Kde leží Bodø

Bodø je správním městem kraje Nordland, má kolem 50 tisíc obyvatel a rozlohu 1392 km². Status města byl Bodø udělen v roce 1816, ovšem jeho většina byla zničena během náletu Luftwaffe 27. května 1940. Švédská vláda pomohla v zimě roku 1941 vystavět 107 nových obydlí. Tato část dnes leží v srdci města a je nazývána Svenskebyen – „švédské město“. Poválečná přestavba byla ukončena v roce 1959 dostavbou nové radnice. V té době byl městu do vínku věnován znak: zlaté slunce na červeném štítu. Slunce má symbolizovat půlnoční slunce.

Město leží za polárním kruhem na poloostrově vybíhajícím do Norského moře a je jedním z největrnějších měst v Norsku. Půlnoční slunce lze pozorovat od 2. června do 10. července.

Fotbalový klub

Fotbalový klub Fotballklubben Glimt byl založen v roce 1916. Jedním ze zakladatelů byl Erling Tjærandsen, který se také stal prvním prezidentem klubu a později čestným členem klubu. První zápas tým odehrál proti místní střední škole v Bodø, protože byl jediným fotbalovým klubem ve městě.

V roce 1919 získal Glimt svůj první titul: Mistryně hrabství Nordland. Na začátku 30. let 20. století se stal jedním z nejlepších klubů v severním Norsku, kde vyhrál devět severonorských šampionátů.

Změna názvu a účast v domácím poháru

Klub změnil svůj název v roce 1948 kvůli staršímu klubu z Trøndelagu, který nesl stejný název, a od té doby nese název Fotballklubben Bodø/Glimt. Lomítko bylo původně pomlčka, ale v 80. letech 20. století bylo postupně změněno, aby se předešlo nejasnostem, protože pomlčky se používají k oddělení týmů na sázkových tiketech a v novinách.

Týmy ze severního Norska se neúčastnily norských pohárových soutěží až do roku 1963. Norský fotbalový svaz nevěřil, že by se za polárním kruhem mohl objevit tým, který by výkonnostně mohl konkurovat klubům z příznivějších klimatických podmínek. Při svém prvním vystoupení v norském FA Cupu v roce 1963 se Bodø/Glimt podařilo dostat až do čtvrtého kola čímž dokázal, že týmy ze severního Norska mohou hrát na stejné úrovni jako týmy z jihu.

Debut v nejvyšší soutěži a úpadek v 80. letech

Teprve v roce 1972 měly severní týmy právo postoupit do nejvyšší norské soutěže. Bodø/Glimt svůj první postup oslavil v roce 1976 a je jedním ze tří týmů ze severního Norska, které si nejvyšší soutěž v Norsku zahrály. Dalšími jsou Tromsø IL a FK Mjølner.

Po debutu v nejvyšší soutěži v roce 1977 (Norská liga se hraje na kalendářní roky), druhém místě v lize a zároveň účasti ve finále domácího poháru, hrál Bodø/Glimt čtyři sezóny v nejvyšší soutěži, než v roce 1980 skončil na posledním místě a sestoupil.

Osmdesátá léta 20. století znamenala nejtemnější časy v historii klubu. Bodø/Glimt hrál ve 2. divizi (pozn red.: třetí nejvyšší soutěž) a regionální 3. divizi. V polovině 80. let nebyl ani nejlepším týmem v Bodø, když je v tabulce předčil jejich rival Grand Bodø .

Teprve v devadesátých letech se karta začala obracet, v roce 1993 se Bodø/Glimt vrátil do nejvyšší divize a stejně jako v debutové sezóně 1977 obsadil druhé místo, přičemž dokonce dokázal vyhrát finále domácího poháru.

Roky na horské dráze

Od návratu do nejvyšší soutěže měl Bodø/Glimt poněkud kolísavou formu. Po dobrém ligovém ročníku obvykle následoval v dalším téměř sestup. Například hned v následující sezóně poté, kdy coby nováček vyhrál pohár a stal se vicemistrem ligy, jej v nejvyšší soutěži zachránilo pouze skóre. Podobné to bylo o deset let později - v sezóně 2003 klub skončil na druhém místě za vítězem ligy Rosenborgem a postoupil až do finále domácího poháru, v sezóně 2004 skončil Glimt třetí od konce a ligovou příslušnost uhájil až v baráži.

