Historie fotbalu v Berlíně - založení klubu 1906

První Berlínský fotbalový klub byl založen v roce 1906 v Oberschöneweide, což v té době bylo předměstí Berlína. Týmu se na začátku přezdívalo „Schlosserjungs“ (obráběči kovů) kvůli jejich modrým dresům, připomínajícím typický pracovní oděv, který se nosil v místních továrnách. Od svého vzniku má klub zřetelné image dělnické třídy. V roce 1933 byl německý fotbal reorganizován pod Třetí říší na 16 divizí známých jako Gauligy. Oberschöneweide se stal součástí Gauligy Berlin-Brandenburg. V sezóně 1944–45 Union odehrál poslední válkou zkrácenou gauligskou sezónu.

Po skončení druhé světové války v Evropě spojenecké mocnosti rozpustily všechny Německé sportovní kluby. Z popela SC Union Oberschöneweide vzešel SG Oberschöneweide, který navázal tam, kde skončil - vyhrál divizi B v Berlíně v roce 1947.

Od října 1949 existovala v sovětské okupované zóně Německa část s názvem Německá demokratická republika (NDR). Mnoho hráčů a funkcionářů opustilo SG Union Oberschöneweide a založilo SG Union 06 Berlín v Západním Berlíně. Západní tým byl úspěšný až do výstavby Berlínské zdi v roce 1961 a přitahoval davy návštěvníků, kteří sledovali zápasy na Olympiastadionu. Rozdělení města vedlo k tomu, že tento klub dnes hraje v nižších divizích před skromnými návštěvami.

Restart Unionu Berlín – 1966

1.FC Union Berlín byl založen během reorganizace východoněmeckého fotbalu v lednu 1966, kdy bylo vytvořeno deset specializovaných fotbalových klubů. S fotbalovým oddílem TSC Berlín se ale původně nepočítalo. Do východního Berlína byly plánovány pouze dva kluby. Měly být vytvořeny z fotbalových oddílů ASK Vorwärts Berlín a SC Dynamo Berlín. Už to bylo v rozporu s původním plánem, který počítal pouze s jedním fotbalovým klubem na okres. Klub byl údajně založen z iniciativy mocného Herberta Warnkeho. Jednalo se o předsedu státem kontrolovaného národního odborového svazu FDGB a člena politbyra SED. ASK Vorwärts Berlin i SC Dynamo Berlin byly spojeny s ozbrojenými a bezpečnostními orgány. Herbert Warnke proto argumentoval nutností vytvořit třetí „civilní klub“ pro pracující ve východním Berlíně. Jako klubové barvy zvoleny červená a bílá. Klub byl zařazen do druhé nejvyšší soutěže, postup do nejvyšší soutěže přišel v roce 1967. Hlavním rivalem 1.FC Union Berlín bylo BFC Dynamo Berlín, které podporovala Stasi. Zatímco Dynamo získaoi 10 titulů v řadě, Union osciloval mezi účinkováním v nejvyšší soutěži – Oberlize a ve druhé DDR-Lize.

Východoněmecký pohár 1968

V roce 1968 zaznamenal Union svůj největší historický úspěch, když se mu podařilo vyhrát východoněmecký pohár. Ve finále porazil 2:1 celek Carl Zeiss Jena. Měl tak startovat v Poháru Vítězů Pohárů (PVP), ovšem osud rozhodl jinak. Rostoucí napětí mezi východem a západem spojené s potlačením Pražského jara v srpnu 1968 znamenalo sankce. UEFA vůbec nechtěla připustit východoevropské kluby do svých soutěží. Nakonec byl Unionu v prvním kole nalosován jako soupeř FC Bor z Jugoslávie, ale poté bylo losováno znovu a Union dostal za soupeře Dynamo Moskva. Na protest proti losování výboru UEFA stáhla NDR svého vítěze poháru a mistra ligy z obou soutěží UEFY. Pamětníci si jistě vzpomenou, že ročník, v němž takto (ne)startoval Union Berlín, nakonec vyhrál československý zástupce v soutěži – Slovan Bratislava.

