Bylo to bláhové prohlášení, mnozí si ťukali na čelo, ti optimističtější pak o tom možná snili, ale už dost možná ne tolik věřili. Řeč je o cíli, který si vytyčil Michal Petrouš po vystřídání Petra Rady, tedy 15 bodů z 5 zápasů. Slavia byla tenkrát opravdu na kolenou, po ostudné blamáži v Příbrami se řadila herním projevem mezi ty nejslabší týmy ligy. A hle, máme o necelý měsíc více a Slavia nejen že stále má reálnou naději na onen stoprocentní bodový zisk, ale také herně přeskočila na opačný pól nejvyšší soutěže. Po přejetí Jablonce a vybojované výhře v Plzni přišlo další domácí vítězství rozdílem třídy nad Českými Budějovicemi. Jasně, Budějovice ve druhé půli působily hodně odevzdaným dojmem a jejich hráči to také odnesli pokutami, ale přesto by bylo nefér snižovat sebevědomý a bezstarostný výkon Slavie. 

Sebevědomí a bezstarostnot, to je naopak prvek, který aby Hradec hledal po horách. V zápase s Příbramí, tedy v minulém kole, potřeboval nutně vyhrát. Mohl tak napravit předchozí selhání v Budějovicích. Leč od Votroků byla vidět křeč, ne nepodobná tomu v boji ve městě pyšnícím se pivovarem Budvar. Často se říká, že hrát proti týmu, který se bije o holé přežití v lize, je ještě těžší, než proti tomu, co hraje o přední příčky. Jakoby ale toto nikdo hradeckým neřekl, jelikož souboj s týmem, co za celý zápas vystřelí všehovšudy 2x na branku, zase tak obtížný není. Hradci nepomohl ani návrat ztraceného syna Kuliče, který si jednak jistě zítra vyslechne od fanoušků sešívaných své, ale hlavně je již jen stínem toho kandidáta na reprezentační dres a po hřišti se celou dobu vlastně jen tak nějak plouží. Na druhou stranu, právě zápas v Edenu by ho mohl vybičovat k lepšímu výkonu.

Každý si jistě pamatuje předchozí domácí střetnutí s Hradcem. Zápas, kde vstřelil gól do správné sítě David Hubáček, ten se jednoduše nezapomíná. Pohříchu však šlo o jediné vítězství z celkových pěti střetnutích po návratu Hradce do ligy. Z tohoto pohledu by tedy případné poslání Votroků opětovně o soutěž níž nebylo špatným počinem. Objektivně je však dodat, že především poslední dva zápasy na stadionu Pod Lízátky nebyly ani tolik o Hradci, jako spíše o naprosto šíleném výkonů borců v sešívaném.

I proto mají slávisté co napravovat. Mimochodem, Slavia si připsala celkem 9 porážek a všech 9 přišlo od různých soupeřů. V zápase, kde bude stále absentovat Juhar s Nitrianským a Feninem, by pak vzhledem k faktům výše uvedeným premiérová 'dablová' prohra přijít neměla. Ale víte jak to je, zápas začíná za stavu 0:0 a míč je kulatý...

Zápas bude provázet také rozlučka s dlouholetými slávisty, bývalým kapitánem Lukášem Jarolímem a věrným masérem Jiřím Trenkwitzem. Oba si zaslouží jistě pořádný aplaus za vše dobré, co pro naší Slavii udělali. Po zápase bude následovat Slávistická party na Palubě (Music Club Aqua), více informací k této akci naleznete na webu Ultras.