Po návratu klubu v roce 1993 hrál Glimt nepřetržitě v norské nejvyšší soutěži 12 sezón, v sezóně 2005 však Bodø/Glimt opět sestoupil.

Finanční problémy a postupové boje

Život v nižší soutěži se ukázal být těžší, než většina fanoušků očekávala. Mnozí byli zklamáni, když tým v první sezóně po sestupu skončil na pátém místě. Sezónu poznamenaly finanční potíže, které donutily tým prodat svého nejlepšího střelce Håvarda Sakariassena a kapitána Cata Andrè Hansena rivalům o postup Bryne v její polovině. Finanční situace byla tak špatná, že Norský fotbalový svaz pohrozil, že týmu neudělí hráčskou licenci na příští sezónu, což by katastrofálně vedlo k nucenému sestupu do druhé divize.

Špatné výsledky ke konci sezóny nakonec přiměly vedení fanklubu k napsání otevřeného dopisu, v němž kritizovalo tréninkové návyky a přílišnou konzumaci alkoholu některých nejmenovaných hráčů. O několik týdnů později došlo k bizarnímu zvratu, kdy fanklubu pohrozil žalobou bývalý trenér Trond Sollied, který byl v jedné větě dopisu krátce zmíněn jako osoba zodpovědná za dannou situaci. Fanklub všechna tvrzení rychle odvolal.

Ve druhé sezóně Bodø/Glimt zvládl baráž o postup a vrátil se do nejvyšší soutěže. Návrat to byl úspěšný, tým v roce 2008 skončil na 4. místě, ale následující sezóna opět patřila tradičním problémům a Bodø/Glimt opět sestoupil.

V roce 2013 Bodø/Glimt znovu postoupil, Trenér Jan Halvor Halvorsen dokázal udržet Glimt v nejvyšší soutěži další dvě sezóny.

Knutsenova éra a historické tituly

Před sezónou 2016 byla hlavním trenérem jmenována legenda klubu Aasmund Bjørkan . Tým zahájil sezónu dobře a dokonce se vyhříval na čele ligové tabulky. Potom však prohrál deset zápasů v řadě a sestoupil. Navzdory sestupu zůstal Aasmund Bjørkan hlavním trenérem a klub přivedl tehdy neznámého Kjetila Knutsena jako asistenta trenéra. Fotbalisté Bodø/Glimt vyhráli druhou ligu s  obrovským náskokem a opět se vrátili do nejvyšší soutěže. Aasmund Bjørkan byl jmenován trenérem roku, ale z funkce hlavního trenéra odstoupil a před sezónou 2018 se ujal role sportovního ředitele klubu. Asistent Kjetil Knutsen byl povýšen na hlavního trenéra. Glimt v tomto skončil na 11. místě a před další sezónou 2019 byl většinou expertů zmiňován mezi kandidáty na sestup, zejména proto, že klub prodal klíčové hráče.

Glimt všechny překvapil a v norské Eliteserien obsadil 2. místo . Kjetil Knutsen byl jmenován trenérem roku a Håkon Evjen byl jmenován hráčem roku i mladým hráčem roku.

Před sezónou 2020 Glimt opět prodal několik klíčových hráčů, mezi nimiž byli kapitán Ricardo Friedrich i výše uvedený Håkon Evjen a experti očekávali další sešup. Tým však předvedl rekordní sezónu, když vyhrál 26 zápasů, poprvé v historii vyhrál Eliteserien a stal se prvním týmem ze severního Norska, který to dokázal. Kjetil Knutsen byl opět jmenován trenérem roku. Philip Zinckernagel byl jmenován hráčem roku s 19 góly a 18 asistencemi.

Před sezónou 2021 prodali Bodø/Glimt své tři útočníky, Philipa Zinckernagela, Jense Pettera Haugeho a Kaspera Junkera . Tito tři hráči v sezóně 2020 dohromady vstřelili 60 gólů a přidali 35 asistencí a sportovní vedení za ně nepřivedlo žádné náhrady. Opět byli odborníci skeptičtí, co se týče šancí na titul, ale Glimt opět všechny překvapil a po vítězství 3:0 nad Mjøndalen v posledním zápase sezóny, titul obhájil.

