Dnešní rozhovor s Miroslavem Koubkem: "Komličenko je chodec - hráč, na kterého se musí pracovat. Je to dobrý střelec, ale ať zůstane v Boleslavi..."

A taky v koutku duše doufám, že by mohl vylilítnout Petra Musa a nahradil by Škoďáka, kterej za nás nebude kopat na věky.

Něco podobného jsem teď psal do diskuse pod článkem o středečním zápase. Přesně tak, u nás to není o neschopnosti hroťáka dát gól. U nás to je o "neschopnosti" kohokoliv dát gól. My potřebujeme zvednout efektivitu zakončení u celé zálohy, která se dostává do šancí. Věřím, že Nico se zastřeluje a na jaře pofrčí jak Miňo vloni na podzim. Peter se pomalu, ale jistě rozjíždí a Maso ... ten mě štve :D Mám ho rád, ale ty zahozené tutovky mě mrzí. Snad to taky zlepší :)

V tom případě potřebujeme vyměnit založniky:) ne vážně. Útočníka co dává góly potřebujeme.

Ale tady ti plno znalců napíše, že útočníka nepotřebujeme, že nám bohatě stačí záloha s obranou:)

Jo, Zlatan, to je jiná klasa. i kdyby to mělo být na dva roky za spoustu peněz, stálo by to za to.

ještě ten článek
Před zhruba třemi týdny přišel s úvahou, že neproduktivita Slavie v zápasech Ligy mistrů může úzce souviset s náročnou hrou týmu. Trenér Roman Pivarník teď svoji tezi rozvádí a prohlubuje. „Když se podívám na velký fotbal, hvězdní střelci si umí odpočinout. Nemůžu chtít po všech hráčích to stejné,“ říká bývalý kouč Viktorie Plzeň, Sigmy, Jihlavy nebo Bohemians. V zamčené části článku najdete také analýzu slabé produktivity českého mistra v elitní soutěži.



Můžete vysvětlit, jak jste ke svojí úvaze dospěl?
„Zkušenosti s tím mám dlouhodobě. Už když jsem chtěl po hráčích v Prešově, Sigmě nebo v Bohemce týmovou náročnou hru, chtěl jsem, aby každý hráč presoval, aby běhalo celé mužstvo, věděl jsem, že je potřeba aspoň jednoho hráče z toho trochu vyčlenit. Tedy útočníka.“

Měl tedy úlevy?
„Úlevy... Chtěl jsem, aby presoval, aby zavíral stopera, ale potřebuje taky odpočívat. Potřebuje mít sílu na třicetimetrový náběh, na souboje s obránci a pak na zakončení, což je to nejdůležitější. Tím zefektivňujete práci celého mužstva. Potřebujete hráče, který bude ve správný moment na správném místě, ale hlavně který bude mít v tu chvíli dost sil práci týmu korunovat. Vidíte, kolik toho naběhá Messi, Suárez? Čekají na svou příležitost, jako na ni kdysi čekali Inzaghi nebo Cantona. Ten byl v Manchesteru soustředěný vyloženě na koncovku.“

Slávistické pojetí neumožňuje, aby si jeden hráč takto „dáchnul“?
„Myslím si to, ale zároveň Slavia ani nemá typického hráče, který by byl schopný využít šance třeba dvě ku jedné. Nemá smysl o tom ani polemizovat, protože ti hráči to potvrzují dlouhodobě, že jim nestačí dvě šance na jeden gól. Když jsem měl v Sigmě Ordoše, musel makat pro tým, jasně, ale taky potřeboval odpočinek. Říkal jsem mu: „Nechoď na vlastní polovinu, nechoď se stoperem, když se vysune příliš vysoko, máš to pak daleko k bráně soupeře. A gól pak spíš nedáš.“

Ví se o trénincích Liverpoolu, jak hráči trénují střelbu v maximální zátěži, o něčem podobném mluvil i Jindřich Trpišovský po Barceloně. Funguje to?
„Je to úplně správný přístup, ale stále musíme brát na zřetel ještě jinou věc. Když dám hráči na tréninku deset zpětných přihrávek na hranici penalty, kolikrát to uklidí pohodlně k tyči. Když si vezmu zakončení Zeleného, tak to je o smůle. Řešil to vědomě, hrál to k tyči gólmanovi do protipohybu, bohužel ten mu tam nechal nohy. Ale třeba Masopustovo řešení, to je vyloženě špatné. Nejdřív se bavíme s hráči o tom, že je potřeba trefovat bránu. A když mají určitou kvalitu, tak už řešíme, do jakého místa brány se chceme trefit.“

Ale funguje tedy trénink střelby v únavě?
„Pokud v té intenzitě trénujete pravidelně, může to rozhodně platit. Dělají se třeba série desetimetrových sprintů dopředu, dozadu a pak zase dopředu a zakončení. Únava se zvyšuje a není důležité, jak se hráč zachová během první série, ale jak se zachová třeba během páté.“

Je někdo v současném českém fotbale, kdo by parametry pracant, běžec a střelec beze zbytku naplňoval?
„No... To je opravdu těžké. Řeknu hráče, které si pamatuju z Jihlavy, Standa Tecl a Muris Mešanovič. Ti dokázali tvrdě pracovat pro tým a ještě být produktivní. Ale teď se bavíme o úplně jiné úrovni fotbalu, my tenkrát postupovali do druhé ligy... K útočníkům se musí přistupovat podobně jako ke gólmanům, i oni jsou zvláštní skupina mužstva, mají zvláštní postavení a stejně jako brankáři potřebují především individuální trénink. Klidně už od osmi let trénovat zakončení a další důležité dovednosti.“

