Čtete diskuze fanoušků?

Čtu je, fanoušci mají právo na svůj názor. Někdy tam jsou zajímavé připomínky, s některými souhlasím, s některými absolutně ne.

Všiml jste si, že fanoušci píší, že o vás vůbec neví, že ve Slavii jste, neví nic o vaší práci?

Tohle téma mě provází celý život. Nejsem typ, který by se potřeboval někde zviditelňovat a ukazovat, dlouho řečnit a vysvětlovat, co a jak udělá. Já to udělám a na ostatních je, aby to zhodnotili, jestli jsem to udělal dobře nebo špatně. Mám to v povaze, nemám potřebu se někde prezentovat, není to o tom, že tajím nějaké informace.

Neškodí vám to pak?

Nemyslím si, že bych nějakému fanouškovi někdy na něco neodpověděl. Ba naopak, myslím, že moje odpovědi jsou přímé, protože hodně věcí jen tak říkat nejde a já říkám, jak to je, co si o tom myslím. Což pak tedy má i druhou stránku, že to někomu vadí.

Nemáte tedy problém se s kýmkoliv bavit, když za vámi během zápasů béčka nebo dorostů přijde?

Neznám nikoho, koho bych odmítl. Otázky se týkají hlavně A týmu, ale Slavia není jen o něm.

Vraťme se do roku 2007. V únoru jste nastoupil jako hlavní skaut, v dubnu jste se stal i sportovním sekretářem.

Nastupoval jsem jednak jako hlavní skaut a jednak jako poradce Karla Jarolíma, který si mě vyžádal. Měli jsme dost podobný pohled na fotbal, jak ho dělat. Karel byl zodpovědný za sportovní část, pan Doležal za ekonomickou část a já jsem byl mezi nimi, názorový oponent, který říkal, co si myslí, a to myslím, že fungovalo. Během dvou měsíců odešel Martin Lafek a na přání těchto dvou lidí jsem si ke své dosavadní funkci přibral i vedoucího mužstva a sportovního sekretáře. Neviděl jsem a nevidím žádný problém, jak tyto činnosti skloubit, alespoň jsem byl u mužstva a viděl jsem, jak se kdo chová a co dělá. Byl jsem na tyto funkce zvyklý z bývalého působiště na Xaverově, vyhovuje mi to tak i dnes.

Jezdil jste i sledovat i soupeře?

Samozřejmě, třeba před kvalifikací Ligy mistrů, věci, co Karel potřeboval a chtěl ověřit. Jezdil jsem sledovat i vytipované hráče, které bylo potřeba čtyřikrát pětkrát vidět.

V létě 2009 vás ve funkci hlavního skauta vystřídal František Cipro. Jak do té doby probíhalo hledání talentů?

To musím uvést na pravou míru. Do té doby skauting fungoval tak, že trenéři A mužstva měli ve smlouvách, že mají dávat návrhy na doplnění mužstva. Já byl součástí týmu, objížděl jsem druhou ligu, kluci se starali o první. V létě 2007 tu byla obrovská obměna kádru a přišli hráči, kterým se konečně podařilo postoupit do Ligy mistrů. Tak to fungovalo a bylo to podle mého názoru v možnostech Slavie.

Po Lize mistrů a prvním titulu jsme se dostali k tomu, že se tady pod vlivem příchodu Tavarese a Belaida strategie změnila. Ta nová spočívala v tom, že se založilo skautské oddělení s tím, že se bude věnovat cizincům.  To byl pro mě krok, o kterém jsem byl vnitřně přesvědčený, že je špatný, že v českých ekonomických podmínkách je nerealizovatelný nebo budou chodit hráči ze zahraničí, kteří tu kvalitu nemají. Tenkrát jsem to nazval tak, že to vidím jako sportovní a ekonomickou sebevraždu klubu, Názorově jsme se rozešli, nesouhlasil jsem s tím, aby do klubu chodili cizinci v takovém množství. Jeden, dva, tři ano, ale ne aby jich tu bylo dvanáct, český fotbal na tohle není zavedený a neprorazí se tady s tím. Myslím, že tenkrát některým lidem unikala realita, já jsem se s tím neztotožnil a ve skautingu jsem přestal pracovat. Respektive to bylo šalamounské řešení, já se staral o Čechy a kolegové měli skautské oddělení mezinárodní. Dělali, co mohli, snažili se sem hráče přivézt, ale když byli kvalitní, dopadlo to tak, že na ně nebyly peníze, plat takových hráčů se pohybuje v jiných řádech. Jinak to byli mladí talentovaní hráči, na kterých by se ale dva nebo tři roky muselo pracovat, na to nebyl čas. A já jsem zastáncem toho, abychom raději pracovali čtyři roky na našem odchovanci než na klukovi, kterého charakterově neznáte, přivezete ho z Afriky, má jinou mentalitu.

