Jaká je hierarchie trenérských licencí a kde se v ní nachází B licence?

B licence je třetí nejvyšší. Od nejnižší je to C, C plus, Béčko, po ní teď musím čekat rok, abych se mohl přihlásit na Áčko, a pak je už nejvyšší Profi licence UEFA.

Co tě k trenérskému studiu motivovalo?

Je mi třicet jedna, léta letí, takže jsem začal přemýšlet, co budu dělat po konci kariéry. Fotbal mám rád, chtěl bych u něj zůstat a tohle je jedna z variant, které se naskytly.

Musel jsi začít se studiem od nejnižší C licence?

Věděl jsem, že C licenci dostanu, ta se dává automaticky za sto ligových startů. Kluci, kteří byli druzí na EURO v Anglii, dostali za odměnu áčko, takže to měli tenkrát jednodušší a jen si dodělali Profi licenci. Co nám ale teď říkali na školení, tak je tady asi 1200 aktivních trenérů, kteří mají Profi licenci, dávali ji každému druhému a teď už touto cestou nechtějí jít. Kritéria k jejímu přijetí ke studiu jsou teď přísnější. Údajně je návrh, že pokud má hráč 250 ligových startů, může dělat asistenta v první lize, ale nevím, jestli je to pravda a zda se to zrealizuje.

Jak je studium časově náročné?

Céčko se dělá jen jeden víkend, takže bych ho zvládnul, i kdybych ho nedostal (úsměv). C plus jsou dva víkendy a Béčko pět víkendů, je to asi sto hodin, je v tom i praxe. Chodil jsem tam vždycky ve volnu.

Jak vypadá konkrétní denní rozvrh?

Probíhá to od osmi do pěti, v jednu hodinu je oběd. Do oběda jsou přednášky - psychologie, anatomie, všechno o fotbale - útočné, obranné akce. B licence je převážně orientovaná na děti, takže jsme se učili, že děti nejsou dospělí a musíme se k nim chovat trochu jinak. Potom je praxe, chodili nám přednášet trenéři ze Sparty, ze Slavie. Musím říct, že nejlepší přednášky měl Martin Poustka, chodil i Mirek Jíra, taky hodně dobře udělané prezentace. Dochází tam profesoři a profesorky z vysokých škol na teoretické předměty a trenéři na praktickou část.

Začali jste s Karlem Pitákem studium společně?

Šel jsem tam sám, když Karel začal licenci dělat, tak jsem ještě nebyl ve Slavii. Nemohl pak ale ke zkouškám, protože byl zápas na Bohemce, takže se mu posunuly o půl roku a dělali jsme je spolu. Potom jsem tam potkal i svého kamaráda, byl tam Adam Petrouš a David a Lukáš Jarolímové. Vytvořili jsme tak silnou partu bývalých spoluhráčů a protihráčů.

Dostávali jste domácí úkoly?

Úkoly jsme nedostávali, ale měli jsme si vypracovat otázky a to jsme si každý dělal sám. Občas jsme si je tedy posílali mezi sebou (smích).  Dobré bylo, že když měl někdo předvést praktický výstup, tak jsme neměli k dispozici děti, cvičení se ukazovala na nás - tam jsme jako fotbalisti měli výhodu, že nám to šlo lépe, než těm ostatním, co na vyšší úrovni nehráli.

Museli jste mezi víkendovými bloky věnovat čas samostudiu?

Samostudium nebylo, ale počítám s tím, že u A licence už to bude o hodně náročnější. Plno věcí jsem věděl, protože se s nimi setkávám každý den, jen jde o to to vydolovat z hlavy. Museli jsme si zvyknout na složitější názvy, a například nesmíme říkat balón, ale míč.

Na internetu jsou stránky, které jsem sledoval, Aleš Křeček mi přinesl časopisy o trénování. Jak se dělají chlapské tréninky, to vím, protože to dělám celý život, ale jak se vedou tréninky mládeže, to jsem moc netušil. Děti to má bavit, má to být formou hry.

Psali jste průběžné testy?

Žádné průběžné testy jsme nepsali, až na závěr jsme měli zkoušku, byla podobná maturitě. Vytáhli jsme si tři otázky ze třiceti, dvacet minut na potítku, odpovídáš před tříčlennou komisí.

Měl jsi obavy ze závěrečné zkoušky?

Bál jsem se hodně, bylo to jak při maturitě. Sice jsem nervozitou nezvracel, ale potil jsem se hodně, hlavně když jsem si tahal otázky, protože u pěti ze třiceti jsem si nebyl vůbec jistý. To byly otázky jako didaktika, pedagogika, neviděl jsem tam úplně velkou souvislost s fotbalem, i když samozřejmě asi to do něj nějak zasahovat bude. Když jsme jeli s Karlem autem ze Slovenska, tak jsme si to procvičovali, moc jsme se na to nekoukli, takže jsme byli oba nervózní.

Pamatuješ si ještě svoje otázky?

