(Ne)úspěšnost střelby

 Slavia vyprodukovala za 6 zápasů celkem 88 střel, což je dokonce nadprůměrné číslo (průměr ve skupinové fázi LM byl cca 80). Pokud by o pořadí ve skupině rozhodovaly střely, tak bychom skončili na prvním místě před Barcelonou (82), Interem (74) a Dortmundem (72). Poučka čím více střel máš, tím více gólů dáš, ale v našem případě neplatila. Všichni naši soupeři totiž mají na kontě minimálně dvojnásobný počet branek. Kde se stala chyba?

 Gól jsme nevstřelili levou nohou, hlavičkou, z 32 rohových kopů a ani střelou mimo vápno.

V naší střelecké nemohoucnosti si příliš nemůžeme stěžovat na smůlu, tyčku ani břevno jsme totiž netrefili ani jednou.

Napovědět kdo v zakončení selhal nám může pohled na nejčastěji střílející hráče. Více než polovinu střel mají na svědomí čtyři hráči – Stanciu (0), Souček (2), Masopust (0) a Olayinka (1). Jak Stanciu, tak Masopust se měli alespoň jednou střelecky prosadit. Stanciu k tomu měl nejblíž v posledním zápase, kdy ale Bürki střelu neskutečně vytěsnil. Masopust hned několikrát, především jeho nájezd proti Interu za stavu 1:1 si pamatujeme ještě asi všichni. Při obvyklé absenci útočníka, tak hned polovinu branek vsítil defenzivní záložník, nejdražší hráč v kádru a kapitán Tomáš Souček. Bohužel polovina ze čtyř jsou dva. A to ještě jeden zásah byl z penalty po faulu na Olayinku. Který byl možná překvapivě sám nejčastěji faulujícím (nikoliv faulovaným) hráčem celé Ligy mistrů.

Hodně střel a málo branek. A to nejenom oproti fotbalovým gigantům z naší skupiny. Úspěšnost střelby jsme měli druhou nejnižší ze všech klubů. Horší byl pouze Galatasaray, který potřeboval 47(!) střel, aby jednou skóroval. Z toho důvodu jsem ho ani nezařadil do grafu, protože by tato anomálie zakryla rozdíl mezi ostatními mančafty. Vybral jsem “reprezentativní” vzorek 8 týmů a Slavie + průměr všech klubů, který můžete brát jako benchmark.

Statistika hovoří jasně, Slavia potřebuje ke vstřelení branky 2x více střel, než je (zdrávo) průměr u ostatních klubů. Lépe nedopadla ani statistika očištěná o střely zblokované a mimo. Zajímavé jsou některé kluby na podobné úrovni (Dynamo Záhřeb, Salzburg, Olympiakos, Šachťar Doněck, Zenit), které sice nepostoupily, ale vynikaly svou nadprůměrnou produktivitou. Asi bychom se tedy neměli spokojit s tím, že jsme “narazili na svůj strop”. Tato iluze se rozplyne už jenom při vzpomínce na loňský rok, kdy nám střílení branek v jarní fázi EL poměrně šlo.

Porovnání našich statistik – Liga mistrů vs Fortuna liga

Je logické, že zatímco ve Fortuna lize v zápasech dominujeme a obvykle držíme míč na svých kopačkách, v Lize mistrů už to pravidlem není. I tak se nedá říct, že by v tomto ohledu Slavia za konkurencí výrazně zaostávala. V naší skupině měl nižší držení míče Inter (45 %), Dortmund (50 %) o něco málo více a Barcelona uzmula zbývajících 57 %. Stejným číslem se však může chlubit i např. Leverkusen, který ve své skupině skončil třetí. Ajax (53 %) a Šachťar (51 %) pak potkal stejný osud. Valencia naopak postoupila dále i přes 48% držení míče.

Korelace mezi úspěchem a úspěšností nahrávek je však již zřejmá. Slavia skončila v této disciplíně na 22. místě (z 32 klubů), nicméně všechny týmy za ní do další fáze LM taktéž nepostoupily – Ajax, Galatasaray, Lille, Bruggy, Zenit, Cr. Zvezda, Salzburg, Genk, Loko. Moskva, D. Záhreb – v detailu k viděni zde. Průměrná úspěšnost přihrávek ve skupinové části LM pak byla 82,41 %. Tedy vyšší, než má Slavia i v české lize. Možná by stálo za to na přesnosti v této činnosti ještě zapracovat. Bylo by asi nefér ukazovat na jednotlivce, jelikož každý má na hřišti jiné úkoly a míra rizikovosti se v tomto ukazateli musí notně projevit.

