Adam Hloušek

Srovnání bylo fantastické. To by vás nenapadlo ani ve snu, že?

Jít do druhého poločasu bylo těžké, vyloučen byl Šenkeřík, postupem času jsme Valencii při jejich rozehrávce zatlačovali, z toho pramenily jejich chyby. Chodili jsme do brejků, nakonec utkání skončilo šťastnou remízou.

Jaké to je, chodit do takřka beznadějných průniků? Proti obraně Valencie se moc dobře nehraje.

Bylo to hodně těžké. Postupem času jsme navíc Valencii znepříjemnili rozehrávku, z toho pak pramenila vyrovnávací branka.

Nakonec byli Španělé frustrovaní, trochu i agresivní. Dalo se jejich znechucení nakonec využít?

Určitě. Na nich to bylo vidět, na konci utkání se soustředili spíš na rozhodčího než na fotbal.

Vzpomenete si na utkání, kdy jste zažil takový zvrat?

Nevzpomínám. Zrovna proti Valencii je nádherné dát dva góly v deseti lidech.


Peter Grajciar

Utkání se nevyvíjelo dobře, přišlo vyloučení, prohrávali jste 0:2. Věřil jste, že s výsledkem něco uděláte?

Hráli jsme bez vyloučeného hráče. Málokdo věřil, že proti takovému soupeři dokážeme ztrátu 0:2 dohnat. Po druhé brance nás diváci ještě podpořili, naše šance se postupně zvyšovaly. Celé to vyvrcholilo druhým gólem, všichni jsme s výsledkem spokojeni.

Čím si vysvětlujete, že jste utkání dokázali srovnat?

Bez jednoho hráče to bylo těžké. Jak jsme hráli v deseti, ze strany Valencie asi došlo k nějakému podcenění. Pak už to bylo vabank, bylo jedno, jestli prohrajeme 1:2 nebo 1:3, nakonec nám vyšel brejk před druhou brankou.

Po vyrovnávacím gólu přišla situace, kdy to vypadalo, že vyloučen bude hráč Valencie. Co se stalo?

Po naší brance si hráči Valencie stěžovali rozhodčímu, sám tedy nevím na co. Když jsem procházel kolem soupeře (del Horno, pozn. autora), tak mě uhodil pěstí do tváře. Za to je všude na světě červená karta, on ji nedostal asi proto, že je z Valencie. Kdyby tohle udělal někdo z nás, byl by potrestán jinak. Ale o tom ať si udělá každý obrázek sám.

V čem byla odveta jiná, než první zápas ve Valencii?

Tak ty zápasy byly podobné, oba týmy vyčkávaly. My jsme hráli ze zabezpečené obrany, čekali jsme na brejky a chyby soupeře.

Zažil jste někdy takový obrat?

Proti takovému soupeři to bylo poprvé z životě.


Petr Janda

Je pravda, že to bylo hrozně ubíjející vidět, že prohráváme o dvě branky, hrajeme v deseti proti takovému týmu, jako je Valencie. Skoro jsme neměli balon, nemohli jsme to otevřít, protože Valencie je takové mužstvo, které by nám mohlo dát pět branek jako Lille. Museli jsme hrát zezadu a spoléhat na standardní situace, kde byla jedna z mála šancí skórovat. Ale fotbal je o tom, že přijde jedna akce, která vás nakopne, jak se nakonec stalo. Jsem rád, že se k nám nakonec přiklonilo štěstí.