Ve čtvrtek třináctého prosince 1990 se v prachatické porodnici narodil kluk. Rodiče mu dali jméno Milan. Jméno Milan znamená být oblíbený, milovaný. Ve stejném roce se narodil například fotbalista Toni Kroos, tenistka Petra Kvitová nebo herečky Emma Watson a Kristen Stewart. Byl to také rok, kdy Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhlásili nezávislost, Michail Gorbačov získal Nobelovu cenu za mír a moskevský Kreml byl prohlášen za světové kulturní dědictví UNESCO.

Milanův o šest let starší brat Igor už fotbal v té době hrál. Stejně jako ho hrával jejich otec - advokát JUDr. Igor Nitrianský. Z Prachatic pocházejí také fotbalisté David Horejš a Luboš Pecka. Nitrianští ale nebydleli přímo v Prachaticích, nýbrž v malé obci jménem Vitějovice, vzdálené 6 km od Prachatic.

V TJ Vitějovice také pětiletý Milan začal s fotbalem. "Ty úplné fotbalové začátky již moc nepamatuji, ale moje mamka má se mnou plno zážitků. Vždycky vypráví, že jsem pořád brečel a nechtěl jít hrát. Zkoušeli to se mnou i do brány, ale já si pořád stál za svým a nechtěl jsem ten míč ani vidět. Časem se to zlepšilo a já začal přicházet fotbalu na chuť. Netrvalo to dlouho a naopak mě ve školce nemohli skoro udržet. Každý den jsem tam čekal na mamku s kopačkami v ruce a hned jak přišla, tak jsem utíkal u nás ve Vitějovicích na hřiště," říká Milan ke svým fotbalovým začátkům.

Po dvou letech následoval přesun. A kam jinam než do Prachatic, kam si ho vytáhl vytáhl trenér Miroslav Soukup, který později dovedl českou reprezentaci U20 ke stříbrným medailím z MS. Psal rok 1998. I Tatran Prachatice ale začal být Milanovi malý. Jak šel totiž čas, Milan na sebe stále více a více upozorňoval. V roce 2003 odešel do Dynama České Budějovice. Nějaký talent v něm tedy jistě musel dřímat. "Přestože jsem se na zkušenou vydal již takhle brzy, rozhodně toho nelituji. Naopak, myslím si, že tento krok byl jeden z nejdůležitějších."

Zajímavostí ze žákovského věku je, že Milan v zápasech kopal penalty. V jihočeské metropoli také začal studovat Gymnázium Olympijských Nadějí. Jak sám v té době říkal, času na nějaké záliby mnoho nezbývalo - dojíždění, fotbal a gympl mu vyplnili skoro všechen čas, navíc mu škola musela kvůli fotbalu vycházet vstříc. Kdyby ale přece jen měl jmenovat nějakou zálibu, bylo by to plavání.

Přesuňme se dále, do dorosteneckého věku. Kromě zápasů za dorost hrál Milan také za českobudějovický B tým hrající ČFL. "Nechci tohle ale brát jako svůj cíl, chci dál tvrdě pracovat a dostat se co nejdál," řekl tehdy po premiéře v základní sestavě v ČFL. Už od mládí byla jeho postem buď pravá záloha, nebo pravá obrana. Jak později prohlásil v jednou rozhovoru, v podstatě je mu jedno, jestli nastoupí v obraně, nebo v záloze, hlavně když tým vyhraje. "Ať nastoupím kdekoli, tak se snažím podat co nejlepší výkon," řekl také. Sedmnáctiletý Milan zakončil sezónu 2007/08 se čtyřmi starty v ČFL a mnoha zápasy v dorostu.

Probíhala sezóna 2008/09, Dynamo hrálo Gambrinus ligu. Milan už definitivně platil za velký příslib do budoucna a tak bylo jasné, že brzy nakoukne i do A mužstva. Dvacátého osmého října 2008 hrály Budějovice doma s Jabloncem a hráč Milan Nitrianský se poprvé dostal na soupisku pro zápas v naší nejvyšší soutěži. Bylo mu přesně 17 let, 9 měsíců a 15 dní. Dynamo tenkrát zvítězilo 2:1, Milan byl celý zápas na lavičce. Především se ale na podzim 2008 soustředil na hru za rezervní tým ve třetí lize, kde se stal stálým členem základní sestavy.