Od té doby už experti Bodø/Glimt nepodceňují a tým stále pod vedením Kjetila Knutsena přidal další dva tituly a to v letech 2023 a 2024. Pozorní čtenáři jistě zaregistrovali, že nadcházející zápas bude soubojem trenérů, kteří své týmy koučují od zimy 2018.

Zubní kartáček

Dříve si mnozí stěžovali, že fotbalová hřiště v Bodø jsou mrtvá, i když domácí tým vyhrával, ale když se Glimtu v 70. letech začalo dařilo, něco se stalo i s fanouškovskou kulturou ve městě. „Publikum rostlo a postupně se spojovalo více mladých lidí, aby získali větší dynamiku v povzbuzování. Oblékli se do žluté a černé a začali si vymýšlet vlastní písně a povzbuzování,“ píše Svein Lundestad v knize „Glimt ve 100 letech: Pýcha, radost a vášeň“, která byla vydána u příležitosti stého výročí klubu v roce 2016.

Dnes je zubní kartáček jedním z nejsilnějších symbolů fotbalového klubu z Bodø. Před každým domácím zápasem předává Den Gule Horde kapitánovi hostujícího týmu žlutý zubní kartáček. Příběh zubního kartáčku je také popsán v Lundestadově knize o historii Glimtu. V sedmdesátých letech začali fanoušci cestovat se svým týmem i na hřiště soupeřů. Protože město leží za polárním kruhem, jednalo se často o výjezdy přes noc a zubní kartáčky v apse fanoušků byly samozřejmostí. Jednou jeden z vůdců kotle použil svůj zubní kartáček k dirigování fanklubového sboru. Zástupce firmy Jordan toothbrushes, který to viděl, přišel s nápadem nechat si pro fanklubový sbor vyrobit obrovský zubní kartáček. Tak vzniklo to, co je dodnes poznávacím znamením fanoušků z Bodø/Glimtu (...)“.

Evropa – historie a průlom

Glimt se poprvé v evropských pohárech představil na podzim roku 1975, kdy se v poháru vítězů pohárů utkal v Italskou Neapolí. Byl to rychlý střet s realitou, Bodø prohrálo doma 0:2 a venku 0:1, ale zdaleka ne poslední setkání s Italským fotbalem.

O dva roky později šlo Bodø znovu do PVP, tentokrát jako poražený finalista a v prvním kole dokázalo vyřadit soupeře z Lucemburska, ve druhém už čekal opět Italský soupeř. Inter Milán byl ještě nemilosrdnější, hotovo bylo po prvním zápase na San Siru, který skončil 5:0 pro domácí, Bodø prohrálo i domácí odvetu.

Třetí účast v poháru vítězů pohárů v roce 1993 přinesla nejprve jasný postup přes lotyšskou Rigu a potom následoval „pro změnu“ Italský soupeř. Duel se Sampdorií Janov napěchovanou jmény jako Walter Zenga, David Platt, Riccardo Ferri, či Attilio Lombardo   se musel odehrát v Ullevaalu, protože domácí hřiště Glimtu nemělo patřičné parametry. Více než 2 000 diváků, kteří se dostavili, zažilo zápas, na který jen těžko zapomenou.  Trenér hostí Sven-Göran Eriksson po zápase řekl, že si Glimt vítězství 3:2 zasloužil. V odvetě už Samdoria ukázala svou třídu a po výhře 2:0 šla dál, přesto se na první vítězství nad Italským soupeřem vzpomíná jako na „Zázrak v Ullevaalu“

Následovaly pokusy v poháru UEFA – v sezóně 1996/97 vyhrál Glimt svůj první venkovní zápas v Evropě - 5:1 v Izraeli nad Beitarem Jeruzalém. V následujícím kole se se nad jeho síly ukázal turecký Trabzonspor. V sezóně 1999/00 Glimt nejprve vyřadil Vaduz, jeho cesta skončila proti německému Werderu Brémy s bilancí 1:6. V sezóně 204/05 se Glimt prokousal přes Levandii Tallin po penaltovém rozstřelu, který skončil v poměru 8:7 a následně jej v rozletu srazil další turecký soupeř - Besiktas

Po šestnácti letech bez pohárové zkušenosti přišel rok 2019, kdy Glimt zkusil štěstí v předkolech Evropské ligy. Po dvou výhrách nad litevskými týmy v domácím prostředí (v covidové době se hrálo na jeden zápas) poslal los Glimt na San Siro, kde s AC Milán těsně prohrál 2:3.

