Hlavní město Ázerbajdžánu

Baku je hlavní a největší město a zároveň největší přístav Ázerbájdžánu. Název pochází z perského Bad-kube, což znamená „město, kde vítr fouká“.

Rozkládá se Apšeronském poloostrově u Kaspického moře a má více než dva milony obyvatel. Soustřeďují se zde rafinerie a většina ázerbájdžánského průmyslu. Dělí se na dvě základní části: "Staré město" uvnitř historických hradeb a novější okolní čtvrti. Za dob SSSR bylo Baku páté největší město v zemi po Moskvě, Leningradu, Kyjevě a Taškentu.

Místo bylo osídleno už v době kamenné a bronzové, v 1. stol. n. l. je obsadili Římané. V 8. století oblast ovládali panovníci z blízkého Sirvanu, ale když vymřeli, ovládli město Rusové.

Těžba ropy začala v 19. století a rychle se rozvíjela, jak poptávka v průmyslových zemích rostla a jak ruské úřady uvedly akcie naftových společností na burzy. Roku 1846 byl v Baku uskutečněn první ropný vrt a polský geolog Witold Glenicki našel způsob, jak ropu těžit i z moře. Kolem roku 1900 pocházela z Baku polovina světové těžby a počet obyvatel rostl rychleji než v západních metropolích.

Za druhé světové války byla naftová pole v okolí Baku jedním ze strategických cílů Hitlerova tažení proti SSSR, jeho vojska se však v listopadu 1942 dostala jen do vzdálenosti asi 530 km od Baku a po nezdaru ve Stalingradu oblast opustila. Po rozpadu Sovětského svazu po roce 1990 prošlo Baku hlubokou proměnou, tisíce domů byly zbořeny a nahrazeny parky a město se rychle přiblížilo evropským standardům.

Baku má nadmořskou výšku −28 m. Je nejníže položeným hlavním městem světa a také největším městem, které se nachází pod úrovní mořské hladiny.

Pamětihodnosti města

Dívčí věž, jedinečná a tajemná památka antické architektury je symbolem města. Výška věže dosahuje 28 metrů (8 pater). Na hradby můžete vystoupat po točitém schodišti. V Baku bylo otevřeno první muzeum koberců na světě, kde byla shromážděna unikátní sbírka národního kobercového umění a kde se studují techniky výroby, uchovávání a propojení koberců s dalšími druhy národního umění. Centrum Hejdara Alijeva bylo v roce 2014 vyhlášena nejlepší stavbou na světě. Unikátní moderní budova šokuje nejen oko, ale celé vědomí. Nejsou v ní obvyklé rovné linie a úhly. Jako by byla utkána z vln, rychle stoupá vzhůru a lehce se dotýká země. Autorkou projektu je slavná architektka Zaha Hadid. Ve Starém městě Baku najdeme Palác Širvanšáhů, starobylé sídlo ázerbájdžánských vládců bylo budováno čtyři sta let, počínaje XII. stoletím.

Zapomenout nesmíme na Plamenné věže - komplex tří budov, které mají navzdory své vizuální identitě různou výšku. Nejvyšší z nich se tyčí do výšky 190 metrů. Nejkrásnější pohled na věže se otevírá v noci, kdy se osvětlení rozzáří a budovy jakoby ožívají a mění se v tančící plameny. Z dálky celá ta nádhera vypadá jako obrovský táborák, který zuří na západním kopci Baku a osvětluje okolí načervenalou září. Dnes se uvnitř věží nacházejí kancelářské a obytné prostory a také luxusní moderní hotel. Celý komplex se stavěl přibližně 5 let a byl dokončen v roce 2012. Nejpůsobivější výhled na  věže si můžete dopřát v klubu Sky Opera, který se nachází v mrakodrapu v centru města.

Pokud budete mít ve městě více času, určitě byste měli věnovat pozornost náměstí Fontána, které se nachází v samém centru. Najdete zde mnoho fontán, jsou tu i pozoruhodné stavby, například karavanseráj, v němž sídlí muzeum ázerbájdžánské literatury, nebo starobylý arménský kostel. Spolu s ulicemi Aziz Alijev a Nizami tvoří náměstí jednu pěší čtvrť. V roce 2010 bylo náměstí pro větší pohodlí zrekonstruováno, byly zde instalovány nové lavičky, stánky a lucerny a stalo se tváří nové moderní části Baku.

Fotbal v Baku

První fotbalové týmy vznikly v Baku okolo roku 1905 především v řadách dělníků a zaměstnanců na ropných polích či britských a evropských obchodníků. První oficiální mistrovství města se konalo v roce 1911. Během 20. století byl ázerbájdžánský fotbal součástí sovětského fotbalového systému. Hlavní chloubou Baku se stal klub Neftči Baku (založený v roce 1937), který hrál nejvyšší sovětskou ligu. Zlatou érou byl konec 60. let, kdy Neftči získal bronzové medaile v sovětské lize (1966) a velkou legendou se stal útočník Anatolij Baniševskij.

Po rozpadu SSSR vznikla v roce 1992 samostatná ázerbájdžánská Premier League. Dominantní pozici převzaly kluby z hlavního města vedle Neftči Baku to byl dnes velmi úspěšný Qarabağ FK (původně z Agdamu, hrající v Baku), případně FK Baku.

Sabah FK

Sabah Futbol Klubu byl založen 8. září 2017. Jenom tak pro představu: tři měsíce poté nastoupil v Edenu na trenérský post jistý Jindřich Trpišovský.