 Zatímco ve Fortuna lize jsme v našich utkáních téměř 5x efektivnější než soupeř, v Lize mistrů jsme naopak potřebovali na gól skoro 3x více střel než naši protivníci. Při pohledu na tuto statistiku, a když vezmeme v potaz, že Slavia byla v úspěšnosti střelby ze všech týmů LM předposlední, je evidentní, že toto byl hlavní faktor našeho neúspěchu. Do očí bijící je poté rozdíl v kvalitě zakončení mezi našimi oponenty z Fortuna ligy a LM.

Když se ve Fortuna lize našemu soupeři povede trefit zařízení, končí v síti pouze 1 z 12 střel, zbytek lapí Ondřej Kolář. Taková úspěšnost by v LM stačila na krásné poslední místo, i nejhorší Galatasaray potřeboval na 1 vstřelený gól trefit bránu “pouze” 10x. V Lize mistrů byla pravděpodobnost zásahu z každé střely na bránu od našich soupeřů cca 3,5x vyšší než v utkání české ligy a tato cifra (3,7 střel na bránu/1 gól) odpovídá i celkovému průměru skupinové fáze LM. V české lize je průměr všech týmů podobných 3,8 a dokazuje to, že máme letos v brance čaroděje, který soupeřům jen tak nedovolí skórovat.

O poznání hůře jsme na tom však v ofenzivní části statistiky, průměr 3,68 (střel na bránu/gól) nás řadí i v české lize na 11. místo a v Lize mistrů je z toho pak s 8 střelami opět předposlední místo. Učit bychom se mohli od čtveřice Neapol, PSG, Ajax, Záhřeb, kteří promění hned polovinu(!) všech střel, které míří přímo na bránu.

U poslední statistiky týkající se střelby jsem musel sjednotit metodiku, jelikož ve Fortuna lize nejsou dohledatelné zblokované střely zvlášť a jsou ve statistikách pouze součástí všech střel. Původně jsem chtěl zblokované střely vynechat a porovnat jenom střely které šly na bránu a mimo.

Slavia patří v této statistice zhruba do průměru LM, nicméně je evidentní, že schopnost trefovat zařízení může rozhodnout o úspěchu. Všichni naši soupeři ve skupině ho měli vyšší. S podprůměrným poměrem pod 0,5 nalezneme vyjma Neapole (kde však každá druhá střela která šla mezi tři tyče skončila gólem) už pouze týmy které dál nepostoupily – Crvena Zvezda, Genk, Galatasaray, Lille, Bruggy, Olympiakos, Leverkusen a Ajax. Asi nepřekvapí, že týmy, které dokáží trefit častěji bránu, dávají také víc gólů.

Výrazně nižší je opět pouze číslo v české lize, ale v tomto případě by to šlo nejspíš přičíst dobré obranné hře našeho týmu, která často nutí soupeře střílet i z nevýhodných pozic.

xG

Slavia ukončila skupinovou fázi se ziskem dvou bodů a zlý jazykové tvrdí, že to je vše, co se počítá. Jenže klubový fotbal není olympiáda nebo MS ve fotbale, kde se jednou za 4 roky sejdou nejlepší hráči. Jde o postupné budování kádru a stylu hry. Dlouhodobý vývoj kupředu je důležitější než jednorázový úspěch. Navíc mnohdy výsledky dlouhodobé práce přinesou ovoce později. Tolik ke kritice, že se výkon nepočítá.

Ten, kdo nemá krátkou paměť by navíc oponoval i tvrzení, že Slavia neuspěla. Ostatně minulá sezóna ještě není tak daleko. A kolik českých týmů dokázalo vůbec do LM postoupit? Znám jeden klub, který na to čeká již 15 let.

Asi každý slávista věřil, že ze skupiny vydolujeme vice bodů a při troše štěstí si poháry zahrajeme i na jaře. Hodně se toho napsalo o tom, že Slavia doplatila na nízkou efektivitu a že si zasloužila bodů víc. Co je na tom pravdy? Napovědět nám může ukazatel xG (expected goals), který počítá výsledky zápasů na základě pravděpodobnosti dle vytvořených šancí.

Kolega JS ho již použil v předchozím článku a já bych to nyní jen shrnul pomocí grafu, který znázorňuje body, vstřelené a inkasované góly ve skutečnosti i dle xG.

 Co se týče xG, když už jsem řekl A, měl bych taky doplnit, jak by dopadla i celková tabulka, pokud bychom se probudili do světa, kde vládne pravděpodobnost. Získali bychom sice 6 bodů, ale ani v této vyrovnanější podobě skupiny by to nestačilo ani na 3. místo. Samozřejmě je to třeba brát s rezervou, jelikož xG musí být zaokrouhleno a tak např. 2,49 znamená 2 branky, bez ohledu na desetinnou čárku. Dle xG jsme tedy přehráli soupeře pouze v jednom zápase, a to v tom posledním s Dortmundem, který měl skončit přesně obráceně. Tímto výsledkem bychom poslali do další fáze LM Inter.

