktikuje Juventus, který dotáhl k dokonalosti systém se třemi obránci, v současnosti však opět hraje na čtyři beky. Tříobráncový systém si s sebou do Londýna vzal současný trenér Chelsea Antonio Conte a nynější "Blues" jsou tak dalším prototypovým „totálním” mužstvem. A dlouhodobě náročný fotbal hraje Bayern Mnichov, (vynecháme-li éru Pepeho Guardioly). Co mají tyto týmy společného a proč jim tento styl hry sedí?

Typologie klíčových fotbalistů

Abychom mohli najít styčné plochy ve hře, musíme se podívat na kádry těchto týmů. Záhy zjistíme, že můžeme najít velice podobné hráče, kteří za každý z týmů nastupují: v Liverpoolu hra stojí na křídlech Salahovi a Maném. Oba dva hráči jsou nadstandardně technicky, ale především i fyzicky vybaveni. Ve středu pole jistí hru s kapitánskou páskou Emre Can, univerzální záložník pracující na velkém prostoru. Z pozice defenzivního záložníka letos stihl dát už pět gólů a čtyři asistence zhruba v třiceti zápasech.

Juventus dělají současným Juventusem beci Alex Sandro a Mattia De Sciglio (na krajích obrany hraje i typově podobný Lichsteiner). Opět se jedná o "moderní beky", jejichž úkolem je pilovat kraj hřiště od vápna k vápnu a doplňovat útočníky (Madžukić) či jistit křídla (Cuadrado). Juventus má samozřejmě obrovsky kvalitní soupisku, jedno jméno je pro jejich hru ale naprosto klíčové – Miralem Pjanić, hrající z pozice zataženého záložníka, avšak s obrovským pokrytím prostoru a špičkovou individuální technikou – v letošní sezoně dal za 30 zápasů pět gólů a deset asistencí!

Antonio Conte naordinoval pro Chelsea nezvyklý herní systém. Z mužstva uvadajícího pod defenzivní taktovkou Josého Mourinha udělal mašinu na presing a protiútoky, založenou na práci krajních beků/křídel Victora Mosese a Marcose Alonsa. Ti mají na starost pokrýt obě strany hřiště, opět jak v útoku tak v obraně. Podstatným mužem uprostřed je N’Golo Kanté, muž se "dvojnásobnými plícemi", který neúnavně odebírá míče a sprintuje podpořit v druhé vlně útok i v 90. minutě hry.

A Bayern? Na beku nevyčerpatelní Kimmich a Alaba, ve středu pak "muž pro všechno" a prototyp box-to-box záložníka Arturo Vidal. V letošní sezoně za téměř třicet zápasů se šesti góly a dvěma asistencemi. Přestože mají všechny tyto týmy papírově "zdvojené" posty, na nichž hraje světová fotbalová špička, můžeme jasně vysledovat závislost na fyzicky i technicky špičkově vybavených krajních hráčích a "železném muži" uprostřed zálohy, i když výše jmenované týmy praktikují lehce odlišný typ fotbalu v odlišném rozestavení.

Náš kádr

Takže – má Slavia na totální fotbal? Podívejme se na sešívanou soupisku: Z hlediska typologie hráčů (nemůžeme porovnávat neporovnatelné – tedy individuální schopnosti špičkových hráčů a hráčů české ligy) má dobré předpoklady (univerzálnost, fyzický fond, nadstandardní práce s míčem: první dotek, smysl pro přesnou přihrávku do volného prostoru atd.) pro "totální fotbal" jen hrstka hráčů.

Mezi krajními obránci ji splňuje jen napravo hrající Bořil. Michal Frydrych, jakkoliv mu jde zakončování, nemá technické a nejspíš ani fyzické parametry k tomu, aby zvládl 90 minut neúnavně efektivně podporovat útok a zároveň se vracet s protiútoky soupeře dozadu. Na druhé straně má v obranné činnosti mezery hostující Eduard Sobol. Po odchodu Dušana Šventa a vyřazení Pera-Egila Floa z mužstva dalším levým bekem v A-týmu nedisponujeme.

A nepostradatelný neúnavný muž ve středu zálohy? Michael Ngadeu-Ngadjui hraje zeď stojící před stopery, ovšem jeho podpora útoku a kreativita směrem dopředu je nedostatečná. Typologicky jde o stopera, ne o box-to-box záložníka. To samé můžeme říci o Tomáši Součkovi, kterému chybí především výbušnost a rychlost a stejně tak i jistá dávka kreativity, které s jeho somatotypem nejspíš nikdy nezapadne do kolonky "nadstandardní". Představu o dopředu i dozadu nepostradatelném záložníkovi by tak typologicky mohl splňovat jen Hromada, který se díky zraněním zatím nedostal do oslnivé formy a na hřišti je jeho přínos neznatelný.

Klíčové posty tedy vůbec nemáme obsazeny typologicky vhodnými hráči. I když se podíváme na zbytek kádru, po shodných typech není památky: V útoku nám vyčnívají věže "sklepávající vysoké míče", zkrátka primárně hlavičkáři. Například v porovnání s Chelsea, která do osmifinále Ligy mistrů proti Barceloně nastoupila bez klasického hrotu (vepředu hráli křídelníci Pedro, Hazard a ofenzivní záložník Willian), se jedná o naprosto jiný typ fotbalistů. Ani Higuaín nebo Mandžukić v Juventusu nebo Firmino v Liverpoolu nespadají do kategorie "věž na hrot".

A křídelníci? Zmrhalovi se nedostává výše jmenované individuálních technických schopností a také jisté drzosti, zásadního faktoru pro prosazení se. Jedná se spíše o atleta, než "fotbalového" fotbalistu, chybí mu jisté pokrytí míče, rychlé nohy a přesný centr. Mingazov, veskrze "fotbalový" typ záložníka s nízko položeným těžištěm, zase postrádá fyzickou vybavenost nezbytnou pro těžkou práci na kraji zálohy. Ta nechybí Miroslavu Stochovi, který ovšem postrádá pro "totální fotbal" nejzásadnější předpoklad – vyrovnaných schopností pracovat dopředu i dozadu.

Závěr

"Totální fotbal" u nás zatím nemá moc růžové vyhlídky. Pokud tento styl fotbalu stojí a padá s určitými typologickými předpoklady hráčů, naše složení kádru, zděděné od trenérů Uhrina mladšího a Šilhavého, (prezentujících se důslednou hrou dozadu a centry na vysoké hráče před vápnem a ve vápně), nedovolí trenérovi Trpišovskému hrát jeho vysněným způsobem. Pokud máme nastartovat "český Liverpool" pod "českým Kloppem", v létě bude dle mého názoru nutné provézt nekompromisní řez současným kádrem. Bude na to mít vedení i slávistická veřejnost trpělivost?