Detaily k losu:
Než si představíme jednotlivé týmy, tak bych chtěl napsat pár slov k samotnému losu. Dne 31. srpna se uskuteční los třetího předkola, pro Slavii toto nic neznamená, až na to, že z devítky potenciálních soupeřů jeden tým vypadne a to ten, který dostane jako soupeře Dinamo Záhřeb (zároveň se v ten den dozví svého soupeře v předkolech Evropské ligy Liberec s Jabloncem). O den později, tedy v den, kdy začíná nový školní rok, se uskuteční již očekávaný los čtvrtého předkola Ligy mistrů. Jak již bylo zmíněno v úvodu, tak Slavia bude mezi nasazenými týmy a bude ji vylosována dvojice soupeřů. Na konkrétní jméno si tedy budeme muset počkat až do poloviny září (konkrétně patnáctého, či šestnáctého). Teď už k jednotlivým týmům.

Molde:
Norský šampion byl v pohárech nasazen hned do prvního předkola, kde si v severském souboji poradil s finským Kuopionem Palloseurou jednoznačným výsledkem 5:0. V dalším předkole zvítězil na hřišti slovinského Celje 2:1 a zajistil si tak účast ve třetím předkole. Tento tým, který v loňském ročníku získal titul po pěti letech a ukončil tak čtyřletou nadvládu Rosenborgu Trondheim, hrál základní skupinu Ligy mistrů pouze jednou a to v sezóně 99/00. Připsal si tenkrát pouze tři body, které získal za domácí výhru nad Olympiakosem, na postup ze skupiny, kde bylo ještě Porto a Real Madrid, to samozřejmě nestačilo a Molde tak skončilo poslední. Jinak se tento tým může na evropském poli chlubit pouze dvěma účastmi ve skupinové fázi Evropské ligy. Ta ze sezóny 12/13 nedopadla příliš slavně, jelikož Molde v konkurenci Kodaně, Steauay Bukurešť a Stuttgartu obsadilo poslední příčku. Sezóna 15/16 již byla úspěšnější a v těžké skupině s Ajaxem, Fenerbahce a Celticem z toho byl postup z první příčky. Ovšem hned v prvním zápase jarní části pohárů jim stopku vypsala Sevilla. Molde praktikuje klasické rozestavení 4-2-3-1. Asi nezjajímavějším hráčem v kádru je třicetiletý ofenzivní záložník a zároveň kapitán mužstva, Magnus Wolff Eikrem, který si v probíhající sezóně (norská liga se hraje systémem jaro-podzim) připsal v sedmnácti zápasech čtyři góly a deset asistencí.

Midtjylland:
Jedná se o tým s poměrně krátkou historií, založen byl až v roce 1999 a je tedy o více než sto let mladší než Slavia. I kvůli krátké historii se nikdy nepodíval do skupinové fáze Ligy mistrů. Mezi největší úspěchy tohoto klubu patří tři tituly v dánské lize (při čemž první získal v sezóně 14/15), jedno vítězství v dánském poháru (sezóna 18/19) a jedna jediná účast ve skupině Evropské ligy. Ano, správně, přestože se jedná o klub, o kterém jste už nejspíše všichni alespoň jednou slyšeli, tak skupinovou fázi si zahrál pouze jedinkrát a to v sezóně 15/16. Nevedlo se mu tenkrát vůbec zle, ze skupiny s Neapolí, Bruggami a Legií Varšavou dokázal postoupit z druhého místa do jarní fáze. Zde však byl vyřazen Manchestrem United. Přestože i třeba Liberec by se mohl chlubit výrazně většími úspěchy v pohárech, tak není radno Midtjylland podceňovat. Dánská liga má bezesporu svou kvalitu a kdo jiný než dánský mistr by to měl předvést. V této sezóně byli nasazeni do druhého předkola, kde uspěli na hřišti bulharského Ludogorce, vedeného Pavlem Vrbou, 1:0. Midtjylland často mění rozestavení, nejčastěji sice hraje 4-2-3-1, ovšem nedělá mu problém přepnout na 4-3-3, 3-5-2, či 4-4-2. Nejzajímavějším hráčem v tomto klubu je brazilský střední záložník Evander, který přišel v loňském létě z Vasco da Gama. V loňském ročníku si připsal devět branek a jedenáct asistencí.

