Slavia - Mladá Boleslav 2:2 (1:1), na penalty 7:6

Slavia: Čontofalský - Dostál, Latka, Hubáček (66. Dobrotka), Trubila (56. Hurka) - Jarolím, Petrák - Koreš (56. Vlček), Kisel (73. Frejlach), Tusjak - Škoda
Branky: 17. Tusjak, 76. Škoda - 15. Magera, 80. Chramosta
Penalty proměnili: Petrák, Škoda, Frejlach, Latka, Tusjak, Jarolím, Dobrotka - Táborský, Kulič, Kudela, Magera, Bořil, Kysela
Penalty neproměnili: Hurka - Chramosta, Smejkal

Za ideálních klimatických podmínek, způsobených krátkou předzápasovou dešťovou přeháňkou, nastoupili slávisté do druhého přípravného utkání v nové sezóně na tradičním turnaji v Čelákovicích proti Mladé Boleslavi. A početná skupinka přihlížejících slávistických příznivců mohla již od úvodního hvizdu sledovat aktivní a útočnou hru, která vyústila v první šanci zápasu, kdy ale Škoda nedokázal z úhlu propálit boleslavského Šedu. Slávisté měli i nadále lehce více ze hry, ale byla to Boleslav, která otevřela skóre zápasu. To když Mareš dokázal využít okénka ve slávistické obraně a přesně našel novou akvizici Mageru, pro kterého již nebyl problém prostřelit z hranice vápna bezmocného Čontofalského. Diváci si však museli počkat jen pár desítek vteřin na slávistickou odpověď. Křižný Dostálův centr dokázal dobře zpracovat Tusjak a přesně umístěnou ranou nedal gólmanovi soupeře šanci. Obraz hry se ani po dvougólovém představení příliš nezměnil. Slávisté i nadále drželi více míč a snažili se rychlou kombinací prosadit přes boleslavskou defenzívu. Ale i přesto, že od soupeře dostávali častokrát až trestuhodně prostoru, tak z toho nedokázali vytěžit více než pár nadějných náznaků šancí. A když se neujala ani nadějná boleslavská standardka zhruba z 25 metrů či střela Jarolíma zpoza vápna, tak šly oba týmy do poločasové přestávky za nerozhodného stavu 1:1.

Do druhého poločasu Boleslav promíchala sestavu, zatímco trenér Rada nechal na trávníku jedenáctku z prvního poločasu. Na hřišti však zprvu nebyl vidět rozdíl. Tedy slávisté pokračovali v držení balónu, bez nějakého většího ohrožení Šedovy svatyně. Postupem času ale začali sešívaní ztrácet kontrolu nad zápasem a hra se začala přelévat nahoru-dolů s obdobnými náznaky šancí na obou stranách. K první vážnější situaci se pak dostali boleslavští, ale v nadějné příležitosti odzbrojil od míče Chramostu Latka, který se začal i více osmělovat do útočné činnosti, jako jsme si u něj navykli během jarní části ligy. Po jeho akci došlo i k rohovému kopu, kde se po sérii závarů dostal do nadějné šance ve vápně Škoda, ale jeho střela do odkryté branky byla zblokována. Další velkou příležitost si připravil krátce po prvním střídání Slavie díky individuální akci Petrák, ale váhal tak dlouho se střeleckým pokusem, až o míč přišel. A když se skóre neměnilo ani po nadějné kombinaci, zakončené neúspěšným Škodovým pokusem o kličku, tak se již publikum začalo připravovat na nadcházející penaltovou loterii. Jenže byl to právě předchozí nešťastník Škoda, který se s penaltami nechtěl smířit, když po krásném fotbalovém momentu, kdy přehodil gólmana Boleslavi, poslal Slavii do vedení. Sešívaní ale snad jako by si byli jisti vítězstvím neuhlídali již v nastaveném čase Chramostu, který nakonec zápas do pokutových kopů skutečně poslal.

Osud tomu ale chtěl, aby právě boleslavský hrdina posledních sekund zápasu měl být nakonec zatracencem. Svůj pokutový kop totiž kopl nedůrazně a Čontofalský jeho ránu lapil. Nakonec ale mohl děkovat Hurkovi, který jeho chybu "odčinil", když se sám nedokázal prosadit. Rozhodlo se nakonec až v osmé sérii, kdy za Slavii nejprve přesně zamířila nová slovenská akvizice Martin Dobrotka a naopak Smejkal svým neúspěšným pokusem poslal pražský tým do finále místního turnaje.

