Historie

Royale Union Saint-Gilloise, běžně označovaný jako Union Saint-Gilloise a zkráceně RUSG, byl založen v roce 1897 v bruselské čtvrti Saint-Gilles. Od dvacátých let 20. století sídlí na stadionu Josepha Mariena v sousední čtvrti Forest. Klubové barvy jsou modrá a žlutá.

Jedná se o jeden z nejúspěšnějších klubů v historii belgického fotbalu, který získal celkem jedenáct mistrovských titulů. Ovšem museli byste být pořádným pamětníkem, abyste nějaký zažili, protože poslední triumf se váže k roku 1935. Jedenáct trofejí z domácího šampionátu řadí Royal na třetí místo v historii belgických mistrů. Ve chvíli, kdy získal svůj poslední titul, tým KV Bruggy, který je v současném pořadí na druhém místě s osmnácti triumfy, měl na svém kontě pouze jeden a v této chvíli neochvějný král belgické kopané – Anderlecht, který má na svém kontě již 35 titulů, ještě neměl na pažbě ani jeden zářez.

Svůj první titul získal Union v rove 1904, celkem sedm titulů získal klub před vypuknutím první světové války v roce 1914. Na počátku dvacátého století měl Union také dominantní postavení v některých prvních pohárových soutěžích hraných v rámci starého kontinentu. Od roku 1933 do roku 1935 odehrál šedesát zápasů bez porážky, což je v Belgii dosud nepřekonaný rekord. V tomto období vyhrál tři ligové tituly v řadě v čele s kapitánem Julesem Pappaertem

V šedesátých letech se Union začal trápit a pohyboval se mezi první a druhou ligou. V roce 1973 klub definitivně vypadl z první ligy a nedokázal se do ní vrátit 48 let. O dva roky později v roce 1975 přišel další sestup, kdy se klub poprvé v historii propadl do třetí ligy. Union se v jedné sezóně dokázal vrátit, ale následoval ještě větší pokles na konci 70. let, kdy došlo k postupným sestupům Unionu až do čtvrté ligy. Od poloviny osmdesátých let se klub pohyboval mezi druhou a třetí ligou.

 Oživení a návrat do nejvyšší soutěže

Dne 21. května 2018 byl majoritním akcionářem potvrzen Tony Bloom, předseda týmu Brighton & Hove Albion z anglické Premier League. Jeho spoluinvestorem byl současný předseda Unionu Alex Muzio, který se 7. července 2023 stal většinovým vlastníkem Unionu.

13. března 2021, po vítězství nad RWD Molenbeek 2:1, postoupil Union zpět do nejvyšší belgické ligy, která nese název Jupiler league. Byl to první návrat od roku 1972. Kvůli tehdejším omezením kvůli pandemii COVID -19 ani nebylo možné, aby fanoušci Unionu oslavili postup na stadionu s hráči.

 Uchazeči o titul

Ve všech následujícíh sezónách byl Union blízko zisku dvanáctého titulu, ovšem ani jednou své snažení nedotáhl do konce.

V sezóně 2021/22 vyhrál základní část, což se nováčkovi povedlo v historii Jupiler league poprvé. Ovšem v Belgii mají ještě hůře uchopitelný styl nadstavby než v naší kotlině. První čtyři kluby si to sice rozdají každý s každým doma venku, ale body získané v základní části se dělí dvěma, takže z pětibodového náskoku byl rázem pouze tříbodový a Bruggy zvládly nadstavbu excelentně s bilancí 4-2-0, zatímco USG si připsal pouze sedm bodů za dvě výhry, jednu remízu a tři porážky.

O sezónu později byl závěr ještě dramatičtější: Union ještě v 89. minutě posledního zápasu držel pohár za jedno ucho, ovšem Bruggy, kterým již o nic nešlo, nejenom dokázaly vyrovnat: v nastavení přidaly další dvě branky, čímž titul přisoudily Antverpám a do LM z druhého místa popostrčily Genk.