Jeho výkony vykazovaly neustálý progres a tak zimní přípravu absolvoval s A týmem. A zaujal natolik, že trenér Pavel Tobiáš o něm prohlásil, že na jaře určitě dostane šanci. Prvních 5 jarních kol byl pokaždé připraven celý zápas na lavičce, už jen tím sbíral zkušenosti a nasával atmosféru. V šestém jarním kole - to už byl Milan plnoletý - to přišlo. Budějovice hrály opět proti Jablonci, tentokrát na Střelnici. Většina hráčů si prvoligový start odbude způsobem, kdy nastoupí na poslední minuty zápasu, někdy spíše vteřiny. Ne tak Milan. Ten se objevil rovnou v základní sestavě! A odehrál celý zápas. Nastoupil na pravé obraně, na pravém stoperu ho dirigoval David Horejš. Ve zbývající části sezóny pak odehrál ještě tři zápasy. Gól, asistenci ani žlutou či červenou kartu si nepřipsal. Budějovice se chtěly hlavně zachránit a tak v obraně sázely na zkušené hráče jakými byli Hunal, Horejš, Žižka, Riegel a Leština. Když už Budějovice měly jistotu záchrany, o více startů v lize Milana připravily drobná zranění či reprezentační povinnosti. Jako člen reprezentační "19" se například v Estonsku zúčastnil kvalifikačního turnaje na ME. Česká republika se střetla se Španělskem, Německem a Estonskem a Milan všechny zápasy odehrál v základní sestavě. "Zápas s Estonskem byl skvělý zážitek. Plný stadion pro šest tisíc lidí a skvělá atmosféra," popisoval pak.

Tím, že se z Milana stal vlastně už ligový hráč, dokázal překonat svého staršího bratra Igora, který hrál za českobudějovický dorost a poté za Prachatice druhou ligu, což byl jeho strop. Poté s fotbalem na profesionální úrovni kvůli zdravotním problémům skončil, vystudoval právnickou fakultu a nyní v Prachaticích společně se svým otcem provozují advokátní kancelář. Milan několikrát v rozhovorech svého bratra pozitivně zmíní ve smyslu, jak moc mu radí a pomáhá v jeho kariéře.

Léto 2009. Milan potřebuje pravidelně hrát. Na ligu to ještě není, ale ČFL je mu už malá. A tak přichází roční hostování v druholigovém Zenitu Čáslav. Čáslav v uplynulé sezóně dokonce postoupila do Gambrinus ligy, ale nakonec licenci prodala do Slovácka. Zajímavostí je, že Čáslav vystřídala v sezóně 2009/10 hned tři trenéry. Sezónu začal Přemysl Bičovský (který Milana do týmu přivedl, když mu nejprve dal šanci na červencovém turnaji v Tisu, kde dle jeho slov zahrál velmi kvalitně a i tím prokázal, že bude platným hráčem), po devíti kolech ho nahradil Zdenko Frťala, aby i on byl v průběhu jara odvolán a nahrazen Martinem Hřídelem. Ani Hřídel navíc v klubu dlouho nezůstal, když v červnu 2010 odešel trénovat do Příbrami. Milanovými spoluhráči v týmu byli například brankáři Poštulka s Valešem nebo útočníci Pešír, Okleštěk a Markovič.

Pokud můžeme věřit dostupným zdrojům a správnosti zapsaného rozestavení, nastupoval Milan často také na levé straně obrany a zálohy. Když magazín Hattrick sestavoval v době jeho působení v Čáslavi žebříček největších talentů českého fotbalu, umístil se Milan na 23. místě. Sezónu 2009/10 zakončil Nitry, jak mu přezdívají spoluhráči, se 13 odehranými zápasy ve druhé lize. "Určitě to byla velká zkušenost. Zahrál jsem si druhou ligu a do Čáslavi jsem šel právě kvůli tomu, abych pak byl zase o něco zkušenější. V Čáslavi to nakonec bylo tak, že jsme se trochu se štěstím nakonec udrželi ve 2. lize a asi to nebylo ideální, protože v loňské sezoně Čáslav druhou ligu vyhrála. Prvních osm zápasů jsem odehrál a bylo to v pohodě. Jenže pak jsem část sezony musel vynechat kvůli problémům s dolní čelistí. Měl jsem vyražené čtyři zuby a ústa jsem měl zafixovaná a s tím bohužel nešlo hrát. Od zimy jsem už byl tak nějak v pořádku, ale pak se vyměnil trenér a já nedostával tolik příležitostí. Na konci sezony to pak ale bylo již dobré a znovu jsem normálně hrál," popisoval Milan své pocity ze Středočeského angažmá. "Každé hostování má samozřejmě své pro a proti. Určitě nelituji, že jsem byl v Čáslavi, poprvé jsem se dostal mimo domov a poznal jsem, jak to funguje jinde. Dostal jsem šanci zahrát si pravidelně druhou ligu a určitě jsem byl za to rád," řekl pak v jiném rozhovoru s odstupem o jeho v pořadí už čtvrtém působišti.

