Vznik Leverkusenu

Leverkusen. Město, kde se všechno točí okolo chemie – a fotbalu. V polovině 19. století byste ale hledali na mapě osídlení tohoto jména marně. Najít by šla pouze vesnice Wiesdorf, rurální osada, ovšem nikterak významná. Teprve s rozšířením průmyslové revoluce v 2. polovině 19. století se z doposud zemědělsky založeného Porýní stalo jedno z hospodářsky nejvýznamnějších míst v rodícím se Německu. V roce 1860 založil Wiesdorfský rodák Carl Leverkus poblíž vesnice továrnu na barvivo. Továrna prospívala, podnik stavěl nové a nové domy pro své zaměstnance a pro celé nové firemní sídliště se vžil název Leverkusen.

Bayer na scéně

V roce 1891 koupil nyní již velkopodnik a gigant v průmyslu, společnost Bayer, pojmenovaná po svém zakladateli Friedrichu Bayerovi. Po dvaceti letech přesunul své sídlo právě do Wiesdorfu, který nabízel větší potenciál k expanzi chemického průmyslu. Bayer, v té době již světově uznávaný výrobce léčiv, ještě před nástupem 20. století zaregistroval na trhu např. Aspirin a další, dodnes známé léky. Ale také třeba Heroin, v té době komercializovaný firmou jako lék proti kašli a TBC. V roce 1925 se Bayer sloučil s dalšími německými chemičkami do později nechvalně známého konglomerátu IG Farben. Ale ještě před skvrnou 2. světové války se v roce 1930 souměstí okolo Wiesdorfu sloučilo nejen fyzicky, ale i formálně. Nové město bylo pojmenováno po slavném rodákovi – Leverkusen.

Během 2. světové války působil IG Farben jako producent nechvalně známého plynu Cyklon B, také se ale podílel na nelidských pokusech v koncentračním táboře Monowitz (také Auschwitz III). Stovky (nejen) židovských žen zde zahynuly během pokusů na lidech, které měl na svědomí mj. Fritz ter Meer, ředitel IG Farben a člen NSDAP. Ten měl na starost operaci firmy v táboře Monowitz. Po válce byl odsouzen k sedmi letům odnětí svobody za válečné zločiny během norimberských procesů v roce 1948. Byl propuštěn o dva roky později, a v roce 1956 se vrátil do dozorčí rady Bayeru, který přežil rozpuštění IG Farben jako jedna ze tří dalších chemiček.

I přes obří skvrnu v podobě zapojení do nacistické mašinérie má Bayer na kontě také mnoho vynalezených léků a prostředků, které jsou zařazeny mezi základní léčiva podle WHO, a díky kterým je lidský život na mnoha místech planety objektivně delší a kvalitnější. Korporátní gigant Bayer dnes zaměstnává přes sto tisíc zaměstnanců nejen v Evropě, a s obratem 43,5 bilionu EUR je jednou z největších farmaceutických a chemických společností na světě.

Fotbal v Leverkusenu

Nejstarší německý klub je berlínský amatérský oddíl BFC Germania 1888, na přelomu století už existoval sportovní oddíl zahrnující i kopanou snad v každém velkém městě. V roce 1903 podepsalo na 170 zaměstnanců Bayeru žádost o založení sportovního oddílu pro pracující třídu a firma jim vyhověla. V červnu následujícího roku byl založen sportovní oddíl TuS Bayer 04 Leverkusen, v rámci něhož byl vytvořen přímo fotbalový oddíl v roce 1907. Po odchodu atletické složky sportovního klubu v roce 1928 se oddíl čítající kolektivní sporty přejmenoval na Sportvereinigung Bayer 04 Leverkusen. Ten má dodnes v Německu přezdívku Die Werkself (volně přeloženo jako „Tovární tým“ nebo „Pracující“), na kterou jsou dodnes fanoušci hrdí.

