Hlavní aktér dnešního zápasu Vladimír Šmicer přišel mezi novináře viditelně dojatý a přiznal, že měl slzy v očích. "Musel jsem se při střídání držet, byl jsem hrozně dojatej, když mi kluci udělali špalír, o tom jsem nevěděl. Navíc vidět hrát na konci malýho ve slávistickém dresu..." Nápad, že si zahraje Šmicerův syn Jiří, nepocházel od hráče samotného. "Myslím, že to vymyslel Leoš Mareš, když připomínkoval scénář, všichni byli pro, ať si malej zahraje. Jirku fotbal hrozně baví, kdyby to tak nebylo, tak ho nenutíme, ať hraje. Těšil se, že uvidí takové hráče na hřišti." Ze střídání ale panovaly obavy. "Moc se mu na hřiště nechtělo, bál jsem se, aby to zvládnul. Jednou jsem ho přivezl na slávistický nábor, bylo tam pár lidí a s brekem utekl," líčil "Šmíca". Nakonec to syn zvládnul a ještě vyrovnal na konečných 6:6. "To jsme samozřejmě zrežírovali, aby si dal gól." Šmicer vzdal hold návštěvníkům zápasu. "Musím strašně moc pochválit diváky, udělali skvělou atmosféru, na nás bylo vidět, že se jim chceme odvděčit. Myslím, že jsme nehráli na půl plynu, předvedli jsme krásné akce a góly, každý si to chtěl užít. Když jsme v únoru o rozlučce přemýšleli, bál jsem se, že sem přijde dva tisíce diváků a budeme tu sami, ale tohle předčilo moje očekávání. Vidět Patrika nebo "Méďu", když předvádí svoje střely z dálky je úžasné. Myslím, že jsme dnes ukázali, proč český fotbal byl za posledních patnáct let tam, kde byl, kvalita byla vidět, i když už máme svoje roky."

Ve slávistickém dresu si se Šmicerem po patnácti letech zahrálo jeho "dvojče", Patrik Berger. Loni sice ukončil kariéru, ale na hřišti je stále excelentní. "Hrál jsem teprve podruhé od srpna, koleno mě trápí, nechci ho namáhat. Fotbal mi nechybí, hlavně ten dril, stýská se mi spíše po legraci, co byla v kabině. Užívám si rodiny, golfu, jezdím na dovolené, jsem spokojený." Stejně jako Karel Poborský mohl Berger nastoupit ve sparťanském dresu, který oblékal naposled. "Šmíca chtěl, abych hrál s ním, navíc jsme se tu sešli tak, že jsem hrál ve Slavii s hráči z dneška, ze Sparty s nikým." Berger porovnal rozlučku s akcemi v Anglii. "Tam je trošku rozdíl, když hráč odehraje deset let v jednom klubu, má možnost využít stadion a pozvat si koho chce, veškeré peníze, které se vyberou, jdou do jeho kapsy. Když měl zápas Ryan Giggs, přišlo 75 tisíc lidí..."

Po dvanácti letech oblékl slávistický dres Sladjan Ašanin. "Nemyslel jsem si, že ho ještě někdy budu mít na sobě, ale obleču ho rád i v budoucnosti, když mě zase někdo pozve. Slavia je pro mě druhým klubem, takže mě vždycky moc těší, když se můžu vrátit do Slavie a do Prahy." Ašanin hrál poprvé na novém stadionu v Edenu, ale úplně první návštěva to nebyla. "Už jsem tu byl loni na zápase proti Hamburku, je to paráda, je to sice menší stadion, ale na českou ligu stačí." Ašaninovi bude v srpnu 39 let, ale vypadalo to, že na hřišti má stále velký přehled. Přesto byl po zápase docela vyčerpaný. "Nemám sílu ani mluvit," svěřil se. Naposledy působil hráčsky v německém Ahlenu čtyři roky zpátky. "Hraju teď jen rekreačně, snažím se zůstat v kondici. Dělám zkoušky na manažera, budu se této práci věnovat, žiju v Chorvatsku." A s kým je ze Slavie v kontaktu? "Často jen s Ivo Ulichem, se kterým jsme hráli i v Monchegladbachu. Po dlouhe době jsem viděl bývalé spoluhráče, bylo to skvělé, moc mě potěšilo, že mě Vláďa pozval na rozlučku."

Kromě hráčů a trenéra Cipra se vrátil do Edenu i další člověk, který byl nedílnou součástí kabiny, kustod Václav Petrák. "Je to skvělý pocit být při takové fantastické rozlučce. Když Vláďa přicházel do slávistického áčka, tak jsem u toho před 18 lety byl, se všemi těmi kluky jsem prožil kus života a vrátit se mezi ně zpátky pro mě byla velká čest." Petrák odešel do Dukly, kde ho však slávisté opět "pronásledují". "Já jsem jenom rád, jsou to kluci, které jsem měl v kabině a dobře se známe. Oba jsou výborní a pracovití trenéři," pochválil Luboše Kozla a Jana Suchopárka.

První poločas odchytal Radek Černý, který stále působí v druholigovém anglickém týmu Queen's Park Rangers. "Jsem rád, že na mě kluci s pozvánkou nezapomněli, tady přes ulici jsem vyrostl, takže vztah k tomuhle místu mám hodně pozitivní, prožil jsem tu dětství. Závidím současným hráčům fanoušky, jsou fantastičtí." Otázky samozřejmě padly i na návrat Černého do Slavie. "Mám smlouvu ještě na rok, je to trošku něco jiného než tady a myslím, že z Anglie se neodchází, pokud nemusíte. Je mi 36 let, uvidím, do kolika budu hrát a jak se budu cítit, pak uvidím, co bude dál."

Už po zápase se začalo mluvit o tom, zda nebude podobná rozlučka s Pavlem Nedvědem. "Dnes to byla první rozlučka a nic takového tady dlouho asi nebude, protože není jednoduché, aby se všichni takhle sešli. Zasloužili bysme si ji všichni, co jsme tu hráli, ale to by pak bylo každý týden a nikdo by na ně nechodil. Dnes to byla sice Šmíci rozlučka, ale na druhou stranu jsme se rozloučili všichni," řekl Patrik Berger. O dalším utkání přemítal i Šmicer. "Odveta na Letné by nebyla špatná. Takové akci se bránit nebudu, myslím, že diváci byli spokojení. Doufám, že vybereme co nejvíce peněz na fotbalové internacionály."

Jedno negativum však dnešní zápas přeci jen měl - nevyhnul se srovnání se současnou úrovní české ligy a z tohoto srovnání bohužel česká liga vychází jako chudá příbuzná. Asi hodně diváků přemýšlelo, jak by si vedlo takto složené slávistické mužstvo v lize. "Kdyby nevadilo, že odkopeme jen jeden poločas, tak naskočíme," glosoval to Vladimír Šmicer. Na toto téma se zamyslel i Patrik Berger a měl trošku problémy se vyjádřit kulantně. "Byli jsme asi hodně silná generace, dnes asi hráči nejsou tak kvalitní, ale třeba se to zase zvedne."