Malá vsuvka. Když je Milan v tomto období tázán na svůj oblíbený klub, odpovídá (podle dostupných zdrojů tak učinil minimálně dvakrát), že je to Barcelona a jeho největším vzorem je Thierry Henry. Pokud se teď podíváte na slavia.cz a Milanův profil, zjistíte, že jeho fotbalovým snem je Real Madrid.

Dostáváme se do léta 2010. Milan se vrátil z hostování a zapojuje se do přípravy Českých Budějovic. A tentokrát si ho už Dynamo v kádru nechává. Podzimní část je sice z pohledu stočtyřiaosmdesát centimetrů vysokého zadáka ještě slabší, jelikož nastupuje takřka pokaždé pouze za rezervu, ale jaro - jaro patří jemu. V zimní přestávce totiž nastal zlom. "Myslel jsem si o sobě, že jsem asi něco jiného, než jsem ve skutečnosti byl a nesoustředil jsem se jen na fotbal. V zimě jsem si uvědomil spoustu věcí, udělal jsem maturitu a v hlavě jsem měl jen fotbal. V zimě jsem "narazil" a zároveň jsem začal od nuly." V 18. kole se Nitry poprvé v sezóně objevuje v základní sestavě áčka. A zůstane v ní celý zbytek jara (pouze v posledním 30. kole se trenér Šilhavý, který nahradil neúspěšného Tobiáše, musel obejít bez něj, Milan nebyl ani na lavičce).

Je to průlomová sezóna. V březnu si Nitry (ve věku 20 let, 3 měsíce a 5 dní) připíše svůj první ligový gól - dá ho v Plzni, když se k němu na vápno odrazí míč po rohovém kopu a on tvrdou ranou srovná stav zápasu na 1:1 (nakonec Plzeň vyhraje 2:1 a na konci sezóny zvedne nad hlavu trofej pro mistra ligy). Hned v dubnu si připíše i svůj druhý gól a je to dokonce gól vítězný. V zápase proti Ústí nad Labem se k němu opět po rohovém kopu odrazí míč a on ho po zemi uklidí ke vzdálenější tyči. Gólman Vorel byl bez šance. "Máme to tak nacvičené, že zůstávám na odražené balony a cokoli půjde z vápna, mám kopnout hned zpátky. Ať z toho je ve vápně rušno a hlavně, ať je to zakončené. Jsem moc rád, že mi to tam padlo k tyči podobně jako v Plzni. Byla to taková ta střela, která se buď povede, anebo jde dvacet metrů nad," prohlásí poté pro českobudějovický Deník. Pro oficiální web Dynama ještě přidá: "Pocitu vstřelit ligový gól se jen tak něco nevyrovná. Je to úplná fantazie."

Ročník 2010/11 tak pro Milana, který je mimochodem vzdáleným příbuzným "Krále Šumavy" Josefa Hasila, skočil s bilancí 13 zápasů, 2 gólů a třech ŽK v Gambrinus lize a dalších 12 utkání za B tým v ČFL. Fanoušci ho poté v anketě zvolili čtvrtým nejlepším hráčem Dynama uplynulé sezóny. Nitry nám také lehce zestárnul, jeho hlavní záliba se změnila: "Řekl bych, že mezi mé největší mimofotbalové zájmy patří spánek. Ten mi vždycky dodá hodně sil."

