Jak to obecně vypadá se zařazováním hráčů mládeže do áčka? Fanoušci mají pocit, že mladší hráči nedostali tolik šancí, kolik trenér Poustka deklaroval. Jak se díváte na tuto problematiku, jaké faktory tam hrají roli?

Není to jednoduchá záležitost. Pro mladé kluky je i dorostenecká liga namáhavá a docela kvalitní, načež přijdou mezi dospělé, kde je úroveň a tempo ještě o řád vyšší. Ti kluci se chtějí ukázat, a tak trénují ne na 100, ale 120 procent, a pak na ně občas může dolehnout únava. Z toho pramení zranění. Téměř všichni mladí hráči v áčku měli nějaký zdravotní problém, snad vyjma Marka Čepeláka, který s tím i díky své buldočí povaze neměl problém.  Ale co se týče zařazování mladých, tak chápu trenéra Poustku.  Zápasy byly těžké a my hráli o každý bod. Zařadit do takovýchto utkání mladého kluka s tím, aby to na něm stálo, je obtížné a hráči by to mohlo i ublížit v dalším fotbalovém růstu. Myslím, že teď bude větší příležitost kluky do týmu zařadit, kvalitu mají.

Jak jsou na tom mladíci po psychické stránce? Jsou na přechod do A-týmu připravováni i z mentálního hlediska?

Myslím si, že této problematice se u nás ve sportu zatím obecně nevěnuje přílišná pozornost. Do budoucna je možné větší zaměření tímto směrem, včetně zapojení odborníků. Pro kluky je těžké se adaptovat na nové prostředí, jsou v kabině s hráči, na které se chodili dívat, po zápase jsou tiskovky... Je to pro ně velký skok a možná by pro ně bylo lepší, kdyby jim s tím pomohl odborník.

Hráči jako Marek Suchý nebo Michal Švec byli tedy opravdu v tomto ohledu výjimeční?

To jsou právě hráči, kteří se s tím skokem vyrovnali lépe než ostatní. V současné době je to například Ondra Petrák, který na to má osobnost i konstituci, ačkoliv ani jemu se drobná zranění nevyhnula. U některých hráčů přechod trvá delší dobu, hlavním příkladem je Martin Hurka. Situaci měl ztíženou ještě tím, že byl posunutý výš dříve než všichni ostatní. Když se na to podíváme zpětně, tak se jeho přechod možná příliš uspěchal. Na druhou stranu si po této zkušenosti dáváme větší pozor a o každém posunu se dlouho uvažuje, aby se nestalo, že by byl kontraproduktivní. Jde o to, aby byl hráč na přechod připraven a nemuselo se s ním v kategoriích míchat tam a zpět, jako se to stalo s Martinem.

Jak hodnotíte letošní divizní sezonu béčka?

Divize je určitě něco jiného než ČFL, ale svou kvalitu má. Pro kluky to byla možnost konfrontace se staršími a zkušenějšími hráči, podobně jako v ČFL, kteří neměli takovou technickou kvalitu. Vyzkoušeli si dospělý fotbal, dařilo se jim. My jsme z béčka navíc udělali juniorku už o rok dříve než ostatní, myslím, že by se to mělo projevit příští rok v soutěži juniorek, kde bychom měli mít náskok. Kluci už jsou spolu rok pohromadě, tým se doplní jen o dorostence. Juniorka by mohla hrát nahoře, ačkoliv výsledky nebudou tím hlavním cílem.

Co očekáváte od nové soutěže juniorek?

Všichni jsou zvědaví, jakou bude mít úroveň, jestli druhé nebo třetí ligy. Myslím, že svazu se povedlo udělat z ní prestižní soutěž tím, že se bude vysílat v televizi. Náboj mít bude, kluci se budou potkávat i s týmy z Moravy, konfrontace bude jiná, než když jedou na vesnici na divizi. Když pojedou třeba na Baník, lidi to bude víc zajímat. Měla by to být kvalitní soutěž, záleží, jak k ní přistoupí soupeři. Je možné mít v kádru pět starších hráčů, některé kluby toho asi budou muset využívat kvůli nedostatku mladých hráčů. Je to nesestupová soutěž, princip je v tom, že se ještě o rok odloží tlak na výsledky a kluci se můžou herně rozvíjet a přechod do mužské kategorie pro ně bude plynulejší. Podobné modely v jiných zemích ukazují, že je to dobrý systém.

U19 skončila v celostátní soutěži až sedmá, není to částečný neúspěch? Nejlepší hráči ročníku 1993 sice hráli už výše, ale tak tomu je zřejmě ve všech klubech, přesto byla Olomouc naprosto dominantní a také za Spartou naše U19 dost výrazně zaostala...

