Přišel jste do Slavie, abyste nastavil koncepci výchovy mládeže. Každý klub chce vychovávat mladé hráče pro A tým, v čem se liší různé koncepce, je to o lidech, kteří v klubu pracují?

To je těžké porovnávat. Každý klub má svá specifika, metodické věci, které jsou podobné všem klubům. Pro nás je důležité, abychom postavili systém a jednotnou linii, které začínají od těch nejmenších, od školiček, a končí to u dospělých a všichni tomu rozumí - trenéři, hráči, rodiče a každý ví, proč to takhle funguje a proč se to děje.

Mohou být největším rozdílem v koncepcích lidé, kteří se na nich podílejí?

Ano, podle mě kromě tréninkového procesu je nejdůležitější kvalitní personální obsazení. Pokud nebudeme mít kvalitní personální politiku, tak veškeré naše představy přijdou vniveč. Nastavili jsme první kroky, budeme mít tři profesionální trenéry u přípravek, což je úplná novinka. Kluci na toto místo přicházejí s tím, že budou pevnou a dlouholetou kostrou u přípravek. Každého z nich se ptám: Vidíš se v přípravkách? Jsi připraven tam být dlouhodobě? Takže to, co jsme začali u přípravek, bude stavebním kamenem celé koncepce a na tom budeme dál stavět další kroky.

Působil jste ve Slavii za éry Jana Říčky coby sportovního ředitele, můžete srovnat to, jak tenkrát byla výchova hráčů ve Slavii nastavena, s vašimi aktuálními představami?

Myslím, že tam bude spoustu společných znaků, Honza sem přiváděl lidi, kterým věřil, a se kterými měl podobný názor na fotbal. Myslím, že z tehdejších trenérů vyšlo hodně lidí, kteří zamířili i mimo Slavii, pracují jinde a prokazují svou kvalitu a smysl pro koncepci a vize. Dukla Praha třeba vznikla na hodně lidech ze Slavie. Opěrné myšlenky budou tedy podobné, ale za 12 let se změnil celý fotbal, každá doba přináší nová očekávání a požadavky. My v tomto ohledu musíme být otevření a připravení se učit a nasávat, co přináší doba. Mění se děti, školy, pohledy na to, jak děti chtějí život uchopit.

Působil jste ve Spartě, měl jste asi podobnou náplň práce jako ve Slavii. Můžete porovnat styl práce s mládeží ve Spartě v roce 2007 a nyní, v čem všem je Sparta napřed a v jakém časovém horizontu ji může Slavia dohnat?

Sparta má před námi náskok šest, sedm let. Snaží se dělat to tak, jak by to mělo být. Myslím, že v našich podmínkách je jedním z klubů, který by nám měl nastavovat zrcadlo, jak jsme na tom my a jak oni. Chceme být co nejdříve na jejich úrovni, pokud budeme skutečně všichni tvrdě pracovat, tak dva nebo tři roky jsou minimum.

Výchova mládeže ve Slavii je evidentně zanedbaná. Kde hledat příčiny? Pracovali tady nekompetentní lidé, byl problém i ve financích?

Nikdy to není záležitost jednoho faktoru. Slavia si prošla těžkým obdobím, měla velké finanční problémy a je asi těžké bez peněz něco tvořit. Nicméně určitý koncept, personalistika a týmovost by v takovém klubu měly fungovat i v těžkých dobách. Navíc to nebyla otázka jednoho roku, ale více let, takže některé věci opravdu nejsou ideální. Nejsem zastáncem vracení se do minulosti, je strašně jednoduché říkat, že všechno bylo špatně a my jsme lepší. Byla tady i spoustu dobrých věcí, dobrých lidí. Udělal jsem tlustou čáru za minulostí, všem jsem řekl, že mě nezajímá, kdo co s kým měl, každý máte šanci ukázat, jestli se sem hodíte, jaký, vedle potřebné odbornosti, prokážete charakter. Nebuďme závistiví, zlí, buďme transparentní, vstřícní, tvůrčí, pojďme se dívat dopředu. Jenom to nás posune.

