Slavia zvítězila potřetí v řadě. To je něco, co celou minulou sezónu nezažila. Sezónu předtím se jí podařilo mít vítěznou sérii ještě o jeden zápas delší, ale bylo to už v době, kdy sezóna byla dávno ztracená a od týmu odešel Petr Rada. Michal Petrouš pak vyhrál třikrát doma a mezi tyto zápasy vklínil slavné vítězství v Plzni. Jak si však většina čtenářů pamatuje, domácími soupeři Slavie tehdy byli Jablonec a dva sestupující týmy České Budějovice a Hradec Králové. Troufám si tvrdit, že letošní Baník i Liberec byli trošku těžšími soupeři. Sezónu předtím, tedy na podzim 2011, se podařilo třikrát v řadě zvítězit i Františku Strakovi, který domácí výhry nad Českými Budějovicemi a Plzní proložil vítězstvím na hřišti Slovácka. Od zisku titulu v létě 2009 se pak Slavii třikrát v řadě podařilo vyhrát ještě jednou, když ještě Karel Jarolím zakončil podzim domácí výhrou nad Brnem, načež jaro začal venkovní výhrou nad Bohemians a domácí výhrou nad Českými Budějovicemi. Tentokrát je to tedy od posledního zisku titulu počtvrté za pět let a kousek, kdy Slavia dokázala vyhrát třikrát v řadě.

Pokud hledáme tři zápasy v řadě, kdy Slavia vstřelila více než jednu branku, tak to se od zisku titulu povedlo Slavii také teprve počtvrté. Hned dvakrát se to povedlo na jaře 2011 Michalu Petroušovi, když nejprve proti Slovácku doma, v Plzni a proti Ústí doma vstřelila Slavia postupně 2, 2 a 3 góly. Pak přišla remíza 1:1 v Budějovicích a následovaly poslední tři zápasy v sezóně, kdy sešívaní porazili doma Příbram 3:2, remizovali v Jablonci 2:2 a porazili doma Bohemians 3:0. Poslední trojici zápasů v řadě s alespoň dvěma vstřelenými brankami má na svědomí František Straka na podzim 2011 a jde o již výše zmíněnou sérii tří výher (2:0 proti Budějovicím, 3:1 na Slovácku a 2:1 proti Plzni).

Pravidelně každou sezónu nastává situace, kdy tým hraje dva domácí zápasy v řadě. Trenéři často hovoří o tom, jak je těžké v nich získat šest bodů a neztratit tak v tabulce pravdy. Slavii se to povedlo naposledy pod trenérem Petroušem na jaře 2013, jak už jsme zmínili výše. Předtím to však bylo už jen v druhé mistrovské sezóně, když v závěru podzimu 2008 Slavia porazila Žižkov 2:1 a Teplice 3:1. Na druhou stranu o rok dříve, v první mistrovské sezóně, Slavia na podzim 2007 v domácím dvojzápase remizovala s Olomoucí 0:0 i posléze s Boleslaví 1:1.

Nakonec se podívejme, jak dlouho Slavii v minulosti trvalo, než nasbírá devět bodů a vstřelí devět branek. V minulé nepovedené sezóně vstřelila Slavia devátou branku v 11. kole v Plzni, jejím autorem byl Martin Juhar. Devátý bod (spolu s desátým a jedenáctým) sešívaní získali ještě o kolo později domácí výhrou nad Bohemians. O sezónu dřív to bylo lepší, devátý gól vstřelila Slavia už v pátém kole při výhře 5:0 nad Brnem, jejím autorem byl Jaromír Zmrhal. Devátý bod získala Slavia v sedmém kole spolu s desátým bodem za výhru nad Teplicemi. V sezóně 11/12 to ale byla znovu bída, když devátý gól padl v 12. kole na hřišti Slovácka při výhře 3:1 (autorem Petr Janda) a devátý bod přišel v devátém kole výhrou nad Olomoucí, po které byl odvolán Michal Petrouš.

Na závěr opět krátce k ostatním ligovým zápasům. Sparta neodehrála v Příbrami kdovíjak dobrý zápas, ale její výhra nakonec byla zasloužená, mimo jiné proto, že měla kopat jasnou penaltu po faulu Řezníčka na Costu. Stále platí, že Sparta v tomto kalendářním roce ztratila v lize pouhých 5 bodů, co je to však platné, když miliony z LM zase nepřitečou. Lépe se s pohárovým zklamáním vypořádala Plzeň, která nastřílela čtyři branky domácím Budějovicím, které po nadějném výkonu proti Liberci tentokrát naprosto selhaly. Který z těch dvou výkonů je pravým obrázkem o českobudějovickém týmu, na to si asi budeme muset počkat. Ani vysoká výhra nezachránila křeslo Dušana Uhrina mladšího, který se tak trochu podle očekávání loučí s Plzní po neúspěšné misi. Ať už ale bude jeho nástupcem kdokoli, bude to mít s přestárlým kádrem hodně těžké.

Další pohároví adepti ztráceli a nabídli tak Slavii již čtyřbodový náskok před pohárovou čtvrtou příčkou. Mladá Boleslav předvedla další z rozpačitých výkonů a mohla děkovat nemohoucnosti střelců Hradce Králové, že si odvezla alespoň bod. Čtyři body po třech kolech není žádné terno, varující je předveším jediná vstřelená branka, která navíc přišla z pokutového kopu v prvním kole v Jihlavě. Stejně tak mají čtyři body i Jablonec a Slovácko, kteří se o body tentokrát rozdělili ve vzájemném zápase. Slovácko ukázalo, že venku (a hlavně bez zraněného Libora Doška) asi nebude tak nebezpečné jako doma, Jablonec zase naznačil, že budování úspěšného týmu prostě nějaký čas trvá a to, co vidíme ve Slavii, je nemalou měrou také shoda šťastných okolností. Remizovaly také Teplice (v Ostravě, a mohly být za bod rády), které mají dva body a domácí zápas s Českými Budějovicemi k dobru. U severočeského týmu zaujme především bilance 10 žlutých a jedné červené karty, po dvou zápasech mají dvě žluté Ljevakovič i Matula, chybět bude v zápase proti Slavii příští kolo vykartovaný exslávista Táborský.

Ve třech zápasech ještě neprohrála Dukla, která se s pěti body drží před mnoha pohárovými adepty, domácí ztráty remízami s Baníkem a v tomto kole s Brnem, však budou později asi mrzet. Pokud vás tato statistika v médiích minula, tak vězte, že Dukla nevyhrála doma posledních osm zápasů, ve kterých má bilanci 0-4-4. A nakonec v souboji dvou posledních týmů před tímto kolem vyhrála Bohemka na hřišti Jihlavy, přestože ji sudí připravili o naprosto regulérní branku kvůli domnělému ofsajdu. Radova Jihlava je po třech zápasech bez bodu a trenér pronáší výroky, které jsme slýchávali i ve Slavii ("Já přeci nebudu každý zápas nabuzovat hráče.").