Spatřujete v tomhle období počátek všech problémů, které Slavii později položily?

Já myslím, že to byl souběh problémů. Celá ekonomika byla úzce postavena na sportovním úspěchu Slavie a bylo jasné, že nemůžeme šestkrát za sebou vyhrát titul, postoupit do Ligy mistrů, a toho jsem se bál. Zničili jsme si to sami, ale neříkám, že by to časem stejně nepřišlo. Když nám dal v 94. minutě Tiraspol gól, tak jsem věděl, že nejde jen o to, že je po Lize mistrů, ale že budou obrovské problémy, protože rozpočet byl nastavený na postup do základní skupiny. Kvůli sportovnímu neúspěchu přišly finanční problémy. Byly asi i předtím, zisky z Ligy mistrů je překryly, ale časem by to stejně asi došlo do fáze, do jaké to dospělo. Konečné řešení přišlo až s panem Řebíčkem.

Jaké je řešení pro situaci, kdy se do Ligy mistrů dostanete, další rok byste to rádi zopakovali, takže je třeba posílení kádru, ale na druhu stranu pořád hrozí, že to nemusí znovu vyjít?

Myslím, že opojení z Ligy mistrů bylo větší než rozum. Vím, že fanouškům se to špatně poslouchá, ale myslím, že není možné podobný úspěch dlouhodobě opakovat. Vycházel bych jednoznačně z ekonomické reality, asi bych se do podobných finančních risků nepouštěl. Jsem přesvědčený, že tady bylo kvalitní jádro, kvalitní fotbalisti, každý rok by nevyhrávali třeba titul, ale byli by v popředí. Šlo jen o to najít rovnováhu mezi ekonomikou a sportovními ambicemi. Pokud není dlouhodobá stabilizace, je to špatně, protože krátkodobý úspěch uděláte, ale pokud ho chcete zopakovat, je potřeba finanční stabilita. Založit rozpočet na prodeji hráčů a příjmů z evropských lig, to je pak těžké to ustát.

Třetí sezónu je Slavia uprostřed tabulky, jak dlouho bude podle vás trvat, než se dlouhodobě vrátí alespoň na 2. místo?

Vloni zimě jsme nastavili proces, jakým způsobem se bude odvíjet sportovní koncepce. Jsem přesvědčen, že kluci po tom, co odvedli na jaře v těžkých podmínkách nadstandardní výkony, po kterých jsme byli v jarní tabulce čtvrtí a což bych klidně přirovnal i k zisku titulu, ukázali, že za Slavii chtějí hrát a ukázali, že umí hrát fotbal. Nebýt této party, která v kabině seděla, dneska už bychom asi ani žádný rozhovor nedělali.  Až budoucnost docení, co tito hráči pro Slavii udělali. Další důležitý moment byl ten, kdy se panu Platilovi podařilo přivést pana Řebíčka. Tyhle dvě věci zachránily Slavii z největšího průšvihu.

Koncem května jsme zachránili Slavii v první lize. Licenci jsme ale neměli, tu jsme obdrželi až ve druhé polovině června. Byli tu hráči, kteří odešli, nemohli jsme jim dát absolutně žádnou jistotu, jestli budeme mít licenci nebo ne. Jestli Karol Kisel měl nabídku ze Sydney, těžko jsme ho mohli přesvědčovat, aby u nás zůstal. Hráči, kteří tu zůstali, buď nic jiného lepšího neměli anebo chtěli ve Slavii zůstat dál - to byli třeba Standa Vlček, Lukáš Jarolím, Zbyněk Pospěch, David Hubáček. Končily jim smlouvy, mohli se sebrat a zadarmo odejít. Věřili ale panu Platilovi, že se všechno zvládne a zůstali. Nicméně tady zůstali tito čtyři mohykáni a naši dorostenci, to byla realita konce června.