Co se tedy ve Slavii všechno změní? Na čem pracujete v současné době a jak to bude vypadat od 1. července?

(Přechází k flipchartu) Tady jsme si všechny naše myšlenky dali na papír, abychom je měli pohromadě. Začněme hráčem a tím, jaké hráče ve Slavii chceme. Měli bychom se dívat na jeho vlastnosti, charakter, jeho sociální zázemí. Měli bychom být schopní určit jeho potenciál, a jak se může rozvíjet. Měl by trénovat nejen skupinově, ale i individuálně, takže se musíme dívat i na jeho ochotu pracovat sám na sobě. Zřizujeme karty hráčů, abychom o nich měli přehled, co se s nimi v průběhu času děje. Když se tady zeptám na konkrétního hráče a jak hrál před třemi roky nebo co se s ním dělo, tak se to od nikoho nedozvím, možná si někdo na něco málo vzpomene.

Měli bychom být propojeni se skautinkem, doplňovat nejlepší hráče na postech a v kategoriích, kde nás tlačí bota. Samozřejmostí jsou stáže trenérů. Na začátku jsme si řekli, co chceme. Chceme být nejlepší. Chceme, aby tady fungovaly věci jako týmovost, společná filozofie, pracovitost, vize, charakter, učení se od nejlepších.

Co už jste konkrétně udělali a změnili?

(Listuje listy na flipchartu, ukazuje nám jednotlivé listy, které vždy patří jednomu týmu ve Slavii) Udělali jsme mapu jednotlivých ročníků a postů, kde jsme si řekli, že myslíme, že máme top hráče, dobré, průměrné a špatné. Když jsme tohle udělali, tak jsme zjistili, že v ročníku, který by měl být za tři roky v A týmu, nemáme žádného top hráče. A to je ročník, který je ve Slavii 12 nebo 13 let a zpětně si říkáme, jak je to možné, je to 12 let neexistující práce. A takhle jsme si vzali ročník po ročníku, zjistili jsme, že ve třech ročnících za sebou třeba nemáme top hráče na post levého beka a některé další pozice. Když se to dá vše na papír, je to jasný, neoddiskutovatelný fakt. V kategorii U15 jsme schopni kvalitní hráče ještě nějakým způsobem přivést, v U17 a U18 stojí dobří hráči už hodně peněz. Třeba v U21 máme dva hráče, kteří mají kvalitu pro vrcholový fotbal. Další dobří hráči jsou na hostování.

Všeobecně se říká, že se v české lize trénuje méně než v zahraničí, jak to je u slávistické mládeže?

Další fází po analýze hráčů bylo pozvání Honzy Netschera ze svazu, nechal jsem ho udělat hráčům pohybové testy. Při nich se zjistilo, že nejenže hráče v potřebné kvalitě a počtu nemáme, ale ti, co máme, jsou pod úrovní průměru. A to už vám říká, že asi něco není v pořádku a stav není ideální a něco s tím musíme udělat. Ve spolupráci se školami chceme hráčům zavést i doplňkové sporty jako je atletika, gymnastika, přichází i funkční záležitosti, což jsou u starších kategorií specifické kondiční věci, kde si myslím, že svět je před námi na míle daleko. S tím souvisí i sestavení realizačních týmů, u nejmenších chceme hlavního trenéra a tři asistenty, aby hráči měli dostatečný servis. U trenéra kromě vzdělání a licencí je pro nás důležitá jistota dlouhodobého přístupu, to znamená, že se bude dlouhodobě soustředit na nás a naší práci, nepřichází do Slavie proto, aby si vylepšil životopis a šel dál.

Jak vypadal tréninkový proces mládeže?

V sobotu měli zápas, v neděli volno. V pondělí měli regeneraci, takže už vlastně druhý den volna. V úterý měli TRX, což vnímali jako tréninkovou jednotku, ale TRX je kompenzační záležitost, kde se posiluje hluboký stabilizační systém, a aby tělo bylo v pořádku, prevence, ale s balónem to nemá nic společného. Ve středu šli na hřiště, kdy byl trénink, ve čtvrtek byl už lehčí trénink, protože v sobotu už zase hráli zápas a většina přemýšlí, že jsou ligoví trenéři. V pátek měli předzápasový trénink a v sobotu zápas. Tohle byl tréninkový proces většiny týmů. A to je odpověď na otázku, proč jsou testy tak špatné. Musíme nastavit koncepci trénování a pak ji dodržovat, to si musí trenéři uvědomit. Oni tady nejsou za jeden svůj tým, jsou součástí celého procesu. Ale oni mezi sebou nebyli schopni v potřebné míře komunikovat.