Ferencváros:
Narozdíl od minulých dvou klubů se jedná o tým s velikou historickou tradicí. Poražený finalista z finále Mitropa cupu 1938, které je pro všechny fanoušky Slavie jistě velmi známé. Ligu mistrů hrál tento klub z Maďarska šestkrát, naposledy však v sezóně 95/96, kdy ve Skupině s Curychem, Ajaxem a Realem Madrid, obsadil třetí místo. Od té doby, se tomuto klubu povedlo pouze dvakrát dostat do skupiny evropských pohárů. V sezóně 04/05 obsadil čtvrté místo ve skupině poháru UEFA a loňskou sezónu skončil třetí ve skupině Evropské ligy, kde mu konkurencí byli Ludogorec, CSKA Moskva a Espanyol. Přestože se jedná nejspíše o nejslavnější maďarský klub, tak se od přelomu tisíciletí může pyšnit pouze čtyřmi tituly v nejvyšší soutěži. Tuto sezónu začal v pohárech již v prvním předkole, kde vyřadil švédský Djurgårdens 2:0 a jak již bylo zmíněno na začátku článku, tak v následujícím kole překvapivě vyhrál 2:1 v Celtic parku. Nejčastějšími rozestaveními tohoto celku je 4-2-3-1 nebo 4-3-3, je však schopen přejít i na celkem netradiční 3-4-2-1. Za Ferencváros nastupuje mimo jiné bývalý hráč Slovácka, či Sparty, Eldar Civić. Velice zajímavým hráčem v tomto je ukrajinský křídelník Oleksandr Zubkov, který v loňské sezóně nastřílel deset branek a připsal si dvanáct asistencí.

Dynamo Brest:
Ze všech soupeřů má tento celek jednoznačně nejméně zkušeností s evropskými poháry, však posuďte sami: Sezóna 07/08, vypadnutí v prvním předkole poháru UEFA s týmem, jehož název raději nechci skloňovat, Liepājas Metalurgs; sezóna 17/18, vypadnutím ve druhém předkole evropské ligy s Rheindorfem Atlach; sezóna 18/19, postup přes Atromitos, ale následně vyřazení ve třetím předkole Evropské ligy s Apollónem. No a dál? Dál už nic. Tohle je zatím veškeré účinkování tohoto týmu v pohárové Evropě. Ovšem není se čemu divit. Loňský titul byl totiž pro tento klub prvním v historii a vysokou mírou k němu pomohl i český trenér Marcel Lička (nyní již v klubu nepůsobí). Už teď je asi jasné, že tato pohárová sezóna bude pro Dynamo Brest historicky nejúspěšnější, v prvním předkole vyřadili ve velké přestřelce favorizovanou Astanu 6:3 a v dalším zápase vyřadili bosenské Sarajevo 2:1. Dynamo se velmi vyžívá v měnění zápasových formací. Může tak nastoupit v podstatě jakkoliv, ovšem nejčastěji využívá variantu 4-2-3-1. Velice zajímavým hráčem v kádru Dynama je drobný ukrajinský defenzivní záložník Oleksandr Noyok.