Založení klubu nebylo výsledkem party nadšenců, ale velmi chladnokrevným, pragmatickým a finančně skvěle zajištěným plánem. Hlavní postavou, stojící za vznikem klubu, je vlivný ázerbájdžánský byznysmen Jakub Husejnov. Ten klub založil prostřednictvím svého mocného holdingu Bridge Group of Companies, který podniká ve stavebnictví, pohostinství, logistice a realitách. Prezidentem klubu se stal Magsud Adigozalov. Holdingu se podařilo pro projekt získat obrovskou politickou a ekonomickou podporu, stát do začátku uvolnil finanční injekci 5 milionů manatů z prezidentského rezervního fondu a hlavním sponzorem se stala silná banka Bank Respublika. Přestože je spojován s hlavním městem Baku, fakticky sídlí a hraje na stadionu Bank Respublika Arena v nedalekém městě Masazir (přibližně 30 km od centra Baku).

Tento stadion má kapacitu necelých 9 000 diváků a nesplňuje přísná kritéria UEFA pro tuto fázi turnaje. Ligu mistrů tedy uvidí Olympijský stadion v Baku, což je ultramoderní aréna s kapacitou 68 700 diváků, na které hraje své nejdůležitější zápasy i ázerbájdžánská reprezentace. Otevřen byl v roce 2015, hostil finále Evropské ligy UEFA v roce 2019 a také zápasy závěrečného turnaje EURO 2020, včetně duelu Česko – Dánsko.

Ve své první sezóně klub hrál ve druhé nejvyšší ázerbájdžánské soutěži. Skončil na 5. místě, ale výše umístěné týmy nesplnily podmínky pro postup do nejvyšší soutěže a tak první sezóna nově vytvořeného klubu byla jedinou, kdy nehrál nejvyšší soutěž. V premiérové prvoligové sezóně se umístil na 7. místě. Svou první trofej získal klub v sezóně 2024/25, kdy zvítězil v domácím poháru. Tuto trofej v následující sezóně obhájil a přidal prvenství v nejvyšší soutěži, čímž zkompletoval double. Jako třešnička na dortu následoval postup do ligy mistrů.

Trenér

Hlavním trenérem klubu je Valdas Dambrauskas. Tento zajímavý muž se narodil a vyrůstal ve městě Pakruojis v Litvě. Jeho otec zemřel, když mu bylo 11 let, a on začal pracovat v mladém věku, aby pomohl uživit rodinu. V roce 2002 se ve věku 25 let objevil v litevské verzi televizního pořadu „Chcete se stát milionářem?“. Vyhrál 4 000 litasů , což byla částka, která v té době pro některé Litevce přibližně odpovídala ročnímu platu. Výhru použil na přestěhování do Anglie a na zahájení kariéry fotbalového trenéra.

Pracoval jako trenér v několika mládežnických akademiích v Anglii, včetně Fulhamu , Manchesteru United a Brentfordu. V letech 2009 - 2010 byl hlavním trenérem litevského národního týmu do 17 let, následovaly štace u národního týmu do 19 let, dále u litevských týmů Ekranas a Žalgiris. Zahraniční kariéru odstartovalo angažmá u týmu RFS (Lotyšsko), pokračovalo u týmu NHK Gorica v Chorvatsku a rok 2021 strávil na lavičce Ludogorce Razgrad. Dále vedl Hajduk Split, OFI Kréta a Omonii Nicosia. Pro jarní část sezóny 2024/25 usedl na lavičku maďarského Diósgyőri VTK a odtamtud jej k prvnímu červnu 2025 zlákala nabídka od ambiciózního celku z Baku.

Mimo fotbal se Dambrauskas velmi zajímá o šachy. Tato hra mu dle jeho slov pomáhá rozvíjet emoční kontrolu, zejména při zvládání vítězství a porážek. V době, kdy seděl na lavičce týmu Ekranas, zúčastnil se litevského mistrovství v rapid šachu.

Stávající kádr

Pozici jasné brankářské jedničky zastává zkušený kazašský reprezentant Stas Pokatilov (#92; 33let), který týmu dodává jistotu jak v domácí lize, tak při těžkých evropských taženích. O špici klubové produktivity v sezóně 2026/2027 se dělí dva ofenzivní lídři, oba s bilancí 8 vstřelených gólů napříč všemi soutěžemi: Joy-Lance Mickels (#20; 32 let) rwanský křídelník a dlouhodobá palebná síla týmu a Veljko Simić (#21; 31 let) srbský křídelní útočník, který do týmu skvěle zapadl po svém letním příchodu ze Sivassporu.

Kostru týmu dále tvoří Tymoteusz Puchacz (#27; 27 let), polský reprezentační levý obránce je vůbec nejhodnotnějším hráčem celého kádru s cenovkou 2,5 milionů Euro a klíčovým tvůrcem hry z křídelního prostoru. Vedle něj Ivan Lepinjica (#13; 27 let), chorvatský středopolař, který diriguje hru a drží defenzivní stabilitu záložní řady a také Umarali Rakhmonaliev (#7; 23let), uzbecký defenzivní záložník, jenž patří k nejlepším asistentům a motorům týmu.

Celkově má podle platformy Transfermarkt klub celkovou tržní hodnotu kádru 19 milionů Euro. Před sezónou prodal za rekordních 2,7 milionů záložníka Aarona Maloudu do FC Basilej, za posily potom vynaložil celkem 1,55 milionů Euro.

Slavia se během letního přestupového období pohybovala v úplně jiných částkách. Zda se tento rozdíl projeví i na hřišti se přesvědčíme v úterý 13.10. od 18:45.