Změnili jste už způsob trénování?

Za běhu jsme schopni zvednout tréninkový proces o 100 až 150 % nahoru. Najednou máme dostatečný fotbalový trénink, funkční záležitosti, akorát kluci musí přijít trénovat před školou, stejně jako se to dělá v jiných sportech. Máme prostor na individuální tréninky, najednou všechno jde. Samozřejmě, že musíme zatlačit na potřebnou kvalitu, práci s detaily atd. Musíme se to pokusit sladit do ideálu se školním rozvrhem a rozvrhem hřišť, tam máme rezervy. Základní škola Vladivostocká chce znovu rozvíjet spolupráci ohledně sportovních tříd, máme připravené schůzky na gymnáziích, středních školách, čeká nás v tomto ohledu hodně práce.

Když mají naši hráči na základní škole ve Vladivostocké tělocvik, bereme si je k sobě na hřiště, je to pro ně přínosnější, než když jim učitel hodí na zem balón, ať si hrají. Mám na nový tréninkový proces velmi pozitivní ohlasy, od trenérů, rodičů i od hráčů. Vše se ale mění, vnímáme to tak, že máme jaro na to, abychom se s tím naučili žít, vyzkoušeli, co funguje a nefunguje. A směrujeme vše k 1. červenci, kdy budeme všichni vědět, jak to bude finálně nastavené a jak to bude fungovat. A hlavně - Akademie pro nás není dorost, Akademie pro nás začíná u U6. Proto ty první změny, co se týká profesionálních trenérů, začaly zrovna tam.

Když člověk zvenku pozoruje výsledky nejmladších týmů, vidí dobré výsledky na mezinárodních turnajích, dominanci v domácích soutěžích. Je i v těchto kategoriích něco špatně?

Klademe důraz na věci, u kterých to není potřeba, a tam kde je to potřeba, máme nedostatky. Od nejmladších kategorií vozíme hráče po turnajích jak medvědy, dostávají se do konfrontace s nejlepšími evropskými kluby. V 11 letech už hráli proti úplně každému týmu a pak jim je 14 let, což je věk, kdy se dá bavit o vážnějším fotbale, a najednou je to nebaví, protože už všude byli, proti všem hráli, jsou unavení. Musíme myslet na to, že fotbal je o hře, že děti se musí rozvíjet. A tady se projevují vlivy egoistických trenérů, kdy vidí jen svůj výsledek a úspěch. Jediný úspěch je však ten celkový, slávistický, a hráčů nahoře v A týmu, kteří nám přinesou trofeje a peníze. A kdo tohle nechápe, nerozumí celé koncepci.

Zavedli jste i vzdělávání trenérů v rámci klubu.

Každé první úterý v měsíci děláme interní školení pro slávistické trenéry, teď v březnu bylo na téma tréninkové metody Coerver. Chceme, aby se všechny události, které se okolo mládeže dějí, zveřejňovaly, aby lidé věděli, co děláme a že se nemáme za co stydět. Cíleně budeme posílat trenéry na stáže, ne že přijdou a řeknou, že chtějí jet na Bayern. Musí tak být jazykově vybaven a hlavně když se ze stáže vrátí, musí říct, co viděl a co mu stáž přinesla. Nejede tam sám za sebe, ale za Slavii. To je to, co do trenérů musíme dostat, musí pochopit, že jsou tady pro Slavii, že hráči nejsou jejich, ale jsou Slavie. Musí pochopit své poslání a pozici.

Co dalšího už jste zvládli zavést?

