Celý program byl rozdělen do dvou základních panelů. První z nich načal svým slovem děkan fakulty profesor Jan Kuklík, který posluchače zasvětil do prapůvodu fotbalového násilí a vypíchl anglický model, který i přes svoji lidskoprávní problematiku slouží jako inspirace pro další státy. Ihned po něm se mikrofonu chopil ředitel odboru bezpečnostní politiky MV Karel Bačkovský. Ten vyzdvihl nutnost hlavního dílu zodpovědnosti na straně klubů, policie by měla dle něj plnit spíše podpůrnou roli, což je model, který je do určité míry praktikován i dnes. Zajímavostí, kterou možná ne každý čtenář může vědět je to, že veškeré náklady na policejní akce, které souvisejí přímo s klubem, jsou pak hrazeny z jeho kapsy. Ministerstvo vnitra se má snažit být určitým garantem kultivovanosti, což při zvlášť závažných prohřešcích může plnit pomocí správních žalob, což je věc, se kterou má želbohu v poslední době zkušenosti i Slavia. Jako první se pak vyjádřil i k otázce databáze fanoušků. Ta by dle něj měla pokrývat všechny problémové, tedy ty, kteří již byli trestáni za fotbalové výtržnictví, což by mělo vést k tomu, aby se tito lidé neměli šanci dostat na stadión. Odmítnul však finanční pomoc státu, jakékoliv bezpečnostní opatření jako například i kamerové systémy by měly pokrýt rozpočty klubů, potažmo fotbalové asociace.

Právě zástupce fotbalové asociace, konkrétně její disciplinárky, byl posledním řečníkem prvního turnusu. Jmenovitě šlo o Jana Staňka. S disciplinární komisí si Slavia tuto sezónu užívá takřka každotýdenní rendez-vous, proto jsem jeho slova očekával v napětí. Hned od jeho úvodních slov pak bylo patrné, že disciplinární komise nebude sbírka těch úplně nejkompetentnějších lidí. Omezil se ve svém projevu na několik obecných a v zásadě nic moc říkajících frází. Několik zajímavostí se však i tak najít našlo - například odhalil, proč je takový zájem na trestání sebemenších fanouškovských nešvarů - FAČR totiž každoročně vydá na opatření souvisejících se zajištěním bezpečnosti kolem 250 miliónů korun. Svaz prý vnímá současnou situaci jako neúnosnou a pokud se něco nezmění, tak se předpokládá, že do několika let může dojít i k tragédii největší, tedy smrti některého z fanoušků. Nepřekvapivě jako nejproblematičtější vidí situaci u Slavie, naopak si Staněk pochvaloval zlepšení situace na Baníku. Fanoušci jsou podle mínění asociace rafinovanější než pašeráci heroinu, kvůli čemuž je takřka nemožné zabránit pronášení pyrotechniky na stadióny. Já se tedy musím ptát, proč tedy za ní padají pro kluby tak vysoké tresty. Částečnou odpovědí může být mínění Staňka, že se disciplinárce pomohlo pomocí trestů vychovat slávistické fanoušky a její zásluhou se tak nyní nemusí běžný fanoušek bát, že by mu nad hlavou létal oheň. Staněk poté podobně jako všichni jeho další kolegové zkritizoval současnou podobu pořadatelských služeb. Na přímý dotaz, zda s tím asociace plánuje něco dělat, však jen naznačil určitou možnost konání nějakých schůzí - jinými slovy změnu nečekejme. Dále poměrně vtipně nezapomněl zopakovat mantru, že disciplinárka má zavázané oči a měří všem stejně. Co se týče databáze fanoušků, tak ta zatím naráží na zákon o ochraně osobních údajů i samotný přístup úřadu. V současné době je tudíž tedy možnost vzniku takovéto databáze dle Staňka nemožné.

Po krátké pauze na občerstvení následoval panel druhý, který s sebou hned na úvod přinesl překvapení v podobě neplánovaného hosta. Místo policejní prezidenta Tuhého, který měl přednášet původně, totiž jeho pozici zaujmula hned dvojice jeho kolegů. Krom jeho náměstka plukovníka Vondráška totiž cestu do historické budovy na náměstí Curieových vážil i všem aktivnějším fotbalovým fanouškům velmi dobře známy expert na extrémismus major Janda. Zatímco první polovina policejního bloku, kterou obstaral Vondrášek, byla velmi teoretická a v zásadě šlo jen o výčet článků a paragrafů, tudíž pro účely tohoto článku věc de facto nezajímavou, tak výstup Jandy určil ráz zbytku konference. Major si totiž připravil zhruba 15 minutové video, které mapovalo snad vše negativní, co se kolem fotbalových fanoušků za poslední léta přihodilo. Samozřejmě krom policejních zásahů, ty byly taktně vynechány, na druhou stranu je nutno dodat, že pořadatelé ušetřeni nebyli. Zcela objektivně šlo o hrůzné záběry, které by spolehlivě kohokoliv, kdo by byl před zhlédnutím tabula rasa, od návštěvy jakéhokoliv našeho fotbalového stadiónu odradily. Dovolím si však zde lehce předběhnout a doplnit pozdější vyjádření Strašáka, který trefně dodal, že video o tom, co fanoušci přinesli pozitivního, by se dalo sestříhat ještě mnohem delší. Problém zde tedy jistě existuje, podobná jednostranná videa se však dají považovat za slušnou míru demagogie.