Od té doby se firemní fotbalový klub pohyboval mezi třetí a druhou ligou, mezi roky 1951–1956 zvládl i pět sezon v nejvyšší západoněmecké soutěži Oberliga West, ze které opět sestoupil do lokální divize. V roce 1958 klub vystavěl nový fotbalový stadion, na kterém působí (po dvou zásadních rekonstrukcích) dodnes. Leverkusen se dokázal dostat do Oberligy ještě v roce 1961, jenže zde vydržel pouze rok a nedočkal se tak působení v premiérovém ročníku nově vznikající Bundesligy, která začala ročníkem 1963/1964. Poté se opět až do konce 70. let pohyboval na pomezí 2. a 3. nejvyšších soutěží.

Bundesliga a zlatá léta

V roce 1979 Bayer konečně vyhrál 2. Bundesligu, resp. její severní část, (2. Bundesliga se do roku 1981 hrála systémem jižní a severní divize), a postoupil do celonárodní Bundesligy, ze které už nikdy nespadl. Postupně se propracovával tabulkou výše, v roce 1985 si poprvé zahrál Pohár UEFA. Opravdu úspěšná doba ale nastala až v devadesátých letech.

Předznamenáním skvělé pětiletky byla výhra v německém poháru DFB-Pokal v roce 1993 nad Herthou Berlín. Ale přestože v klubu působila jména jako Rudi Völler nebo Ulf Kirsten, Bayer málem spadl do 2. Bundesligy na konci ročníku 1995/1996. To vedlo ke změně trenéra a překopání herní filozofie týmu. Nový kouč Christoph Daum dostal Leverkusen mezi špičku ligy. Takže rok poté, co Werkself téměř sestoupili, najednou skončili soutěž dva body za vítězným Bayernem.

Po úspěšné sezoně se Bayer pustil do nákupů, přivedl např. Brazilce Emersona z Gremia. O rok později zamířil do Leverkusenu Zé Roberto, který se nechytil v Realu Madrid a restartoval kariéru doma v Brazílii. A v letním přestupovém období 1999 zamířil do Leverkusenu mladý, nesmírně talentovaný ofenzivní záložník Michael Ballack z Kaiserslauternu. Přestože byl Bayer rok od roku papírově silnější, na bundesligový titul nikdy nedosáhl. Po nečekaném druhém místě v sezoně 1995/1996 totiž zvládli Werkself postupně 3. a dvě 2. příčky vicemistrů Německa.

Liga mistrů a širší špička Bundesligy

Před přelomem tisíciletí se fotbalový oddíl konečně odloučil od zbytku sportovního oddílu SV Bayer, profesionalizoval se jako společnost s ručením omezeným, a od té doby patří Bayer 04 Leverkusen Fußball GmbH 100% vlastníku, koncernu Bayer AG. Turbulentní rok skončil propuštěním veleúspěšný kouče Dauma po kokainové sezoně. A po stabilizačním roce k týmu přivedli nového trenéra Klause Toppmöllera.

Sezona 2001/2002 se stala nejúspěšnější v klubové historii. Jenže Bayer, do konce soutěže bojující o mistrovský talíř, nakonec skončil za Borussií Dortmund. Ve finále DFB Pokal prohrál s loňským vítězem Schalke 04. A chuť si tak mohl spravit jen ve finále Ligy mistrů v Glasgow, kam se prokousal skrz anglické giganty Liverpool a Manchester United. Jenže hvězdný Real Madrid v čele s Raúlem a Zidanem byl proti, a tak hráči Werkself opět dostali jen stříbrné medaile po prohře 1:2. V této době označili ostatní němečtí fanoušci Bayer jako „věčně druhé“. Nepřipomíná vám to něco?

Po veleúspěšné a přesto neúspěšné sezoně odešli do Bayernu dva nejlepší hráči týmu, Ballack a Zé Roberto. Leverkusen málem sestoupil, 15 místo bylo šokem. Nakonec se klub stabilizoval jako člen širší špičky Bundesligy. O titul bojoval ještě v sezoně 2010/2011 (2. místo) a 2012/2013 a 2015/2016 (3. místa). Pro pořádek ještě uveďme, že Werkself hrají na domácím stadionu BayArena s kapacitou 30 210 míst. Stánek, otevřený v roce 1958, prošel zásadní rekonstrukcí v letech 2007–2009 a hostil třeba zápasy ženského mistrovství světa v roce 2011.