V loňské sezóně se opakovala situace z předminulého ročníku. Výhra základní části s pohodlným sedmibodovým náskokem a v nadstavbě bilance 4-2-4 (poprvé hrálo ve skupině o titul šest týmů), což znamenalo opět druhé místo o bod za Bruggami, které po základní části ztrácely propastných devatenáct bodů, což se po vydělení dvěma smrsklo na devítibodovou ztrátu. KV Bruggy se zdají být osudovým soupeřem Unionu. Tým si spravil chuť alespoň vítězstvím ve finále domácího poháru, což znamenalo triumf v této soutěži po 110 letech.

 Evropská tažení

V první evropské sezóně Union nejprve zažil divoké vyřazení z Ligy mistrů, když po domácí relativně bezpečné výhře 2:0 odešel ze hřiště nám dobře známým Glasgow Rangers poražen 0:3. Následovalo povedené tažení Evropskou ligou, tým vyhrál svou skupinu před Unionem Berlín, na který narazil hned v osmifinále, a byl i napodruhé úspěšný. Jeho cestu soutěží ukončil ve čtvrtfinále Bayer Leverkusen

V loňské sezóně se Union dostal do základní skupiny EL přes Lugano a ve skupině skončil třetí za Liverpoolem a Toulouse. V kronice klubu se vyjímá hlavně poslední zápas ve skupině, kdy Liverpool odjel z Belgie s porážkou 2:1. Lesk tomuto výsledku neubírá ani fakt, že anglický tým už měl výhru ve skupině jistou. Po přesunu do EKL tým nejprve vyřadil Eintracht Frankfurt a následně svou pouť zakončil vyřazením od Fenerbahce Istanbul v osmifinále.

Příznivci a rivalita

Union přitahuje příznivce především z bruselského regionu, zejména z jihu belgické metropole. Jejich ultras jsou známí jako Union Bhoys.

Historickým rivalem Unionu je RWD Molenbeek, zápasy s ním jsou známé jak „Zwanze derby“. Říká se však, že tito dva mají vztah lásky a nenávisti: oba měly v moderní době finanční potíže a organizovaly spolu přátelské zápasy, jejichž cílem bylo získání financí ze vstupného.

Dalším velkým rivalem je pochopitelně RSC Anderlecht, i když se tyto dva kluby v moderní době ještě tolikrát neutkaly, aby to mohlo znamenat opravdovou rivalitu, mnoho fanoušků považuje střetnutí s RSC za nejdůležitější zápas sezóny.

Trenér

Do ligy přivedl Union Saint-Gilloise Felice Mazzù. Po vydařené sezóně byl zvolen belgickým trenérem roku a odešel k městskému rivalovi Anderlechtu. Nahradil jej jeho asistent Karel Geraerts, bývalý belgický reprezentant vydržel v trenérském křesle rok a po dalším úspěšné sezóně se nechal zlákat nabídkou Schalke 04. O rok později se situace opakovala, německý odborník Alexander Blessin se rozloučil ziskem domácího poháru a přijal nabídku St. Pauli. V současné době tedy vede SG Union nový trenér, Sébastien Pocognoli, bývalý lodivod reprezentační belgické U18 podepsal smlouvu do léta 2026.

Kádr

Brankářem a kapitánem týmu je čtyřiatřicetiletý odchovanec Standardu Liège Anthony Moris (34 let; #49); ve středu obrany tvrdí muziku japonsko-argentinská dvojice. Kevin Mac Allister (25 let; #5; ARG) přišel do klubu z týmu Argentinos Jrs, Koki Machida (26 let; #28; JAP) před svým příchodem do Evropy získal s týmem Kashima Antlers japonský titul. Nejhodnotnějším hráčem kádru je střední záložník Cameron Puertas (25 let; #23; ESP), záložník se španělským pasem narozený ve Švýcasrku přišel do klubu v lednu 2022 z Laussane.

Současnost – dvě kola, čtyři body

Pokud někomu přišly povědomé tři sezóny, kdy klubu utekl titul v nadstavbě, se startem do sezóny je to podobné. Union v prvním kole remizoval na hřišti týmu FCV Dender EH 0:0, posléze si doma poradil s celkem Beerschot VA 3:1, takže po dvou kolech má na kontě čtyři body. Vítěz duelu mezi SK Slavia Praha a Royale Union Saint-Gilloise se ve čtvrtém předkole postaví vítězi dvojzápasu Fenerbahce Istanbul – OSC Lille. Poražený má zajištěnou základní skupinu Evropské ligy