Poslední dobou se mluví o norském útočníkovi Erlingu Haalandovi, kterého v létě koupil Salcburk za pět milionů eur z Molde, který má dneska šest gólů v Lize mistrů. Je vidět, že dobrým skautingem lze vyhledat takový typ hráče i do českého prostředí?
„Haaland vypadá, že by rozhodně mohl být tím typem, o kterém se tu bavíme, ačkoliv i on zahazuje spoustu šancí. Vezměme si rozpočet Slavie a sumy, které utrácí za střední záložníky, sedmdesát, sto milionů korun. Nejdražší jsou ale vždycky útočníci a tady ta schopnost nebo ochota dát sto milionů za střelce jako by nebyla. Přitom právě ten střelec korunuje práci celého mužstva, za ně se utrácí velké peníze. Jsou tedy veskrze dvě možnosti. Buď trochu vyčlenit útočníka jako by z týmové taktiky, nebo se v přestupním období zaměřit na velkou investici.“

Slavii sráží (ne)produktivita. Souvisí zahozené šance s náročným stylem?
Srdeční frekvence pomalu trojnásobně vychýlená od normálu, maximální zahlcení... A teď dej gól! Slavia nejspíš právě na to v Lize mistrů bolestivě dojíždí. Mohla získat tři body na Interu Milán a obrat i Borussii Dortmund a Barcelonu. Jenže tým maratonců a sprinterů je zoufale neproduktivní. „Nepřesné zakončení s únavou může souviset,“ přiznává trenér „sešívaných“ Jindřich Trpišovský. Ale co s tím, když široko daleko asi neběhá dostupná kopie Mohameda Salaha...

Po prohře s Borussií Dortmund přišla poprvé řeč na slávistickou neproduktivitu v souvislosti s její mimořádně náročnou hrou. Jak skloubit množství sprintů a šílených kilometrů s klidem v koncovce. „Ve finální fázi to může mít vliv na přesnost zakončení,“ pronesl tehdy kouč Roman Pivarník při hodnocení výkonu „sešívaných“.

Mluvil ze své zkušenosti. „Dostávali jsme se taky na hranici 120 kilometrů za zápas, moc se létalo,“ vzpomínal si například na své angažmá v Bohemians.

Co na to slávistický trenér Jindřich Trpišovský?

„Svým způsobem to tak je. Když je hráč v únavě, je třeba po padesátimetrovém běhu, není v komfortní situaci a musí pak řešit šanci, pochopitelně je to jiné, než kdyby byl v klidu. Souvislost to má, ale my proti takovým soupeřům jako je Barcelona musíme pracovat, musíme ty kilometry podstoupit, a pokud chceme hrát ve velkém počtu hráčů vepředu i vzadu, pak nám to lehce naskáče,“ kýve souhlasně na Pivarníkovu poznámku Trpišovský s tím, že ale příliš nehodlá slevovat ze svých představ.

V Melwoodu, v tréninkovém centru Liverpoolu, se takové problematice přímo věnují. Žádná střelba ze stoje, z klidu, ale hráči musí podstoupit pakárnu ve formě složitého překážkového běhu, musí dostat své tělo do maximální frekvence, zatížit se tak, jako by zrovna hráli zápas Premier League, nebo Ligy mistrů. A pak až naperou balon na bránu.

„V tréninku tohle taky používáme, pozorujeme hráče při zakončení v únavě,“ upozorňuje Trpišovský, že nezůstává nic dlužný své předloze Jürgenu Kloppovi.

Liverpool už dal v Lize mistrů osm gólů, z toho tři ukázkový prototyp pracovitého hráče s brilantním zakončením Mohamed Salah.

Slavia? Pátý nejvyšší počet střel, taky pátý největší počet střel na bránu. Před ní jsou v tomhle ohledu jen kluby jako Bayern a Manchester City. Výsledek? Zoufale nehospodárný, tři góly...

Když minulou zimu „sešívaní“ kupovali Júsufa Hilála z Bohemians, slibovalo si vedení, že získává hráče přesně pro svoje potřeby. Tedy svým způsobem atleta s technickými dispozicemi čarostřelce. Jenže bahrajnská posila je zatím těžce za očekáváním, za Slavii sice nastoupil včetně Česko-Slovenského Superpoháru do deseti soutěžních utkání, jeho bilance ale uvízla na oblé nule.

V očích sportovního ředitele Jana Nezmara a jeho kolegů by měl ideální útočník červenobílých umět podstoupit zátěž jako Mick van Buren a zároveň mít čich na branky jako Milan Škoda.

Vedle Júsufa proto Nezmar a spol. dlouho sledovali i útočníka Dunajské Stredy Vakúna Baya. Jenže co se stalo? Na začátku letošního ledna ho za přibližně padesát milionů korun koupil Celtic Glasgow.

Tedy za sumu, kterou umí zaplatit i Slavia. To znamená, že tady se nesoutěžilo ve finančních dostizích, šlo o úroveň cílové destinace, o to, že z historického hlediska si díky angažmá v Celtiku otevře řada hráčů dveře do nedaleké Premier League. I to hraje velkou roli v rozhodování hráčů, komu podepíšou smlouvu.

Takhle musí „sešívaní“ hledat dál, anebo už měli šťastnou ruku a jen potřebují správně nakopnout bahrajnskou káru.

Do té doby týmu hrozí, že se i přes skvělé výkony bude zklamaně ohlížet za těsnými porážkami mezi evropskou elitou.

Pivarník má naprostou pravdu. Stačí se podívat třeba na šmejda Lafatu. Ten se ve hře taky úplně nepřetrhnul, ale těch gólů - z toho pak samozřejmě byly body....