1. Split - metropole Dalmácie

Historické město Split, druhé největší město Chorvatska, je kulturním, dopravním i společenským centrem podstatné části pobřeží Jadranu (prakticky od ostrova Pag až po Dubrovnik) , která se historicky nazývá Dalmácií. Nejedná se jen o úzký pruh pobřeží a přilehlé ostrovy (například Brač, Hvar, Korčula či Šolta), ale i o podstatnou část přiléhajícího vnitrozemí, kde sluší připomenout třeba město Imotski, kde se nejen rodí výborná vína a turisté navštěvují krásná sladkovodní jezera, ale odkud pocházel i někdejší stoper Slavie Ante Aračić. S Dalmácií je právem spojováno i psí plemeno dalmatinů! Návštěvníci Splitu nejvíce obdivují Diokleciánův palác, pobřežní promenádu Rivu či vrch Marjan, takový, lze říci, splitský Petřín. A ti sportovněji zaměření zamíří na sever města, kde se nachází stadión Poljud, který v roce 1979 po Mediteránských hrách nahradil někdejší Stari plac v centru.

2. Založení Hajduku v Praze, v restauraci U Fleků

Za Rakouska - Uherska byla Praha jakýmsi neoficiálním centrem Slovanů z celé monarchie, kteří sem přicházeli zejména za studiem. Bylo tomu tak i u Dalmatinců, kteří obdivovali i rozvíjející se český fotbal, zejména kouzlo derby Slavie se Spartou. A že se obrátili o pomoc právě k tehdejším slávistům? Jméno klubu, připomínající jim všeslovanskou vzájemnost i vstřícnost zástupců Slavie rozhodly, že od 13.února 1911 měl svůj fotbalový klub i Split. Jeho založení bylo ten den posvěceno příslušným soudem v Zadaru. A pro pomoc Slavie a slávistů se pak hajdukovci obraceli i po založení, vždyť v prvních 10 letech se na trenérské lavičce střídali výhradně Češi, s drtivou převahou slávisté. A výčet zakončil ve válečných letech Jiří Sobotka. Za Hajduk si zahrál i Jiří Jeslínek, ten však přišel již z RH Cheb, aby po návratu zamířil do konkurenční Sparty! Důkazem těchto vztahů je i fakt, že to byla právě Slavia, kterou si hajdukovci pozvali jako sparingpartnera k oslavám 100. narozenin 13. února 2011! A zapomenout nelze ani rok 1956, kdy se Hajduk vedle Göteborgu zúčastnil tehdy oblíbeného Velikonočního turnaje, kde Slavia po 5 letech nastoupila opět v sešívaných dresech!

3. Majstor s mora - mistr od moře

V hajdukovské hymně "Bili su bili" se zpívá, která opěvuje bílou barvu hajdukovských triček a zdůrazňuje, že bílá a modrá (barva trenýrek) jsou symboly mistra od moře. A že těch titulů a úspěchů je v historii požehnaně! 2 tituly v předválečné Jugoslávii, válečný titul za tzv. chorvatskou bánovinu, 2 tituly z kvalifikace pro obnovenou jugoslávskou ligu po válce, 7 titulů z dob Titovy Jugoslávie, 6 titulů za období samostatného Chorvatska. Třináctkrát vybojoval Hajduk příslušný národní pohár, ten z roku 1991 mu již navždy zůstal - v roce 1991 skončila asi navždy Jugoslávie... V LM (tehdejším PMEZ) si zahrál třikrát čtvrtfinále, v PVP a Poháru UEFA (dnešní EL) se dvakrát dostal až do semifinále! I letos se zapojil do kvalifikace EL, ale po nadějné prohře 1:2 v Dněpropetrovsku hrál v posledním předkole jen 0:0 a vypadl.

Největší sláva je spojena se sedmdesátými léty, mezi současnými reprezentanty určitě vynikal brankář Stipe Pletikosa (odchovanec Hajduku, dnes Rostov na Donu), který se letos vzdal reprezentace, což jistě ovlivnila vymyšlená penalta, kterou Brazílie na MS Chorvaty udolala. 

4. Proč Hajduk?

Již při zakládání v Praze padaly různé návrhy na pojmenování nového klubu. Mosor, Velebit či Marjan (podle okolních pohoří či kopců) či Jadran. Nakonec zvítězil Hajduk - hajduci totiž byli slovanští bojovníci, kteří bránili území jižních Slovanů proti vpádům Turků (třeba i v srbském Bělehradě je klub Hajduk Beograd). A tento název si (podobně jako červenobílá Vojvodina Novi Sad) Hajduk uchoval i po roce 1945, kdy byla většina jugoslávských klubů rozpuštěna a vznikaly kluby nové. Ale spousta členů i příznivců Hajduku statečně bojovala v řadách Titových partyzánů, což bylo jistě také důvodem k zachování jména. V této souvislosti dodejme, že hlavní chorvatské derby se odehrává se záhřebským Dinamem, které se hlásí k odkazu někdejšího Građanskiho či Croatie, ale přejmenování na Croatii jeho fanoušci po krátké době odmítli a rozhodli se k návratu k poválečnému Dinamu...

5. Torcida - nejstarší fanouškovské hnutí

V roce 1950 se zakládá nejstarší fanouškovské hnutí, Torcida, která má dodnes propracovanou organizační strukturu, a to nejen v Dalmácii, ale i celém Chorvatsku, v sousedních zemích i v chorvatské diaspoře v Evropě! Je více než sympatické, že zástupci naší Tribuny sever navázali s Torcidou úzké styky a věřme, že se přátelství prohloubí i 6. září!

6. Symboly klubu

Jak jsme již uvedli, základem jsou bílá trička (se znakem Hajduku tam, kde mají slávisté hvězdu) a modré trenýrky. A často se setkáváme i s kombinací tmavě modré a červené - to jsou barvy Dalmácie! I kulatý znak ctí slovanské barvy - modrou, bílou, červenou. V modrém mezikruží s názvem klubu a buď se dvěma svislicemi nebo čísly 19 a 11, které prezentují rok založení, je chorvatská červenobílá šachovnice. V poválečné době byla šachovnice nahrazena červenou pěticípou hvězdou a připomínal tak znak Sparty, která však v roce 1990 od tradičního symbolu prchla. Naopak Hajduk se již v 70.letech k šachovničce hrdě vrátil..

A zakončeme tradičním: HAJDUK ŽIVI VJEČNO - SLAVIA JE VĚČNÁ!