Po porážce Slavie v Jihlavě jsem byl tak znechucen, že jsem se nedokázal přesvědčit k napsání statistického okénka ani přesto, že jsem na něj měl díky reprezentační přestávce o týden delší čas. V 11. kole přišla domácí remíza s Jabloncem a mé znechucení tedy upřímně řečeno příliš nepominulo. Ale tentokrát jsem projevil silnější vůli a zde tedy je další vydání pravidelného souhrnu ligového dění. Porážka Slavie v Jihlavě byla pátou ligovou porážkou v řadě, spolu s remízou s Jabloncem tedy sešívaní drží sérii šesti ligových zápasů bez vítězství. Tak mizernou sérii neměli ani v katastrofální loňské sezóně, kdy rekordem byly 4 porážky v řadě a pět zápasů bez vítězství. O rok dříve se však tak špatnou sérii povedlo udělat Petru Radovi, když pět porážek v řadě orámoval z obou stran dvěma remízami a série bez výhry tak činila dokonce sedm zápasů. To však může Miroslav Beránek poměrně lehce vyrovnat, vezmeme-li v úvahu fakt, že Slavii čeká zápas v Českých Budějovicích a poslední dvě představení hráčů v červenobílých dresech na hřištích soupeřů byly absolutní fraškou bez špetky bojovnosti a snahy zvítězit.

Slavii trápí úplně vše. Po výborných a gólově bohatých prvních třech kolech již osmkrát v řadě nedokázala vstřelit více než jednu branku, z toho pětkrát se trefila jednou a třikrát vyšla úplně naprázdno. Tím se velmi rychle vrátila do stavu, který panoval celou minulou sezónu, ve které jen v pěti zápasech dokázala vstřelit alespoň dvě branky. Slavii navíc nefunguje ani obrana, jediné čisté konto v 11 kolech je nejhorší bilance z celé ligy, stejně je na tom jen Slovácko, to však vstřelilo o osm branek více než Slavia. Když tým není schopen vstřelit více než jednu branku a prakticky jistě minimálně jednu inkasuje, body se sbírají opravdu těžko. Oprávněně by tak měla zaznít otázka, zda lze opravdu stavět na ose týmu Hrubeš - Latka, Bílek - Baéz, když tito defenzivní hráči nedokážou odehrát zápas bez inkasované branky. Je opravdu špatná bilance defenzivy jen vinou nepříliš kvalitních krajních obránců, na kterou se dlouhodobě poukazuje? Právě Bílek s Baézem byli například v zápase v Jihlavě nejhorší na hřišti a jejich defenzivní činnost chvílemi připomínala parodii než ligový výkon.

Na čele tabulky se nic nemění. Plzeň vítězí za stálé menší či větší pomoci rozhodčích. Tentokrát to ale Bílek v Mladé Boleslavi přehnal a média (především ta patřící vlastníkovi Sparty) začínají rozjíždět kampaň proti Dagmar Damkové. Na tom by nebylo nic špatného, Damková (a její druh Berbr) by opravdu neměli mít s ligovými sudími v nejlepším případě nic společného, ale těžko zde nevidět jistou účelovost vzhledem k utkání Plzeň - Sparta za dva týdny, protože jiné skandální a tendenční výkony rozhodčích deník Sport nechal bez větších komentářů, v jistých případech je vyloženě kryl vysokými známkami pro dotyčné rozhodčí (abych nebyl obviněn ze zaujatosti, jako příklad uvedu zápas týmů, ke kterým mě neváže ani láska ani nějaký větší odpor: Mladá Boleslav - Teplice, za který rozhodčí Kovařík dostal známku 7).

Sparta, která má za posledních sedm kol naprosto totožnou bilanci jako Plzeň (postupně 0-3-1-3-3-3-3), si také na nepřízeň sudích rozhodně stěžovat nemůže, v 10. kole například porazila Liberec po minimálně velmi sporné penaltě 1:0. Forma obou největších (a asi už také jediných) kandidátů na mistrovský titul je nicméně dobrá a odhlédneme-li (je-li to však vůbec možné) od komfortu, který oběma týmům sudí poskytují, jsou tyto týmy na čele tabulky zaslouženě.