A energii opravdu potřeboval, na přelomu roku 2011 se média, fanoušci a hlavně ostatní kluby začali o Milana mnohem více zajímat. Mluvilo se totiž dost hlasitě o jeho přestupu. První tři zápasy sezóny 2011/12 ještě Milan Nitrianský - příjmením Nitrianský se mohou pyšnit jen čtyři lidé v Česku - odehrál v dresu jihočeského Dynama, ale 19.8.2011 to nastalo - přestup do SK Slavia Praha.

S Milanem si na tiskové konferenci před přítomnými novináři a fotografy tiskl pravicí sám prezident klubu Aleš Řebíček, který přestup následně také okomentoval: "Milan je mladý fotbalista, reprezentant do 21 let, který má obrovský potenciál. Věříme, že je to správná volba pro Slavii. Je to fotbalista, kterého jsme dlouhodobě sledovali a který může okamžitě týmu pomoci." Svůj zatím životní přestup okomentoval i sám hráč. "Jsem rád, že jsem dostal šanci hrát ve Slavii. Když jsem se dozvěděl, že se přestup uskuteční, strašně jsem se těšil. Slavia je i přes problémy pořád jedním z nejlepších celků a nepochybuji, že se již v této sezoně vrátí na pozice, kam patří. Proto jsem neváhal. Je to pro mě příležitost, která by už nemusela přijít, a především další krok v mé fotbalové kariéře."

V předešlé sezóně odehrál na pravém beku Slavie 28 ligových zápasů Ondřej Čelůstka, ten ale odešel do tureckého Trabzonsporu a tak byl Nitry vlastně posilou právě za Čelůstku. Však také dokonce oblékl stejné číslo na dresu - číslo 5, které ostatně nosí dodnes. "Každý trenér by si přál mít v mužstvu hráče, jako je Milan. O jeho kvalitách jsme dlouhodobě věděli a já věřím, že našemu mužstvu pomůže. Jak směrem dozadu, tak dopředu, protože to je univerzální hráč - může hrát v záloze i v obraně a má ofenzivní choutky, takže ani z postu krajního obránce se nebude bát zaútočit. Co jsem měl možnost poznat, tak je to inteligentní, slušný, pracovitý kluk, takže to má všechno před sebou. Věřím, že číslo, které přebírá po Ondrovi Čelůstkovi, mu přinese štěstí a podobnou kariéru," uvedl tehdejší trenér sešívaných Michal Petrouš.

A s jakými cíli vlastně Milan, fanoušek kapely Coldplay, do Slavie přichází? "Prvotní cíl je hrát. A zažít ve Slavii to, co tu zažili kluci před pár lety, když vyhráli dvakrát titul a zahráli si Ligu mistrů. To bych chtěl zažít také. Budu dělat všechno pro to, abych tady nahradil Ondru Čelůstku, aby se nám dařilo a abychom dostali Slavii tam, kam patří. Jsem rád, že jsem dostal šanci jít zase o nějaký krok výš, a také jsem rád, že moje kroky jsou postupné, nijak přemrštěné." A jak je to fanouškovstvím? Sparta, nebo Slavie? "Nikdy jsem neřešil jestli jsem slávista nebo sparťan, ale když už jsem si musel vybrat, tak jsem měl vždy blíž ke Slavii," řekl novinářům těsně po svém příchodu.

Přestupová částka nebyla zveřejněna (spekulovalo se o částce kolem deseti miliónů Kč), podle agenta Dalibora Laciny měl krajní obránce či záložník také jiné nabídky z české ligy, ale i z Německa nebo Itálie. Perličkou je, že tehdejší trenér a generální manažer Českých Budějovic Jiří Kotrba na tiskové konferenci před začátkem ligy prohlásil: "Chtěli bychom naplnit rozpočet padesát, možná šedesát milionů korun, ale zatím jsou to všechno jenom předpoklady. V tuto chvíli bychom potřebovali prodat jednoho hráče za deset milionů, abychom byli spokojeni." Podle Transfermarketu a přepočtení dle tehdejšího kurzu činila přestupová částka přesně 10 736 000 Kč.

Hned po svém příchodu se Milan stal členem základní slávistické sestavy. Vlastně se na pravé obraně stal hned jednou z největších stálic vůbec. Na stoperu se točili Kaufman, Petrák, Latka, Cicman a Hubáček, na levé obraně pak Hloušek, Hurka, Trubila, Čonka a opět Hubáček. Příchod mladého reprezentanta do jisté míry Slavii vytrhl trn z paty, protože první kolo za Slavii na pravém beku odehrál Kaufman, druhé Dostál a třetí Koreš. Nitry už pak na svůj post nikoho nepouštěl, jen v pár případech dostal přednost na pravé straně obranné čtveřice Martin Dostál, to se pak Milan posunul více dopředu - na pravou zálohu. Pro úplnost: Koreš už se v sezóně na PO neobjevil, Kaufman jen jednou - na 17 minut.