Slavia - Jablonec 2:0 (1:0)

Slavia: Čontofalský (36. Hrubeš) - Dostál (36. Smolák), Latka (36. Hubáček), Dobrotka, Tusjak (36. Trubila) - Jarolím (36. Milutinovič) - Frejlach (57. Červenka), Kisel (36. Veselý), Zmrhal, Hurka - Škoda (36. Vlček)
Branky: 23. Škoda, 63. Červenka

Do finálového utkání vstoupili slávisté se čtyřmi změnami v základní sestavě oproti zápasu s Mladou Boleslaví a s hlasitou podporou několika fanoušků, kteří strávili přestávku mezi zápasy pravděpodobně v jedné z místních příjemných hospůdek. Hned ve druhé minutě zápasu  Čontofalský zkrotil nadvakrát nebezpečný centr od ex-slávisty Jablonského a uchránil sešívané od pohromy. Na obou týmech ale bylo vidět, že se jim v horkém letním počasí (došlo i k několika přestávkám pro napití hráčů) nehraje úplně nejlépe a tempo zápasu nebylo nikterak vysoké.  Hrálo se především uprostřed hřiště a oba celky se snažily hrozit hlavně z brejkových situací. Z jedné takové se dostal do dobré pozice Škoda, ale poslal pouze nedůraznou hlavičku doprostřed brány. Již předtím se dostali ke dvěma střelám zpoza vápna jablonečtí, přičemž hlavně ta od dalšího bývalého slávisty Kovaříka neměla daleko od úspěchu. Nakonec se ale z první branky radovali přeci jen slávisté, když Dostál poslal z první pěknou přihrávku za obranu pro Kisela, který našel perfektně Škodu, pro kterého již zakončení do odkryté brány nepředstavovalo nejmenší problém - 1:0. Ani po úvodním gólu se hra příliš nezměnila, oba týmy narážely hlavně na nepřesnosti v kombinaci. Slávisté se několikrát pokusili využít menší rychlosti jablonecké obrany, ale povětšinou ztroskotali na nepřesném centru, zpracovaní či také ofsajdovém postavení. Jablonec se snažil tahat většinu akcí spíše po jeho levé straně, tedy přes Dostála. Tusjak na druhé straně tolik práce neměl a mohl se soustředít více na útočné povinnosti. Posledním vzrušením v první půli pak byla standardní situace zhruba 23 metrů od slávistické branky, kdy Valenta protáhl Čontofalského, který s námahou vytáhl balón na rohový kop, ze kterého se poté již nic neudálo.

Tentokráte trenér Rada sáhl k hromadnému střídání již v poločasové přestávce a byl to právě nový hráč Smolák, který doslova namazal jabloneckému hráči, ale jeho pokus o přehození Čontofalského šel těsně nad. Kapitánskou pásku si mimochodem navlékl Martin Dobrotka. Povedenou ranou z voleje se připomněl čelakovickému publiku Zoran Milutinovič, ale mířil o pár desítek centimetrů vedle Valešovy levé tyče. Střídající hráči, převážně pak ti, kteří nehráli ani v prvním utkání, ale dodali Slavii nový svěží vítr, který ústil v postupnou kontrolu zápasu. Jablonečtí sice projevovali jakous takous snahu o vyrovnání, ale jejich pokusy o to se dostat před slávistickou svatyni končívaly již v zárodku akce díky aktivní obraně hráčů s hvězdou na srdci. A když již jednou propadl na levé straně Trubila, tak proti prvnímu jabloneckému gólu ve finále stál nepřesný Kovaříkův centr. Diváky poté pobavil pokus Vlčka, jehož pokus o gól z voleje by nesklidil úspěch ani na rugbyovém hřišti - tak vysoko jeho projektil mířil. Napravit ale jeho lehké zaváhání mohl posléze Milutinovič, který právě po Vlčkově nezišťné nahrávce měl před sebou již jen brankáře, ale míč mu neposedně skočil na drnu a bosenský hráč již nedokázal dostatečně kulatý nesmysl sklopit, a tak výsledkem byla jen další rána nad bránu. Jablonec mohl tyto slávistické nezdary v koncovce potrestat o pár minut později, ale i když akrobatickému pokusu Kovaříka nelze upřít estetickou krásu, tak nakonec šlo skutečně jen o hezkou vložku pro diváky, protože stál v době centru v ofsajdovém postavení. Slávisté byli naproti tomu z následné akce úspěšnější a konečně dali uklidňující druhý gól. Stalo se tak po pěkné akci po ose Hurka-Milutinovič-Červenka, kde posledně jmenový vstřelil svůj první gól ve slávistickém A-týmu, když uklidil míč do prázdné brány. Mohl si připsat i premiérovou asistenci, ale těsně před přihrávkou na volného Hurku se mu vyzula kopačka, a tak nedokázal dát přihrávce dostatečnou razanci. A když se neujala ani křižná střela z úhlu od Vošahlíka, tak mohli slávisté slavit jak vítězství 2:0 v zápase, tak i celkovou výhru na samotném turnaji.