Po více než dvou měsících dokázala Slavia zase zvítězit, poslední výhra (nad Plzní) přišla ještě v měsíci srpnu, celé září a celý říjen tak sešívaní nepoznali radost z výhry. Ani proti Příbrami to nevypadalo dobře a ještě pět minut před koncem byl v Edenu nerozhodný stav, poté ale střídající Boudjemaa našel střídajícího Balaje, který rozhodl. Slavia vyhrála popáté v lize, poznala však stále jen dva střelce vítězných branek - tři vítězné branky má na kontě Jaromír Zmrhal a Bekim Balaj přidal k vítězné brance na Slovácku druhou právě v sobotu v Edenu.

Slavia tak zůstala ve středu tabulky, její náskok na 15., tedy sestupovou příčku se zvýšil na pět bodů, zatímco odstup za čtvrtým Baníkem zůstal na čtyřech bodech. Platí tedy opět, že Slavia má blíže k pohárům než k sestupu, což je jistě dobrá zpráva. Série sedmi zápasů bez vítězství (5 porážek, dvě remízy) ze sezóny 2012/13 nebyla překonána, ale pouze vyrovnána, k sérii ze sezóny 2011/12 (10 zápasů, 3 porážky, 7 remíz) se Slavia pak ani nepřiblížila. Pozoruhodné rovněž je, že Slavia kopala opět penaltu. Faul to byl samozřejmě naprosto zřetelný a jasný, ovšem hned několik podobných faulů bylo v minulé sezóně sudími "přehlédnuto", a tak by příliš nepřekvapilo, kdyby sudí Pechanec po zákroku na Zmrhala nechal hru běžet. Je to jen další důkaz toho, že přístup sudích ke Slavii se možná trochu změnil, zatímco minulou sezónu rozhodčí Slavii v mnoha zápasech poškodili (a těžko za tím nevidět úmysl), letos své chyby rozprostírají mezi Slavii a její soupeře o dost více rovnoměrně.

Od posledního titulu v roce 2009 odehrála Slavia pět celých ligových sezón, ve kterých získala postupně 11, 9, 8, 11 a znovu 8 výher. Vzhledem k tomu, že po 13 kolech mají nyní slávisté na kontě již 5 vítězství, můžeme věřit, že se tentokrát přiblíží spíše těm dvěma lepším z pěti špatných sezón a budou opět útočit na dvouciferný počet výher. V těchto sezónách získala Slavia 42, resp. 41 bodů, což v obou případech stačilo na sedmé místo. Pokud by se něco podobného povedlo Slavii také v této sezóně, asi by nešlo hodnotit takový výkon jako vyložený neúspěch, naopak by to odpovídalo předsezónním vyjádřením, že Slavia chce na poháry zaútočit za tři roky. Oproti minulé sezóně je zřetelný výsledkový posun, páté vítězství tehdy Slavia získala až na jaře v 18. kole, v posledním zápase trenéra Koubka proti Dukle.

Aby se slávisté vyhnuli pokutám, musí uhrát v následujících třech zápasech ještě čtyři body, nejjednodušší cesta k nim vede přes domácí výhru nad beznadějně posledním Hradcem Králové a zisk alespoň jednoho bodu ze zápasů na Julisce a na Bazalech. Ani Dukla ani Baník jistě nejsou nepřekonatelní soupeři a Slavia by měla být schopná s oběma soupeři hrát vyrovnanou partii a pomýšlet klidně i na vítězství, ne jen na remízu.

V boji o první příčku tabulky Plzeň jasně přehrála Spartu a odpoutala se od ní již na 4 body, což mimo jiné znamená, že Sparta nyní nemá zisk titulu ve svých rukou - to je však samozřejmě pouze teoretický fakt bez většího praktického důsledku, protože nelze reálně očekávat, že Plzeň vyhraje všech 16 zápasů (mimo zápasu na Letné, jehož výsledek samozřejmě Sparta může sama ovlivnit).

Třetí je stále Jablonec, který dokázal poprvé v lize vyhrát na hřišti Liberce, čímž se jednak dotáhl za Spartu na rozdíl jediného bodu a jednak opět trošku přidusil svého lokálního rivala v sestupovém bahně. Liberec nehraje špatný fotbal, ale s 13 body v 13 odehraných zápasech je až na 13. místě tabulky a musí doufat, že mu tolik třináctek nepřinese smůlu.

Nejvíce překvapivý výsledek se zrodil v Teplicích, kde domácí podlehli Jihlavě 2:3. Na takový výsledek by si sice vsadil asi málokdo, ale podobné výpadky potkávají Teplice často. Přichází zima a Na Stínadla přijíždí soupeř z chvostu tabulky, domácí místo jasného vítězství tahají za kratší konec a zůstanou bez bodu. To už tu bylo loni, v 16. kole takto Teplice nechaly tři body Znojmu. Jihlava naopak zaznamenala podobný vzestup jako Příbram - po změně trenéra zatím ze čtyř zápasů tři vyhrála a v jednom remizovala.

Situace v tabulce je vůbec zajímavá, Teplice - upřímně řečeno s ofenzivní kvalitou úplně někde jinde než sešívaní - mají stejně bodů jako Slavia, podobně kvalitní Slovácko má jen o bod více. Mohlo to být navíc klidně naopak, protože Slovácko vyhrálo vyrovnaný zápas v Brně až gólem 15 minut před koncem. Příští kolo lze čekat na Slovácku velmi zajímavý duel, protože tam přijede Sparta.

Čtvrtou příčku stále překvapivě drží Baník, který na sebe přitom přitahuje pozornost hlavně svými problémy, naposledy rozhodnutím vyřadit Václava Svěrkoše z kádru, ten se naopak s Baníkem chce soudit o peníze, o které přišel ještě v době, kdy klub vlastnil Tomáš Petera. O víkendu si však Baník poradil s Hradcem Králové a vyhrál už pošesté v sezóně (s bilancí 6-3-4 má skóre 11:17, vstřelil o celých sedm branek méně než Slavia). Osobně jsem hodně zvědavý, jak dlouho se Baník dokáže udržet v první polovině tabulky a zápas 16. kola, kdy se na jeho hřišti představí Slavia, považuji pro sešívané za velmi hratelný (možná více než derby na Dukle).

Pátá Mladá Boleslav porazila Bohemians jediným gólem, který vstřelil exslávista Tavares. Boleslav se tak drží v kontaktu s pohárovými příčkami, přestože jejich herní projev není příliš přesvědčivý, na lepší střed tabulky však tento podzim stačí opravdu hodně málo. To potvrzuje ostatně také šestá Dukla s 19 body, ta si lehce poradila s Českými Budějovicemi. Při pohledu na tabulku si nelze nepozvdechnout, jak trestuhodně Slavia prohospodařila skvělý vstup do sezóny - zápasy s Brnem, v Ďolíčku, v Jihlavě a v Českých Budějovicích budou asi slávisty ještě dlouho mrzet. A k bodům ostatně nebylo daleko ani v derby.