Jsme v první třetině ligového ročníku 2016/2017, poprvé samostatně řízeného Ligovou fotbalovou asociací (LFA). Je možné již nějak hodnotit tuto významnou změnu v organizaci profesionálních soutěží v ČR (LFA zároveň řídí i II. ligu a Juniorskou ligu)?

Na hodnocení, do jaké míry se osamostatnění profesionálních soutěží podařilo, je ještě brzy. Objektivně to bude možné nejdříve po dvou nebo třech ročnících profesionálních soutěží, kdy se projeví všechny uvažované změny a ukáže se, do jaké míry to byly kroky správným směrem.

Co však mohu říci již nyní, že vidím velký zájem a chuť představitelů všech klubů – první i druhé ligy – naše soutěže zlepšovat. Kluby si uvědomují, že jsme s pravomocemi získali také mnohem větší odpovědnost. Nejenom za první a druhou ligu, ale za celý fotbal, protože profesionální soutěže jsou spolu s reprezentacemi výkladní skříní českého fotbalu a klíčovým nástrojem pro jeho popularizaci a rozvoj. To vědomí odpovědnosti jednoznačně cítím, stejně jako chuť řadu věcí zlepšovat.

LFA vznikla v roce 2011. Co vše bylo nutné připravit pro to, aby vůbec začala v letošní sezóně řídit ligu?

Proces osamostatnění profesionálních soutěží byl fakticky zahájen v únoru 2015, kdy Ligové shromáždění schválilo záměr k přesunutí kompetencí z fotbalové asociace na Ligovou fotbalovou asociaci. Tento krok otevřel proces vyjednávání LFA s FAČR o podmínkách a detailech osamostatnění. Následně bylo třeba primárně dohodnout podmínky Rámcové smlouvy mezi FAČR a LFA, která osamostatnění formalizuje. Ta byla schválena v květnu 2016 valnou hromadou FAČR a cesta k samostatnému řízení první, druhé a juniorské ligy byla otevřena.

Profesionální kluby si pak následně zvolily Ligový výbor ve složení předseda D. Svoboda (Sparta), místopředseda za 1. ligu A. Šádek (Plzeň) a ostatní členové za 1. ligu V. Bartoněk (Brno), J. Nezmar (Liberec) a M. Šrámek (Dukla). Místopředsedou za 2. ligu je P. Heidenreich (Ústí nad Labem), členem za 2. ligu T. Provazník (Sokolov). Já jsem byl zvolen předsedou kontrolního výboru LFA, kde jsou dále D. Jakubowicz (Bohemians Praha 1905) a za 2. ligu T. Samec (Táborsko)

Posledními kroky pak bylo vytvoření aparátu pro řízení soutěží, v jehož čele stojí zkušený ředitel LFA Tomáš Bárta, a také vytvoření Komise technických delegátů, protože bezpečnost na stadionech je také nyní věcí LFA.

Jak vypadá řízení lig v zahraničí, brala si LFA odněkud inspiraci?

Ano, určitě. Podobný systém funguje v naprosté většině zemí. Inspirovali jsme se nejen fotbalovými mocnostmi jako je Anglie, Německo, Francie, Španělsko, ale zejména s námi srovnatelnými, tedy například Rakousko, Polsko nebo Švýcarsko.

Co v současné době má LFA pod kontrolou a jaká bude situace do budoucna? Co vše musí  zůstat pod FAČR z nařízení UEFA?

LFA řídí profesionální soutěže – 1., 2. a Juniorskou ligu. O disciplinárních prohřešcích rozhoduje Komise, jejíž složení schvaluje Ligové grémium, respektive Ligový výbor. Nicméně platí, že odvolací  komise dále spadá pod FAČR. Zároveň pod LFA v tuto chvíli spadá bezpečnost na stadionech, na kterou dohlíží Komise technických delegátů.

Naopak naprosto striktní je stanovisko FIFA ohledně rozhodčích, kteří musí spadat pod národní asociaci. Do budoucna bychom také možná chtěli s vedením svazu diskutovat o způsobu schvalování stadionů pro utkání I. a II. ligy a změnách v licenčním řádu.

LFA deklaruje, že chce řídit ligu, aby jí navrátila dobré jméno a prestiž – to bylo poškozeno zejména skandály s korupcí rozhodčích, vlivem na rozhodčí, a s tím souvisejícími jmény, která se ve fotbale pohybují. Vzhledem k tomu, že rozhodčí musí zůstat pod FAČRem, jaký vliv má LFA na složení komise rozhodčích, její tresty směrem k chybným výrokům rozhodčích?

Považuji to za mnohem komplexnější problém a bylo by hodně alibistické hodit celou záležitost na rozhodčí a tvářit se, že s koncem několika „hříšníků“ má naše liga dobré jméno a prestiž zpět. Osobně vnímám, že mnohem větší odpovědnost leží na nás, klubech. Na hráčích, trenérech a funkcionářích. O dobré jméno a prestiž je navíc nutné bojovat permanentně, to je nekončící proces! Naším cílem musí být odvést každý týden perfektní výkon s plným nasazením.