Dostali jsme licenci, ale stále ještě byl v klubu Natland, působil tady restrukturalizační výbor, který zastavil veškeré výdaje, byl stop stav, dělaly se účetní uzávěrky. Neměli jsme ani korunu a to už byl červenec. Ve druhé polovině července přebral klub pan Řebíček a to byl týden do prvního mistráku, to byla neřešitelná situace. I přesto se podařilo získat náhradu na nejpotřebnějších postech - dlouho jsme jednali s Kamilem Čontofalským, respektive jeho klubem, probíhala jednání na řeckém svazu, rozhodovalo se, zda má platnou smlouvu, mohl přijít zadarmo až do 4. zápasu. Zadarmo přišel Cicman z Košic, už v té době jsme jednali s Martinem Latkou, věděli jsme, že půjde na operaci a bude připravený v září nebo říjnu. Mohli jsme jednat pouze s hráči, kteří přijdou zadarmo. Po příchodu pana Řebíčka přišel za týden Adam Hloušek. Jediný vytipovaný hráč, o kterého jsme měli zájem, ale nebyly na něj dříve peníze, byl Nitrianský. Chtěli jsme i Frejlacha, bohužel ho zbrzdilo obnovené zranění. Pak jsme samozřejmě chtěli přivést útočníky, nicméně příchodem pana Řebíčka se jejich ceny zdvojnásobily až ztrojnásobily. V silách pana Řebíčka by bylo je koupit, ale vůbec by to neodpovídalo cenám na českém trhu. Osobně jsem nedoporučoval, aby se s kluby vůbec jednalo, skoro mi to až připomínalo vydírání.

Z těchto důvodu proběhl přestupový termín, jak proběhl. Neodchýlili jsme se ale z toho, co jsme si řekli v zimě, tedy pojďme starou dobrou slávistickou cestou zařazováním odchovanců, a v případě, že místa jimi nepokryjeme, vytipujme a přiveďme jiné hráče, to myslím, že teď už probíhá.

Klub musí dlouhodobě určit trenéra, nemůžeme skákat po půlrocích. Jak je deklarováno, tato celá sezóna do 30. června je přechodná, kdy si hráče ověřujeme. Musí ale přijít jednoznačně vedení A týmu minimálně na 2 roky, aby s ním mohl dlouhodobě pracovat. Uděláme základ pro tým, ale ty představy musí říct trenér. Není možné udělat mužstvo a pak k němu přivést trenéra.
Všechny nás trápí, že Slavia je bez pohárů, to je, jako kdyby byla bez jedné nohy. Můžu ale říct, že jestli se dostaneme do pohárů příští sezónu, budeme všichni hodně dlouho slavit.

Slavia není svázaná bojem o pohárové ani sestupové příčky, není na jaře správný čas na vyzkoušení odchovanců?

V létě jsme dali do mužstva Proška, Hurku, Petráka, Tusjaka a Šimečka. Abych řekl pravdu, ani jsem nepočítal s tím, že by se tito hráči mohli takhle prosadit. To se samozřejmě netýká Tusjaka, který je nárazově zraněný. Jsem přesvědčený, že Petrák a Hurka jsou hráči základní sestavy Slavie a její budoucnost. Proškovi nevyšel první zápas, pak už moc šancí nedostal, měl zdravotní problémy, problémy ve škole, trochu se to na něj sesypalo, ale jsem přesvědčený, že je to normální, je mu 18 let. Věřím ale, že bude třetím hráčem základu, a Šimeček, kdyby si na reprezentačním srazu nepřetrhal vazy, by byl čtvrtým. Přál bych si, aby se přes jaro tři až čtyři hráči z juniorky zapracovali, to je náš cíl a úsilí.

Nesouhlasím ale s tím, že se na jaře o nic nehraje, každý zápas musí chtít Slavie vyhrát. Když se daří, kluci rostou a vypadají jinak. Hurka nám třeba dva zápasy rozhodl. Trenér Straka byl dost jasně seznámen s naší filozofií, kterou musí respektovat.

Jinak tady pořád máme talenty Voráčka a Vondráčka, do áčka měl jít původně z dorostu Zmrhal, ale kvůli škole začne v juniorce, a do áčka se přemístí až po maturitě.

Před rokem jste se po Michalu Šrámkovi stal sportovním ředitelem, byla to hektická doba?

