První minuty utkání se odehrávaly u středového kruhu a ani jeden tým nebyl schopen ujmout se míče na delší dobu. Nakonec se iniciativy chopila Slavia a začala se prodírat k šestnáctce Dinama. Leč její úsilí bylo dosti dlouho marné a diváci začali úpět nad nepřesnými přihrávkami sešívaných. Naštěstí se však nedařilo ani soupeři, a tak fandové spustili povzbuzující ryk a kotelníci tloukli do bubnů za zpěvu nové hymny. Adauto se předvedl dlouhým centrem na Karla Pitáka, který přihrál velmi krásně, avšak jen modré obraně. V 6. minutě získalo Dinamo první roh po rozehrané standardce, jež se zahrávala po údajném faulu Latky. Kotel začal skandovat "Pááável Kuka!" a diváci se začínali zlobit na jednotlivé hráče za jejich hrubice.

První důraznější varování od Tbilisi přišlo v 8. minutě, kdy prudká střela z dálky minula jen asi o 1,5 m levou tyč černého branky. Martin Latka podle mínění rozhodčího pro změnu fauloval a fandové se pobouřeně ozvali: "Zvedněte ho! Jedině zdržujou! Dej mu kartu!" Rozhodčí však kartu nedal (krom toho byl cizinec a radám fanoušků nerozuměl) a očividně pískal každý sebemenší dotek slávistických hráčů jako fauly na hosty. "Slavie, do toho!" řvaly tribuny a pískaly na sudího. Dinamo se více a lépe dostávalo nejen díky zásahům rozhodčího, který byl záhy nazván rasistou, nebo? si zasedl na Adauta, ke slávistickému pokutovému území. Sotva se domácí snažili překročit alespoň půlící čáru, pískal zase rozhodčí cosi pro Dinamo. Ve 12. minutě udeřilo: v červenobílé obraně sice v té době "pracovalo" šest lidí, ale modří hráči je skvěle rozebrali a první gól byl na světě. "Hoši, bojovat!" zařval kdosi. Piták sice vzápětí získal rohový kop, ale u zadní tyče, kam míč letěl, byla jen obrana modrých, která byla sehraná jako dokonalý stroj.

Po sérii dalších odmávaných a odpískaných faulů se diváci už začali velmi zlobit a z jižní tribuny zaznělo: "Leška ven!" "Proč Leška ven? Ten přece nehraje!" zabručel divák na východní tribuně. "Bojovat!" hulákal další hlas z publika. Při neuznaném rohu pro Slavii po zběsilém Tbiliském zákroku a Fořtově snaze o získání rohu, jemuž brankář zabránil podle mínění diváků již za čárou, se další z fandů rozkřikl na pomezního: "Kam jsi čuměl, ty vejre?" Publikum začalo pomlouvat nejen rozhodčí, ale i hráče. V 19. Slavia předvedla jakýsi tlak - Piták se snažil přihrát Fořtovi, ale nepodařilo se. Hra byla stále rozkouskovaná, protože sudí mávali a pískali auty a fauly, jako by se nechumelilo. Přirozeně, že pro hosty. "Teda, to je umění! Celej mančaft! Pus?te tam dorost! To je zoufalství!" zuřili fanoušci. "Já jsem říkal, že to bude bída," ozval se další. "To tam radši nastoupíme my, důchodci, místo vás!" hulákal starší fanda. "Kdo vás to učí, takovejhle fotbal? Jestli jste profíci, tak už něco předveďte! Kdo se má na to koukat?" hulákal velmi zvučný bas z východní tribuny, který musel být slyšet nejen na hrací ploše, ale i na tribuně západní. Roztleskávač z východní tribuny s kašpárkovskou čapkou v barvách Slavie smutně a káravě koukal, snažil se fandy uklidnit a o to víc je vyhecovat k povzbuzování. Při evidentním faulu na Fořta se píš?alka neozvala, diváci řvali a rozhodčí jen mával rukama, že se nic nestalo.

