Stanislav Vlček

Jak vám bylo, když jste začínal na lavičce?

Určitě to bylo nepříjemné, byly to větší nervy, než když jste na hřišti. V začátku zápasu, zhruba do desáté minuty jsme byli horší. Pak jsme je ale nepustili skoro k ničemu, v odvetě bychom měli postoupit, ale může se stát cokoli.

Díval jste se včera na Anderlecht?
Ano, jistě, že jsem to viděl. Spíš jsem ale obdivoval Lyon, než bývalé spoluhráče.

Věděl jste o nepokojích v Praze?

Nevěděl, nikdo mi o ničem neříkal, opravdu nevím. Jsem ale zvědavý na odvetu, v Srbsku se ale může stát cokoli, CZ má obrovskou podporu.

Řekl jste si o základní sestavu?

(smích) Po těch výsledcích to na mě zanechalo stopy, vždyť mě znáte. Veřím, že se pomalu chytám, dostávám se zpátky.

Zdeněk Šenkeřík

Dnes jste dal dva goly, jak se cítíte?

Jsem šťastný, už jsme to potřebovali.

Jak zhodnotíte své goly?

První branku jsem trefil po krásném centru Adama Hlouška, při druhé brance jsem spíše doufal, že se ke mě odrazí míč. A odrazil.

Jak vám bylo před zápasem, věřil jste si?

Někdo mi říkal, ať se nebojím dít dva goly (smích). Srbové, i když mají mladý tým, tak nastupovali do utkání dost sebevědomě. Každopádně dnes před zápasem mě potěšila jiná věc. Volá mi maminka, že je čtyřicet kilometrů před Prahou. Ty goly věnuju jí.

Utkání vás muselo dost bolet.

Ano, Srbové hráli tvrdě. Byly tam lokty, ale i kopance zezadu. Ale nestěžuju si.

Uvědomujete si, že Slavia vyhrála v Evropě naposledy před sedmnácti zápasy? A byl jste u toho, dal jste branku Steaue.

Ano, vím o tom. (V tu chvíli se do rozhovoru vkládá Petr Doležal pokřikem "Zdeeeněk Šenkeřík", pozn. autora). Všichni přítomní se usmějí a Šenkeřík mizí v kabině.