Máš pravdu, podle mě totiž kombinujeme až moc!

Je podle tebe něco z našeho herního projevu, co jej takříkajíc zdobí?

Velcí duchové jsou totiž skromní, proto.

Kritika je zdravá, ale měla by být smysluplná. V tom článku není nic, co by stálo za zaznamenání až na to opakované zdůraznění, že Slavia má bídnou resp. velice slabou kombinaci. A to je podle mě dost přehnané. Luhový kritizuje za každou cenu a kritizuje aby provokoval, takže tomu často schází věcnost. A to je i problém zde kritizovaných chronických kritiků :-).
Ale je pravda, že když jsem se včera díval na Real s Tottenhamem, tak kombinačně na tom byli oba líp. Takže v tom, že máme co dohánět mají kritikové pravdu.

Ono ta kritika má dva úhly pohledu. Když se na naší hru díváme z globálního hlediska, tak ano, ujel nám vlak a evropským týmům se nemůžem v současnosti rovnat v ničem. Když se ale na naší hru díváme v kontextu, jak na tom je český fotbal jako celek, kdy se v žebříčku FIFA motáme okolo Haiti, tak Slávia hraje slušně a koukatelně. Prostě záleží, co od toho člověk očekává. Než doženem Evropu pár let potrvá a nákup 3 top hráčů před fotbalovým důchodem na tom nic nezmění. Musí to začít už u mládeže, aby hráli ti nadaní a né ti bohatí a protekční (nebudu jediný, kdo s tím má nějakou zkušenost, nebo o tom slyšel). Tohle má s fotbalem společné i hokej. Není asi náhoda, že poslední "úspěšná" fotbalová a hokejová generace vyrostla za socíku (myslet si o tom můžem ledacos, ale tohle se zjevně dělalo líp) a době brzce porevoluční... od té doby šel výkon stranou na úkor peněz a pak to vypadá jak to vypadá - počet mladých hvězd v top zahraničních klubech = 0

A my se máme snažit o přiblížení k té kvalitě a ne si omlouvat, že to nepůjde, protože... To se k tomu fakt nikdy nepřiblížíme.

Jen pro upřesnění, ten román se jmenuje Alexis Zorbas. Řek Zorba se jmenuje film s A. Quinem v hlavní roli, který byl podle tohoto románu natočen. Vzhledem k tomu, že spisovatel byl za svoji poslední knihu Poslední pokušení Ježíše Krista exkomunikován z církve, nemohl být pohřben v posvěcené půdě hřbitova a proto jeho ostatky spočinuly vysoko nad městem v parku na baště Martinego na benátských hradbách, odkud je krásný výhled na moře a město Heraklion. Na prostém hrobě je vytesáno životní krédo spisovatele "V nic nedoufám, ničeho se nebojím, jsem svobodný". Že by tento výrok vyjadřoval spisovatelovu pýchu jsem dosud od žádného Řeka neslyšel a ani v žádné knize nečetl. Vypadá to spíš na to, že tento výrok je reakcí na jeho exkomunikaci z církve, která pro něj, jako věřícího řeckého katolíka byla velkou ranou.