Derby, to je vždy něco specifického. Něco více než běžný ligový zápas. Proč se říká, že derby nemá favorita? Jednoduše proto, že je to vlastně taková soutěž v soutěži. Boj o Prahu. Boj dvou soků, jejichž rivalita se datuje již dlouhých 117 let, tehdy totiž roku 1896 došlo k prvnímu střetu na Císařské louce. Realitou dnešních dní však derby favorita má, a to velkého, nemá cenu si nic nalhávat. Stačí se podívat na statistiky sázkových kanceláří, kde až 93% sázejících věří ve výhru týmu, jenž vede v současnosti ligu. Na druhou stranu, pamatujete si ještě na derby před rokem a půl? Tehdá by se dalo najít několik paralel. I tenkrát byla Slavia krátce po výměně trenéra, nenáviděného Straku vystřídal Martin Poustka. I tenkrát se Slavia pohybovala v dolních příčkách tabulky, zatímco letenští se prali o titul. I tenkrát se hrálo v Edenu a i tenkrát byl na Slavii abnormálně vysoký kurz a sázející ji nevěřili. A jak zápas dopadl? Remízou, přičemž každý z celků, tedy i Slavia, se pral o vítězství.

Předchozím odstavcem jsem chtěl jen naznačit, že nemá cenu skládat zbraně ještě před bojem, každý je porazitelný, i tým v rudých dresech. Želbohu to zatím současná sezóna, když vynecháme tu její pohárovou část, příliš nepotvrzuje. Rudí válcují ligu, body ztratili jen ve šlágru v Plzni, ale jinak se jim ta bilance krásně zelená, navíc až na dvě výjimky dokázali vždy zvítězit o více než jeden gól. Venku dostali za 4 zápasy jen 2 góly, mimochodem Slavia za stejnou porci obdržela doma 15 kousků. Jistě, herně to ještě není vždy úplně dokonalé, viz. poslední zápas se Slováckem, ale i ten zápas, kde se tým z Letné dlouho trápil a fanoušci na něj dokonce pískali, dokázali vyhrát suverénně rozdílem třídy 4:1, což jim musí pochopitelně abnormálně zvedat seběvědomí. A jistě se všichni hráči v rudých dresech těší, až budou moci zkopnout zpátky do jámy klubíčko neštěstí a nesebedůvěry jménem Slavia.

Pýcha předchází pád, to je jedno z dalších mnoha přísloví, které se dají vztáhnout k zítřejšímu souboji. Všechno bude dle mého o první brance a pokud by se nějakou náhodou podařilo prvně rozvlnit síť za Vaclíkem, mohli by letenští trochu spadnout z višně. Naopak, pokud se první poštěstí jim, tak mám obavu, abychom nebyli svědky další nebetyčné ostudy. Pevně věřím, že trenér Koubek se pokusí tým namotivovat, co to půjde, a věřím, že se mu to i podaří, ale dovedete si představit, jak by náš tým hrál, kdyby musel dobývat téměř nedobytnou hradbu týmu, jenž nese odkaz například Andreje Kvašnáka, a k tomu by řičeli tisíce příznivců našeho rivala?

Slavia by měla být téměř kompletní, drobné problémy měli před zápasem Mičola a Koreš a samozřejmě je zde dlouhodobý marod Čontofalský. Hráči by si měli uvědomit, komu je zítřejší zápas věnován a jaký podpis nosí na prsou. Pepi Bican, ale i paní Bicanová by zcela jistě věřili, že zítra bude Praha opět červenobílá. Samo to ale nepůjde. A skromný tip (nebo spíše přání) na závěr - letenského soupeře dorazí dvě naše nové posily.

Krátké představení soupeře:

Založen: 1893

Největší úspěchy: 35x mistr ligy, 3x výhra v Středoevropském poháru

Nejlepší ligová příčka: první místo (35x)

Loňské ligové postavení: 2.

Klíčoví hráči: Vaclík, Hušbauer, Lafata

Bývalí slávisté v kádru: Dočkal, Vácha