Sezóna skončila. Pro Slavii nedopadla nijak dobře. Trenéra Petrouše v průběhu sezóny nahradil František "Franz" Straka, aby po jeho odvolání tým převzal dosavadní asistent Martin Poustka. Sešívaní skončili na 12. místě, když se za celou sezónu nejvýše vyšplhali na 9. místo v tabulce. Ale pojďme zpět k tomu, o kom je tento článek především. Dvacet osm odehraných zápasů (25 ve Slavii), odehráno 89 % minut ze 100 % možných, obdrženy 4 žluté karty, nahráno na dva góly. To jsou statistiky ročníku 2011/12 pro obránce, kterému bylo stále jen 21 let.

Nová sezóna. Nový trenér. Noví hráči. Nová Slavia? Kormidla se ujímá Petr Rada, který přivádí několik posil v čele s navrátilcem Kiselem a zároveň dává poprvé šanci několika mladíkům v čele se Zmrhalem. Milan je opět stálicí. Matematicky by se jeho prvních dvanáct kol dalo vyjádřit jako 12x 90. Třináctka je pro něj nešťastná, jednak v tomto kole dostane čtvrtou žlutou kartu a druhak se zraní a je střídán. V 15. kole je ale opět v základu a dalších 10 kol zvládne rozdávat fotbalovou radost pokaždé celých 90 minut. V závěru ligy pak ze sestavy vypadne, když dostane osm žlutých karet a tak se jeho bilance sezóny 2012/13 zastaví na 25 ligových zápasech. Především se ale z milovníka filmu Hanebný Pancharti stal pan střelec. Čtyři góly z pozice obránce - to není špatná bilance. Navíc k tomu musíme připočíst další dvě gólové nahrávky, takže v kanadském bodování je z toho 4+2. Pro srovnání, Matúš Čonka na druhé straně obrany odehrál 22 zápasů, ale připsal si jen 1+1. Také možná proto už ve Slavii není, zatímco Milan ano.

Kouč Rada sice vyhraje zimní Tipsport ligu (mimochodem když už jsme u té zimy - české zimní přípravy často zahrnují i běžky, které ale Milanovi nevadí, protože je v podstatě z Šumavy a tak na nich má slušnou průpravu, jak sám říká), ale po porážce s Příbramí u týmu po vzájemné dohodě skončí a je nahrazen Michalem Petroušem, který alespoň zachrání zbytek ligové sezóny a dovede Slavii ke konečnému sedmému místu v Gambrinus lize. Zároveň vpluje se Slavií do nové sezóny - sezóny 2013/14.

Milan, který jako správný sportovec žije zdravě a tak je jeho oblíbeným nápojem voda nebo ledový čaj a k jídlu si dá nejraději nějakou rybu, zahájí sezónu opět v základu. A jestli minulá sezóna ukázala, že umí střílet góly, tato dokáže, že umí také branky připravovat. Milan si připíše hned 8 asistencí. Osm! U tohoto faktu se na chvíli zastavme. Zde je menší výčet hráčů, kteří si v sezóně připíšou asistencí méně: Zavadil (7), Petržela, Horváth a Litsingi po šesti, Piták společně s reprezentantem Krejčím pět, Matějovský tři ligové asistence. A nezůstávejme jenom v Česku, pojďme se podívat, jak si v přihrávkách na góly v sezóně 2013/14 v ligových zápasech vedli někteří světoví hráči: Marcelo a Sterling 7, Robben s Modričem 6, Mata, Alves a Evra 5, Lahm 4, van Persie s Lampardem 3 a Rosický 1 asistence. A nakonec ještě statistika, kolik minut v ligové sezóně potřebovali na 1 asistenci: Messi 227, C. Ronaldo 231, Nitrianský 234. Také byl podle Transfermarketu Milan toho času druhým nejcennějším hráčem Slavie (s hodnotou 16,5 miliónu Kč), cennější už byl pouze Boudjemaa.