Omonia Nikósie:
Jméno kyperského mistra většině z vás nejspíše příliš mnoho neřekne. Vězte ale, že tento tým má celkově 21 titulů v domácí soutěži (pro porovnání, slavnější APOEL jich má 25) a v minulosti patřil tento klub k pravidelným účastníkům Ligy mistrů, ovšem většinou vypadnul hned v prvním kole. Naposledy si nejprestižnější evropskou soutěž zahrála Omonia v sezóně 89/90, kdy soutěž ještě nesla název Pohár mistrů evropských zemí. Kyperský klub tenkrát byl vyřazen Swarovskim Tyrolem. Celkově však tento klub v pohárech nikdy díru do světa neudělal (což dokazuje i fakt, že jsem ho kdysi vyřadil ve Football Manageru s Mladou Boleslaví :)) a nejsilnější klub, který dokázal porazit je dle mého názoru AEK Athény ze sezóny 08/09. Konkurovat tomu může asi jen jen Den Haag (11/12), Rijeka (06/07) a Legia Varšava (20/21). V letošní sezóně je tak překvapením, že klub došel (nejméně) do třetího předkola, kam se dostal po výhře nad Arat-Armenia 1:0 a již zmíněnou Legií Varšava 2:0. Zajímavé je, že oba kluby padly až v prodloužení. Omonia praktikuje rozestavení 4-3-3. V kádru se nachází dva čeští hráči. Prvním je Jan Lecjaks, který hrál mimo jiné za Plzeň, Anderlecht, Young boys, či Dinamo Záhřeb. A tím druhým je bývalý stoper Slavie, Michael Lüftner, který zde již druhou sezónu hostuje z Kodaně.

Young Boys Bern:
První tým na seznamu, u kterého můžeme říci, že v posledních letech zažívá v Evropě úspěchy. Jedná se o přesný opak Ferencvároše. Zatímco maďarský celek sbíral úspěchy hlavně v dávné minulosti, tak Young boys je zažívá v posledních letech. Před rokem 2010 měl tento švýcarský celek na kontě pouze jednu povedenou sezónu v pohárech a to ze sezóny 58/59, kdy z toho bylo rovnou semifinále Poháru mistrů, kam postupně prošli přes Manchester United (tento postup byl kontumační), MTK Budapešť a Wismut Karl Marx Stadt (ne, ten název jsem si nevymyslel). Po roce 2010 však Young Boys začali být na evropském poli úspěšní. Pětkrát skupina Evropské ligy, z toho dva postupy do jarní části (vždy však vypadnutí hned v prvním kole) a hlavně skupina Ligy mistrů v sezóně 18/19. Los byl tenkrát dost nemilosrdný a poslal Young Boys do skupiny s Manchestrem United, Juventusem a Valencií. I přesto však švýcarský celek zvládl soutěž velmi důstojně, uhrál čtyři body (remíza s Valencií a výhra nad Juventusem) a neutrpěl ani jeden debakl. Na domácí scéně dokázali Young Boys vyhrát poslední tři tituly a zdá se, že po dlouholetém kralování Basileje se nyní stali právě oni předním klubem ze Švýcarska. V současné sezóně odehráli v pohárech zatím jen jeden zápas a to proti Klaksvíku, který porazili 3:1. Faerský tým si získal pozornost hodně kontroverzním kontumačním postupem přes Slovan Bratislava v prvním předkole. Young Boys zkusili v loňské sezóně snad všechna rozestavení, která z fotbalu známe, takže u tohoto klubu dopředu nemůžete tušit, s čím přijde. Nejsilnější zbraní Young Boys Bern je kamerunský útočník Jean-Pierre Nsane, který v rámci všech soutěží nastřílel v loňské sezóně rovných čtyřicet gólů.