Připravili jsme manuál testování hráčů, i v tom musí být koncepce. Kolikrát se obecně stane, že někdo má kamaráda a přivede si jeho syna do týmu. To je špatně. Když se podívám na konkrétní tým, vidím, že mi v něm chybí obsazení některých postů. To se zadá do systému a ať skauti, nebo klidně i manažeři nabízejí nejlepšího hráče, o kterém si myslí, že na ten post patří. My pak hráče vezmeme a půjdeme jasně nastaveným procesem. Víme, proč ho zveme a kdy ho zveme, někdo se ho ujme. Dřív sem třeba přicházeli kluci na testy, kdy se jen běhalo a nehrály se žádné zápasy, a po pěti dnech se má říct, jestli je to dobrý hráč. Ne, on musí přijít v jasně daný okamžik, kdy budeme mít připravené jeho testování, abychom věděli, jestli má potenciál se dál rozvíjet a není to jen momentální optický klam. Musíme vědět, jestli je zdravý, jak se chová v zápasech. A k tomu všemu se nevyjadřuje jeden člověk, ale třeba tři, čtyři lidi. A ještě lepší je, pokud ho můžeme ještě předtím sledovat v jeho mateřském klubu, o tom je skautink. Poté si vyhodnotíme výsledky, pokud všichni řekneme ano, tak už nemůže být pochyb, že to je hráč pro Slavii, na 90 % se asi trefíme, nikdy to není stoprocentní. Je to ale vše natolik transparentní, že nikdo nebude moci uvažovat o tom, že to někdo udělal pro svůj profit. A kde hráče hledat? V žácích v Praze a okolí, na rozhraní starších žáků a dorostu z Čech, mladší a starší dorost z celé České republiky a pokud tam nebudeme moct najít hráče, je na řadě zahraniční skautink.

Jak probíhá kontrola trenérů, že dodržují to, co jste si řekli?

Každé pondělí ráno mám schůzku se všemi, kteří jsou zodpovědní za jednotlivé úseky mládeže. Je tam sportovní sekretář, trenér za Sportovní centrum mládeže, za sportovní třídy, za přípravky - ten byl mimochodem strašně překvapený, že může také přijít, protože přípravky stály tak trochu stranou celého systému. Každý se na schůzku musí připravit, připravit si body k jednání, které předkládá do pléna. Každý z nich má pod sebou trenéry dorostů, žáků, přípravek, jeho úkol je pracovat dál s těmito lidmi. Za týden nám zase dává zprávu, co za uplynulý týden proběhlo a co ne. Co je důležité, tak lidi se tady začali potkávat a komunikovat mezi sebou.

Po této schůzce následuje setkání všech profesionálních trenérů a asistentů, kteří ve Slavii jsou. Ti přichází s cílem, abychom si rozdělili, co budeme dělat individuálně a skupinově celý týden. Konkrétně dnes jsme se shodli, že budeme mít garanta za ofenzivní, defenzivní činnost, za techniku, za gólmany, za kondici, za fyzioterapii. U nich budou ostatní profesionální trenéři rotovat, aby se od nich mohli učit a přenášet vše do tréninkového procesu.

V pátek se s profesionálními trenéry potkáme znovu a bavíme se o nominaci na zápasy, aby se nestalo to, že pak nějaký tým bude mít do zápasu jednoho náhradníka anebo že o nějakém hráči nevíme. A je důležité, že se opět trenéři potkají, a každý má právo se k čemukoliv vyjádřit. Postupně se vytváří i tvůrčí atmosféra. Máme pocit, že se vše opravdu posouvá, doteď tady byl spíš každý sám za sebe, případně tady existovaly skupinky, teď si troufám říct, že se to mění.

Jak je to s profesionálními trenéry, kolik jich u mládeže ve Slavii je?

U přípravek máme tři, Pavla Bušu, Michala Nováka a Davida Pilaře, u žáků jsou dva, Martin Hladík, který je zároveň sekretářem mládeže, a Petr Karoch. U dorostů jsou také dva, Michal Petrouš a Mirek Jíra, a dva poloprofesionální Adam Petrouš a Ľudovít Szekeres. Naším cílem by mělo být, abychom tady měli všechny trenéry, kteří budou jak licencí, tak kvalitou, ti nejlepší.