Červenec:
První zajímavou červencovou zprávou byl odchod Jakuba Diviše na hostování s opcí do slovenského Prešova. Divišovi se na Slovensku dařilo, leč byl pro Prešov příliš drahý a tak se s koncem roku vrátil zpět do Slavie a bude jistě zajímavé sledovat, kam povedou jeho další kroky. Ve stejný den odmítl Karel Jarolím trénovat reprezentaci. 4. července vyhrála Slavia turnaj v Čelákovicích a o čtyři dny později skončila druhá v Nové Včelnici. Dozvíme se také, že testovaný hráč Kang Soo-Il obstál, jeho příchod se však v letním období neuskutečnil, zřejmě proto, že byl hráč příliš drahý. 10. července pak přichází zpráva o příchodu Hocina Ragueda a Mateje Krajčíka, oba hráči se prosadí do základní sestavy, kde odehrají velkou část podzimu, nicméně excelentních výkonů se od nich fanoušci nedočkají. V další přípravě poráží Slavia domácí Most 2:0, jednu branku střílí i testovaný Dušan Vasiljevič, který následně do Slavie i přestoupí. Na herní soustředění do Seefeldu pak odjede mimo jiné i Mato Ivanovič, 18-letý fotbalista, který podepsal se Slavií pětiletou smlouvu. Podzim začal v B týmu, odkud se později přesunul do A dorostu. V Seefeldu Slavia nejprve remizuje s Freiburgem 2:2 a pak prohraje s Ankaragücü 1:2. Generálka proti AEK Athény se nakonec neuskuteční vinou špatného počasí. Mezitím se také Slavia dozvěděla, že o LM bude bojovat s vítězem zápasu Inter Turku - Šeriff Tiraspol. První špatnou zprávou byl objevený trest Denisse Romanovse na čtyři zápasy v evropských pohárech, který tak vyřadil předpokládanou brankářskou jedničku ze hry pro nejdůležitější zápasy sezóny. Podle očekávání ze druhého předkola LM postoupil dále Tiraspol, který se tak stal soupeřem Slavie ve třetím předkole. Pak už se přiblížil ostrý start sezóny, kterému předcházela tradiční předsezónní tiskovka a představení Synot Tipu jako partnera Slavie. V ligové premiéře narazila Slavia doma na Mladou Boleslav a remízu 1:1 zachránil svým posledním gólem ve Slavii Marek Jarolím z trestného kopu po pádu Jardy Černého, z nějž nová disciplinární komise udělala po mediální bouři varovný případ. Vzhledem k tomu, že žádné další simulování už disciplinárka na podzim neřešila, zřejmě se opatření neminulo účinkem a očividně už Gambrinus liga neviděla za podzim jediný nafilmovaný pád. Zápas se nepovedl Martinu Vaniakovi, který tak překvapivě usedl na lavičku náhradníků a v dalších zápasech chytal mladík Jan Hanuš. Navíc se zranil Tomáš Pekhart a do Slovanu Bratislava přestoupil Milan Ivana. V posledním červencovém zápase remizovala Slavia v Tiraspolu 0:0 a brzy jsme se přesvědčili, jak zrádný to byl výsledek. Navíc výkon v tomto zápase nebyl nijak valný a domácí si vytvořili více šancí. V brance však nováček Hanuš nepustil ani jednu regulérní branku. Předposlední červencový den pak ještě podepsal roční smlouvu s opcí Dušan Vasiljevič.