Začíná to od marketingu a PR jednotlivého soutěžního kola, kdy musíme být schopni přitáhnout fanoušky na nadcházející kolo a jeho zápasy – jak samotné kluby, tak LFA, respektive STES. Pokračuje to organizací zápasu a přípravou stadionu pro fanoušky. Nesmíme dopustit opakování problémů a šikanování, kterým na některých stadionech čelí hostující fanoušci – to považuji za vrcholně ostudné a neprofesionální. Nelze tuto věc přehlížet s tím, že se jedná jen o problémy s fanoušky Slavie, Sparty, Plzně nebo Ostravy. Pokud je naším cílem zvyšování úrovně ligy, musí být výsledkem nárůst hostujících fanoušků na všech stadionech a z vícero klubů! Jsem proto rád, že se tomu LFA již začala i na popud Slavie velmi intenzivně věnovat.

Pak jsou zde samozřejmě jednotlivé zápasy. Všichni chceme vidět 100% nasazení po 90 minut zápasu, chceme, aby pod našimi hráči hořela tráva. To je pochopitelné a oprávněné očekávání. Navíc samotný zápas a jeho výsledek významně ovlivňuje dojem, s jakým odchází fanoušek ze stadionu a jaký si odnáší z celého ligového kola. To jsou jen některé kroky, které mají ve své kompetenci kluby a v konečném důsledku rozhodují o pověsti a prestiži ligy minimálně stejně, jako rozhodčí. Spíše však mnohem více a je jen na nás, jak se k tomu postavíme.

A posuzování případných chyb rozhodčích ze strany Komise rozhodčích?

LFA jmenuje do Komise rozhodčích svého zástupce (za LFA je to bývalý mezinárodní rozhodčí Václav Krondl), jinak nemá LFA na jmenování ostatních členů žádný vliv a nevměšuje se do jejího rozhodování o trestech za chybná rozhodnutí. Než případné chyby rozhodčích, to za mnohem důležitější proces z hlediska důvěryhodnosti ligy osobně považuji způsob, jakým jsou tyto prohřešky vyhodnocovány. Komise musí být schopna nabídnout fanouškům, hráčům, majitelům klubů a partnerům jasný a důvěryhodný proces vyhodnocení těchto chyb a případného potrestání. Rozhodčí jsou také lidé a dělají chyby, dělají je ve všech fotbalových soutěžích na světě. Cílem musí být jasné označení, vysvětlení a případné potrestání těchto chyb. A dosavadní vývoj ukazuje, že zde dochází, i za pomoci médií, k postupnému zlepšování.

Z jakých peněz se financuje chod LFA a kolik lidí cca v LFA pracuje mimo Ligový výbor?

LFA je financována z příspěvků profesionálních klubů a jejími zaměstnanci je výkonný ředitel a jeho asistentka, sekretář disciplinární komise, bezpečnostní manažer a předseda komise technických delegátů.

Jak je to se sháněním ligových sponzorů – je to práce FAČRu? Bude to někdy v odpovědnosti LFA?

Do konce sezóny 2017/2018 je to STES, dceřiná společnost FAČR, která má uzavřeny smlouvy se všemi profesionálními kluby a prodává reklamní plochy a televizní práva. V případě, že doba platnosti některých smluv podepisovaných STES překračuje termín léta 2018 (například smlouva s Fortunou), potřebuje STES k jejímu uzavření souhlas LFA.

Nastane v budoucnu situace, že k LFA poputují příjmy od sponzorů, za TV práva za 1., 2. a juniorskou ligu a LFA sama bude rozhodovat o přerozdělení tohoto balíku peněz mezi kluby?

Od 1. 7. 2018 přecházejí marketingová práva na ligu, kterými nyní disponuje STES, do kompetence LFA a kluby se rozhodnou, jak budou dále postupovat. Je celá řada možností, od pokračování spolupráce se STES, přes navázání spolupráce s jinou společností nebo variantou, že si bude svá marketingová práva obhospodařovat LFA sama. To je otázkou další diskuse a rozhodnutí klubů.

Jaká je aktuální situace ohledně televizních práv – bude je někdy prodávat TV společnostem přímo LFA?

Varianta přímého prodeje televizních práv je samozřejmě možná a bude to do budoucna opět otázkou diskuse a hlasování klubů. Vnímám, že nadcházející roky končícího kontraktu na televizní práva musí kluby maximálně využít ke zvýšení atraktivity soutěže a vylepšení své pozice pro vyjednávání. Naší ambicí pro příští období musí být výrazné navýšení prostředků, které kluby získávají za svá televizní práva. Je pro mě jen obtížně pochopitelné, že zatímco řada okolních soutěží získává za televizní práva násobně vyšší prostředky, které umožňují klubům vyšší investice do hráčů i stadionů, u nás se příjmy od televizí podílejí na rozpočtech klubů minimálně. Ale jak jsem řekl v úvodu, nemá smysl dívat se do minulosti. Chopme se šance, kterou nám samostatnost soutěží dává a využijme zbývající čas stávajícího kontraktu pro zlepšení obrazu naší ligy a jejího zatraktivnění.

Existuje do budoucna možnost, že kluby budou znát s větším předstihem přesné termíny zápasů a ne, že se mění 14 dnů před výkopem?

Myslím, že tohle se výrazně zlepšilo. Situace, kdy se kluby dozvěděly termíny utkání 14 dní před výkopem, nastaly v této sezóně pouze dvakrát a to z důvodu, že televize čekaly na výsledky zástupců v evropských pohárech (účast v kvalifikaci LM, nebo EL). O této skutečnosti byly navíc informovány již při losování nového ročníku soutěží. Od září jsou kluby informovány v dostatečném předstihu alespoň 21 dní.