O Slavii se v posledních týdnech znovu hodně psalo. Pohříchu zatímco před pár lety to byla běžná praxe díky faktu, že Slavia byla přední tým tabulky, tak nyní byla pro média zajímavá kauza personálních změn ve Slavii. Diskutované duo Ku - Ku, tedy Kusý a Kubík, v klubu zatím zůstavají, ale tím se již nemůže pyšnit fanoušky kritizovaný trenér Rada, jehož místo zaujmul Michal Petrouš. Pokud se však fanoušci těšili na příliv hráčů z úspěšné juniorky, tak dnešní sestava druhého týmu Slavie dává nápovědu, že k moc změnám v sestavě přeci jen nedojde.

Mohlo by však dojít k restartu celého týmu, především v otázce motivace k zápasům. Poslední zápasy, pokud tedy vynecháme specifické derby, se nesly právě v duchu absolutně letargického přístupu sešívaných, což korunoval poslední zápas v Příbrami, který už tehdejší realizační tým jednoduše nemohl ustát. Je jasné, že ať by přišel jakýkoliv trenér, tak za oněch pár dnů s týmem moc nesvede, ale bude moc zajímavé sledovat, zda hráči k zápasu přistoupí zodpovědněji a s větším nadšením. Ostatně i dle rozhovoru Karola Kisela se dá vytušit, že kabina za Radou minimálně v posledních týdnech stoprocentně nestála. Tudíž by nám mohl dát zítřejší zápas alespoň částečnou odpověď na otázku, zda skutečně naši hráči zapomněli hrát fotbal, či ho jen hrát nechtěli, případně nemohli vinou svázaností taktickými pokyny.

Jsou to však již celé čtyři roky, kdy dokázala naposledy Slavia porazit Jablonec. A že to tenkrát bylo jen tak tak. Možná si ti s lepší pamětí ještě dnes vzpomenou na sólo Tomáše Pekharta přes takřka tři čtvrtiny hřiště a jeho ránu, která přinesla v závěrečných minutách tři body pro sešívané. Od té doby však nebyla nouze ani o výsledky jako 3 či 4:0 ve prospěch 'Peltovců'. Poslední vzájemný zápas se nesl v duchu mnoha neproměněných šancí jabloneckých a nakonec šťastném skóre 0:0.

Jarní Jablonec se však vůbec nedá srovnávat s tím podzimním, který se hrdě bil o nejvyšší příčky. Odchody v podobě Kovaříka či Lafaty tým hodně poznamenaly a Jablonec má na kontě tři porážky v řadě, včetně pěti gólu na Dukle či porážky v Budějovicích. A ani předtím to nebyla žádná sláva, jediné dva světlé momenty si zelenobílí připsali v podobě remízy na Spartě a vítězstvím 4:1 doma nad marným Slováckem.

A proto bychom měli zítra očekávat minimálně nebojácný výkon, protože pokud si shrneme fakta, tak Slavii se postaví tým, který skutečně v pohodě není. Absolutní dno přišlo minulý týden, pevně věřme, že zítra i přes absenci Dobrotky a Nitrianského začíná nová a lepší etapa naší milované Slavie.