V profesionálním fotbale pracuju od roku 1992 a bylo to pro mě nejtěžší období. Slavia neměla peníze, aby mohla vyplatit všechny hráče, kteří měli profesionální smlouvu. Podle mě už lepší smlouvy nikde nedostanou a samozřejmě všichni je chtěli vyplatit. Jednali jsme úplně o všem, většina českých hráčů to pochopila, byl jsem k nim absolutně otevřený, hledali jsme řešení, abychom všichni eliminovali ztrátu a oni mohli dál někde působit. Co se týče zahraničních hráčů, tak dodneška probíhají arbitráže, protože ti si sem jdou vydělat peníze a ne hrát za Slavii. S 80 % hráčů jsme se rozešli ve shodě, kdyby tady byli a nemohli jsme je platit, nebylo by to vítězství pro nikoho. Dodneška si jich vážím, protože na naši dohodu přistoupili a Slavii tím zachraňovali. Rozhodně je ale příjemnější smlouvy rozdávat než je pak likvidovat.

Jak je to nyní s uzavíráním smluv s hráči, kdo ji dostane a kdo ne?

Vrátili jsme se k tomu, že když si hráčem nejsme jistí, tak přijde na hostování s opcí. Tak už jsme to praktikovali za Karla Jarolíma.

Aktuální téma je zimní příprava. Jakou měrou se na ní podílíte vy a jak se plánuje?

Podílel jsem se velkou měrou na všech přípravách po dobu, co ve Slavii pracuju. Vznikají ve spolupráci s trenérem návrhy, jak ji udělat, pak ji dáváme ke konzultaci a schválení představenstvu, jde o finanční náročnost. Příprava navíc vždy k něčemu směřovala, měla cíl, proto byla jednou taková a podruhé jiná, dělá se vždy na následující půlrok.

Model, který jsme udělali loni v zimě s Michalem Petroušem, se povedl, byl jsem přesvědčený o tom, že díky němu pak mužstvo na jaře šlapalo tak, jak šlapalo, takže jsme se rozhodli tento model zopakovat. Do ledna jsou v plánu kondiční záležitosti a soupeři, které mají hráči víceméně na rozptýlení mezi dřinou, není to o nějakém zkoušení herních situací. Hraje se na umělkách, spíš jde o to, aby zápasy nebyly vyhecované, aby se hráčům nic nestalo. Zvolili jsme proto soupeře z druhé a třetí ligy, loni to bylo stejné. I když kluci sotva chodili, tak vyhrávali a měli z toho pak lepší pocit. Příprava je i záležitost financí, nebudeme mít peníze na tři soustředění. Soupeři se proměnili jmény, nikoliv úrovní. Generálka bude s Ružomberkem, dá se říct, že je to podobný soupeř jako Příbram, utkání budeme už hrát na vyhřívaném trávníku.

Některé přípravy byly zaměřené na poháry, kdy máte těžší soupeře, tolik se neběhalo, spíš se připravovalo herně, pak to totiž bylo o jednom dvojzápase, který určil, jestli jste úspěšní nebo ne.

Hodně fanoušků konkrétně vám spílá za nevydařené letní soustředění v roce 2008. Jak to tenkrát bylo?

Dnes máme na tři roky podepsanou smlouvu s italskou agenturou, která nám zajišťuje letní soustředění v Itálii v nadstandardních podmínkách, stejně smluvně vázáno bylo i zajištění soustředění v roce 2008. Přijeli jsme tam, zjistili jsme, že máme posunuté zápasy, utkání s Glasgow Rangers bylo zrušené, měli jsme hrát s amatéry. Ze strany italského partnera prostě smlouva nebyla dodržená. Řešili jsme to okamžitě, přesun jsme udělali během jednoho nebo dvou dnů. Bylo vyloučené, abychom byli v Itálii deset dnů a šest z nich jsme byli bez kvalitního soupeře. Středisko, kde jsme byli, bylo nádherné, super tréninkový areál, ale chyběli ti soupeři.

Jak se domlouvají soupeři pro přípravná utkání?

Někteří si domlouvají přáteláky na zimu už od září, já toho ale zastáncem nejsem, pak se těžko soupeři říká, že něco neodehrajeme. Zabývám se tím, když je definitivně schválená jarní listina, takže teď konkrétně na konci října.

Soutěž juniorek? Krok dopředu

Komu se vlastně zodpovídáte?