Během nedávné historie Leverkusenem prošli kromě výše zmíněných takoví hráči, jako Dimitar Berbatov, Lúcio, Oliver Neuville, Arturo Vidal, Stefan Kießling nebo největší talent německého fotbalu posledních pár let Kai Harvetz.

Bayer v Evropě

V posledních deseti letech Werkself chyběli v pohárové Evropě jen jednou v sezoně 2017/2018. Šest účastí v Lize mistrů a pět v Evropské lize (dvě po vypadnutí z Ligy mistrů) je úspěch, o čem se může českým klubům jen zdát. Zvláště, pokud přidáme informaci, že Bayer pokaždé postoupil ze skupiny do jarních vyřazovacích kol.

Předloni vyhrál Bayer lehkou skupinu Evropské ligy nad Razgradem, Larnakou a Zürichem, aby vypadl hned v prvním vyřazovacím kole s Krasnodarem po remízách 1:1 a 0:0. Loni sice skončil ve skupině Ligy mistrů až třetí za Juventusem a Atléticem, ale v Evropské lize se prokousal až do čtvrtfinále přes jednoznačnou výhru s FC Porto (2:1, 3:1) a Rangers (1:0, 3:1). Teprve Inter vystavil Leverkusenu stopku domácí prohrou 1:2, načež se odveta již nehrála kvůli korona viru.

Česká stopa

Přestože je Leverkusen stálý účastník v pohárové Evropě, s českými soupeři se příliš nestřetává. Pro poslední souboj s Čechy musíme dojít až do roku 2007, kdy porazil v domácím utkání skupiny Poháru UEFA Spartu 1:0. Do Ligy mistrů se dostal na začátku sezony 2004/2005 přes Baník Ostrava (5:0 a 1:2). Dále v historii nalezneme už jen dvojutkání s Boby Brno v roce 1993 (2:0 a 3:0) a s Duklou Praha v roce 1986, která jej po výsledcích 1:1 a 0:0 vyřadila z tehdejšího 2. kola Poháru UEFA. Slavia má tedy šanci být teprve druhý český klub, který Bayer v Evropě porazí.

No a co Češi v dresu našeho soupeře? Leverkusen je oblíbená německá fotbalová adresa českých hráčů. V letech 1992–1995 zde působil Pavel Hapal, který za Leverkusen odehrál 115 zápasů a vstřelil 18 gólů. 14 utkání si připsal Martin Frýdek st. v sezoně 1997/1998. V sezoně 2002/2003 tu zkoušel štěstí „nový Rosický“ Jan Šimák, který se ovšem neprosadil. 23 zápasů zvládl Michal Papadopulos mezi roky 2005 a 2007. Nejvíc utkání v dresu Bayeru tak odehrál obránce Michal Kadlec, který v letech 2008–2013 nastoupil do 158 a dal 14 branek. V současnosti v Leverkusenu zkouší ustálit svou kariéru Patrik Schick, který si udělal jméno v Německu po úspěšné sezoně v RB Leipzig a Werkself na jeho přestup našli finance díky prodeji zázračného Kaie Harvetze do Chelsea.

Vedení klubu a trenér

Velmi profesionálně řízený klub spoléhá na management vedený dnes již šedesátiletým Rudi Völlerem. Ten v managementu působí už od ukončení své kariéry v roce 1996, s přestávkami strávenými na pozicích u německé reprezentace a v manažerském křesle AS Řím. Sportovní ředitel je taktéž bývalý hráč klubu Simon Rolfes.

