Cesta k první ligové brance byla pro Martina Hurku poměrně klikatá. za áčko debutoval 25. dubna 2010, první start mohl brát jako dárek ke svým sedmnáctinám. V letní přípravě vstřelil první gól za áčko proti Kladnu, ale uplynulou sezónu se mu nedařilo a strávil ji v béčku a dokonce zpátky v dorostu, za který nastupoval. "Věřil jsem, že šanci ještě dostanu. Trenér Petrouš mi říkal, že mluvil s trenéry a že pro mě chtěli to nejlepší. Já si určitě nemůžu stěžovat a jsem rád, že mi pomohli, cítil jsem, že to ještě není ono a jsem rád, že to teď vyšlo."

První ligový gól tak vstřelil jako osmnáctiletý hráč, je druhým nejmladším v týmu, ale na výkonu to znát rozhodně není. "Od malička jsem chtěl dát gól v lize za Slavii. Jsem moc rád, že se mi to povedlo, byl to můj sen a je to opravdu krásný pocit. Nejdřív jsem trefil břevno, pak to naštěstí spadlo i do brány. Mám ze zápasu dobrý pocit," povídal po zápase. Na zájem novinářů není evidentně ještě zvyklý, působil trochu zakřiknutě.

Odehrál dvanáct zápasů a vystřídal několik postů. A kde se cítí nejlépe? "Jsem hlavně rád, že jsem v základu, pak je mi jedno, kde hraju. Ale nejradši jsem v útoku."

Hráči v dnešním utkání nebrali nic jiného než výhru. "Věřili jsme si, říkali jsme si v kabině, že musíme získat tři body a jsme za ně moc rádi. Doufám, že výhru potvrdíme na Slovácku." Výhra se ovšem nerodila úplně lehce. "V první půli nám moc nefungoval střed zálohy, hosté chodili do brejků. Ale nemyslím si, že jsme byli nervózní, myslím, že jsme měli zápas ve svých rukách. Zlomová pro vývoj utkání byla červená karta."