Jsem zodpovědný generálnímu řediteli, představenstvu a prezidentovi, to jsou moji nadřízení, kterým dávám schvalovat věci týkající se financí. Co se týče sportovního vedení, tak žádného nadřízeného nemám.

Jak je to s nadřízeností nebo podřízeností vzhledem k trenérovi A týmu?

Nechtěl bych říkat, že je někdo někomu nadřízený nebo podřízený.

Jak to vypadá s vaší trenérskou licencí? Vyjadřujete se ke hře během zápasu?

Mám ji, můžu s ní trénovat maximálně třetí ligu, ovšem protože jsem dlouho netrénoval, musel bych nejprve na proškolení na FAČR.

S Karlem Jarolímem probíhala například spolupráce tak, že se třeba při zápase před přestávkou zeptal všech na lavičce, jak to vidí, s Michalem to bylo úplně stejné. S Frantou jsme se poznali až tady, předtím jsme se neznali. On má svoje fotbalové vidění, já také a za dobu, co tu je, to dáváme dohromady, abychom se někde potkali.

Proběhla analýza podzimu?

Analýzu zpracovávají realizační týmy, ty to předloží, o tom si popovídáme. Ovšem každý týden máme s trenéry setkání, bavíme se o hráčích, o jejich přesunech mezi týmy, o typech hráčů, kteří nám dlouhodobě chybí a podobně.

Jak celkově probíhá výběr hráčů?

Vrátilo se to k modelu, kdy se snažíme doplňovat tým vlastními odchovanci. V případě, že nejsou, trenéři A týmu dají návrh na konkrétní hráče (takové, kteří nám typologicky chybí), pak se na ně jezdíme dívat, tedy většinou já, dva až tři zápasy. Pokud se shodneme, že toho hráče potřebujeme, následuje finanční otázka a na tu potřebujeme souhlas představenstva a majitele.  Ti rozhodnou, jestli na hráče máme nebo ne. Ekonomická realita je vždy až na prvním místě.

Jak hodnotíte podzimní působení béčka v divizi?

Nejtalentovanější hráče jsme si vybrali už do A-týmu, v béčku ale stále zůstávají další talentovaní kluci, kteří výhledově mohou do áčka zasáhnout, myslím si, že zápasy v divizi jim prospěly. Kdybychom zůstali v ČFL, asi by to bylo ještě horší než vloni, kluci by nevyhrávali zápasy, nedokázali by rozvíjet svůj fotbalový talent, stála by proti nim mužstva, která jim to nedovolí. Tahle soutěž není tak kvalitní, dokázali v ní střílet góly, i když jich také hodně dostali. Chtěli jsme však, aby spíš vymýšleli, jak střílet branky, než aby přemýšleli, jak je nedostávat, to se prokázalo. I díky tomu někteří z nich povyskočili výš, to je třeba případ Paprčiaka, všichni viděli, že mají šanci se do áčka dostat, někteří z nich si té šance hodně váží.

Jaký je váš názor na soutěž juniorek, která odstartuje příští sezónu?

Jsem přesvědčený, že pro nás bude tato soutěž dalším krokem dopředu. Pokud k tomu všichni přistoupí tak, jak chceme my, bude to kvalitní soutěž. Bude mít 20 účastníků, bude kopírovat první ligu, hrát se po zápasech ligy v pondělí, jednou i ve středu v televizi, bude se to hrát na stadionech, které odpovídají profesionálnímu fotbalu, budou pískat ligoví rozhodčí.

Nemyslíte, že je to pro mladé hráče oddálení kontaktu s dospělým fotbalem, protože budou opět hrát jen proti hráčům své věkové kategorie?

Tyto názory panují. Já v prvním případě kvituji, že je to uzavřená soutěž, nepůjde ani tak dalece o výsledky, všichni budou mít jediný cíl, a to hrát fotbal. Jsem proto přesvědčený, že vymizí například nešvary ohledně rozhodčích. Soutěž je do 21 let, můžou tam hrát tři starší hráči. Budeme tam mít ty nejmladší, ty starší tam tak dlouho držet nebudeme. Další věc je, že můžeme mít farmy, každý rok někde jinde, pokud budeme potřebovat. Pro nás to znamená, že budeme držet nižší stav hráčů v A týmu, širší kádr áčka bude v juniorce. Vidím to tak, že v áčku bude třeba dvacet hráčů. Přál bych si, aby byla podobně uzavřená i dorostenecká liga. Když se nesestupovalo, hrál se útočný fotbal, dnes se hraje zase na výsledky, soupeř se postaví na vápno s cílem ukopat remízu, to ale přece není smysl fotbalu.