Srpen:
Srpen začal nešťastně - další porážkou v Brně, tentokrát 0:2. Výkon týmu proti slabému soupeři byl hodně zoufalý. Horší věc však ještě měla přijít - šokující remíza 1:1 s Tiraspolem gólem v poslední minutě znamenala vyřazení z Ligy mistrů soupeřem, který byl minimálně k poražení a který měl být původně jen jako rozehrání před rozhodujícím čtvrtým předkolem. Dlouhé diskuze se pak vedou, kdo nese vinu nejen na inkasované brance, ale na celém projevu v rozhodujícím dvojzápase. Ještě v atmosféře obrovského zklamání se dozvídáme soupeře pro předkolo Evropské ligy - Crvena Zvezda Bělehrad. O víkendu si Slavia připíše povinné vítězství nad FK Bohemians Praha 3:1, když druhý slávistický ligový hattrick v roce 2009 zaznamenal Zdeněk Šenkeřík. Navíc Jarda Černý neproměnil penaltu. O týden později zvítězila Slavia v Českých Budějovicích 1:0, když rozhodl Jaroslav Černý gólem po signálu z přímého volného kopu. Výkon byl však opět slabý, domácí měli více ze hry, ale Slavii podržel v bráně Jan Hanuš. Pak už následoval další z klíčových zápasů, ve kterém Slavia porazila Bělehrad vysoko 3:0, dva góly dal Šenkeřík a jeden Vlček. Bohužel to byl jeden z mála zápasů, ve kterých Slavia na podzim hrála opravdu velmi dobře. O víkendu pak ve vyrovnaném zápase sešívaní remizovali v Teplicích 1:1. To byl také poslední zápas Jana Hanuše v brance Slavie, v odvetě v Bělehradu jej nahradil opět Martin Vaniak, který se nemalým způsobem podepsal pod porážku 1:2, když příliš dlouho držel míč v ruce a po odpískání nepřímého kopu proti Slavii míč ochotně soupeři odevzdal. Po poločase 0:2 však ve druhé půli Vlček snížil a rozhodl tak o postupu Slavie do základní skupiny EL. Tam jí los přisoudil Valencii, Lille a Janov, tedy soupeře z nejlepších evropských lig. Příliš mnoho těžších soupeřů v osudí nebylo. Poslední srpnový den pak Slavia narazila na Slovácko a v Edenu vyhrála 3:0 po průměrném výkonu, ze kterého vyčníval jen Adam Hloušek. V zápase se bohužel dlouhodobě zranil J. Černý, což se ve zbytku podzimu projevilo velmi negativně.

Září:
Další měsíc začal postupem v domácím poháru přes Českou Lípu po výhře 4:2, která se však nerodila lehce. Slavia dvakrát prohrávala, vždy vyrovnával Vasiljevič, pak rozhodli Volešák a Belaid z penalty po faulu na Vasiljeviče. Zápas se hrál v reprezentační pauze a v základu Slavie tak hráli Starý a Koreš z béčka. O pár dní později přestoupil do Jablonce Marek Jarolím, který po vyřazení od Tiraspolu už ve Slavii neodehrál ani minutu. Odešel tak nejkritizovanější hráč posledních let a že mu Slavia příliš k srdci nepřirostla prokázal v dalších týdnech, kdy se například v online rozhovoru několikrát opřel do svého strýce Karla. Jako celé jeho působení ve Slavii, i jeho odchod provázela poměrně bouřlivá diskuze. Po reprezentační pauze hrála Slavia v Liberci a remízou 1:1 ztratila body, když byla celý zápas výrazně lepší, spálila mnoho šancí a rozhodčí Královec opět řídil zápas ku prospěchu soupeře Slavie. Jak bylo na podzim zvykem, po dobrém zápase přišel horší, tentokrát porážka v Janově 0:2, zápas rozhodl stejně jako před rokem ve Fiorentině rychlá nechytatelná branka ze zbytečného přímého kopu. Slavia příliš šancí neměla, jedinou opravdovou tutovku trestuhodně spálil v první půli Šenkeřík. Následovalo ligové utkání s Baníkem Ostrava v Edenu, které Slavia vyhrála 3:1, přestože výkon nebyl nijak oslnivý. V zápase opět zazářil dvougólový Hloušek, jeho druhá branka z přímého kopu byla výstavní. Na konci září pak přišla další ztráta po remíze 1:1 v Ďolíčku. Bohemians 1905 jako tradičně proti Slavii hrají o třídu lépe než proti všem ostatním ligovým soupeřům, v aktivitě a agresivitě se jim slávisté opět nevyrovnali a přestože vedli gólem z penalty, nakonec mohli být rádi za bod.