Běhání

Kromě naší fyzické připravenosti a faulujícímu Olayinkovi jsme vynikali ještě v jedné disciplíně. Kuriózně působí počet rohů zahrávaných proti našemu týmu, kde jsme se sedmnácti 3. společně s Manchesterem City. Pouze necelé 3 rohy za zápas měli k dispozici naši soupeři. Co na plat, když nám však ani téměř dvojnásobek (32) příležitostí nestačil ke skórování – při průměrné pravděpodobnosti skórovat z rohu 3,5 % jsme měli dát alespoň 1 gól.

Dost bylo však kritiky, pojďme se podívat na disciplínu ve které slávisté nikoliv pouze vynikaly, ale zcela ji opanovaly.

Kromě Ševčíka (Ø 13 467 m), který má nejlepší průměr na zápas z celé Ligy mistrů a jako jediný se dostal přes 13 km/zápas, je na prvním místě v celkovém počtu naběhaných metrů samozřejmě Tomáš Souček (12 687 m). Za ním nalezneme oba naše krajní beky Coufala (11 760 m) s Bořilem (11 038 m) a pro někoho možná překvapivě také stopera Kúdelu (11 105 m). Mírně za nimi zaostávají hráči, kteří neodehráli plný počet minut – Peter Olayinka (11 089 m), Lukáš Masopust (12 444 m) a také Nicolae Stanciu (12 400 m) u kterého můžeme v této statistice v poslední době sledovat vzestupnou tendenci.  Všichni zmiňovaní přitom naběhali více jak 11 km za zápas.

Pokud bychom počítali metry naběhané dle odehraného počtu minut patří do TOP 5 hned 4 hráči Slavie. Všichni naši ostatní hráči (kromě Koláře), poté odehráli méně než 270 minut. Což znamená, že všech 8 slávistů, kteří odehráli alespoň 5 zápasů nalezneme v celkovém pořadí počtu naběhaných km v TOP 32 - každý čtvrtý hráč v tomto žebříčku je tedy sešívaný.

Mezi TOP 23 hráči s nejvíce naběhanými kilometry najdeme hned 7 slávistů, přičemž všechny(!) ostatní kluby vyjma Atletica (2) mají mezi 23 nejlepšími hráči pouze jednoho zástupce.

Aniž bych úspěch chtěl snižovat. Zajímavý je také pohled na to, jestli tito běhaví hráči pochází z klubů, které postoupili dál. Vězte, že 27 z prvních 40 hráčů si další fázi Ligy mistrů nezahraje.

 Článek bych rád ukončil pozitivně, a proto náš úspěch chci uvést v kontextu. Někoho možná napadne, že fotbal není pouze o běhání a položí si otázku, kolik toho asi za utkání naběhá Messi nebo Ronaldo. Odpověď naleznete níže. Pepa Hušbauer by v tomto grafu našel zastání. Jestlipak se v Katalánsku říká, že Messi soupeře “uchodí” k smrti?

Věřím, že druhé vydání článku proběhne příští rok a pokud k běhání přidáme ještě produktivitu, tak už nás nic nezastaví.

Vzhůru ke světlým zítřkům.

Ať žije Slavie:)

P.S. Pokud se vám článek líbil a nečetli jste ten předchozí, který porovnával naše poslední 3 trenéry – budu rád, když si ho pročtete nyní. Víceméně se již “pravda” ukázala a JT válcuje ostatní nejen na hřišti, ale i statisticky s průměrem 2,37 bodů na zápas (za celé jeho angažmá ve Slavii).

Pozn. Data jsou platná k 14. 12. 2019 – zápas s Českými Budějovicemi do nich tedy nebyl započten a vzhledem k výsledku je jasné, že by se naše statistika střelecké potence v lize o malinko vylepšila. Totéž se dá říct i o úspěšnosti soupeřů, jelikož Budějovice potřebovaly na gól méně než 44 střel a víceméně potvrdily, že jejich úspěšnost střelby je v lize ze všech týmů nejvyšší, i díky tomu přezimují v tabulce s dohledem na skupinu o titul.

Data čerpána:

https://www.uefa.com/uefachampionsleague/statistics/

https://www.fortunaliga.cz/statistiky-landing

https://betweentheposts.net/match-plots/

A následně vypočítána, zprůměrována a graficky znázorněna v MS Excel.