Hodně zápasů jsem viděl, soutěž je dost vyrovnaná. Umístili jsme se 13 bodů za Spartou, ale když jsme hráli derby, jasně jsme ji přehráli a sami jsme si říkali, jak můžou být tak nahoře. Jediná Olomouc je "o parník" před všemi ostatními (na druhou Spartu měla náskok 21 bodů, pozn. red.), to by bylo na delší debatu, jak to dokázali. Mají výborný skautink, na Moravě kralují, už to nejsou Brno nebo Ostrava. Projevilo se to v této kategorii. Co jsem viděl, Olomouc byla jediný soupeř, který nás opravdu přehrál. Jinak to byly vyrovnané zápasy, někde se dá mluvit o smůle. Sedmé místo je zapříčiněno i nevyrovnaností výkonů, ale neřekl bych, že jsme byli sedmí herním projevem. Na konci jsme porazili Ostravu, Plzeň, to byly zápasy, které klukům na podzim nevyšly.

Druhá věc je reorganizace soutěží, v U16 a U17 Slavia vlastně nemá soupeře, hraje výborně, stačí jim, když za deset minut vedou 3:0 a nevybičuje je to k takovým výkonům. Poté přejdou do U18, kde je to lepší, protože hrají proti starším klukům, ale konfrontace s nejlepšími týmy přijde až v devatenácti letech a to je vlastně poprvé, kdy kluci poznají konkurenci. Ne každý se s tím tak dobře vyrovná.

Naopak U18 vyhrála soutěž v konkurenci mnoha týmů o rok vyšší kategorie včetně Liberce a Jablonce, v čem tkvělo tajemství jejího úspěchu?

Kluci prokázali svou kvalitu, Od U18 v nižších kategoriích vlastně vyhráváme soutěže automaticky, jen výjimečně dojde k horšímu umístění. Ale až teď v U19 se ukáže, jak na tom skutečně jsou. S úctou k soupeřům, kromě Jablonce a Liberce, kteří měli nejstarší dorost a které se podařilo klukům porazit i přehrát, ostatní soupeři takovou kvalitu nemají.

Lze vzhledem k tomuto úspěchu čekat v příští sezóně lepší výsledky U19 v celorepublikové konkurenci?

Ročník 93 soutěž rok předtím také vyhrál a teď nebyl tak suverénní, takže myslím, že to kluci nebudou mít lehké. Ale myslím, že budou hrát o přední příčky.

Počítá se s angažováním Ondřeje Bejbla?

Vím, že o něj Slavia velmi stojí, je to talentovaný fotbalista, má všechny předpoklady k tomu, aby se prosadil. Jeho mentální vlastnosti jsou na takové úrovni, že je to opravdu hráč pro Slavii. Nyní probíhají jednání o jeho příchodu.

Mladší dorosty už nehrají celorepublikovou soutěž, jak se na tento fakt po zkušenosti z letošní sezóny díváte?

Je to záležitost, o které hodně diskutujeme se svazovými činovníky, myslím, že tento fakt vnímá podobně většina ligových klubů. Je škoda, že U17 nehraje celorepublikovou soutěž, kluky to tolik nenutí se zlepšovat, nejsou konfrontováni s kvalitními soupeři. Bavili jsme se o tom i s Karolem Kiselem, bude se snažit na lidi na svazu vyvíjet tlak, aby tuto reorganizaci ještě přehodnotili.

Přestože se Slavia utkávala jen s polovinou českých týmů, skončila "až" třetí, za Boleslaví a Hradcem Králové, chápete to jako zklamání, nebo byl herní projev týmu (nejvíce vstřelených branek v soutěži) větším kladem než celkové umístění?

Vnímáme hlavně to, že se klukům dařilo v ofenzívě. Byly to nádherné zápasy, kdy předváděli skvělý fotbal. První tři zápasy sice nevyhráli kvůli těžší soupeřům, navíc asi roli hrála i únava z turnaje v Itálii, který předtím vyhráli. Právě o tyto tři zápasy jim nevyšlo konečné umístění. Hráči ale mají obrovskou kvalitu, velkou budoucnost.

K jakým posunům dojde v létě v rámci jednotlivých dorosteneckých kategorií?

Kluci, kteří byli v U17, se posunují do U18 a z ročníku 1995 pár hráčů už hrálo za U18, ti se posunou do U19. V zimě mohou být další přesuny, z ročníku 95 se mohou někteří šikovní hráči objevit v juniorce, pokud budou vyčnívat v U19.

U16 svou soutěž vyhrála s 25 výhrami a jedinou remízu hned v prvním zápase. Když tým takto dominuje své soutěži, jsou pro hráče vůbec přínosné zápasy s týmy z konce tabulky?