Crvena Zvezda Bělehrad:
Jediný tým z devítky potenciálních soupeřů, který se ve svém muzeu může pyšnit ušatým pohárem pro vítěze Ligy mistrů. Tuto trofej získala Crvena Zvezda v sezóně 90/91, kdy ve finále porazila Marseille 5:3 na penalty. Je zajímavé, že k tomu došlo v asi té nejméně vhodné chvíli a to v časech, kdy na Balkáně již začala nejkrvavější válka v Evropě od konce druhé světové. Sezónu po tomto senzačním triumfu však vypadla Crvena Zvezda již ve skupinové fázi a od té doby se do Ligy mistrů dlouhou dobu nedostávala. Ke zvratu došlo až v sezóně 18/19. Crvena Zvezda postoupila díky dvěma gólům na hřišti soupeře přes rakouský Salzburg a dostala velmi podobnou skupinu jako Slavia v loňské sezóně. PSG, Liverpool a Neapol. A přestože srbský tým utržil nejeden debakl, tak díky výhře 2:0 nad Liverpoolem lze toto účinkování hodnotit jen a jen pozitivně. Postup do skupin Ligy mistrů Crvena Zvezda zopakovala i v loňské sezóně, kdy opět díky dvěma gólům na hřišti soupeře přešla přes čtvrté předkolo, kde jí byl soupeřem Young Boys Bern. Ve skupině s Olympiakosem, Tottenhamem a Bayernem Mnichov z toho ovšem opět bylo čtvrté místo. Srbská liga patří jen dvěma klubům a to Partizanu a Crvene Zvezdě. V posledních letech je úspěšnější právě Crvena Zvezda. V letošní sezóně evropských pohárů začínala už v prvním předkole, kde si poradila s Gibraltarským týmem Europa FC 5:0. Ve druhém předkole vyhrála 1:0 na hřišti albánské Tirany. Bylo by celkem zajímavé sledovat, jak by takový zápas vypadal, kdyby se hrál s diváky. Před pár lety skončil reprezentační zápas Srbska s Albánií v momentě, kdy na hřiště přilétl dron, který nesl vlajku Velké Albánie, což rozzuřilo všechny přítomné Srby. Vlajka se nad hřištěm vznášela do chvíle, kdy dron přelétl příliš nízko nad hřištěm, takže ji mohl strhnout srbský útočník Mitrović. Následně na hřišti vypukla o onu vlajku veliká bitka mezi srbskými a albánskými hráči, do které se zapojilo i několik domácích fanoušků. Bitky se mimo jiné účastnil i tehdejší hráč Slavie Bekim Balaj, který na hřišti obdržel ránu do zad plastovou židlí.
Bělehradský celek hraje nejčastěji v rozestavení 4-2-3-1, ale je schopen přejít i na formaci 4-3-3, či 3-4-3. Nejzajímavější hráčem je bezesporu oblíbenec Simona Deliho, Guélor Kanga, který se do Srbska vrátil po vypršení kontraktu ve Spartě. Dalším velice zajímavým hráčem je kanadský brankář Milan Bojran, či australský stoper Miloš Degenek. Tento tým se rozhodně nevyplatí podceňovat. Hrají vyspělý defenzivní fotbal, což zaručuje nejen nekoukatelné, ale hlavně extrémně složité zápasy. Jejich obrovská síla je ve standardkách. Skvěle zvládají zápasy s podobně silnými soupeři (do této kategorie řadím i Slavii), postup přes Salzburg, přes Kodaň i přes Young Boys v posledních dvou letech, výhra nad Olympiakosem doma a smolná prohra na jeho hřišti. Konkrétně zápas Olympaikos – Crvena Zvezda jsem loni sledoval v televizi a musím říct, že by se jednalo o velice těžkého soupeře. Nehráli žádný okouzlující fotbal, ale hráli účinně. Olympiakos je celý první poločas přehrával, ale obrana a brankář Zvezdy v pohodě drželi. Pak najednou přišel rychlý protiútok a penalta, kterou ovšem Srbové neproměnili. Vyspělý defenzivní fotbal v naprosté parádě. Zápas nakonec rozhodla smolná ruka jednoho z obránců Zvezdy ve vlastním pokutovém území. Ale když jsem ten zápas viděl, tak mi bylo jasné, že tohle by pro Slavii byl zatraceně těžký oříšek.