Uvažuje Slavia o zřízení farmy?

Nemyslím, že by to Slavii teď nejvíc trápilo. To by ten klub musel mít stejnou filozofii, jinak to nemá smysl, aby kluci šli jen tak někam hrát třetí ligu.

Jak se stavíte k faktu, že se u béčka za podzim protočilo tolik trenérů?

U béčka i u dorostu musí být trenér dlouhodobě, ne že u béčka budou za podzim čtyři trenéři, to není možné. Lidi mají mít možnost něco ukázat a tvořit. Naším cílem je, abychom nejpozději od léta měli u áčka, béčka i dorostu trenéry s výhledem alespoň na dva roky dopředu.

Jak vypadá váš pracovní den? Pan Říčka mi jednou řekl, že ráno vytáhne mobil z nabíječky, přiloží k uchu, večer ho dá zase zpátky do nabíječky a jde spát.

Je to podobné, akorát že já ty telefony neberu (smích). Podívám se, kolik mám nepřijatých hovorů - jen sedm za tu dobu, co tu sedíme (hodina, pozn. autorů) a dvě zprávy. Dělám práci, která mě baví, a dělám ji celý život. Vlastně to pro mě není práce, takže se nedívám na to, kolik času jí věnuju. Kdybych ji nemohl dělat sedm dní v týdnu, byl bych nešťastný. To, že objedu za víkend šest zápasů, to není o tom, že musím, ale že mě to baví. Pak samozřejmě dostávám dotazy, jak je možné, že spotřebuju tolik pohonných hmot (smích). Fotbal není práce, fotbal je o tom, že ho máte rád a chcete pro něj pracovat.

A co na to říká manželka?

Mám hroznou výhodu, protože jsem fotbal hrál, doma jsem nebyl, ona už je za dvacet pět let zvyklá, že doma nejsem, a někdy je to naopak horší, kdy se doma objevím (smích).

Zpět tedy k té náplni práce.

Zajišťuju celý chod áčka, béčka, všechno je na můj vrub. Jednám s FAČR, s hráči. Tím, že jsem vedoucí mužstva, jsem blíž hráčům. Doufám, že se nám teď na jaře podaří navázat na minulé jaro, prozkoušet hráče a začít se vracet tam, kam patříme.

Jak to bude s Riste Naumovem?

U Risteho jsme se bavili, že se bude připravovat s béčkem, ale smlouva mu nabídnuta nebude.

Co bude s hráči, kteří hostovali v nižších soutěžích?

Do áčka se vrací Berkovec. Mareš, Gulajev a Vyhnal - myslím, že tito hráči by měli ještě hrát ve druhé lize.

A co hráči, kteří jsou zranění?

Klademe důraz na doléčení hráčů, nikdo je nepožene nedoléčené v lednu do přípravy, chceme jim dát čas, aby mohli jít v pořádku do další sezóny.

Existuje ve Slavii jednotná koncepce hry od mládeže až po áčko?

To byla jedna z prvních věcí, na kterou jsem kladl důraz při nástupu do funkce sportovního ředitele. Od mladšího dorostu po áčko hraje Slavia stylem 4-1-4-1, případně 4-2-3-1. 90 % týmů v lize takovým způsobem hraje, navíc se dá jednoduše přecházet v případě potřeby do dalších rozestavení. Kladli jsme velký důraz na to, aby mládež hrála jednotně, aby například trenér A dorostu nemusel učit svůj systém hry klukovi, který přijde na jeden zápas z B dorostu. Takto všichni hráči od dorostu výš vědí, jak se na hřišti na svém postu chovat a jejich adaptace při přechodu mezi kategoriemi je snazší.

Na jakých postech má Slavia nyní problémy, jací hráči chybějí?

Víme o tom, že nám chybí stopeři a levonozí hráči, snažíme se, aby do mládeže přicházeli právě tyto typy hráčů.

Právě na webu FAČR byly pozvánky na přednášky několika zahraničních expertů, zúčastnil se jich někdo ze Slavie?

Na přednášce na FTVS byl trenér Slavie U19 Dan Šmejkal, šéftrenér sportovních tříd Slavie a trenér Slavie U18 Mirek Jíra byl zase nedávno na stáži v Lisabonu.