Sjednocené Německo – nižší soutěže i start v poháru UEFA

Po sjednocení Německa v roce 1990 tým pokračoval v dobrých výkonech na hřišti, ale finančně se téměř zhroutil. Union vyhrál svou divizi v letech 1993 a 1994, ovšem pokaždé mu byla odepřena licence pro 2.Bundesligu kvůli finančním problémům. Úspěch měl Union až v sezóně 2000-2001. Pod bulharským manažerem Georgi Vasilevem vyhrál Regionalliga Nord a postoupil do druhé Bundesligy.  Fanoušci si ale ještě více zapamatovali tažením Německým pohárem, které začalo vítězstvím nad Rot-Weiß Oberhausen, následovali Greuther Fürth a SSV Ulm 1846. Bundesligová Bochum byla poražena ve čtvrtfinále, Borussia Mönchengladbach podlehla v semifinále na penalty a slavnou pouť Unionu ukončilo až ve finále Schalke 04. Vzhledem k tomu, že se vítězové z nejvyšší soutěže kvalifikovali do Ligy mistrů, poražení finalisté byli nasazeni do Poháru UEFA. V prvním kole Union vyřadil finské šampiony FC Haka po výsledcích 1:1 venku a 3:0 na domácí půdě, ve druhém kole znamenalo stop střetnutí s vítězi Bulharského poháru Litex Loveč. Klub však účast v Evropě neposílila, naopak záhy přišel sestup do Regionalligy Nord (3.liga) a poté dokonce do NOFV-Oberligy Nord (4.liga). V sezóně 2008–09 se Union stal jedním ze zakládajících klubů nové 3.ligy a jejím inauguračním šampionem, který si 10. května zajistil první místo a postup do 2.Bundesligy. Tam zůstal Union až do sezóny 2018–19, kdy postup do nejvyšší soutěže stvrdil ve vítězném play-off s VfB Stuttgart.

Bundesligová éra (2019-současnost)

Union Berlín se stal pátým týmem z bývalého východního Německa, který se dokázal dostat do nejvyšší soutěže. Historicky první bundesligový gól Unionu vstřelil Sebastian Andersson při remíze 1:1 s Augsburgem. 31. srpna 2019 si klub připsal první vítězství v Bundeslize, když v domácím prostředí porazil Borussii Dortmund 3:1. Sezónu dokončil na 11. místě, Sebastian Andersson vstřelil 12 gólů.

Ve druhé bundesligové sezóně se Union Berlín posunul na sedmou příčku, čímž si zajistil účast v Evropské konferenční lize. Vše jistil střelec Max Kruse, který v zápase s Lipskem rozhodl o vítězství 2:1 brankou v 92.minutě.

Dům starého lesníka

V roce 1920 musel SC Union Oberschöneweide najít nový domov, protože jeho bývalé hřiště zastavěli architekti obytnými budovami. Klub se přestěhoval o něco dále od města do severozápadní části čtvrti Köpenick. Nový stadion byl oficiálně otevřen v srpnu 1920 zápasem mezi Oberschöneweide a tehdejším německým šampionem 1. FC Norimberk. V roce 1970 byl stadion rozšířen, když byla vybudována tribuna Gegengerade. Další rozšíření tribun na obou stranách na konci 70. a na začátku 80. let zvýšilo kapacitu na 22 500 diváků.

Po znovusjednocení Německa, kdy byl Union Německým fotbalovým svazem zařazen do třetí ligy, byl zastaralý stadion jedním z řady faktorů, které bránily klubu v postupu do vyšších lig.  V polovině roku 2008 se klub rozhodl konečně modernizovat Stadion An der Alten Försterei (Dům starého lesníka). Peněz bylo stále málo a tak si fanoušci jednoduše vybudovali stadion sami. Více než 2 000 příznivců Unionu odpracovalo 140 000 brigádnických hodin a tak byl vytvořen stadion, který je dnes považován za největší fotbalový stánek v Berlíně. Oficiální zahájení dne 12.7.2013 bylo oslaveno přátelským zápasem proti Celticu Glasgow. Do hlediště se vejde 22 012 diváků.

Nejlepší střelec všech dob

Nejlepším střelcem klubu v historii je alžírský fotbalista Karim Benyamina. Jeho číslo 22 v dohledné době nebude nosit žádný hráč Unionu, alespoň dokud se někomu nepodaří překonat střelecký rekord: 87 gólů ve 213 zápasech klubu. "Toto je skvělé gesto prezidenta Dirka Zinglera. Je to odměna za šest úspěšných let" řekl v roce 2016. Za největší legendu Unionu je ovšem považován jeho spoluhráč Torsten Mattuschka.

Současný kádr

V kádru Unionu nenajdeme žádné velké hvězdy. Nejlepším střelcem uplynulé sezóny byl s jedenácti góly již zmiňovaný Max Kruse, loňská posila, která si po letech v Brémách vyzkoušela na jeden rok angažmá ve Fenerbahce Istanbul. V útoku mu sekunduje mu Taiwo Awoniyi, borec z Nigérie, který loni přesně mířil pětkrát. V brance je neotřesitelnou jedničkou Andreas Luthe, který před loňskou sezónou přišel z Augsburgu, v obraně tvrdí muziku Marvin Friedrich a Robin Knoche, v záloze řídí hru dva noví borci: Japonec Genki Haraguchi z Hannoveru a Rani Khedira z Augsburgu.

Union Berlín byl nasazen do čtvrtého předkola Evropské konferenční ligy a v něm si snadno poradil s týmem Kuopion Palloseura, což je finský fotbalový klub z města Kuopio, který je známější pod zkratkou KuPS. V prvním zápase hraném ve Finsku Union vyhrál 4:0, odveta skončila bez branek.

Použité zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/1._FC_Union_Berlin

https://www.fc-union-berlin.de/en/Club/club-history/