Tam se sešly tři faktory: kvalitní hráči, kvalitní trenér a ne zrovna kvalitní soutěž. Kluci vyhráli na celé čáře, po poločase většinou už bylo rozhodnuto, pokud kluci soupeře nepodcenili. Bavili jsme se o tom, že to pro hráče nemá význam. Je těžké je motivovat k lepším výkonům. Řešili jsme to tak, že si trenéři U16, U17 a U18 domluvili dva nebo tři přáteláky se Spartou, kterou v soutěži nemáme, abychom se s ní vůbec potkali. V zimě jsme si domlouvali zápasy, které pro nás byly zajímavější než celá sezóna. Kluci jeli do Plzně nebo jsme v Edenu udělali trojzápas s Olomoucí a Spartou. Trenéři z ostatních klubů chtějí mít kvalitní konfrontaci a musí se domlouvat takhle mezi sebou. Myslím, že je to škoda, že si musíme nahrazovat soutěž přáteláky.

Částečným řešením je asi co nejčastější účast na mezinárodních turnajích...

Určitě, jezdíme na turnaje v zimě i na konci sezóny. Konfrontace se zahraničím je nutná a my ji jen podporujeme.

Nepřekvapilo vás, že Oskar Fotr nebyl povolávaný do reprezentace U16?

To nás překvapilo hodně. V ročníku 96, kde jasně dominujeme, trenér Čvančara upřednostňoval jiné hráče, vedli jsme s ním na toto téma debaty, věci se vyjasnily. Po našem tlaku konečně Oskara vzal a ten důvěru splatil dvěma góly. Hráči jako Pecháček, Fotr, Kodr, to jsou hráči, kteří tam patří. Když se nedostali do reprezentace, vybičovalo je to k ještě lepším výkonům.

Ročníky 1995 a 1996 patří podle výsledků k těm vůbec nejlepším, které ve Slavii momentálně jsou, souhlasíte?

Myslím, že za dva roky to můžeme říkat o ročnících 1997 a 1998, v soutěžích budou kralovat automaticky. Kluci mají kvalitu ve všech ročnících a tyhle soutěže nejsou měřítkem. Jestli jsou ty ročníky kvalitní, to se ukáže až podle počtu těchto hráčů v áčku.

Srovnávat je tedy s veleúspěšnými 1988 a 1989 je předčasné?

To je těžké.

V kategorii U15 Slavia bohužel zaostala o dva body za Teplicemi a nehrála tak závěrečný turnaj o mistra republiky. Jaký je váš pohled na tento fakt?

Teplice byly jediný větší soupeř, s nimi zápasy nezvládli. Celkově si ale myslím, že umístění není problém. Myslím, že kluci ukáží teď v dorostu, že jsou to kvalitní hráči.

U14 naopak vyhrála soutěž bez ztráty bodu a vstřelila 277 branek.

Jsou suverénní, ten počet branek je snad unikátní. I ve srovnání se zahraničními týmy je to dobrý ročník. Na All Stars cupu ale bylo vidět, že v některých věcech na ostatní týmy ztrácíme, hlavně v práci s míčem, technice, Sporting Lisabon ukázal, že je úplně někde jinde. Něco nám tedy chybí, musíme víc pracovat s míčem, máme rozjeté projekty v mládeži, jak tyto nedostatky zlepšovat. To je ale problém celého českého fotbalu.

V čem byla Slavia naopak na turnaji lepší oproti zahraničním soupeřům?

Myslím, že hlavně týmovým výkonem, ale i individuálními kvalitami hráčů, kluci odbojovali zápasy, ale herně, ne silou. Některé týmy nás chválily, byl tu druhý nejvyšší člověk z mládeže Evertonu, byl nadšený celým turnajem i úrovní našich kluků, říkal, že máme navázané kontakty a bude možnost výměnných stáží. Takže i pro tuto kategorii mají přínos hlavně zahraniční turnaje, musíme si hledat dobré soupeře sami, když nám je neposkytuje domácí soutěž.

V nižších kategoriích se hraje paralelně více zápasů v menším počtu hráčů na menších hřištích. Osvědčil se podle vás tento model nebo by potřeboval úpravy a další změny?

Určitě je to dobrá změna, kluci hrají všichni. Pro trenéry je to trochu schizofrenní situace, musí koukat na dvě hřiště najednou, ale už si zvykli. Dělají to tak, že si týmy rozdělí, každý si vezme jedno hřiště a pak si to prohodí. Zmenšilo se hřiště, přizpůsobilo se věku. Když kluci hráli v mladších žácích na celé hřiště, bylo vidět, že to pro ně ještě není. Nebyli moc u míče, hrát na "čtvrtce" je pro jejich vývoj jednoznačně pozitivní.

Jak vnímáte příchod Přemysla Jakla ze Sparty na post šéftrenéra přípravek, ke kterému se rozhodl Karol Kisel a který se díky vyjádření pana trenéra Kořínka dostal dokonce do povědomí fanoušků, kteří se jinak o tyto kategorie vůbec nezajímají?