Říjen:
To už se Slavia propadala tabulkou Gambrinus ligy, ale pořádná krize teprve měla přijít. A začala krutou porážkou od Lille v Evropské lize 1:5, přestože v poločase vedli slávisté 1:0. Jenže ve druhé půli soupeř utkání otočil a v posledních deseti minutách z brejků přidal tři branky a vytvořil tak největší debakl Slavie od zápasu s Arsenalem v roce 2007. Ve smutné atmosféře tak oslavil Adam Hloušek premiérovou pozvánku do reprezentace. Následovalo derby se Spartou, ve kterém jsme poprvé v lize v Edenu ztratili všechny body po porážce 0:1. Sparta lepší nebyla, ale dokázala proměnit jednu z mála standardních situací a sešívaní naopak mnoho nadějných akcí nedotáhli, nejblíže brance byl Belaid, který trefil břevno. Už ani není nepřekvapí, že sudí byl opět benevolentnější k našemu soupeři. Ze zápasu tak jediný trochu pozitivní dojem zanechalo choreo - jak slávistické, tak to sparťanské, roztažené v sektoru vedle zamřížovaného kotle. V dalším zápase jela Slavia v rámci Ondrášovka cupu do Karlových Varů, kde opět v reprezentační přestávce postoupila na penalty přes místní třetiligový tým, v základní hrací době skončil zápas 1:1. Za zmínku jistě stojí, že Slavia v rozstřelu proměnila všech pět penalt. Možná by stálo za to najít, kdy se naposledy hráčům Slavie proměnit pět penalt v řadě. Do zápasu tentokrát z mladých hráčů B týmu nezasáhl nikdo, svůj jediný podzimní zápas za áčko odehrál Toleski. 13. října do Slavie přišel jako amatér Rudolf Skácel, který byl vítán s velkým povděkem. Šňůru neúspěšných zápasů přerušila Slavia až v Kladně, kde zvítězila 2:0 dvěma brankami Naumova. Stínem zápasu však zůstalo zranění golmana Romanovse, který chytal první zápas v této sezóně. Pro našeho brankáře musela přijet až na plochu sanitka a deset minut se nehrálo, nakonec se však ukázalo, že zranění není nijak vážné. Ve třetím vystoupení v Evropské lize zavítala Slavia do Valencie a s domácím velkým favoritem překvapivě uhrála remízu 1:1, když v zápase byla dokonce dlouhou dobu lepším týmem. V závěru však měla i štěstí, když Valencia slávisty nepříjemně zatlačila. Opět na sebe skvělým výkonem upozornil Adam Hloušek. V lize se však od Slavie štěstí odvrátilo, když prohrála 1:2 s Olomoucí přes místy drtivý tlak. Šance však často končily na brankových konstrukcích a Olomouc si tak z Edenu odvezla velmi šťastné tři body, které ji nakoply do závěru podzimu. Naopak Slavia se po tomto zápase propadla zase o kousek níž. Slavia také podala protest proti výkonu rozhodčího Kovaříka. V pátek 30. října pak přišla zpráva ze všech nejsmutnější - o skonu jednoho z největších slávistů všech dob, legendárního Františka Veselého. Mezi mnoha špatnými zprávami tohoto podzimu byla právě tato ta úplně nejhorší. Náladu slávistické obci nezvedl ani A tým, který si připsal další ostudnou porážku, tentokrát v Příbrami 0:1. Navíc výkon byl opravdu hodně špatný, jedinou pořádnou šanci spálil Naumov. Z podzimních měsíců byl říjen nejspíš tím úplně nejhorším.