V sezóně posbíral Nitry, jehož nejoblíbenějším hercem je Johnny Depp, čtyři žluté karty a také byl poprvé v ligové kariéře vyloučen, když v prvním jarním zápase v Olomouci už za stavu 4:1 dostal druhou žlutou kartu za šlapák na Javůrka. Z části i kvůli trestu tak Milan, jehož největšími zájmy se momentálně zdají být tenis, hokej, rodina a příroda, zasáhl pouze do 23 zápasů. O to víc ale vynikly jeho asistence, když se například může pyšnit pomyslným titulem Nejklíčovější nahrávač v lize. Osm asistencí při 24 gólech Slavie = 33% účast na vstřelených gólech Slavie. Například Dočkal (nejlepší nahrávač ligy) má asistencí 19 při 78 gólech Sparty = 24 %. D. Jarolím (2. nej nahrávač ligy): 12 z 54 = 22 %. A teď pozor, když byl Milan na hřišti, dala Slavia 15 branek. Milan tedy nahrál na 53 % branek Slavie, když zrovna hrál. Každý druhý vstřelený gól prostě nesl Milanův rukopis. Neuvěřitelné. Bohužel ne každému se vedlo tak jako jemu a tak Slavia skončila až na třinácté příčce.

A jsme u právě probíhající sezóny. Milan, u kterého to v jednu chvíli vypadalo, že budou s bulvárním novinářem Pavlem Novotným švagři, je třetím služebně nejstarším hráčem nepřetržitě působícím ve Slavii. Déle je v týmu jen jiný pravý bek - Martin Dostál (od zimy 2011) a záložník Václav Prošek, který si první minutu v sešívaném připsal v dubnu 2011. Další odchovanec Martin Berkovec, se kterým bývá Milan při soustředěných na pokoji, byl sice přeřazen na letní přípravu 2011 do A-týmu, ale podzim strávil v Sezimově Ústí a celou sezónu 2013/14 zase na hostování v Bohemians 1905. To je případ i Pavla Vyhnala a Martina Hurky, kteří se sice v prvním týmu Slavie objevili dokonce už v roce 2010, ale mezitím odešli na hostování.

V letní pauze k týmu přišel trenér Beránek. Ten na pravém beku preferoval Jana Mikulu a tak Milan, který pro změnu preferuje brunetky před blondýnkami, začal pouze na lavičce. Ve druhém kole se ale Mikula zranil a od té doby patří pravá strana obrany opět pod Milanovu správu.

Milanova bilance k dnešnímu dni: 96 zápasů v Synot lize, 6 gólů, 12 asistencí, 19 ŽK, 1 ČK. Ač je mu stále jen třiadvacet let, patří už k těm zkušenějším, ze slávistů, co nastoupili v Teplicích od začátku, má po Bílkovi a Škodovi třetí nejvyšší počet odehraných zápasů v Synot lize. Podle Transfermarketu jeho aktuální cena přesahuje 18 miliónů Kč.

Za závěr ještě poslední kapitola - reprezentace. Milan, hrající většinu kariéry v kopačkách Nike, si připsal 10 startů a jednu branku za U18 (navíc většinu utkání (6) absolvoval už v pouhých 16 letech). Dalších 11 zápasů přidal za "devatenáctku", ve které se také objevil poměrně brzy, už v 17 letech. V této věkové kategorii získal zkušenosti v zápasech s takovými soupeři jakými jsou Španělsko, Portugalsko, Anglie nebo Německo, proti kterému nastoupil dokonce hned třikrát.

V reprezentaci do 20 let odehrál jen jeden poločas proti Slovensku, také proto, že ho trenér Dovalil potřeboval především v "jednadvacítce", kde zasáhl do šesti zápasů (pokaždé odehrál celý zápas, vstřelil 1 gól) kvalifikace a baráže na ME U21 2013. Česko, za které nastoupili například Wágner, V.Kadlec, Kalas, Vaněk, Krejčí nebo Tecl, bohužel v baráži vypadlo s Ruskem a tak se Milan se svými spoluhráči na ME nepodíval. Barážovým vypadnutím také Nitry uzavřel svoji mládežnickou reprezentační kariéru na číslech: 29 zápasů, 2 góly. Do seniorské reprezentace Milan povolán nebyl. Zatím.