Karol mi změnu oznámil těsně před odjezdem na mou dovolenou s tím, že během mé nepřítomnosti si se všemi trenéry promluví a změny jim vysvětlí. Nezbylo mi nic než jeho rozhodnutí respektovat, Karol má podporu od vedení a až čas ukáže, jestli to byla dobrá změna, až pak to můžeme hodnotit.

Dokážete si představit, že byste ke své práci manažera mládeže trénoval ještě s áčkem jako Karol Kisel?

Čas ukáže, jak to Karol bude zvládat, teď je období dvoufázových tréninků, předáváme si tady všechny věci a zatím to zvládá. Hlavní pro něj je, aby mu to šlo na hřišti, pak nikdo nebude zpochybňovat, že má ještě další práci. Ale když se týmu třeba nebude dařit, bude to mít těžké. Je do práce zapálený, chce to dělat, nějak si s tím poradí.

Jak celkově hodnotíte vaše působení ve Slavii, co se povedlo a co naopak ne?

Povedlo se v těžké době udržet naši mládež a lidi okolo ní na určité úrovni, z hlediska ekonomického se podařilo mládež stabilizovat. Asi nejdůležitější bylo oddělení mládeže od akciové společnosti do formy občanského sdružení, tak jak by to mělo být. Mládež je ekonomicky oddělená, samozřejmě pod kontrolou vedení. Všechny peníze, které jdou do občanského sdružení, jsou určeny výhradně na mládež. Další pozitivní změnou bylo, že jsme šéftrenérem přípravek udělali Milana Titěru, podobný člověk tam dřív chyběl Vzal to za správný konec a udělal práci, která se projeví asi až za pár let.

Mrzí mě, že jsme ztratili dva hráče, Lukáše Zimu a Filipa Drobílka. Lukáš Zima zazářil tenkrát na mistrovství světa U17, neměli jsme s Hradcem Králové dořešený jeho přestup. Vlastně tenkrát to ani nešlo, v klubu nebyly žádné finance, na výplaty hráčů, na výplaty zaměstnanců. Škoda, že jsme se tenkrát nedokázali s Hradcem domluvit, i když Slavia na jeho odchodu netratila, dostala nezanedbatelnou částku za jeho výchovu. Filip Drobílek odešel v době, kdy byl ve Slavii stop stav na uzavírání smluv, hráči slávisti to tak brali, snad jen jeden hráč spekuloval o nabídce odjinud, ale po vzájemném vysvětlení tu zůstal. Filip to vzal jinak, ze dne na den do Liberce přestoupil, ani jsme to nevěděli. Mrzí nás to, je to hodně kvalitní hráč, je to určitě částečně i naše chyba, že jsme ho nedokázali udržet, na druhou stranu to také svědčí o jeho charakteru.

Vnímal jste kritiku fanoušků?

Je hrozně jednoduché vše sledovat zvenčí. My jsme se tu museli potýkat se spoustou věcí. Nejvíc mě mrzí kritika pana Platila, vůbec si to nezasloužil. Všichni, kdo pracujeme v klubu a víme, jak se zachoval v určitých situacích, za ním stojíme, jeho kritika byla až neúnosná. Některé věci, co udělal, jsou sice nepopulární, ale kdyby je neudělal, Slavia už není. Od toho se pak odvíjela nálada a cokoliv se pak stalo, bylo to špatně. Situace se odvíjí asi od situace v áčku. Lidi například kritizují vedení, pak se to sveze až k nám dolů. Všichni lidi tady ve Slavii pracují na sto nebo sto dvacet procent, i když jsme nedostali výplatu, nikdo neuvažoval o tom, že by nešel do práce.

Asi není úplně jednoduché přivádět hráče z jiných klubů v dorostu?

Je to naprosto očividné. Je strašně těžké sem přivést kvalitní hráče v dorostenecké kategorii.  Snažíme se tedy o co nejkvalitnější základ v přípravkách, pracovat s hráči, když se podaří udělat dobrý základ, v žákovských kategoriích není tak složité ho ještě doplnit, ať už legislativně nebo finančně. V dorostu už lze doplňovat jen kvalitními jednotlivci, kteří už stojí peníze.

Jaké byly důvody k vašemu odchodu ze Slavie a kam odcházíte?

Jsem ve Slavii odmalička, jako hráč, asistent trenéra a teď na pozici manažera mládeže, nic jiného jsem v životě nezažil. Pracovně jsem chtěl vyzkoušet něco jiného, i když se tady rozjíždí věci, u kterých mě mrzí, že nebudu. Láká mě ale vyzkoušet něco jiného, posunout se dál. Odcházím do Sport Investu, firmy, která je s fotbalem a Slavii spojená. Moc se těším, ale myslím, že Slavii budu pořád nablízku.