Sezóna 2021/22 znamenala průlom. Na začátku sice bylo vyřazení z prvního předkola LM od Legie Varšava, což znamenalo přesun do nově vytvořené Evropské konferenční ligy, ale Glimt zvládl všechna tři předkola a poprvé v historii postoupil do skupinové fáze. Ve skupině tým nejprve porazil Zoryu Luhansk, poté remizoval venku s CSKA Sofia 0:0 a následně šokoval domácí výhrou nad AS Roma v poměru 6:1. Venkovní zápas o dva týdny později v Římě skončil 2:2. Po vítězství v domácím zápase proti CSKA Sofia a remíze venku se Zoryou skončil Glimt ve skupinové fázi na druhém místě bez jediné prohry.

V následné vyřazovací fázi Glimt nejprve vyřadil Celtic, který porazil doma i venku a v osmifinále AZ Alkmaar. Postup pečetil gól Alfonse Sampsteda v prodloužení na hřišti soupeře. Ve čtvrtfinále los znovu postavil do cesty AS Roma a Glimt opět doma zvítězil, tentokrát 2:1. Je pozoruhodné, že z jedenácti hráčů základní sestavy, kteří vyhráli ve skupinové fázi, byli v domácím čtvrtfinále v základní sestavě pouze čtyři. V odvetě před 70 000 diváky AS Roma pod vedením José Mourinha nastoupila v plné síle a vyhrála 4:0. i tentokrát tedy tým z Itálie znamenal konečnou.  

Druhý pokus o ligu mistrů už vedl až k poslednímu předkolu a těžkému souboji s Dinamem Záhřeb. Glimt po domácí remíze 1:1 v odvetě prohrával už 0:2, zvládl si vynutit prodloužení, leč v něm se těsně před koncem dvakrát prosadili domácí hráči. Ve skupině EL se postupně utkali s PSV Eindhoven, Curychem a do Norska zamířil i anglický Arsenal. V této konkurenci bral Glimt třetí místo, které ještě znamenalo účast v play-off Evropské konferenční ligy. Tam byl šťastnější polský Lech Poznaň.

Během dalšího ročníku se za polárním kruhem hrála konferenční liga a v ní se jako první představili naši Vršovičtí sousedé. Bohemians na Bodø neměli nárok a odešli poraženi v obou zápasech. Podobně dopadli i Pjunik a Sepsi OSK – i když tedy tam se rozhodovalo až v prodloužení. Ve skupině se v konkurenci Brugg Besiktase a Lugana vyhoupli Norové na druhou příčku a v následném souboji s Ajaxem, Coby týmem propadnuvším z Evropské ligy padli až v prodloužení domácí odvety, když z Holandska si přivezli nadějnou remízu.

Ani na třetí pokus se v Bodø neradovali z Ligy mistrů. V loňském roce byla proti v posledním předkole CZ Bělehrad, která si sice z prvního zápasu přivezla prohru 1:2, ale duel doma otočila. Tažení Evropskou ligou je v živé paměti. Z výsledků ligové fáze svítí domácí výhry nad Portem (3:2), či nad Besiktasem (2:1), podobně venkovní vítězství v Braze. Bodø šlo do vyřazovací části s bilancí 4-2-2 z devátého místa, přímý postup mu unikl pouze o skóre. Následovala spanilá jízda, kde hlavní roli hrála domácí nedobytná tvrz. Twente po domácí výhře v odvetě padlo 5:2, Olympiakos nedokázal otočit prohru 0:3 z úvodního duelu a Lazio po prohře 0:2 sice doma dotáhlo zápas až do penalt, ale v nich měli pevnější nervy borci ze severu. Nad síly Glimtu byl až v semifinále pozdější vítěz Tottenham.

Letos to konečně vyšlo a Glimt si zajistil svou vůbec první účast v ligové fázi Ligy mistrů UEFA po vítězství 6:2 nad Sturmem Graz v kvalifikačním play-off.

Své první utkání ov nejprestižnější soutěž odehraje Bodø Glimt v Edenu ve středu 17.9 od 18:45.