Od prosince 2018 trénuje Leverkusen renomovaný nizozemský odborník Peter Bosz. Dlouholetý trenér nizozemských klubů Heracles Almelo nebo Vitesse šel v sezoně 2015/2016 zkusit štěstí do Maccabi Tel-Aviv, kde vydržel jen půlrok. Po ročním angažmá v Ajaxu v sezoně 2016/2017, kde o bod nevyhrál ligu, nastoupil jako manažer Borussie Dortmund. Jenže s průměrným ziskem 1,25 bodu na zápas byl po půlroce odvolán. Po ročních prázdninách po něm sáhl právě Leverkusen. Bosz je znám praktickým přístupem k týmu, ochotou pracovat s mladými hráči a především preferencí agresivně útočného stylu hry ovlivněného školou Johana Cruyffa. Právě tomu je připisován jeho neúspěch v Dortmundu, kdy mnoho sil věnovaných ideální podobě útoku nechávalo tým zranitelný při rychlých protiútocích. Jako ostatní současní špičkoví manažeři preferuje rozestavení 4-2-3-1, v poslední době ale s Leverkusenem nastupuje jen s jedním defenzivním záložníkem ve formátu 4-1-4-1, který přepíná do útočného 4-3-3.

Výsledky loni a letos

V loňské sezoně skončil Bayer na pátém místě Bundesligy, dva body za Borussií Mönchengladbach a tedy za šancí na Ligu mistrů. Tu ztratil až kolo před koncem prohrou venku s Herthou Berlín 2:0. V Evropě, jak už jsme zmínili, zvládl postoupit ze třetího místa ve skupině Ligy mistrů do jarních bojů Evropské ligy. Tady vybojoval čtvrtfinále, ve kterém mu po výhrách nad FC Porto a Rangers vystavil stopku milánský Inter.

Letos Leverkusen zatím drží 4. příčku Bundesligy po pouhých dvou výhrách a třech remízách, kterými soutěž odstartoval. Konkrétně šlo o zápasy venku s Wolfsburgem (0:0), doma s Lipskem (1:1) a venku se Stuttgartem (1:1). Poté přišly výhry venku s 1.FC Mainz (1:0) a doma proti Augsburgu (3:1). V domácím DFB-Pokalu vyřadili Werkself celek ze čtvrté ligy Norderstedt po jednoznačné výhře s hráči širší soupisky (7:0). A v jediném zápasu Evropské ligy rozsekali doma OGC Nice po jasné výhře 6:2, které proti Leverkusenu nastoupilo ve formaci 3-5-2.

Kádr

Letošní kádr má podle Transfermarktu 323,45 mil EUR, což je zhruba 10x víc, než papírová hodnota Slavie. V létě sice nebyl na přestupovém trhu aktivní co do počtu posil, ale do přestupových částek ano. Pustil totiž svůj největší talent a loňského nejlepšího střelce kádru (12 branek), jednadvacetiletého ofenzivního záložníka Kaie Harvetze. Prodej do Chelsea vytvořil rekordní částku letošního přestupového okna 80 milionů EUR (cca 2,2 miliardy korun). Také pustil na přestup druhého nejlepšího střelce loňské sezony (10 branek) Kevina Vollanda do AS Monaco za 15,5 mil EUR. Tím odešla Leverkusenu zhruba čtvrtina palebné síly. Dosavadní výsledky však nenasvědčují, že by to klub ofenzivně položilo, i když v lize zatím vykazuje malý počet vstřelených branek.

Leverkusen disponuje velmi zdravou strukturou kádru s hráči od 17 do 32 let. Průměrný věk je 26 let, v áčku působí 16 cizinců (60 % kádru) a 11 z 26 hráčů jsou reprezentanti své země.

Důležití hráči

Kapitánem klubu je zkušený střední či defenzivní záložník Charles Aránguiz (#20, 31 let). Rodák z Chile za svou zemi odehrál 79 reprezentačních zápasů, v nichž vstřelil 7 branek. V Leverkusenu působí od roku 2015, za tu dobu nastoupil do 147 utkání s bilancí 13 branek a 24 asistencí. Z čistého středopolaře se s postupujícím věkem stahuje spíše na defenzivní štít. Jeho přednost ale spočívá především ve skvělém čtení hry a výborném dirigování jejího spádu. Má perfektní přihrávku i centr a především herní inteligenci.