Listopad:
Prvním listopadovým zápasem byla odveta s Valencií, kterou Slavia přes nedobrý výkon ve velké části zápasu nakonec zvládla a ve finiši i v deseti vyrovnala na 2:2. Zápas provázelo dojemné loučení s Frantou Veselým korunované nádherným choreem slávistického kotle. O den později se pak konalo poslední loučení s naší legendou. V lize Slavia narazila na Plzeň a po dalším bezradném výkonu remizovala 0:0, po svém poločasovém vystřídání navíc ukončil kariéru Vladimír Šmicer, který okamžitě nastoupil na místo manažera českého reprezentačního týmu. V této souvislosti pak nakydal hnůj na Karla Jarolíma i Šmicerův tchán Vízek. Aby toho nebylo málo, v další reprezentační přestávce nastoupila Slavia opět v domácím poháru a podlehla na Moravě druholigové Karviné 0:1, nic jí nepomohla ani odpískaná penalta (neproměnil Belaid). Polovinu ligy završila Slavia remízou v Jablonci 1:1, což byl vzhledem k předvedené hře zasloužený výsledek. O dva dny později navíc přišla zpráva o tom, že v zimě Slavii opustí služebně nejstarší hráč Marek Suchý, který odejde na roční hostování s opcí do Spartaku Moskva, kde si zahraje i Ligu mistrů. Vzhledem k tomu, že jeho odchod se skloňoval posledních pět přestupních období, tento fakt asi nikoho nepřekvapil. Na konci listopadu konečně přišel alespoň malý vzestup formy, když Slavia po vítězství 2:0 nad Karvinou postoupila do čtvrtfinále domácího poháru, branky vstřelili Hloušek a Šenkeřík, dvě tyče nastřelil Ruda Skácel. Trenér Jarolím překvapil zařazením mladého Ondřeje Vaňka do základní sestavy a ten jej jistě nezklamal. Šlo o první pohárový zápas, který Slavia mohla hrát v nejsilnější sestavě. Ligový podzim dohrávala Slavia proti Brnu, které porazila 3:1, když jsme v Edenu viděli třetí hattrick v roce 2009, jeho autorem byl Rudolf Skácel a za zmínku rozhodně stojí především jeho třetí gól. I v tomto zápase nastoupil v základní sestavě Vaněk.

Prosinec:
V prosinci už Slavia odehrála jen dva zápasy v Evropské lize. V tom prvním přehrávala v Edenu Janov, ale sudí jí upřel dva regulérní góly a zápas tak skončil 0:0. Při zápase probíhalo loučení s Vladimírem Šmicerem a Markem Suchým a své premiéry v opravdu ostrém zápase si odbyli mladíci Štěpán Koreš a Petr Mareš. Za pár dní se losovalo čtvrtfinále Ondrášovka Cupu, které vyústilo v pikatní dvojzápas se Spartou. Proti losu však podala Slavia spolu se Spartou protest a tak ještě není jisté, co Slavii vlastně příští rok v této soutěži čeká. Po dvou týdnech, těsně před posledními zápasy ve skupinách EL si Sparta vzpomněla, že by chtěla od Marka Suchého omluvu za to, že se nechal vyfotit s šálou s oblíbeným heslem o zániku tohoto klubu. Omluvy se však Sparta nedočkala a tím také celá aféra, jejíž pravý účel si můžeme jen domýšlet, skončila. Spartě zcela jistě nemůžou vadit hesla o zániku fotbalových klubů, když sama lákala na svůj poslední podzimní zápas heslem "Pomozte nám rozložit Kodaň" a obrázkem panáčka v soupeřově dresu s chybějícími částmi těla. Kupodivu, tato reklama celému mediálnímu světu zcela unikla a prošla bez povšimnutí. Poslední hrací den evropských pohárových soutěží podlehla Slavia v Lille 1:3, ale zanechala poměrně dobrý dojem. Po zápase pak nastalo informační vakuum, hráči áčka se rozjeli na krátké dovolené, žádné přestupové drby se neřešily a tak si i fanoušci mohli užít až nezvykle klidné Vánoce. Poslední den v roce už tradičně patřil silvestrovským derby a ani v nich Slavia Spartu porazit nedokázala, když ve dvou hlavních kategoriích jen remizovala 4:4.

Tak skončil rok 2009. Přesto že v něm Slavia oslavila mistrovský titul, nelze jej hodnotit tak dobře, jako předchozí dva roky. Nezbývá nám než věřit, že rok 2010 bude úspěšnější. Titul v něm sice slavit nejspíš nebudeme, ale hra by rozhodně lepší být měla. Věřme, že Slavia začne opět vyhrávat a přestane být vděčným objektem novinářského bulvárního zájmu. Že budeme číst častěji články o pěkné hře hráčů v sešívaném a méně často o různých aférách a pseudoaférách.