Karabach:
Mistr Ázerbajdžánu dlouho unikal pozornosti evropského fotbalového fanouška. Pořádně se na evropské scéně předvedl až v sezóně 14/15, kdy se dokázal dostat do základní skupiny Evropské ligy. Od té doby se však vždy dostal do hlavní fáze jedné z evropských soutěží, ovšem ani jednou nepostoupil do jarní fáze. Největším úspěchem je bezesporu základní skupina Ligy mistrů ze sezóny 17/18, kdy Karabach v konkurenci Chelsea, Atletica Madrid a AS Řím uhrál dva body za dvě remízy s týmem z hlavního města Španělska. V domácí soutěži je Karabach hegemonem. Od sezóny 13/14 vyhrál pokaždé titul a většinou i s pohodovým náskokem. V této sezóně zatím dokázal zakavkazský klub postoupit přes Sileks (4:0) a nám velmi známý Šerif Tiraspol (2:1). Nejčastější rozestavení tohoto celku je 4-1-4-1. Nejzajímavějším hráčem tohoto klubu je nedávná posila z Kodaně, Uroš Matić.

Maccabi Tel Aviv:
Náš nedávný soupeř z Evropské ligy zažil letos velmi úchvatnou sezónu v domácí lize. Nejenže naprosto dominoval a zvítězil s náskokem čtrnácti bodů, ale ještě k tomu obdržel pouhých deset branek. Izraleský mistr tudíž stejně jako Slavia hraje s velmi dobře zabezpečenou obranou. Start v evropských pohárech si tento klub odbyl hned v prvním předkole, kde vyřadil Lotyšskou Rigu 2:0. Ve druhém předkole zamířil pro změnu do Litvy, kde vyhrál na hřišti Suduvy 3:0. Historicky se tento klub může pyšnit třemi účastmi v nejlepší klubové soutěži světa a to ze sezón 92/93, 04/05 a 15/16. V ani jednom případě se však Maccabi nezvládlo probojovat do jarní části pohárů. Tu si zahrálo pouze jednou a to v sezóně 13/14, kdy ve skupině Evropské ligy skončilo v konkurenci Frankfurtu, Bordeaux a APOELu na druhém místě. V jarní části však odehrálo pouze jeden dvojzápas a to s Basilejí, která postoupila po výsledcích 0:0 a 3:0. Za zmínku také stojí dvě vítězství v asijské lize mistrů ze sezón 68/69 a 70/71. Nejlepším hráčem klubu je útočník Yonatan Cohen, který si v loňské sezóně připsal třináct gólů a dvanáct asistencí. V letním přestupovém období přišla do klubu posila v podobě Tala Ben Chaima, svého času nejdražšího hráče české ligy. Nejčastěji hraje Maccabi v rozestavení 4-3-3, ale občas nastoupí i ve formaci 4-2-3-1, či 5-4-1.

Závěr:
Když se kouknu na ty týmy, tak tady nevidím nikoho, kdo by měl být proti Slavii favoritem. Posunutí mezi nasazené kluby může být z hlediska celé sezóny klíčové. V případě některých soupeřů to však nebude jednoduchá bitva. V případě jiných by zas nic jiného než vítězství nemělo přijít v potaz. Rozhodl jsem se tedy závěrem rozdělit týmy do třech skupin.
Vyrovnaný soupeř:  Crvena Zvezda, Young Boys Bern a Midtjylland - Jedná se o týmy, které mají vysokou kvalitu. Přes všechny dokáže Slavia postoupit, ale zároveň může s každým z nich vypadnout.
Slavia je favoritem, ale vypadnutí se dá snést:  Ferencváros, Karabach, Maccabi Tel Aviv – Tyto týmy jsou podle mě alespoň jeden level pod Slavií a porazit bychom je měli. Ovšem případné vypadnutí by nebyla žádná extrémní ostuda. Připodobnil bych to k vypadnutí s APOELem.
Postup je nutnost:  Molde, Dynamo Brest, Omonia – Vypadnout s někým z této trojice by za mě již byla ostuda, ovšem i v takovém případě bychom furt šli alespoň do základní skupiny Evropské ligy a měli tedy možnost to zde napravit.