Musím říct, že z tohoto trendu nejsem vůbec nadšen. Bojovnost ano, odhodlání ano, nasazení ano, ale líbilo by se mi, kdybychom hráli čistě a v těchto statistikách byli na druhém konci pořadí...

V tomhle je zajímavý to srovnáni s Šilhavého érou, to jsme byli nejslušnějsí tým ligy snad. A to nepíšu jako adoraci Šilhavého éry, ale čistě jen jako statistické srovnání. Škoda, že projev hry se často zdá u obou podobný, jen mnohem víc prasíme. Nevim čim to může být.

Prihoda ten zapas totalne nezvladnul. Nejdriv kartama setri a pak prepne na zluceni, ze by se polovina zapasu ani nedohrala. No a jak presel jasnou druhou zlutou pri te nasi vyhode, to je naprosto vedomej zarez. No ispart mu dal hadejte kolik, DEVITKU :D Asi je to hosnoceno dle prinosu rozhodciho oro RB

Ten kdo nestiha obvykle fauluje..

https://twitter.com/fotbal_cs/status/988375161010311168

Třeba JT pochytl něco od našeho bývalého trenéra FS ten taky zval hráče na tataráček:))))

Samosebou žluté přichází ve velkém počtu při tom nesystému, který pod Trpišovským hráči musí hrát. Je to živelné, při přechodu dopředu často přichází triviální chyby a z toho plynoucí jednoduché ztráty míče a tudíž je zapotřebí zatáhnout mnohem častěji za záchrannou brzdu, jinak by soupeř šel do rychlého brejku či přečíslení. Trpišovský chce aplikovat něco, o čem nemá ani páru a v českých poměrech je tento styl absolutně neaplikovatelný. Ale pokud přijdou vyhlédnuté posily z Jihlavy, Jablonce či opět Liberce, celá Evropa před námi jistě padne na zadek. Systém zpras to jak můžeš se mi vůbec, ale vůbec nezamlouvá a ke Slavii nepatří, nejsme provinční klub, který doma jiné provinční rozkope a zvenku sem tam něco také přiveze a všichni jsou i s tím málem spokojeni.

Dovolím si sem překopírovat rozhovor s Příhodou z Isportu:

Pro fanouška docela divočina, ostrý zápas. Co pro rozhodčího?
„Především to byl opravdu těžký zápas. Ale to já trochu předpokládal, protože jsem četl vyjádření hráčů, že se bude hrát tvrdě a agresivně. Přemýšlel jsem o tom a musel jsem to mít pod kontrolou. Od té doby, co jsem začal dávat karty, jsem to musel držet až do konce, aby to bylo konzistentní.“

Takže jste to nejdřív zkusil pustit, ale když se to začalo vymykat, už jste tahal žluté karty.
„Je to tak. Dal jsem každému šanci, zprvu jsem jim jenom domluvil. Řekl jsem hráčům, oběma stranám, že tudy ne, ať si napříště dají pozor, jinak přijdou karty. A když přišly, zase jsem jim povídal: Kluci, pozor, teď už to pojede, jak to přijde. Už jsem nemohl nic odpouštět. Říkal jsem si, že kdybych to pustil ještě chvilku déle, už by mohlo přijít nějaké zranění. A to nikdo nechce.“

Tu první kartu jste dal ve 26. minutě libereckému Vladimíru Coufalovi. Tam už vážně nešlo čekat – do Tecla vlétl jako vagon, špunty naproti noze, velká síla. Kdybyste na něj chtěl být přísný, to mohla být i červená. Uvažoval jste o ní?
„Neuvažoval. Byla to první karta zápasu. Kdyby měla být rovnou červená, to musí říct všichni Wow! Takové to ovšem nebylo. Ale v tu chvíli jsem si řekl, že začnu s kartami, a už to jelo.“