Měl jsem ofenzivní herní činnost jednotlivce, potom kondici a třetí byl rozdíl mezi herním a průpravným cvičením. Na kondici jsem se trochu zamotal, to byla těžká otázka, byla tam dvě energetická krytí a intervaly odpočinku a zátěže, v tom jsem měl trochu zmatek. Trenér musí vědět, jakou dát pauzu, zátěž, je tam rozdíl mezi rychlostní vytrvalostí a vytrvalostí, krátkodobou, dlouhodobou, čísel je tam hrozně moc. Jak jsem byl nervózní, tak se mi to pomotalo, začali mě dusit. Nakonec mi to ale dali. Je to celkově zajímavé, hrát fotbal a trénovat ho je něco úplně jiného.

Prošli všichni nebo to někdo nezvládnul?

Všichni jsme to nedali, bylo nás asi třicet a třetina lidí to nezvládla. Opravdu se snaží, aby licenci nedostal každý.

Jak to bylo s docházkou, byly povolené absence?

Vedoucí studia byli k nám hráčům benevolentní a snažili se nám vycházet vstříc.

O víkendech se hraje liga, jak často jsi chyběl?

Vyšlo mi to tak, že když byl o víkendu zápas, tak jeden den jsem nešel a druhý den jsem tam byl celý. Z pěti víkendů jsem ale snad tři nebo čtyři byl komplet, bylo to v prosinci, takže jsme už neměli zápasy.

Je součástí studia i stáž v klubu?

Stáž jsme neabsolvovali, stačilo jen odchodit pět víkendů teorie, udělat si nějaká praktická cvičení.

Psali jste nějakou závěrečnou práci?

Závěrečná práce se taky nepsala, na cizí jazyk jsme se taky neorientovali, takže nebylo nutné vést trénink třeba v angličtině nebo němčině.

Změnil se ti pohled na fotbal po získání licence?

Určitě. Jak už jsem říkal, trénovat a hrát je úplně něco jiného. Já jsem si myslel, že budu nejlepší trenér, a vůbec.  Je to složité, trenér tomu dává mnohem víc času než hráč - ten jen přijde a poslouchá trenéra. Trenér si ale musí vše připravit, musí hráče vést, je to velká zodpovědnost. Ještě nevím, jestli mě to bude bavit a naplňovat, ale myslím, že je to na dobré cestě.

Díváš se jinak na pokyny trenéra, vidíš v nich jiný smysl, než když jsi absolvoval studium?

Snažím se na to dívat jinak, ale spíš se koncentruju na tréninky, co a proč děláme, co nám to dává. Vše si zapisuju, pan Beránek je výborný trenér a učitel v tomto ohledu, má spoustu zkušeností.

Zkoušíš před ligovými zápasy analyzovat hru soupeře a pak svoje poznatky konfrontovat s tím, co vám řeknou trenéři?

Když koukám na fotbal, třeba na Ligu mistrů, koukám na to už taky jinak než jen konzument, snažím se hru studovat. Že bych ale třeba dopředu studoval naše soupeře a pak to porovnával s tím, co nám ukáže sestříhané video od Mirka Jirkala, to ne. Každopádně bych řekl, že mám ligu docela zažitou, takže vím, co můžu od soupeřů očekávat. Hráči se tolik nemění.

V roční pauze před zahájením studia A licence musíš získat praxi, kde ji získáš?

Jsme domluveni s Karolem Kiselem, že začnu jako asistent trénovat jednou týdně žáky ve Slavii a budu se snažit jim předat svoje zkušenosti. Karel Piták už je v tréninkovém procesu zapojen déle, na Xaverově dělá hlavního trenéra mládeže, poráží i Spartu, takže to asi dělá dobře (smích).

Zajímá tě víc práce u mládeže anebo dospělých?

Jednoznačně mě to táhne víc k dospělému fotbalu. Určitě je potřeba projít si ten proces odzdola od mládeže, ale smysl pro sebe vidím u dospělých. Strejda začal hned trénovat dospělé, to by se mi taky líbilo.

Takže tvůj cíl je jednou trénovat reprezentaci jako on?

Když něco dělám, mám jen ty nejvyšší cíle, musím do toho dát všechno. Teď ale nevím, jestli mě trénování bude opravdu tak naplňovat a dokud hraju, nechci sedět na dvou židlích a chci se naplno věnovat hraní. Potom tomu dám všechno a uvidíme.

Jak dlouho trvá studium A licence, která bude u tebe následovat?

Teď mám rok pauzu, v rámci které bych měl získat praxi. Potom je A licence, musí se dělat přijímačky, aby se tam uchazeč dostal. Áčko trvá okolo roku, je to 500 hodin, pak je pauza 2 roky a poté opět přijímačky na Profi licenci, ta trvá dva roky. Když budu hodně šikovný, tak v pětatřiceti můžu mít Profi licenci.

Jak je finančně náročné stát se trenérem?

Béčko stálo 6 tisíc, áčko stojí snad sto tisíc, to už je dost drahé.

Máš trenérský vzor?

Zatím trenérský vzor nemám, ani nevím, jakým stylem a systémem bych třeba chtěl hrát - to asi přijde až časem.