Vítězství, remíza, vítězství, remíza, vítězství, remíza. Ne, nedošlo k pochybení v podobě ctrl+c, ctrl+v. Toto je bilance Slavie v posledních šesti soutěžních zápasech. Logicky by se tak nyní nabízela další výhra, ale je třeba zmínit, že vítězství přicházely na domácí na půdě, zatímco remízy se rodily na té venkovní. A protože tentokráte kvůli vloženému pohárovému zápasu hrají slávisté dva venkovní zápasy po sobě, tak jedna z posloupností skončí. Zůstává jen otázka, která to bude.

Kdyby se na Slovácku nic nezměnilo od začátku sezóny, tak by se zdála jasně pravděpodobnější ta negativnější. Jenže asi bohužel tým z Uherského Hradiště z doby na začátku srpna a teď, to je úplně jiný tým. Největší roli hraje pravděpodobně trenér Habanec, který do mužstva přišel po třech kolech, třech porážkách. A pod jeho vedením se rázem Slovácko zařadilo mezi týmy s tou nejlepší aktuální formou. Jistě, výhry proti Teplicím či Příbrami se nedají přeceňovat, ale zdolání Mladé Boleslavi či remíza v Plzni, to již za zmínku určitě stojí. Mužstvu se vyloženě nepovedl za tu dobu jen jeden zápas, to když v televizním utkání před 14 dny podlehli v domácím prostředí Jablonci. Ale každý kdo ten zápas viděl, tak mi jistě dá za pravdu, že šlo o zápas, na který si bůh fotbalovosti nevyčlenil místo v kalendáři. Svým způsobem šlo o podobný zápas jako derby, jen s tím rozdílem, že šťastnější byl hostující tým. Bez zajímavosti ale určitě není velké množství ofsajdů, kterého se domácí hráči v tomto zápase dopustili v prvním poločase. Přiznám se, že si již nejsem jistý přesným počtem, ale šlo minimálně o číslovku 8. Těžko říci, zda šlo o precizní vysouvání ofsajdové pasti od Jablonce, či jen zapomínání hrotového útočníka Doška, ale každý má jistě v paměti problémy slávistů s vystavováním do ofsajdu a mnoho branek, které sešívaní za posledních několik let kvůli tomu dostali.

Tentokráte by se však hodilo, aby taková nebyla ani jedna a Kamil Čontofalský tak i nadále pokračoval v úctyhodné sérii bez obdržené branky. Hodilo by se to především proto, že jestli něco poslední dobou Slavii trápí, tak je to střílení branek. V posledních třech ligových zápasech venku totiž nedokázali umístit balón mezi tři tyče ani jednou a poslední domácí zápasy také nebyla přehlídka úplného festivalu šancí a branek. Proto se dá předpokládat, že zápas by mohl být i jen o jediné brance. V každém případě já osobně neočekávám, že by šlo o nějaký nádherný fotbal nahoru - dolů, pokud samozřejmě nepadne na nějaké straně rychlá branka.

Což o to, Slovácko může hrát poměrně v klidu, jeho bodový zisk ho již předurčuje v klidnému pobytu ve středu tabulky a přenechání sestupových starostí jiným týmům, ale Slavii jde stále o hodně. Tým se jednak potřebuje revanšovat fanouškům, veřejnosti, ale i sám sobě za vypadnutí v Ústí a zároveň nebýt hned po překročení prahu vyhozen z pokoje jménem Kandidáti o boj o poháry.

Týmu bude i nadále chybět Jan Vošahlík, stejně jako Frejlach či Zákostelský, ale na druhou stranu by již měl být připraven Martin Dobrotka. Přesto se nedá očekávat, že by prozatím konzervativní trenér Rada šahal do poměrně dobře fungující obrany. Naopak je klidně možné, že se v sestavě objeví znovu Lukáš Jarolím. Ať tak, či onak, Slavii se na Slovácku dlouhodobě nedaří. Krom loňské sezóny a vítězství 3:1 se dá mluvit pro červenobílé o stadionu temna. Předchozí vítězství se totiž datuje k době až před 10 a půl lety! Z 9 ostatních zápasů od té doby pak 5x vyhrálo Slovácko a 4x se zrodil smírný stav. Je však načase potvrdit loňské vítězství a po době špatných výsledků naopak na stadionu Miroslava Valenty nastolit dobu těch veselejších.

Utkání můžete sledovat krom samotné návštěvy stadionu i na Fanda TV.