Po policejní dvojici přišla na řadu jediná přednášející dáma, což nebyl nikdo jiný než Kateřina Radostová. Radostová je ženou, která skutečně fotbal má pravděpodobně velmi ráda, což deklarovala i na případech Anglie či Německa, kde to je pro člověka největší zážitek. S tím nelze než souhlasit, fotbal je zde skutečně dělán na té nejvyšší úrovni. Na druhou stranu tu úroveň zde dělají převážně hráči, kteří v těch soutěžích hrají. Pro slečnu Radostovou by byl sen mít naplněný stadión podobně jako právě v Anglii, proti čemuž nelze nic namítat, faktem však zůstává, že něco podobného je v našich podmínkách nemožné, k čemuž se dostanu i v dalších dvou odstavcích. Radostová totiž byla pozvána jako členka odvolací komise, a tudíž by na následujících řádcích měl patřit prostor právě tomu. Odvolací komise má poměrně odlišný názor než ta disciplinární. Radostová je proti finanční zátěži pro kluby, které sotva naplňují rozpočet. Z tohoto pohledu je dle ní možnost investice do bezpečnostních systémů čistou utopií a nesmyslem. Obecně se zastávala i v následujících minutách do určité míry Slavie, trošku si i politovala, že se Slavia nikdy neodvolává - mohla by dostávat nižší tresty, neboť některá odůvodnění vzhledem k ostatním klubům jsou dle ní úsměvná. Řeč pak zakončila vyzváním klubů k tomu, aby si samy zřídily orgány, které by problémy s fanoušky řešily, popud by měl přijít i od těch, co na fotbal chodí a chovají se slušně.

Jako zástupce fanoušků pak byl pozván Lukáš Vala neboli Strašák. Ten nejprve začal okomentováním Jandovy videonahrávky (viz. výše) a posléze nastiňoval pohled fanouška na současnou situaci. Nezapomněl porovnat sortu fanoušků za kanálem La Manche a u nás, která je zcela odlišná, a zavádění podobného modelu by pak, podobně jako třeba na Slovensku, vedlo jen ke konci fanouškovství u nás a následně ještě prázdnějším stadiónům. Co bychom si ale naopak z Anglie vzít za příklad měli je postup policie. Místo zakuklenců mířící na fanoušky puškou by byli na místě spíše pochůzkáři s přirozeným respektem, kteří rádi fanouškovi pomohou. Základem by dle něj mělo být vybudování pozitivní atmosféry okolo fotbalu a to jak ze strany klubů, tak asociace, ale i policie, aby fanoušci mohli chodit na fotbal rádi a nebyli rovnou škatulkování jako škodná. Vše by mělo být o vzájemném respektu, kdy by si měly všechny strany sáhnout do svědomí, nedělat si naschvály a snažit se dosáhnout pro všechny přijatelného kompromisu. Tato snaha však, minimálně co se týče policie, prý velmi utrpěla po zásahu na Čechově mostě. Co se týče databáze fanoušků, tak jen odkázal na předchozí slova majora Jandy, kdy podobná databáze fotbalových výtržníků již dávno leží v rukou kriminální policie a není tak absolutně nutné investovat do nějaké další.

Jako poslední se k pultíku dostal Jiří Vrba. Ten podobně jako Strašák začal komentářem k videu, kdy podle něj situace jistě není tak špatná, jak bylo prezentováno. Zmínil, jak je důležité pracovat s fanoušky, nedělat žádná prvoplánová represivní řešení, aby klub o věrné fanoušky nepřicházel, jelikož oni jsou ti, co dělají fotbal fotbalem a dělají ho zajímavější i pro ty ostatní, co na stadión zajdou. Místo finančních trestů a zavírání tribun (které se zcela dle Vrby míjí účinkem, ať už kvůli problémům s permanentkáři, ale i vmísením radikálnějších fanoušků mezi ostatní) mu jako zástupci klubů chybí více moudrosti ze strany kompetentních lidí, kteří by měli určit jasnou linku, definovat cíle a následně za pomocí klubů je naplňovat. Problémem je pak i současný model uplatňování kolektivní viny místo snahy o boj s jednotlivci, kteří způsobují problémy. Jakékoliv zpřísňování omezování fanoušků dle něj je zbytné a nevedlo by k ničemu pozitivnímu.

Obecně konference chytla svůj glanc především v závěru, kdy díky dvěma posledním řečníkům i policistu Jandovi byly předneseny dva konkrétní úhly pohledu. Ostatní se ztráceli ve velké obecnosti, a pokud bych měl nějak nastínit svůj celkový dojem, tak ten je jednoduchý - pokud se nestane nic závažného, tak neočekávám v následujících měsících žádnou změnu, a to jednoduše proto, že nikdo neví, jak by ta změna měla vypadat.