Střelecká zodpovědnost letos leží zatím na argentinském útočníkovi Lucasi Aláriovi (#13, 28 let). Bayer jej koupil v roce 2017 přímo z River Plate poté, co rok předtím debutoval v argentinské reprezentaci, (doposud 8 zápasů, 3 branky). V Leverkusenu dal ve 104 utkáních 41 branek a přihrál na 13. Letos má bilanci 6/5/1, přičemž se trefil 3x v lize, 1x v poháru i v Evropské lize. Skoro nikdy nevydrží na hřišti celé utkání, jeho letošní průměr je 70 minut.

Hráč, kterého je potřeba vypíchnout, je argentinský záložník Exequiel Palacios (#25, 22 let). Toho Leverkusen pořídil letos v lednu za 17 mil EUR taktéž z River Plate. O Palaciosovi se říká, že je jeden z největších argentinských talentů za poslední dekádu. V hledáčku jej měly dlouhodobě všechny světové velkokluby, přesto zvolil raději přestup do menšího klubu. „Exequiel je technicky nadaný záložník se čuchem na góly a schopností hrát pro spoluhráče. Je velmi vhodný pro náš tým a náš styl hry,“ řekl po jeho přestupu Rudi Völler. Simon Rolfes dodává: „Sledovali jsme jej dlouho a opravdu na nás udělal dojem. I přes svůj mladý věk už toho dosáhl velkých úspěchů a kromě svých fotbalových kvalit má také úžasnou mentalitu.“ Palacios s River Plate vyhrál Copa Libertadores, jihoamerickou obdobu Ligy mistrů. Už jako osmnáctiletý debutoval v seniorské reprezentaci, za kterou zatím odehrál 5 zápasů. Nastupuje na pozici středního záložníka, ale hru dokáže dirigovat i ze staženější pozice. V Leverkusenu jej vidí jako přirozenou náhradu za dosavadního kapitána Aránguize. Letos zasáhl do čtyř utkání a asistoval u jedné branky proti Nice.

Momentálně nejhodnotnější hráč kádru je francouzský křídelník Moussa Diaby (#19, 21 let). Odchovanec PSG zamířil do Německa před rokem a ihned obsadil pozici levého křídla. Loni zvládl 39 zápasů, 8 branek a 8 asistencí, letos zatím operuje s bilancí 7/2/1. Už nyní má dvojnásobnou hodnotu (32 mil EUR), než za jako cenu jej Bayer reálně pořizoval. Diaby je další budoucí megatalent světového fotbalu.

Druhý nejhodnotnější hráč kádru je Diabyho kolega z pravého křídla, Leon Bailey (#9, 23 let) s cenovkou 29,5 mil EUR. Rodák z Jamajky prožil juniorská a mládežnická léta v Rakousku a poté v AS Trenčín. Odtud jej v srpnu 2015 vykoupil Genk za 1,4 mil EUR, aby jej dva roky nato pustil do Leverkusenu za 13,5 mil EUR. Za tři roky nastoupil v Leverkusenu do 121 zápasů, dal 24 gólů a na 19 přihrál. Letos zasáhl zatím do pěti zápasů se skóre 2 asistencí.

Na křídle má Leverkusen vůbec přetlak, což dokládá další záložník Karim Bellarabi (#38, 30 let). Rodák z Berlína a syn přistěhovalců z Maroka je německým reprezentantem (11 zápasů, 1 gól). V Leverkusenu působí už od roku 2011, od roku 2014 nastupuje pravidelně: 236 utkání, 52 branek a 60 asistencí je za šest celých sezon opravdu solidní číslo. Letos se střídá s výše jmenovanými kolegy na křídle. Právě on dal Nice dva góly během 16 minut, ve kterých se představil na hřišti v Evropské lize.

