Slavia začíná novou éru, chce se doufat. Ona obecně výměna trenéra, obzvláště v průběhu soutěže, mívá povětšinou značně pikantní nádech. Už jen to napětí na jaké hráče bude ten který trenér sázet, jaké zvolí rozestavení, kdo se stanou jeho oblíbenci (na rovinu je třeba si říci, že každý trenér má své oblíbence). Kdepak, já bych si samozřejmě moc přál, aby trenér Šilhavý vydržel ve Slavii co nejdéle a my mohli o tuhle pikanterii dlouhá léta přijít, avšak to napětí, to tam je. Z tohoto pohledu vlastně nemá moc cenu vzpomínat na předchozí zápasy (i když s ohledem na reprezentační pauzu by určité oživení paměti neškodilo). Zítra nastoupí nová Slavia, tak stejná, ale přitom tak hodně odlišná od té předchozí. Zda bude lepší či horší, to si ještě počkejme.

Zítřek spotřebuje na tuto novou beletrii zatím jen málo inkoustu. Je třeba však říci, že při snaze o krasopisné písmo bude stát v cestě poměrně hrubý a odolný pergamen. Teplice pod trenérem Šmejkalem nasadily kvalitní defenzívu a že vstřelit jim branku není úplná pakárna se přesvědčily vlastně hned 4 týmy z 5, proti kterým Teplice letos hrály. Skóre 4:2 ostatně působí myslím dostatečně výmluvně. Pro ansámbl trenéra Šilhavého může být dobré, že Teplice letos hrály 2 domácí zápasy a oba 2 proti silným soupeřům. Konkrétně proti Spartě a Boleslavi. A tak je co odkoukávat, neboť doufejme, že ani Slavia nepřijede na sever Čech s úmyslem bránit bezbrankovou remízu. Sparta cestu moc neukázala, 2 střely na bránu za celý zápas, 0 vstřelených branek... To Boleslav na to šla jinak. Ostatně, jak jinak překonat kvalitní obranu než tím, že si to prostě se soupeřem rozdáte v ofenzivní přestřelce? A tak se zrodil zápas, ve kterém se urodilo na obou stranách celkem 24 střel, přičemž to byly hned dvě boleslavské, které se jako první ujaly. A že pak Teplice dokázaly vstřelit kontaktní gól, to už hráčům celku, který si dnes zasloužil vyhrát na Letné, zas tolik nevadilo. To zápas teplických před reprezentační pauzou, proti Jihlavě, a tedy ten poslední, už tolik zábavy nenabídl. V poměrně nudném zápase vstřelily Teplice v závěru dvě branky, čímž si připsaly poklidné vítězství, druhé v sezóně.

Kádr Teplic je jinak takovou stálicí ligy. Když se na něj podíváte, tak tam vidíte stále ta samá jména. Vondrášek, Krob, Vachoušek, Ljevakovič... K nim však přibyl před letošní sezónou mj. i Robert Hrubý, který může zítra nastoupit. A ono si stačí vzpomenout, jak se většinou našim hostujícím hráčům proti nám daří... Pokud se budeme poté bavit o tom, jak se daří Slavii historicky v Teplicích, dá se to vyjádřit slovy jakž takž. Vlastně jde asi o takovou typickou venkovní bilanci, která nenadchne, ani neurazí. Výher tam zas tolik není, ale proher vlastně taky ne a když si člověk rychle propočte remízy, tak zjistí, že to vlastně taky vychází plus mínus šul nul.

Naposledy však Slavia dokázala zvítězit. Gólem v závěru rozhodl o vítězství Jiří Bílek. To bylo na podzim. A co se týče toho jarního zápasu? Tak ten se asi nedá zapomenout. Ukrutná zima, zahozená penalta v závěru, remíza 2:2... Jaký příběh bude tedy napsán zítra? A jakou tipujete sestavu? Při jejím skládání nezapomeňte vynechat jména Kenii, Ščuka nebo Součka.

Tip na sestavu: Pavlenka - Bořil, Deli, Frydrych, Švento - Bílek, Hušbauer, Zmrhal - Mihalík, Škoda, Mešanovič