Ono to opravdu jelo… Vy rozhodčí říkáte, že utkání mívá v různých chvílích různou teplotu. Kdy mělo nejvyšší?
„Od té doby, co jsem dal tu první kartu, se jelo pořád tvrdě. Bývá to tak, že padnou tři čtyři karty, a trochu to opadne. Ale tady to neopadlo, šlapalo to furt. Pořád do těla, pořád na hraně. Ale pozor, chtěl bych říct, že to nebylo zákeřné. Žádné škrábání, loket do obličeje, nic takového. Tvrdý, ale korektní zápas.“

Ještě k té teplotě. Kolik na stupnici 0 až 100?
„Mezi 80 až 100. Ale pořád.“

A v ostatních zápasech to bývá kolik?
„Řeknu to jinak. Patřilo to mezi tři mé nejtěžší zápasy vůbec. Tady to fakt nepolevilo. Víte, co jsem si říkal?“

Povídejte.
„Že když se neuklidnili sami hráči, přijde po pěti žlutých do poločasu zklidnění v kabině. Trenéři že jim to řeknou. Ale zklidnění nepřišlo, běželo to dál.“

Deník Sport vás pochválí a dá vám devítku. Ale musel jste dávat žlutou kartu třeba libereckému brankáři Václavu Hladkému za to, že ve vzteku praštil míčem o zem? Pravidlově jste určitě mohl, ale při těch emocích se to dalo pochopit, ne?
„Já to řeknu takhle – pravidlově je jasná, fotbalově jsem to mohl přejít. Jen kdyby s tím netřískl tolik… Jinak bych mu dal třeba domluvu, jenže takhle to viděl celý stadion. A já si říkal, že když to přejdu, začnou mi tam s tím balonem bouchat všichni po každém přestupku.“

Těch dvanáct žlutých a jedna červená karta znamenají vyrovnaný rekord HET ligy. Uvědomoval jste si, že míříte k horní hranici?
„Jo, věděl jsem, že jsem asi dal nejvíc žlutých.“

Předtím padlo 12 + 1 karet dvakrát, z toho jednou také pod vaším vedením v zápase Plzeň–Sparta 2:1 ze sezony 2015/2016. Vybavíte si ho?
„Ano. Tam jsem před poločasem vyloučil Procházku za strčení do Matějovského.“

Vy máte nejvíc žlutých karet vůbec, přesně 1012, což souvisí s celkovým počtem odpískaných utkání. I v průměru jste ale na špici. Čím to?
„Ten absolutní počet určitě má důvod v počtu odpískaných zápasů. A ten průměr, to bude proto, že pískám těžší zápasy. Derby, Plzeň–Sparta, utkání o Evropu nebo o záchranu. Z toho to vyplývá. Když budu pískat střed tabulky, budu jeden z těch, co dává karty nejméně.“

V 80. minutě došlo k souboji libereckého Jana Mikuly se Stanislavem Teclem, který spadl a chtěl faul. Kdyby k němu došlo, musela by přijít další červená pro domácí. Situaci řešilo i video. Jak to celé proběhlo?
„Standa Tecl upadl. Já jsem nic neviděl, asistent nic neviděl. Míč šel do zámezí a měli jsme čas, tak jsem si to nechal ověřit u videa.“

Takže ta iniciativa vzešla od vás?
„Ano. Video tu situaci nerozklíčovalo, nemohlo říct tak ani tak. Já jsem to Standovi po utkání řekl a on to vzal a pověděl: Já to chápu. Ale je možné, že k nějakému mikrokontaktu došlo, to nevylučuju.“

Je to dobrý pocit, že vás to video neopraví?
„Bylo by to dobře, i kdyby mě opravilo. Vrátil bych to, vyloučil bych a každý by to vzal. Ale ano, je to super, když mě to video neopraví ani jednou.“

Tady je krasne videt jak je Tirpisovsky a spol z Liberce na nic. Zlatý Jarda Šilhavý. Jardo vrať se.