Třetím do party sudími chráněných klubů je Jablonec patřící předsedovi FAČR (ne, není to normální, a ano, je potřeba to zdůrazňovat, kdykoli je to možné), o čemž se mohla na vlastní kůži přesvědčit právě Slavia, když sudí Zelinka neodpískal proti Jablonci pokutový kop za faul Rossiho na Balaje, který se stal přesně na čáře značící pokutové území. Mimochodem, pokud si nevybavíte počet ligových zápasů v řadě, ve kterých Slavia nekopala pokutový kop, ono magické číslo je aktuálně 73. Jablonec již pětkrát v řadě neprohrál a vezmeme-li v potaz celkovou situaci v českém fotbale, jen málokdo může pochybovat o tom, že si Jablonec nechá utéci postup do pohárové Evropy.

Na čtvrtém místě je Baník Ostrava, což lze označit za šok. Baník nemá nikterak silný tým, celá obranná řada je tvořena velice mladými hráči, přesto s výjimkou debaklu 0:6 v Liberci inkasovala jen sedm branek v deseti zápasech. Fakt, že se skóre 8:13 dokázal Baník uhrát 18 bodů je rozhodně hodný respektu, totéž platí o výhře na hřišti silného Slovácka. V tomto ohledu se domácí remíza s Jihlavou jeví dokonce jako ztráta. Slavia na Baník ztrácí "jen" pět bodů, stejně velký náskok má mimochodem Slavia také na 15. příčku, na které se nachází Jihlava.

Páté jsou Teplice, které po prohře v Plzni potvrdily roly favorita a doma nastřílely Bohemce čtyři branky. Stejný počet bodů má také Mladá Boleslav, ta nejprve porazila Brno vysoko 5:1, načež přišel již tolik diskutovaný zápas s Plzní. Oba týmy mají stejně jako Slavia za sebou šest domácích zápasů a pět zápasů venku, přičemž Teplice venku nevyhrály vůbec a Mladá Boleslav jen v prvním kole v Jihlavě.

Před Slavií je ještě Bohemka, která se vrací do starých známých kolejí, kdy doma boduje (výhra nad Budějovicemi) a venku prohrává (již zmíněný zápas v Teplicích). Až na osmém místě je Slovácko, které leckdo považoval za černého koně, co se týče pohárových ambicí, ale v posledních dvou kolech přišla porážka s Baníkem a remíza v Liberci. Tam navíc sudí Paták neomylně vykartoval Doška s Divišem pro zápas v Plzni, těžko tak lze čekat, že Slovácko přiveze nějaké body v dalším kole.

Za Slavií je tabulka docela našlapaná, solidně hrající Brno, které v Edenu zvítězilo naprosto zaslouženě, již třikrát v řadě prohrálo a na sešívané ztrácí bod, Dukla s Příbramí budou vzájemný zápas dle dostupných indicií hrát celý znovu a poločasový výsledek 2:1 tak bude domácím zřejmě k ničemu. Pokud nepadne remíza, jeden z těchto týmů se dostane před Slavii. Třinácté Budějovice ztrácejí na Slavii jen dva body, o víkendu zvítězily teprve podruhé v sezóně, a to na hřišti druhého nováčka Hradce Králové. Pokud doma Budějovice Slavii porazí, také ony se dostanou před červenobílé.

Je to téměř k neuvěření, ale až na 14. místě s pouhými dvěma body náskoku na 15. Jihlavu se nachází Liberec, jehož herní projev přitom patří k tomu lepšímu, co je v lize k vidění. Co je to ale platné, když to vede jen k remízám, bilance 1-7-3 hovoří sama za sebe. Asi nikdo si zatím nepřipouští, že by severočeši mohli mít trable se záchranou, Liberec navíc do konce podzimu bude hrát (podobně jako Slavia) s lehčími soupeři - papírově by tak oba tyto kluby měly jít tabulkou vzhůru (no, on Liberec tak jako tak nemá téměř kam jinam jít :o)).

Na posledních dvou místech jsou tedy Jihlava s Hradcem Králové. První jmenovaný tým uhrál více než třetinu svých získaných bodů proti Slavii v zápase, ve kterém sešívaní předvedli opravdu tragikomický výkon. Bod z Ostravy však svědčí o tom, že změna trenéra Jihlavě prospěla. V pátek hostí Jihlava Brno, což bude pro domácí jistě dost důležitý zápas v boji o záchranu. Hradec po páté porážce v řadě změnil trenéra (náhrada za Prokopce však dosud známá není), zápas v Edenu jej však naštěstí čeká až v 15. kole, kdy by ono pověstné kouzlo nového trenéra snad už mohlo zase vyprchat.