Defenziva leží na dvojčatech a německých reprezentantech Larsu Benderovi (#8, 31 let) a Svenu Benderovi (#5, 31 let). Lars hraje v Leverkusenu pravého beka, Sven středního obránce. Oba jsou odchovanci TSV Mnichov 1860, ale zatímco Lars hraje za Leverkusen od roku 2009, Sven působil stejně dlouho v Dortmundu a za svým o pár minut mladším dvojčetem do Leverkusenu přestoupil až v roce 2017. Oba reprezentují Německo od juniorských výběrů. Sven odehrál za seniorskou reprezentanci 7 utkání, Lars dokonce 19 a vstřelil 4 branky. Přestože je Lars univerzálnější a pravděpodobně o chlup lepší fotbalista, více úspěchů má na kontě starší bratr Sven. S Dortmundem vyhrál dvakrát Bundesligu, německý pohár i superpohár. Pokud není na hřišti kapitán Aránguiz, nosí pásku jeho zástupce Lars, služebně nejstarší hráč Bayeru.

V brance nastupuje rodák z Bratislavy a reprezentant Finska Lukáš Hradecký (#1, 30 let). Odchovanec finského TPS si udělal jméno v Dánsku v Esbjergu a Bröndby, odkud jej v roce 2015 koupil Eintracht Frankfurt, a jako volný hráč odtud přešel do Bayeru v létě 2018. Jako jasná jednička odehrál v Leverkusenu 92 zápasů a má 29 čistých kont. Letos v 7 zápasech 5 obdržených gólů a 3 vychytané nuly.

Nakonec se sluší podotknout, že v létě do Leverkusenu přestoupil Patrik Schick (#14, 25 let) za téměř 27 mil EUR. Schick, který se ne a ne prosadit v AS Řím po miliardovém přestupu ze Sampdorie totiž svou kariéru restartoval na hostování v konkurenčním RB Lipsko (28/10/3). To velmi stálo o služby českého střelce, ale AS požadovalo moc vysokou částku, kterou ekonomicky střízlivě řízený klub nechtěl zaplatit. Nakonec z věčného města vykoupil Schicka právě Bayer, který prodal dva klíčové hráče za téměř 100 mil EUR. Jenže český střelec laboruje hned na úvod angažmá se zraněním, které jej vyřadilo minimálně do konce října ze hry. Přesto zatím stihl 3 zápasy a 1 gól v Bundeslize a podílel se jednou brankou i na demolici amatérského soupeře v DFB Pokalu.

Zápasy se Slavií

Bohužel pro Slavii se pravděpodobně nestane, že by Sešívané Bayer podcenil. Na oficiálních stránkách vyšel článek představující Slavii s titulkem: „Tvář Slavii dává český Klopp“. V Německu jsou si velmi dobře vědomi výkonů Sešívaných, kteří zanechali velmi dobrý dojem zápasy s Dortmundem. V Německu si nyní všímají především kapitána Bořila, nigerijského reprezentanta Olayinky a také „malého maestra“ Nicolae Stancia. Oficální stránky dokonce zmiňují nedávné herní problémy Slavie po odchodu několika hráčů a citují Karla Jarolíma, kritizujícího Slavii, že „hraje pořád stejným (neefektivním) stylem“. Zároveň ale dodávají, že Trpišovského tým sice překvapivě ztratil proti neznámé Beer Shevě, ale je známý tím, že daleko lépe hraje proti silnějším týmům.

Peter Bosz po zápasu s Nice (6:2) dokonce na pozápasové tiskovce prohlásil, že není spokojený s defenzivní činností týmu. „Pokud bychom chyby vzadu udělali i v Praze, neuspěli bychom tam,“ prohlásil po přesvědčivé výhře.

Jedinou šancí Slavie bude neexperimentovat s rozestavením 3-5-2, ve kterém Nice schytalo od Leverkusenu šest gólů. Naopak cesta k bodům s favoritem skupiny leží v trpělivé zákopové válce a čekání na rychlý protiútok. A jako jsme článek začali otázkou, tak jej i skončíme. Je v dnešní formě Slavia schopná takovou strategii zrealizovat? A najde se v týmu někdo, kdo protiútok dokáže zužitkovat?