Po půlhodině hry se Dinamo předvedlo jedovatou střelou snad ze 35 metrů, která zasvištěla 1,5 metru nad břevnem. Konečně se Slavia také dočkala odpískaného faulu, Sedláček slušně rozehrál, ale nejvýš vyskočil stoper Tbilisi. Kratochvíl záhy poslal slušný centr na číhajícího Pitáka, avšak on k nesmírnému smutku a zděšení fans přestřelil branku! Ve 34. po faulu na Adauta rozehrál Lumír Sedláček opět dobře do malého vápna, leč Bejbl, ke kterému se míč dostal, zase přestřelil. Fanoušci zuřili: "Pánové, tohle se má proměnit! To umí ve třetí třídě!" Ve 37. by se nikdo nedivil, kdyby byla po obranném zákroku Lukáše Doška penalta, ale zákrok byl posouzen jako čistý. Kuka vzápětí "efektně" přihrál - do autu. Diváci plakali a opakovali "Zoufalství, zoufalství". Přesto se začalo skandovat "Hoši, bojovat!" Dinamo zdržovalo v závěru půle s rozehrávkami a diváci na ně pískali. V nastaveném čase se pokusil o střelu z dáli Piták, ale napálil jen obránce. Do šaten vyprovodili svůj tým fandové ohlušujícím pískotem.

Hráčům se pak po přestávce příliš nechtělo na hřiště. Kupodivu je však přivítal potlesk. Fořta vystřídal Kalivoda a přece jen nastalo jakési oživení. Kotelníci na uvítanou naházeli na běžeckou dráhu konfety a dokonce se objevily i "světelné efekty". Hlavně v prvních minutách se zdálo, že sudímu se zalíbil útok na jižní branku, nezávisle na tom, které mužstvo na ni hraje. Náhle nastala změna a Slavia snadněji získávala míč díky odpískaným faulům i mávaným autům. Kombinace sice byly šílené a pokusy o zakončení zběsilé, ale Slavia měla tlak. Modří si však nenechali jen tak všechno líbit a podnikali rychlé brejky, které hasila na poslední chvíli obrana. Hosté se snažili ovšem také zdržovat neustálým "průzkumem" strahovského trávníku. "Hele, jak vyskočí, sotva ho s těma nosítkama položí na zem!" rejpali diváci. Vyrovnání se však ještě delší dobu nekonalo.

Šance přibývaly na obou stranách a Dinamo se dočkalo první žluté karty - ale spíš než za faul na Adauta za ty kecy na rozhodčího. V 58. při úniku napálilo Tbilisi tyč a Radkovi černému jen vylezly oči z důlků. V 59. konečně zasáhla Spravedlnost - Piták byl skolen v pokutovém území a sudí uznal penaltu. Vyvolávaný Adauto se na ni přichystal... a bylo vyrovnáno. Stadion explodoval radostným jásotem. V 63. se mohli diváci radovat opět - Pavel Kuka provedl rychlou akci, brankář mu střelu vyrazil na roh a z něj Sedláček poslal míč přímo Pitákovi - 2:1! To bylo radosti! Ne, že by tedy hrála Slavia lépe, ale... mělo to prostě náhle efekt. Dinamo opět začalo polehávat na trávě a fanoušci na ně pískali. Adauto bojoval jako tygr a lev a ochozy skandovaly jeho jméno. Pohledná kombinace v podání Sedláčka s Kalivodou končila střelou pro brankáře, míč mu vyletěl z ruky, ale gólman jej stihl před Pavlem Kukou bezpečně ukrýt. V 77. se skóre opět měnilo, po předávačce míče u vápna se balon dostal k dobře postavenému Kalivodovi - a olééé - 3:1! "Ještě jeden!" řvali náhle nadšení diváci. A skutečně modří hráči náhle měli plné ruce práce. Ale nevzdávali se přitom ani pokusů o útok.

V 80. minutě bylo před černým husto, ale gólman Slavie společně s obranou další změnu skóre nepřipustili. Pražané se snažili kontrolovat hru a bránili v osmi. Hra se přelévala nahoru, dolů, slávisté spíš však odkopávali míč co nejdál od své branky a Tbilisi se snažilo dát další gól. Hosté se nadechli k závěrečnému tlaku a skutečně se dlouho hrálo na území Slavie. Defenzíva odkopávala velmi zběsile jeden pokus za druhým. V 86. zasvištěla jedovatá střela těsně nad břevno. V 87. se dočkali další dosti vydařené šance i domácí. Rozehráli ji Chleboun s Kalivodou, ale poté, co se k míči dostal Sedláček, byl pískán jakýsi nesmyslný faul pro hosty. "Hoši bojovat!" ozval se znovu ryk. V nastaveném čase už toho k vidění moc nebylo, ale velmi důležité jest, že Slavia udržela výsledek 3:1. Za druhý poločas byl červenobílým hráčům vzdán hold, jenž byl skutečně zasloužený.