Již posedmé v řadě nedokázala Slavia v lize zvítězit. 7 zápasů je téměř čtvrtina ligové soutěže a Slavia během této čtvrtiny dokázala získat pouhopouhé dva body za dvě remízy. Přitom už se dávno nachází ve fázi sezóny kde měla sbírat body častěji než na jejím začátku, protože soupeři Slavie už nepatří k těm nejsilnějším. Okolky stranou - získat ze zápasů proti Brnu, Bohemians, Jihlavě a Českým Budějovicím jediný bod je prostě naprosté selhání. Na konci podzimu tak Slavia stojí před naprostou nutností bodovat naplno (nejméně dvakrát, lépe však třikrát v posledních čtyřech zápasech), aby se před zimní přestávkou vyhnula pádu do sestupového bahna. Domácí zápas proti Příbrami je právě z kategorie povinných tří bodů - a to přesto, že Příbram v posledních pěti kolech uhrála 13 bodů, zatímco Slavia pouze dva. Pokud by Příbram dokázala v Edenu bodovat, bylo by to poprvé od jara 2012, kdy by měla sérii šesti zápasů bez porážky.

Jak jistě víte, rozhodčí Královec ukončil v Českých Budějovicích sérii ligových zápasů Slavie bez odpískané penalty v její prospěch, ta se tak zastavila na čísle 73. A možná se našli i takoví, kteří si povzdechli, že je to vlastně škoda, protože tato unikátní bilance se stala již koloritem diskuzí o Slavii. Úspěšným střelcem se stal Karel Piták, ale ani vedení 1:0 Slavii nestačilo k vítězství - stalo se tak již počtvrté během posledních osmi soutěžních zápasů, kdy Slavia vstřelila úvodní branku, ale nedokázala zápas dotáhnout k výhře (předchozí případy byly zápasy v Boleslavi, na Žižkově v poháru a doma s Brnem).

Pohled na inkasované branky svědčí o tom, že Slavia má obrovský problém s bráněním standardních situací. Z posledních deseti inkasovaných branek jich hned sedm padlo buď přímo ze standardních situací nebo bezprostředně po jejích zahrání. Konkrétně to jsou: dvě branky brněnského Vávry z dorážek střel z přímých kopů, Zavadilova penalta a pokutový kop Jindřiška z Bohemians, Lafatova hlavička po rohovém kopu, Novákova střela z přímého kopu a konečně Vošahlíkova branka po chybě Hrubeše při závaru po centru z přímého kopu.

Navíc, jak již bylo naznačeno výše, sešívaní mají už zase problém se závěry zápasů. Zatímco v úvodu sezóny se zdálo, že tento problém, který dobře známe z minulé sezóny, zmizel nadobro a naopak to bude Slavia, která bude mít v závěru více sil a strhne zápasy na svou stranu (sedm z devíti vstřelených branek v úvodních třech kolech padlo v posledních 20 minutách zápasů), postupem času se tato bilance otočila a Slavia opět v závěrech zápasů inkasuje: V posledních dvaceti minutách zápasu se prosadili proti Slavii: Voltr v poháru na Žižkově, Zavadil z Brna, Lietava z Bohemians, Lafata ze Sparty a Vošahlík z Budějovice. Z posledních sedmi zápasů tak hned v pěti soupeř Slavie vstřelil branku v posledních dvaceti minutách.

A jako obvykle ještě k ostatnímu ligovému dění. Privilegovaná trojice týmů tentokrát opět zvítězila, s rozhodováním sudích nebyly (co jsem zaznamenal) úplně spokojené Teplice na hřišti Jablonce, ale protože ještě větší chyby dělal brankář Grigar, tak to zapadlo. Sám jsem zápas neviděl, tak hodnotit nemůžu. Sparta porazila poměrně neškodnou Mladou Boleslav, Plzeň zase vyhrála na Slovácku oslabenému o Patákem vykartované Doška s Divišem. Bodová propast mezi třetím Jabloncem a čtvrtou Ostravou narostla již na šest bodů a očekávat, že si některý tým z této trojice nechá utéct poháry, se zdá být bláhové.

Na posledním místě je Hradec, který na nesestupovou 14. příčku ztrácí rovněž šest bodů, což je po 12 kolech už docela dost. Hradec do konce podzimu hraje v Ostravě, s Libercem, v Edenu a doma s Brnem, žádný z jeho soupeřů není úplným favoritem, nicméně nic lehkého Hradec nečeká a lze předpokládat, že přezimuje na posledním místě.

Zbylých dvanáct ligových týmů dělí mezi sebou jen sedm bodů a oblast mezi 4. a 15. místem tak lze směle označit jako střed tabulky. Čtvrtá Ostrava tak teoreticky stále hraje o záchranu a 15. Jihlava to naopak nemá moc daleko k pohárům. Slavia se nachází blíž konci tohoto pelotonu, jak bodově (čtyři body na Ostravu, tři body na Jihlavu), tak umístěním (sedm týmů před Slavií, čtyři týmy za Slavií). Přes to, že je Slavia namočená do boje o záchranu, nelze se ubránit myšlenkám na to, kde mohli červenobílí být, kdyby neodchodili zápasy v Ďolíčku a v Jihlavě a dokázali udržet výhru v Českých Budějovicích. Nicméně podobné "kdyby" můžou řešit i všechny ostatní týmy ve středu tabulky a tak nezbývá než věřit, že Slavia si vzpomene, že umí vyhrávat, do konce podzimu uhraje povinných šest bodů doma proti Příbrami a Hradci, přiveze také něco z Julisky nebo z Bazalů a třeba pak bude v zimní přestávce pohled na tabulku o něco veselejší a místo úvah o tom, kolik bodů Slavii dělí od 15. místa, se zase budou moci (alespoň někteří) fanoušci Slavie dívat dopředu a počítat, kolik bodů Slavii chybí k 5. místu.